Dva dny bez počítače
Už dlouho se mi nestalo, že jsem byla dva dny bez počítače. Musela jsem to přežít, nedalo se nic dělat. Ale víme, že všechno je k něčemu dobré, nic se neděje jen tak. Dostala jsem se tak ale k věcem, které jsem běžně odkládala.
Musím si ale přiznat, že je to nezvyk, když nemáte co zapnout, najednou se den začne odvíjet ve zcela jiném rytmu. Zjistíte například, jak složitě se bez internetu hledá banální dopravní spojení.
Ale ono toho bylo víc.
Objeví se ale prostor pro jiné činnosti, je čas na živé slovo se živými lidmi. Najednou jsem si uvědomila, že to, co je tam někde kolem, je také důležité, a docela dost...
Nikdy bychom neměli naprosto pevně věřit tomu, co momentálně máme, život je o improvizaci, o nadhledu, o možnosti řešit běžné situace nově, nestandardně. Někdy je člověk ale docela vykolejený, když se jeho život začne odvíjet jiným směrem, jinudy. Neměli bychom se hned vzdávat.
Všechno je řešitelné, i když to tak nemusí na první pohled vypadat.
Chci poděkovat, že jste tady na mě počkali...
Je to takový opravdu hodně zvláštní pocit.
© Wahlgrenis
08.10.2010
