Vodu neoceníme, pokud nám nevyschne studna
Milá Wahlgrenis,
posílám Ti
pár nádherných západů slunce pro okamžiky života...
aneb Vodu neoceníme, pokud nám nevyschne studna, a to platí i o životě...
Pa
Táňa 30.09.2010
Milá Táňičko,
je to jen několik minut, co jsem si uvědomila, jak je to s vodou.
(Kdo mi vysvětlí, proč jsem teď napsala překlep
voudou?)
Voda je opravdu vodič, jak nás učili ve škole... a nejen ledajaký.
Uvědomila jsem si, že minimálně 80 procent všech věšteckých pomůcek, které ke mně přišly, tak přišly právě v nějaké souvislosti s vodou.
Minulý týden jsem viděla film
Nádherná zelená , kde hlavní hrdinka komunikuje se "svými" jen tak, že má nohy namočené ve vodě (fontána na rušné ulici, vana, umyvadlo).
Pak se spustí jakýsi proces a spojení se naváže.
Mám z vody respekt.
Moře nevyhledávám, nevyhledávám ani jiné vodní radovánky, kterých se ale v současné době nabízí...
Je to svět, který jde tak trochu mimo mě.
(Překvapily mě nedávno společné šatny v bazénu v Hradci Králové, to jen na okraj...)
Jsou to vteřiny, které se najednou přede mnou naskládaly.
Jako záběry z filmu, který důvěrně znáte.
Vidím se, jak ve vaně píšu do sešitu slova, která v tu chvíli nedávají smysl.
Vidím se, jak vedle mě je položená tibetská mísa, ještě mnou procházejí její vibrace.
Vnímám, jak jsem najednou jakoby někde jinde.
Voda je jiné prostředí, kde přestávají platit naše zákony.
Voda je kamarád i nepřítel, když je jí najednou moc.
Voda dokáže moc chybět, když najednou není.
S vodou bychom měli kamarádit a docela jinak, než je tomu teď.
Skrz vodu jsme sem přišli, jsme z velké části jenom voda...
Je tohle óda na vodu?
Ne, je to jen vteřina, uvědomění si, kde jsme a kam patříme...
© Wahlgrenis
05.02.2012
Wahl,
píšeš o vodě...
V Egyptě jsem si uvědomila, že s vodou (Samo od sebe se mi nejdřív napsalo
voudou. Chápeš to?) je tady na planetě propojené všechno.
Podívala jsem se na to, co jsem ti psala a posílala po návratu do Čech.
Na téhle dovolené došlo k absolutnímu odpojení se od všeho.
Vnímání se změnilo.
Nepotřebné nezaměstnávalo moje myšlenky a nastalo uvolnění pro příchod něčeho jiného.
Informace s jiným smyslem, které mohly "dorazit" protože moje myšlenková náplň změnila svůj obsah a uvolnila se od určitého faktoru stresu a napětí vycházející z podstaty žití v přílišné přecivilizovanosti společnosti.
Všechno šlo snadno.
Bylo to srozumitelné, lehce a okamžitě čitelné.
Ještě po návratu domů mi okamžitě přicházely určité myšlenky, rady, návody a souvislosti třeba jenom tím, že jsem si namočila pod kohoutkem ruce.
Stačilo pár kapek...
Ale uvědomění si důležitosti a poselství vody zůstalo.
Stejně tak to, že mi vždycky přišly souvislosti právě díky jí.
A co jsem Ti tenkrát psala?
Na pláži jsem začala malovat druhý obrázek.
Jsou na něm zachyceny energie zářícího slunce s paprsky dopadajícími na vodní hladinu.
Jejich doteky dávají vzniknout ve vodě velkému energetickému středu, který šíří svoji sílu do všech stran.
Měla jsem si všimnout tohoto obrazu a zaměřit na něj svoji pozornost.
Slunce a moře dalo vzniknout šestému obrázku o komunikaci a vzájemném předávání vesmírných informací přes Slunce vodě.
Voda šíří tato poselství po celé planetě Zemi.
Sluneční kotouč, ráno hned po vyhoupnutí na oblohu, začal po slunečních paprscích předávat vesmírné informace bytostem vody.
A ty je hned šíří po celém vodním království.
Koloběh vody nastává.
Mám si všímat symbolů ve vodě.
Zaměř svoji pozornost právě tam.
Zprávy z jednotlivých galaxií přicházejí a mísí se do společného díla.
Tento den se již nic zvláštního nestalo, teda kromě toho, že náš osmnáctiletý synáček se šel potápět do moře a tam teprve zjistil, že má v kapse pár sáčků čaje a klíče od pokoje...
Nasmáli jsme se... cukr nevzal.
Moře zůstalo stále stejně slané.
Na první pohled se tohle zdá jako úsměvná událost.
Ale klíč je ohromný symbol. Napadlo mě:
KLÍČE PŘICHÁZEJÍ Z VODY!
Ahojda,
mně se pořád, i ve snech připomíná motiv Vánoc.
I na dovolené v Egyptě jsem si na ně vzpomněla a začala je tam plánovat.
Ale popravdě řečeno jsem spíš vymyslela takovou šílenost, která mě tam hodně pobavila.
Smála jsem se tak moc, že jsem vzbuzovala pozornost.
Asi by to nebylo všechno zvláštní, kdyby mě ten úžasný nápad nenapadl zrovna v bazénu s vodou mezi skluzavkami a dětským akvaparkem, kde vládla velice hravá atmosféra.
ZATÍM MĚ VŠECHNO NAPADLO VE SPOJITOSTI S VODOU.
ASI BYCH MĚLA BÝT NAMOČENÁ VE VODĚ, KDYŽ BUDU NĚCO CHTÍT... Tobě jsme přivezli dárky, které mají spojitost s vodou (hrnek a osuška) a dopisní papír taky nakonec skončil ve vodě...
A u Tvojí maminky jsme taky byli kvůli vodě.
(Kapající kohoutek v koupelně.)
Kdo z jakého poháru pije, z jakého tvaru, velikosti a barvy a jakou tekutinu?
To je různé...
Všechno pak prochází nitrem a pokud není úrodná půda, pak by ani velké množství tekutiny nemělo smysl.
Ale napadla mě teď asociace s Mrazíkem, kdy Nastěnka měla za úkol zalévat suchý pařez, dokud na něm nevykvetou květy...
Květy jsou pod pyramidou.
Anuel mi pověděl: kytku nenič, zůstane s vámi.
Co je míněno kytkou?
Klíč bran.
Je to o pyramidě?
Pak srdce a pod ním je klíč.
Část textu ke kresbě, o které jsem věděla, že je pro Tebe.
Pyramida, ruce, květ, srdce, klíč.
Napadlo mě, že Anuelovo sdělení o ČIRÉM UNIVERZU má souvislost s vodou.
Čistou, přírodní, nespoutanou.
Wahl, tohle mě jenom tak napadlo... ten pocit uvědomění, že je voda živou bytostí, která sděluje, ve mně zůstal.
Voda je plná informací, které jsou připravené pro každého, kdo se správně naladí na tyto frekvence.
Ája 06.02.2012
