Kdybych tak uměla naladit se na sebe a plout životem...
Dobrý den paní Wahlgrenis,
se zatajeným dechem jsem prohlédla fotky z Vaší akce v
Krkonoších . Je z nich cítit krásná, hravá a lehká atmosféra. Tu jsem ostatně pociťovala vždy, když jsem byla ve Vaší přítomnosti, ať už při osobním setkáním před rokem, při akci v Prachaticích nebo v Českých Budějovicích, kde jsme spolu čekaly na odjezd Vašeho busu do Prahy v kavárně. Jste opravdu obdivuhodná žena, která svou vnitřní krásou a sílou moc ostatním pomáhá.
Stále se potýkám se svým problémem. Cítím se doma velmi špatně, mám pocit, že se všem doslova vnucuji, a čím víc to dělám, tím víc mě odmítají. Přijde mi najednou, že můj život se dostal někam, kam jsem nechtěla.
Vůbec nepociťuji lehkost a radost, ale jen obavy a výčitky. Výčitkami sama sebe velmi stresuji a cítím ve moc vyčerpaná /fyzicky i psychicky/.
Kdybych jen věděla jak udělat to, jak říkáte, mít ráda především sama sebe!!! Naladit se na sebe a nechat se nést, plout životem...
Moc Vás zdravím a s úctou na Vás vzpomínám.
Jiřina 30.07.2010
© Wahlgrenis
30.07.2010
