Bezdomovci v Brně se mohou těšit na štangli vysočiny od Světlonoše
Ahóóój všem po akci v
Krkonoších ,
šel jsem dnes z práce a chtěl jsem být zase tzv. normální a tak jsem si dal mý oblíbený jídlo, svíčkovou. Při prvním soustu hovězího mi bylo jaksi divně, trochu jsem toho snědl, ale už jsem nemohl dál.
Dal jsem víc jak půlku kámošovi. Čuměl na mě jak na blázna.
To mě baví, tyhle reakce...
Nechutná mi to, je mi z toho těžko, bolí mě žaludek. Už nemůžu dál jíst tohle maso, moje tělo mi říká, že už mu nechutná.
Něco se změnilo.
Tři tejdny nejím maso a cítím se líp. Kuře nebo ryba mi tolik nevadí.
Ale hlavní je, že se poslouchám. Jsem už jinde, nejde to vrátit.
V práci se na mě dívají, jak na blázna, ale mně je to úplně jedno.
A už vím, co udělám s tou štanglí domácí vysočiny, co mi tři tejdny visí ve špajzu a nemám na ni vůbec chuť.
Půjdu a dám ji prvnímu bezdomovci, kterýho potkám na ulici....
Už se těším na jeho výraz.
("Nadělovat" se bude 20.7., kolem 16. hodiny, půjdu městem, po Masaryčce, přesně nevím, kde budu. Určitě pak napíšu, jaký to bylo.)
Světlonoš 20.07.2010
Ahoj Wahl.
Tak píši ohledně toho salámu....
Trvalo mi to dlouho, než jsem ho věnoval. Bezdomovců je v Brně dost, ale přes den se nevyskytují moc v pěší zóně asi kvůli policii. Ale já měl vyhlídnutou jednu starší paní bez nohy, co žebrá, znám ji od vidění právě z ulice. Sedávala dřív se psem, i v zimě a je jasný, že v jejím věku a bez nohy si asi práci nesežene.
Párkrát jsem jí taky nějaký drobáky hodil.
Dozvěděl jsem se teď od jedný paní, že ona ale bezdomovec není, že má kde bydlet a prý jezdí každý den do Brna vlakem z domu.
No, potkal jsem ji jednou, ale to jsem salám neměl u sebe.....
No a jak sem se o ní bavil s jednou paní - to už sem ten salám u sebe měl - tak jsem si všim, jak ta paní smutně kouká po tom salámu.
Tak jí říkám, jestli si kupuje salám někdy taky a ona že né.... ona že sní všechno, zhnilý rajče, zkažený mlíko a jiný věci, který se jinak běžně vyhazují, že je jí líto takový věci vyhazovat.... i přesto, že má jinak co jíst.
No asi má odolný žaludek...
Tak si říkám, ať má něco ze života, stejně chodí jenom po kostelech a snaží se pomáhat druhým, i když sama by potřebovala pomoc a salám si nekoupí.
Tak jsem jí ho věnoval, ten salám, byla šťastná jak blecha... a že se podělí se svýma synama, protože sama ho sotva sní, protože nemá zuby.....
Tak jsem snad udělal radost třem lidem.
Měj se OK.
Všechny zdravím
Světlonoš 31.07.2010
