... a pak si řeknu, že jsem bůh
Milá Wahlgrenis,
dovoluji si poslat ti báseň, kterou napsala moje úžasná devítiletá neteř.
Já z toho cítím obrovský náboj, smutek, ale i víru - snad báseň osloví i další Tvé čtenáře.
Když se na ten svět takhle divně podívám,
nic nevidím, než tóny muziky.
Tak si přece vesele zazpívám
a pak to napíšu
a pak si řeknu, že jsem bůh
a andělsky si zazpívám
a nejen to a pak mám hotovo.
O tom jsem vždycky snila
to je prosím konec písničky o světě. N.H.
Neprováděla jsem žádné úpravy.
Krásné dny přeji,
Jana 19.07.2010
© Wahlgrenis
19.07.2010
