Wahlgrenis

Týden v Krkonoších III.

Milá Wahl...
od soboty na Tebe, a na vás všechny vv Krkonošních myslím. Jako kdybych byla s vámi... Vůně horských luk v létě je zvláštní, nezapomenutelná... Není vedro, jen příjemné teplo, tohle se mi vybaví, když si vzpomenu na letní Krkonoše, jak je znám...
Dějí s tam jistě věci, na správném místě, ve správnou dobu... trochu mě v tom horku mrazí, když to píšu... právě se tu chystá velká bouřka..
Víš, Wahl, smrt prošla jen těsně, blizoučko kolem mých blízkých.. Nakonec se stalo neuvěřitelné, to, co v 95 procentech případů platí, a bylo řečeno, že je jisté, se nakonec nepotvrdilo.
Je to i zpráva pro mne, vím.. v medicíně není nic stoprocentní.. a andělé nad dětmi mávají svými křídly. Děkuji za to, i Tobě, ze srdce.
Smrt tu taky byla.
Každá smrt je smrt, není malá.
Bylo to malé zvířátko, které se dostalo do nesprávných rukou, umřelo úplně zbytečně... Mám na tom i svou vinu, trápí mě to, když si vzpomenu na ta malá očka toho džungarského křečíka. Měla jsem předvídat. Poučila jsem se. Přestávám tolerovat, vysvětlovat. Začínám jednat.
Odlišit podstatné od nepodstatného, přestat se trápit věcmi, které nelze změnit, ale nenechat se sebou vláčet... učinila jsem dvě důležité rozhodnutí, teď bude jen plynout čas. Kdybych nedostala tuhle lekci, že není třeba mít strach a jednat pokud lze, trápila bych se nepodstatnostmi. Děkuji za to, za všechno.
Děkuju za Pavlíčka, chlapečka, až si zase bude s Adámkem hrát, vím, že je u nich andílek....
Tobě, milá Wahl, a vám všem tam nahoru - a nahoru do Krkonoš posílám pozdrav, část svého srdce... jako bych dýchala tu vůni horské louky...
Ráda bych to na chvilku zažila s vámi.
Všechny vás mám ráda..
Hanďa 16.7.2010
(tys mi to takhle stanovila, víš, takhle mi říkal táta, když jsem byla malá, měla jsem to oslovení ráda)
a Adámek

Pobyt v Krkonoších pomalu končí.
Počasí bylo nádherné, jen v noci na pátek byla bouřka, kterou místní nepamatují řadu let... Východ slunce se povedl.

17.07.2010