Gaia slaví dnes narozeniny
Milá Wahl,
dneska v noci mě probudíla naše holčička. Včera jí na pohotovosti trhali mléčný zoubek a v noci jí otekl rtík. Vzala jsem si ji k sobě do postele, po předchozím "léčení" -
"energetickém tanci" , a protože jsem v mrazáku neměla nic kromě chleba, tak jsme přikládaly chleba...
Byla jsem v takovém polospánku, ve stavu, kdy se mi chce moc spát, ale zároveň jsem usnout, dokud jsem si nemyslela, že je vše lepší, nechtěla. Byly asi dvě hodiny po půlnoci. A do hlavy mi přišla jedna věta:
"Gaia slaví dnes narozeniny".
A nic víc.
Jenom já sama s touhle větou uprostřed noci... Tohle bych si fakt nevymyslela... Takže - Všechno nejlepší a spoustu radostných myšlenkových energií, naplňujících všechna bytí na této planetě...
Proč dnes? A fakt?
Taky jsem se včera zamýšlela
nad tím mým posledním snem . Je dobře, že k tomu Semi napsala... Zaměřila jsem se na to znovu. Už před tím jsem si říkala, že to celé nějak nesedí...
Nevím, jak to popsat... Ti lidé stojící před branou školy vůbec nepůsobili agresivně... spíš byli pokorní. Silní...
Ano, měli jiné myšlenky... A touhu v sobě tyto myšlenky předat... Věděli, že se dovnitř dostanou, ale nechtěli to dělat nijak násilně... Nechtějí nikoho vystrašit... Ovládnout. Je tam moudrost... To jenom uvnitř v tom společenství, v té škole zavládlo kolektivní vědomí strachu, které chtělo všechny obrátit na svoji stranu. Chtělo těm uvnitř ukázat, že to, co tady je, že to takhle stačí, takhle to, podle nich, má být...
Spousta toho, co přichází, pomoci chce... Je to jenom nesprávně hodnoceno a pochopeno. Možná záměrné působení toho, co by u moci přetrvat chtělo...
Ale všechno, celý Vesmír je v pohybu... A my, naše Země jde za světlem...
Syn včera odjel na tábor. Ten se tak těšil... Čtrnáct dní bez elektriky... kohoutku s vodou, bez kuchařek, bez skoro všech vymožeností dnešní doby, závislých na elektřině... S kamny, které už hodně pamatují. S kamny, které kdysi dávno nějací rodiče vyštrachali na půdě. S kamny na dřevo i s toubou, která peče. S kamny, které jsou nadšené, že můžou ještě sloužit, že jejich doba ještě neskončila...
Víš, co jsme tam pekli? Udělali jsme hustší palačinkové těsto, to jsme posypali hodně ovocem, které tam zrovna rostlo, nejčastěji maliny a tohle se na plechu upeče. Lahoda... Uprostřed přírody, u řeky a skal...
Hned bych jela taky. Celý tábor si staví sami. Samozřejmě, že rodiče pomáhají. A rádi.
Hezký sluníčkový den
Ája 03.07.2010
Milá Wahl,
včera jsem dělala mé holčičce v noci "tanec energií". Pusinku, rtík má fakt hrozný... Odrazil se tam šok nad postupy lékaře, znecitlivující léky... žádná léčba, trhat a basta... jednalo se o větší zoubek, nevím, co to je. Ale přední ne. Pevně držel.
Tak v noci viděla zase, jak to pojmenovala, různobarevné hvězdičky.
Pak jsme to dělaly ještě ráno. Vyprávěla mi, že viděla nějakou paní a ta se na ní usmívala, dotkla se jí pusinky a ona se uzdravila. Nic jí už nebylo. Ptala jsem se jí, jestli to byl anděl. Prý ne. Křídla neměla. Ale něco kolem ní bylo. Tak jsem se ptala, kde byly. Prý v nebi.
Napadla mě panna Marie. Tak jsem jí ukázala obrázek. Ona říkala, že ano, že takhle vypadala, jenom, že neměla tu loktušku.
No a pak jsme to dělaly ještě včera navečer. Znova se s ní, s tou paní, setkala. To jsem u ní už ze začátku pozorovala, jak rychle hýbe očima. Pak se snažila hýbat rukama i nohama a usmívala se. Prý se pak ta paní změnila na její paní učitelku a tak jí chtěla jít obejmout... Bylo to moc krásné.
Říkala jsem si, že se dušičky můžou setkávat s některými energiemi podle toho, jak jsou sami daleko...
Jako, aby je jejich vibrace nespálily. Je to tak?
Každý se může setkat s těmi, kteří jsou na jejich úrovni?
Že tahle setkání nejsou jenom tak?
Takže podle toho, co moje holčička viděla, doufám, že se uzdraví a vše bude v pořádku.
Hezký den
S láskou
Ája 04.07.2010
