Blesk seškvařil obří sochu Ježíše, je to zlé znamení?
Znamení, či jen běžná bouře? Věřící Američané se nemohou shodnout. Skoro devatenáctimetrovou sochu Ježíše zvanou Král králů, nacházející se v americkém státě Ohio, doslova usmažil blesk. Socha vytvořená z polyuretanové pěny a skelného vlákna zmizela v desítkách vteřin a zbyla z ní jen železná konstrukce.
Zvětšit obrázek
Takto vypadala socha Ježíše předtím, než do ni udeřil blesk.
FOTO: Nick Graham, ČTK/AP
16.6.2010, 18:41
Socha postavená roku 2004 se rychle stala jednou z nejznámějších staveb v celém Ohiu. Tyčila se přímo u luteránského kostela stojícího u dálnice 75.
Ze sochy zbyla po úderu bleskem pouze kostra.
FOTO: Nick Graham, ČTK/AP
Dílo vysoké 18,9 metru a široké 12,2 metru znázorňovalo horní část Ježíšova těla a mezi Američany mělo přezdívku Touchdown Jesus. Spasitel měl totiž ruce rozepjaté do stejného gesta, jakým rozhodčí znázorňuje v americkém fotbale touchdown.
Oheň se ze sochy rozšířil na přilehlou budovu, ale byl naštěstí udržen v oblasti podkroví, a tak nikdo nebyl zraněn. Škoda na soše byla vyčíslena v přepočtu na zhruba pět miliónů korun.
Jakub Kynčl,
Novinky Kdybychom se měli na tuto skutečnost podívat, první, co se objevuje v této souvislosti, je návrat energií, které nejsou z tohoto světa. Přicházejí proto, aby "zakročily" nebo snad sjednaly pořádek, a to prostřednictvím ohně, tedy v tomto případě blesku, který sežehl sochu Ježíše.
Důvodem je podivné jednání člověka v minulosti, není tady nic hezkého, nic, za co by mohl být chválen. Je to varování před pokračováním vývoje v podobném. duchu. Je to důrazné varování.
Symbol Ježíše je znám už dlouho, mladý muž, před nímž byl jediná cesta, miloval celý svět, ale musel zemřít za hříchy tohoto světa. Tady není pochyb.
Blesk se do této sochy netrefil náhodou, náhody neexistují. Záleží na každém z nás, co se bude dít dál. Ale vypadá to, jako by všichni měli spoustu jiných starostí, mnohem důležitějších, přes které se ovšem zapomíná na pokoru, na úctu k životu. Varování...
© Wahlgrenis
17.06.2010
Wahl,
Ježíše sežehl Blesk. Oheň. Požár.
Včera jsem Ti vyprávěla o filmu Proroctví. A o tom, že vše na planetě Zemi sežehl Oheň. Pak vyběhly dvě děti ke Stromu života, předtím vypustily dva bílé vypasené králíky a vše začalo znovu - s čistým štítem, s čistým stolem.
Pa pa.
Tereza 17.06.2010
Wahl,
ten symbol byl smáznut z tváře světa jako NESMYSLNÝ. Nesmyslný s ohledem na skutečný stav. Ona je jedna věc nějaké prohlášení a druhá věc faktický stav. Vlastně jsi v tom smyslu odpověděla sama.
Já jsem to viděla, jako přiblížení se nějakého obrovitého vědomí.. z dálky, z prostoru. Jako když stále děláš zoom a přibližuješ fotografii. Pak byla vidět ta socha - a nic za ní a tak byla "sfouknuta". Něco jako "proč jste mě volali, když nic nechcete?"
Byla prostě pochopena jako omyl, nedorozumění a smáznuta, aby nepřekážela. Realitě.
Hoplea 17.06.2010
Milá Wahl,
k té sežehnuté soše...
Hopleo, díky..díky tobě mi spousta věcí dochází, docvakává. Vlastně je to už dlouho... Amerika je symbolem bohatství, spotřeby, konzumu, kultury "dolaru"... a všude tolik víry, kostelů, gospelů,ale taky puritánství, netolerance?
Je to víra nebo keep smiling, jen maska, face?
Socha z polyuretanu?
Gesto z amerického fotbalu?
Hmmm, trochu hodně mimo... takže - díky, tobě Wahl, i tobě, Hopleo, je mi to jasný... Ale nemyslím, že by tzv. "běžný Američan", či běžný konzument díky tomu více přemýšlel a méně chodil do kostela...
Hanďa 18.06.2010
Ahoj Wahl,
posílám Ti obrázek k Ježíši zničenému bleskem.
Nekreslila jsem odpověď na konkrétní otázku, pouze obecně.
Uprostřed je cesta vzhůru, cesta není jednoduchá, něco tady "dře", vše není, jak má být. Nejsou tady hezké pozitivní energie. Najednou cesta končí, naráží nahoře na barieru, není cesty dál, není cesty ani doprava, ani doleva, všude jsou jen bariery a není kam jít.
Nevyznívá to vůbec pozitivně, už to snad ani není varování, jako konstatování, že jsme si přibouchli dveře. Ale já doufám, že v dálce je někde schované světélko, které nám ukáže cestu dál... Dobro a láska musí zvítězit.
Dneska není lehká doba, je nelehké nepodlehnout dnešnímu tlaku honby za penězi a majetkem, tlaku na ještě vyšší výkony v práci, potlačení člověka jako živé bytosti, kdy se stáváme nástrojem k ještě větším ziskům našich "chlebodárců". Kdo má hodně, chce ještě víc...
Kam až tyhle snahy půjdou, kdy lidé konečně pochopí, že tam nahoru si nevezmeme nic víc než to, co jsme se zde naučili? Rubáš nemá kapsy na dukátky...
Měj se krásně
Síria 18.06.2010
