Dělám státní závěrečnou zkoušku
Milá Wahlgrenis,
v pondělí 14.6.2010 dělám státní závěrečnou zkoušku.
Jsem z toho hodně nervózní a nejde mi se už moc soustředit.
Myslíte, že to zvládnu?
Děkuji za Váš čas,
s láskou
Ariela 10.06.2010
Milá Arielo,
situace se nejeví zcela jednoznačně. Jako byste se dívala před sebe růžovými brýlemi. Přitom ale Vaše vnitřní zaujetí pro studium je perfektní, asi Vás směr, který jste si vybrala, hodně baví. Jeví se mi tady ale jistý muž (zkoušejíci?), ten má s Vámi nějaký problém. Pravděpodobně to souvisí s minulostí, něco jste spolu už řešili a nedopadlo to nejlépe. Může se ale stát, že tohle nebude nijak podstatné.
Nejste si příliš jista. Neměla byste podcenit jisté technické parametry. Něco jiného je, jak působíte na druhé, a něco jiného je, o čem uvažujete. Tady není soulad. Nebude to úplně jednoduchá zkouška.
© Wahlgrenis
10.06.2010
Pani Wahlgrenis,
Tadle Vase vete me zaujala
"Něco jiného je, jak působíte na druhé, a něco jiného je, o čem uvažujete."
Neni to taky o energii?
Ja sem treba zjistila, ze kdyz se setkam s nekym s kym si tak nejak ladime...
ze jde vsechno jinak... tak nejak snadno...
uz jenom kdyz toho cloveka potkam a vidim... automaticky se zacnu usmivat... jde mi to cele ze srdce... je to krasny pocit
ale kdyz naopak potkam nekoho kdo na me ma kriticky nazor... nebo proti me neco ma... tak sem cela napjata a nedokazu se usmat... a neni mi dobre
taky je to krasny jak ta dusicka promlouva dopradu a upozornuje ze nekoho potkam
a pak jdu a opravdu toho cloveka potkam...
todle si ted trenuju
a mam pocit ze mi vcera neco nebo mozna muj ochrance rekl... ze se to naucim postupne rozlisovat...
ja se totiz nejak ptala jak se v tech myslenkach vyznat... kdy je to treba jen vzpominka na cloveka a kdy to (ta myslenka) znamena ze ho potkam...
a na to sem dostala odpoved ze se to naucim rozlisovat
park je takovej vybornej cvicnej teren ... vite?
Pak je jeste otazka jak se tema negativnima lidma nebo skratka lidma co se mnou neladi nenechat ovlivnit .... stale mam pocit ze mi bere energii jen kdyz je vidim...
je to hrozne...
delam si uz pokazde nez jdu ven svou bublinu ochrany... ale stale to jeste neni ono...
myslim, ze to chce cas... proste poslouchat.. a ono me to "neco" povede dal...
jako mala sem chtela byt psycholozka... ve 12 letech sem mela jasno... ale pak se to vsechno odneslo jinam...
moc si preju najit cestu zpet k tomu memu snu...
ale zatim nevidim zadnou cestu...
nemohu byt otrokem... ja musim cestou svobody...
cekam ze to ke me prijde... az prijde ten pravy cas...
ja hledam...
Preju krasny den.
Nemusite mi odpovidat,
ani mi zatim nemuzete odpovedet...
jen moc dekuji, ze mohu napsat.
Hvezdicka 12.06.2010
