Wahlgrenis

Mám prý dar, který bych měla v sobě probudit...

Dobrý den Milá Wahlgrenis,

vím, že nemáte ráda, když se Vás někdo ptá na něco ohledně kartářek.
Chtěla bych se Vás zeptat, jak na Vás působí mé obrázky.
Protože jedna kartářka mi řekla, že mám dar, který mám v sobě probudit.
Napsala mi doslova:
Ohledně toho tvoření, z obrázků doslova srší pozitivní energie. Tohle může
být ta cesta: kreslení obrázků nabitých pozitivní energií.
Zkuste se zaměřit na přírodu, teplé barvy, spirály, květiny....

Posílám Vám pár svých obrázků a prosím Vás Wahlgrenis... já si Vás velice vážím a prosím Vás o Váš názor.
Děkuji Vám za odpověď.
Přeji Vám krásný den.
Lucka 14.05.2010

Milá Lucko,
ano, nerada se vyjadřuji k výrokům kartářek. To víte dobře. Každá má svou pravdu, o které by se nemělo pochybovat.
Děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte. Nejsem ale v tomto směru kompetentní, "nemám školy...", nechci se stavět do pozice toho, kdo ví...
Je ale pravděpodobné, že se může něco nádherného dostat na povrch.
Pokud byste stála o můj názor, pak tedy mám pocit, že jste na dobré cestě, jen by si obrázky zasloužily od Vás větší pozornost. Zkuste si s nějakým motivem pohrát delší dobu, nekreslete hlavou, jako to bylo v hodinách výtvarné výchovy, když jste byla malá, ale spíš nechte, ať to kreslí samo. Pusťte si k tomu nějakou příjemnou hudbu, spíš tišeji, nenechte se přitom nikým rušit. Kreslit byste měla v absolutní pohodě a klidu, emoce se totiž do obrázků zapisují. A zkuste zakreslit celou plochu. Teprve potom by se mohlo něco zajímavého ukázat. Nesnažte se také kreslit tak, jak to vidíte kolem sebe, jak kreslí druzí, ale najděte si svůj způsob vyjádření.
A pak mi třeba můžete zase obrázek poslat...
© Wahlgrenis

14.05.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis
DĚKUJI,DĚKUJI,DĚKUJI !!!!!
Ani nevíte, co pro mě Vaše odpověď znamená.
Vašeho názoru si velice cením.
Jste moje světlo, které mi ukazuje cestu.
Děkuji za Vaše rady... budu se snažit malovat tak, jak mi radíte.
Když maluju, tak si zapálím svíčku, poslouchám meditační hudbu, mám u sebe
orgonit a maluju to, co mi přijde na mysl.
A vždy poprosím andělíčky, aby dohlíželi na mé malování.
Někdy maluju podle obrázku, ale vždy je výsledek jiný, protože ho maluju tak, jak to cítím.
Cítím tak velkou radost uvnitř sebe a ještě jednou děkuji za Vaši odpověď.
A také za to ,že Vám zase můžu poslat mé obrázky...určitě to udělám.
Přeji Vám jen to nejlepší.
PS: Vaše horoskopy jsou přesné. Jsem beran.

Lucka 15.05.2010

Dobrý den milá Wahlgrenis
chtěla bych Vám poslat mé další obrázky.
Tři obrázky jsem malovala před Vaší odpovědí.

Ten čtvrtý jsem namalovala dnes.

Doufám, že se nebudete zlobit, namalovala jsem tento obrázek pro Vás jako mé VELKÉ DÍKY. Také doufám,že se Vám bude líbit, malovala jsem ho ze srdce.
Pokud nejsem troufalá a chtěla byste obrázek poslat poštou (bylo by mi ctí), ráda Vám jej pošlu.
Přeji Vám hezký den.
A ještě jednou děkuji za vše.
Lucka 15.05.2010

Milá Lucko,
úžasné. Vidím, že jsi objevila, o čem to celé je...
Když jsem se ještě věnovala činnosti s dětmi, setkala jsem se s podobnými obrázky, jako jsi poslala Ty. Z nich je poznat snahat kreslit, ale chybí tam nějaké to vnitřní napojení, kreslení srdcem. S těmi dětmi jsem pochopila, že největším problémem jsou učitelky na výtvarku na základních školách, které samy nekreslí. Drží se jen jakýchsi podivných osnov, snad se bojí, že by je děti mohly umělecky přerůst. V mém kroužku se děti kreslení přestaly bát, když zjistily, že to není o nějakém porovnávání, o známkách, že každý obrázek je nádherný, protože to je jejich obrázek. Naučila jsem je slovo "kreativní návrh".
Každý si totiž před vlastní činností dělal svůj originální návrh. Nikdo nedělal nic podle předlohy, podle jednoho vzoru. Vznikaly tam nádherné výtvory (ať už to bylo drátování, pletení z pedigu, tkaní na stavu, malování na hedvábí apod.). Děti mým slovům rozuměly a já jsem rozuměla jim, možná to bylo na celém tom procesu nejpodstatnější.
© Wahlgrenis

15.05.2010

Milá Wahlgrenis
děkuji za Vaše slova, která mě tak moc hřejí u srdíčka.
Má radost nejde ani popsat... DĚKUJI !!!!
Jsem moc šťastná, že se Vám obrázek líbí.
Zítra Vám ho pošlu.
Přeji krásný den a moc se těším na seminář .
Lucka 15.05.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis
Obrázek posílám až dnes... omlouvám se.
Přeji krásný den
Lucka 20.05.2010

Milá Wahl,
původně jsem ti odpoledne chtěla psát o něčem jiném, ale teď jsem nenáhodou najela na tvé stránky a pročítala nadpisy posledních textů.. už je teď nečtu všechny, někdy se začtu do těch aktuálních, někdy mě zaujme něco z dřívějších dní.. Náhoda, asi těžko, neřeším, přijímám, nebo, že to tak má být...
A vybafl na mě nadpis: "Mám prý dar,který bych v sobě měla probudit"..
Čtu a viděla jsem obrázek srdce a okolo další dopňující obrázky v barvě žluté, říkám jé, ale nic, až když jsem pak viděla ty ostatní..
Vidím to tak.. že ten první obrázek na mě působí jako seznamování s pastelkami, je to nové, co to udělá, nakreslím srdce, vždyť vše má vycházet ze srdce, srdce v barvách duhy, v barvách energií - čaker, úžasné, uzdravené srdce, srdce, které právě našlo svojí touhu, požehnání a snaží se přijít na to, jak to nechat vyplynout na povrch a ta žlutá všude připomíná slunce, žlutou zářivou barvu, teplo, něhu, život, slunečnici.. slunce v duši.. pro začátek ideální start, kdy srdce cítí, že je na počátku své "cesty"...
Druhý obrázek mě nadchnul už tak, že jsem si říkala, ty jo a je užaslá dál, je barevnější, sytější, jako když jdeš lesem a uvidíš nevylíhnutou larvu a z ní se vyklube motýl a tys toho svědkem... Je to další část, potvrzení dalšího obrázku, že tohle je ta správná cesta, jak se vyznat sám v sobě, jak najít tu svoji smyslovou podobu..
Třetí obrázek, obličej s andělským vzezřením.. Chvíli jsem zatajila dech a prošlo mi hlavou "bože já))", tímto se tak trochu omlouvám malířce, ale je to tak trochu o pocitu a vlastně mi tímto obrázkem, aniž by si toho byla vědoma, dodala sílu, že má cesta má smysl a že i přes chyby je na správné lajně, je to nádhera, v tomhle obrázku už se odráží srdce, už jde cítít kresba srdcem, ale opravdu, spojení snu a reality.. je to jako rovnováha nás samých anděl versus ďábel...
Když to tak řekneš krásná bytost, říká se krásná od ďáblice až po andělsky vnitřní krásu, není proto nádhera zjistit, žes toto spojení zvládla propojit u sebe sama..???!!!)))
Čtvrtý obrázek mi připomněl taky mě a pro mě srdeční záležitost... Když jsem si poprvé kreslila tvou mapu, byla totožná, postupně jak jsem jí měnila a měnila dostávaly barvy, obrázky jiné barevné nádechy a u jedné mapy jsem brala pastelky podle pocitu, neviděla jsem je, brala jsem je po hmatu a tak každý obrázek a písmenko, měla svojí podvědomou barvu... kreslila jsem si i prostředek i různými barvami vnitřek, ani jedna nebyla totožná, ale taky jsem jeden čas všude kreslila srdíčka v každém tom obrázku jako by vyjadřovala svojí cestu a vývoj podle toho, kde se zrovna nachází její srdce, pocity, touhy, protože i to cítím z intenzity barev a symbolů..
Pátý obrázek, pro mě kytice růží, červeno-růžová barva, nádherná kytice, majestátní, moje oblíbená, každá její barva vyjadřuje určitý druh náklonosti muže k ženě, pokud jí obdaruje nějakou kyticí..
Kytice - symbol ucty, lásky, důvěry, vyjádření pocitů pomocí vůně, květiny, když není ve slovníku slovo, které by vyjádřilo, co cítíme k tomu danému člověku..
Kytice ve váze a tvůj článek o kuchyních, jídle, stolování po hromadě a vůni jídla a květin na stole...
6. Žlutá kytice mi připomíná slunce, nový život, slunce pro nás dostupné na zemi, nejen na nebi a symbol prohloubení citů a nový počátek zvaný vztah, potvrzený dětmi, kytice na povrchu vázy, které září a vykvetli a utváří obraz kytice uvnitř vody, dítěti... symbol rodinného štěstí.. Tak to teď cítím.. Ty obrázky na mě působí prostě jako kniha, kapitoly..
Proto vyjádření, která píši, posloupnost...
7. Dívka, žena, probuzení ženy, soulad se srdcem s univerzem, královna, spojila ducha tělo duši v jedno a jde to vidět i v obličeji, záře...
8. amorek, děťátko, sluneční dar, dar bohů, kteří sami vybírají své rodiče, spojení, touha a čekání jak jít zpátky na zem, slunce v duši. láska, děti přicházejí z lásky.. mají svůj čas, krásný malý andílek, navíc symbolizující to dítě v každém z nás, svět zázraků, pokud uvěříme a jdeme dál.. bezpodmínečná láska..
9. No a to je ten její konec cesty a počátek, nádherných energetických obrázků, barvy duhy, barvy života, syté, živé, žhavé, pulsující, uzdravjící, davající naději... CESTA....

Nikdy jsem nereagovala na příspěvky, spíš je četla a snažila se v nich najít tu podstatu, pochopit je vnímat je a sem tam v nich vycítit i něco pro mě.. poučení... Ale tohle mi prostě nedalo, přeji další krásné obrázky a hodně štěstí v životě
Marťa 28.05.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis,
doufám, že jste dostala můj obrázek v pořádku. (Obrázek ještě nemám, jsem teď v Pardubicích v ateliéru, na poštu se dostanu až příští týden... W.)
Ale proč píšu...
Prosím Wahlgrenis...poděkujte za mě paní Martě.
Velice děkuji za popsání mých obrázků.
Já sama bych je nepopsala lépe.
Jako by paní Marťa četla v mém srdci a v mé duši srkrze mé obrázky.
Je hezké číst, co mé obrázky vyzařují.
Těší mě velice, že se obrázky paní Marťě líbí.
OPRAVDU DĚKUJI.
Pokud by paní Marťa chtěla, můžete ji napsat můj email. Byla bych poctěna, kdyby mi napsala, co cítí z mých dalších obrázků, které namaluju.
Posílám pár dalších obrázků, které jsem malovala.

Přeji krásný slunečný den
A ještě jednou děkuji za vše.
Lucka 28.05.2010

Ahoj Wahl,
tak jsem na tvých stránkách a píši další moje pocity pro Lucku. Mimochodem Lucie, to je krásné a silné jméno, určitě dosáhne všeho, co chce, když už se jednou rozhodla jít cestou dle svého srdce a pomaličku se začala probouzet, jak mi jednou napsal člověk mému srdci blízký, není to snadná cesta,ale je plná zázraků a splněných přání.. pokud se zcela otevřeme, nejde to okamžitě, musí to zrát a postupně se přestat bát... a věřit si a těm nahoře...
Když je zkoukla poprvé, tak při shlédnutí prvního a až do třetího obrázku to na mě naprosto vibrovalo, že jsem musela i odvrátit oči, to bych řekla, že je správné na jednu stranu, připomnělo mi to energetické obrázky.., mandaly, prostě obrázky, z nichž tryská spousta energie..
Pak jsem je sjela od konce nahoru a každý obrázek mi něco připomněl, někde jedním slovem, někde dějem...
Strom mi připomíná tarotovou kartu deset pentáků.... položení pevných základů pro budoucí generace, je to karta pentaklů, ale v tuto chvíli to nemá vůbec co dělat s penězi jako takovými, ale spíš s pravdou o tom, že život jako takový nejde prodat, nejde ho splatit, něco takového prostě má nevyčíslitelnou hodnotu..
Na obrázku je rodina jako taková, starší muž, držící na klíně dítě, matka dítěte, pes, barva červená, vzadu hrad s červenými vlajkami..
Nejde o to, kdo jsme a kde žijeme, ale o to, jací jsme a jak žijeme, hrad je symbolika pevného pouta a stařec symbolem propojení různých etap života všech generací, každý z nás žije teď a tady přesto v jiné době, proto občas nemůžeme rodičům vysvětlit, proč oni vychovávali nás tak a my své děti zase onak, ale jde o to pouto, o to pochoení a o to, že nejen děti by měly poslouchat své rodiče, ale i rodiče své děti, ať jde o jakýkoliv věk a ty květy dole a nejen v korunách stromů... říkají, ano naše rodina, naše dědictví už po generace ať tady a teď nebo kdesi kdysi má jedno společné a to tu soudržnost, že se můžeme kdykoliv jeden na druhého spolehnout a dokud nepůjdeme naši cestu tam nahoře, čili život po životě, jsme tu pro vás, starší, mladí, děti - RODINA...
Upřímně to je to, co tu chybí a jen málo těch, kteří to našli...
Proto teď měním svůj život tak, jak ho měním, a moje vztahy s okolím jsou naprosto odlišné, snažím se pochopit, jak "rodiče", tak třeba rodinu mého ex-manžela.. Každý ten lísteček na stromě potom symbolizuje člena rodiny a nejen té nejbližší, ale i těch, kteří se nějakým způsobem stanou součástí té vaší rodiny původní.. To ten motýl a okolo něj opět žlutá, nejen zrození nového života, ale i opuštění původní rodiny a vylétnutí z hnízda, ale zároveň přijmutí jiného motýlka třeba z odlehlých krajin ze zcela jinak smíšlející rodiny do rodiny vlastní.. další motýlek.. další slunce další počátek, osud cesta..
Neboli když to shrnu, co mě teď napadá, další motýlek, co vylétl z hnízda a objevuje svět... čili sám sebe .... nad motýlkem barvy, barevné zářící, něco jako duha, aura, záření, momentální nálada, ale důležité v tom vidím to, že člověk nesmýšlí v depresi či černobíle, ale má elán a touhy a sny a je celý prodchnutý, nadšený zkoušet další a další zázraky života... optimismus veliký i v dobách smutku, tak, aby nás nikdy nic nezlomilo a to ani prudký pád na zem natolik, že už bychom se nedokázali zvednout, tenhle obázek určil, že se zvednout dokáže i z absolutní tmy.. na konci je totiž vždy malinký plamínek světla..
Následuje boží oko, které říká, neboj, ať jsi, kde jsi, vždy to dobře dopadne, pokud věříš nám a sám sobě.. nikdy pak nejsi sám... krásné zářící barvy univerza a oka, které vždy v pravý okamžik zachytí co potřebuje..
Při shlédnutí druhého obrázku mě napadl květ života a Drunvalo Melchizedek .. v jeho knize.. popisováno stručně a laicky, vše je propojeno, tělo vydává nádherné tony, pokud se jim poddáme a nabízí nám další a další šance, jak být plní a to tak, že se spojí mužská a ženská část a vaše tělo vnese do rovnováhy a vzniká z toho dítě, kruh, který se spojí, vždyť dítětem je každý z nás, i když dospělý a pokud dítě zmizí, něco je špatně, zmizí totiž i naděje a víra, naše srdce se zatvrdilo..
Proto říkám, hýčkejme si naše dítě v nás a našim dětem ukazujme tento svět, tak, jaký by měl být a mohl by být a ne jaký podle všech má být.. Dá se spojit i nespojitelné i přesto, že jsou pravidla, která se musejí dodržovat...
Poslední obrázek a vlastně první je zvláštní, pro mě záhadou, ale teď, když jsem na něj pozorněji koukla, znovu mě napadá, že je to kytice v rozpuku, zvládla už tolik zkoušek, uprostřed má červené kolečko, znamenající obrovské srdce, okolo něj růžové okvětní lístky, což to jen dotvrzuje, podpořené barvami fialkovou a žlutou i barvy okolo jsou nadějné, přesto je ostrá, ostré hrany.. jako by si ještě nějakým způsobem nevěřila, že může být stejně krásná jako ostatní.. zároveň bych řekla, že je to počátek jara, kdy se vše probouzí a rovnovážně se rozpíná, čili ano, je laskavá, milá, láskyplná, ale zároveň ostražitá a bojácná.. Chce se mi napsat, mělo by to tak být ani přílišná obětavost, ani přílišná tvrdost, prostě spojení pro a proti a držet si to a tak by to mělo být, čili chybama se člověk učí))))
Tak a letím do školky...
Krásný den všem..
Marťa 28.05.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis,
opět prosím o vyřízení poděkování pro paní Marťu:
Paní Marťo, velice Vám ještě jednou děkuji za Vaše popsání mých obrázků.
Je to pro mě tolik nové a zajímavé.
Já bych nikdy nepopsala své obrázky takto.... ale.... (nevím jak mám popsat své pocity), připadám si jako by jste četla v mé duši...a je to tak zvláštní..
Opravdu nevím jak to vyjádřit....
SNAD JEN TAK, ŽE VÁM OPRAVDU ZE SRDCE DĚKUJU !!!!
BUDU RÁDA,POKUD ZASE NĚKDY POPÍŠETE SVÉ POCITY Z MÝCH OBRÁZKŮ.
Jestli se můžu zeptat..... Marťo, vy také malujete?
Přeji Vám Milá Wahlgrenis a také Vám Milá Marťo krásnou neděli.

Lucka 30.05.2010

Milá Lucko,
byla jsem si dnes na poště pro ten obrázek od Tebe, ale byl rozbitý. Sklo se rozbilo, balíček chrastil. Mluvila jsem s vedoucí pošty a ta mi doporučila, abych zásilku nepřebírala, že odesílatel (tedy Ty) má právo tohle rozbití reklamovat.
Měly by Ti vrátit peníze za zásilku i peníze, na které byl balíček pojištěn.
Možná se potkáme někde osobně a já si budu moci obrázek od Tebe vzít.
Doufám, že se Ti v nejbližších dnech vrátí balíček zpět.
Píšu Ti to, abys věděla, jak se věci mají.
Obrázek se zatím vrací k Tobě zpět...
Ale mám radost, jak ses krásně rozkreslila.
© Wahlgrenis

02.06.2010

Dobrý večer Milá Wahlgrenis
Tak to je mi velice líto.
Neměli na poště vypolstrovanou obálku, tak mi to paní za přepážkou zabalila takhle. Ale nic není náhoda a asi to má být tak, že Vám mám obrázek předat osobně.
Doufám, že na akci v Karviné ...
Tak moc se těším, že Vás poznám osobně.
Hodně Jste mi v tomto životě pomohla, Jste mé světlo.
Děkuji Vám za vše....
A také děkuji za pochvalu... MOC SI TOHO VÁŽÍM.
Malování mi velice pomáhá....
Přeji Vám hezký večer.
Lucka 02.06.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis
Opět posílám pár obrázků které jsem namalovala.

Inspiraci jsem našla v Andělských kartách.
Doufám,že se Vám obrázky budou líbit.
Přeji mnoho krásného.

Lucka 04.06.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis,
posílám Vám mé další obrázky.

Moc se těším na akci v Karviné .
Doufám,že se tam nějak z Třince dostanu a že tu restauraci najdu včas.
Paní Wahlgrenis,včera jsem na poště převzala obrázek.
Doufám,že to vyjde a že Vám ho budu moci předat osobně.
Mějte se krásně.
Lucka 18.06.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis
Dva měsíce prázdnin byly pro mně hodně náročné.
Nebudu popisovat konkrétní události.
Ale ke konci prázdnin jsem zjistila, že jsem se ztratila... ztratila jsem svou cestu.
Měla jsem pocit, že to nejsem já, byla jsem hodně zmatená.
Byla jsem TAK unavená... smutná...
Nevím, jak lépe popsat mé pocity.
Před pár dny mi sestra řekla, že při automatickém písmu napsala, že mi má pomoct
tak, že má podpořit mé koníčky..... mé malování.
A udělala to tak, že mě poprosila, jestli bych namalovala nějaký obrázek pro jejího syna.
Celé prázdniny jsem se k malování nedostala....
Když jsem malovala obrázek pro Raďulku, tak jsem našla opět svou cestu.
Pomalu měním sebe sama.... je to těžké, ale je to nutné.
Cítím to tak.
Mám pocit, že jsem svou cestu ztratila, abych našla jinou, pro mně tu pravou.
Abych našla mé opravdové JÁ.
Je to tak nové... pocity... všechno je jiné.
Tak zvláštní...
Milá Wahlgrenis, budu Vám vděčná, pokud mi napíšete něco k mé nové cestě...
Často vzpomínám na ten krásný den v Karviné ...
Děkuji Vám za vše a přeji Vám krásný den.
Posílám Vám mé další obrázky...

Lucka 02.09.2010

Milá Wahl,
snad nic špatného neudělám tím, když Ti přeposílám část mailíku od Lucky. Už delší dobu se mi neozvala, tak jsem ji napsala, zda se něco neděje .....
Odpověděla mi, a protože část je věnovaná Tobě, s úctou Ti to přeposílám.
Neptala jsem se ji, ale věřím, že její pozdrav je natolik úpřimný, že je mi líto ho nechat zapadnout.... a možná jen zábrana a nebo jiné starosti Lucce nedají odvahu Ti napsat přímo.... nevím má domněnka.
Ostatně seznámily jsme se na Tvé akci a Ty jistě víš, o koho se jedná...
papa moc Tě zdravím a přeji hodně pohody a krásy.
Rosé 20.09.2010

Milá Rosé ..
Prosím, jestli se opět sejdeš s Wahl, moc ji ode mě pozdravuj...
Je to pro mě taková moje Maminka.
Protože mě tolik naučila a určitě ještě naučí... a také ji mám ve svém srdci, i když ji skoro neznám...
Často na ni myslím... tak jako na Tebe... Měly jsme se potkat, nic není náhoda :-)
Cítím takovou tíseň na hrudi, ani nevím proč...
Také Ti posílám ten nejhezčí pozdrav jaký v srdci mám :-)
Děkuji..

Lucka 20.09.2010

Milá Rosé,
děkuji za přeposlání části mailu od Lucky.
Abych se přiznala, už dlouho se ničemu nedivím. I když někdy by to asi bylo dobré. Nevím. Ale děje se tolik věcí, tolik nejrůznějších snů, znamení, tolik náhod, které nejsou náhodami, že si někdy připadám jako v pohádce, jako by to všechno bylo jenom nastavené divadlo a my opravdu byli těmi herci, co mají odříkávat nějaké texty.
Jen je divné, že diváci nějak chybí, není kdo by tleskal...
Ale přesto je tady někde kolem nebo nad námi podivné napětí.
Lucka je nesmírně citlivá, poznaly jsme se osobně, mám od ní nádherný obrázek. Děkuji za všechno, je se mnou nejspíš propojená.
Někdy ani není nutné, aby dva lidé spolu, vazba mezi nimi působé na dálku, počty kilometrů nejsou rozhodující. Tak to mají třeba zamilovaní, jejich srdce totiž vibrují na jiné rovině, takže jsou na toho druhého mnohem citlivější. Proto vědí, kdy se něco děje, kdy je průšvih, kdy je hezky.
Nebylo mi ve chvíli, kdy psala, nejlépe, to se přiznám. Ale není to nic tragického, neboj. Někdy je smích, někdy je pláč...
Tohle zpívají v jedné písničce Janek Ledecký a Peter Nagy, líbí se mi to...
© Wahlgrenis

21.09.2010

Milá Wahl,
vím, že dnes ti mám psát, už je to více než jasné, tak to prostě udělám...
Je toho tolik, ale vím, že určitě zase napíši to, co je důležité..
Co mě přimělo, dneska je 26.. je to moje milované číslo, číslo, které mě provází od začátku roku 2010 jako šťastné jako naděje jako víra, která nás nikdy neopoustí..
Navíc je neděle a je devátý měsíc..
Pořád se učím, někdy je líp, někdy hůř, někdy pláč, někdy smích...
Ale žití jako takové je nádhera, každý den to vnímám intenzivněji a věřím, že v pravý čas přijde vše, co má..
Někdy jsem zaskočená v pravém slova smyslu, někdy skáču do stropu radostí, minule jsem tančila v dešti, víš, tančím pořád, je to moje láska...
Poslední dobou ke mně přišly informace napojení na různé vibrace a já s hudbou cítím nekonečně štěstí... a vzpomněla jsem si na knížku, kterou jsem četla - Drunvala Melchizedeka ..
Je pravda, že některé pasáže jsem četla jedním dechem, jindy jsem si nevěděla rady, ale vím, jak jsem stála před zrcadlem a měla rozkročené nohy i ruce a viděla onen zvláštní kruh a půlsující vibrace propojení se vším..
Myslím na to, aniž bych si to vědomě dávala do mysli..
Ve chvílích, kdy začne hrát hudba a já vidím klavír a jak stačí dotknout se jedné klávesy a já cítím dotek hvězd..
Jak hraju a všichni jsou šťastní, vidím se uprostřed luk a okolo stromy, je bezvětří přesto se jejich větve melodicky pohybují a ve chvíli kdy otvírám oči - sedím - jsou okolo mě všichni od zvířat,po ptactvo i mravence a pavoučky vidím, prostě veškerou říši zvířat a květin..
Všechno je tam nějak po spolu, úžasná synchronizace bytí..
Tenhle obraz mi jednoho dne vytanul, aniž bych se o to sama přičinila a mně bylo tak...no vlastně slova pro ten pocit nejsou.
Dnes jsi mi najednou proběhla myslí, já po včerejším neuvěřitelném dni plném zázraků prostě šla a najela na tvé stránky a co mě uhodilo do očí.. opět..
Pamatuji si tenkrát, jak ti píšu, že jsem nikdy neodpisovala na dopisy, ale tentokrát to cítím tak silně... TEN NADPIS.. MÁM PRÝ V SOBĚ DAR,KTERÝ BYCH MĚLA PROBUDIT..
To už jsem četla, říkám si, proč mě to tam táhne... kdo ví.. ááá obrázky, rozlilo se ve mně takové teplo, ty obrázky, tenkrát jsem je vlastně popisovala, jela jsem dolů a zázrak... čakry, andělští průvodci, jak z řad archandělů, andělů strážných a zvířecích průvodůců, neuvěřitelné..
Tenhle týden byl opravdu náročný, ještě nikdy na mě nepůsobil úplněk jako nyní a na všechny a všechno kolem mě... co to je, říkám si.. ale jakmile pominul,obrat o tisíc procent, lidé si oddechli, nejen oni, i vše ostatní a já, z neuvěřitelného smutku příval štěstí, klidu..a víry..
Věř a víra tvá tě uzdraví..
Řekla mi jednou kamarádka, že jí řekl jeden léčitel..
A opět se mi stalo to, že ve chvíli, kdy jsem se cítila naprosto pod psa.. unavená, vyčerpaná,bez elánu,zmatená,někde uprostřed...zapnu televizi.
A tam on...
Nevím, jak je to možné, ale od doby, co je v jednom pořadu na barandově, což je od ledna letošního roku.. je jak můj průvodce,přítel,spřízněná duše,netuším.. objevil se ve chvíli kdy mi bylo nejhůře a pokaždé se zjevil v mých smutných chvilkách, aby vnesl do mého srdce i duše klid a opětovnou víru..
Jak je možné,že když promluví, já jsem naprosto klidná,naprosto vyrovnaná, naprosto uchvácená, prostě jako by přestal existovat čas?
Jak je možné, že když promluví, dá mi odpovědi na vše, na co se ptám a vysílám motlitby s díky andílkům?
Slyší mé srdce,moje myšlenky,moje přání...???
To jak mluví, to jak se prezentuje jeho styl, to je mi moc blízké, cítím souznění a vděčnost, pokoru za tohoto člověka, který v mém životě je důležitým elementem..
Cítím obrovský respekt,obrovský obdiv,ale i lásku a pokoru,kterou z něho cítím..
V jedné chvíli jsem se na něj podívala,měl na sobě bílou barvu,ale to byla tak silná energie,ač je na míle daleko a byl v televizi,až jsem musela odvrátit oči,tolik energie,to se jen tak nestává..
A o čem mlvuvil, jako vždy mi předával vzkaz,aspoň já to tak vnímám nebo je to jinak..
Kdo ví..
Přitom v den,kdy jsem tu televizi tento týden zapínala,ani jsem netušila,že tam bude,snad tam ani neměl být,byli jiní..a najednou on..
Jako by mi ho tam nahoře poslali jako by mi ho poslali vždycky,aby zažehl plamen víry v dobách kolísání a smutků..
Píšu o tom, protože to pro mě má význam a navazuje na další události..
Dala jsem si do mobilu písničky a nadpis té kategorie je andělské léčení láskou skrze hudbu..a víš koho tam mám?
Michaela Jacksona..a jeho earth song, když se zaposloucháš na začátku... ta harfa ty tony,to ticho,vcítění a zase klavír,vidím holubice spousty holubic bílých co v tu chvíli obletí celý svět a jejich peříčka pomalu padají na zemi a všude zasévají semínka,semínka co rostou,pomalu ale rostou,vidím jeho při prvních tonech,jak mě drží za ruce a naše společná energie...další věc,co nejde popsat..musí se cítit..následně jsme u stolu,čeká na mě a pracujeme,čeká nás vysílání,čeká nás seminář..vidím místnost,všude jsou zrcadla,je to jako v tanečním sálu kde se učíš tančit,vidím sebe jak tančím,vidím jeho a vidím spoustu lidí co přišly,nejsou vidět,ale cítím je,než se zažehne světlo svícnů a svíček všude kolem,každý má podložku barvy přímo pro něj,každý je oblečen do věcí ve kterých mu je dobře,čekají v tichu,zazní meditační hudba a zažehne světlo,starosti se odplavují,problémy mizí,jsme jen my oni a ta vzácná chvíle..
Nejsem tam jen já..ale i ostatní které jsem si svým způsobem zamilovala na své cestě pozvání, vidím Borůvku, mojeho koníčka od Hopley, vidím Wahl jako vyslankyni andělské říše, tak čistou milou, která sice není přítomna fyzicky, ale její duch je spojen se všemi, vidím Marcelku čarodějku a slyším cinkání zvonů, je tam se mnou přítomno více lidí,ale oni jako by v jedné chvíli mizí a jsem tam jen já a ti,kteří přišly v tu chvíli přesně tam,za mnou..za nimi...
Aleš, to jméno je v mých myšlenkách..můj guru,mi teď vyskočilo v mysli dotek bezpodmínečně lásky,neznám ho,nikdy jsme spolu nemluvili,něco proběhlo,ale zvláštně,ani nevím proč..
A ony tři dny po uplňku,byl pátek,snad deset hodin večer,jsem vyšla na balkon,tam měsíc v celé své životní kráse,moje oči se nemohli odtrhnout jako bych byla v tu chvíli jeho energií..a najednou ho obepnulo růžové světlo a začali se dít ukazy,které byly určeny mě..
Nelze vypisovat,ale to x y dům, kotva a pes..pak se na malinko zahalil,už ani nevím,proč,ale najednou zase svítil..
Bože, tolik se mi nechtělo zpátky dovnitř, nejradši bych se rozeběhla vstříc těm sromům,lesům,loukám,přírodě..která čekala tam venku,tam někde je určitě i onen dům a čeká na mě..A druhý den jsem hledala na stránkách opět z kamínky a vyloupl se tam kámnen šesté čakry lapis lazuli..nádherná modř,nemohla jsem odtrnout oči,ale když přece,tak tam byl přívěšek bohyně Isis,nechala jsem se vést,naťukala jsem bohyně Isis a ocitla se na stránkách zasvěcení boha Ra a bohyně Isis..energie Ra-Sheeba..byl u toho obrázek pyramidy,kterou osvětlovalo krásné žlutavé slunce,ale ty barvy,síla..v jednu chvíli jsem se lekla,ale pak začala číst a zatajil se mi dech,to se nedá popsat,přesně jak tam psali,že ani oni to nemohou popsat,že některé věci se musí prostě prožít...Ano,ano,ano běželo mi propojení všech životů,spojení,veliká modrost..a protože mi běželo hlavou opět Metatron,tak jsem hledala i jeho a při čtení v jedněch stránkách bože,jela jsem dál a narazila na andělské karty a v tu chvíli byl u mě zase Aleš,onen člověk s hlubokým a velkým srdcem..
Protože jsem tam viděla obrazy a slova,která vyřknul...byla jsem těmi kartami okouzlená,jedny mám doma přišly ke mě v den mých narozenin,moje třicáté narozeniny,byly nejkrásnější narozeniny v mém životě..i když jsem je občas vzala do rukou,zase jsem je uložila ale v tomto týdnu...A jak tak jsem koukala do těch karet na internetu,byly tam rozloženy,běhala mi hlavou čísla a tak jsem dané karty otáčela..
První karta byla nová láska,inspirace,znamení,hojnost samota ale nějak se mi vytratily při čtení první karty,nejela jsem dolů,ale dala zpět a tak se mi tam objevili karty znovu a otočené a vypadly na mě další anděl strážný,partner duše,přátelství v souvislosti s Alešem,je to neuvěřitelné,je opravdu můj,snad posel či co..
A pak se stalo něco neuvěřitelného, zeptala jsem se,co to znamená,že pořád nerozumím zcela,co Aleš znamená,že chápu,že je vším,co už jsem vypisovala,ale že tápu v tom proč je v mé hlavě,srdci myšlenkách,proč on..vždyť se ani neznáme,on pochází z míst,která jsou vzdálena dost daleko,od mého bydliště,ale co mě kdysi dávno udivilo,že místo,které jsem si přečela jako jeho domovinu bylo místo,kam jsem chtěla před lety,když jsme hledali bydlení jít..Je to kouzelná vesnička kousek od Turnova..
Bude to zvláštní, ale já pořád nevím, co se mi tím chce říct..
Ale jsem za to ráda a děkuji,že je to tak..
Protože je to požehnáním.. no a ukázaly se mi karty naslouchání, příroda, hravost, pravé já, anděl strážný a víš co.. od počátku,co ho vnímám..je to on komu naslouchám,díky němuž vnímám přírodu jako součást sebe sama,když mluvi o meditaci a o chýši na týden,beze všeho beze všech,hned se tam ocitám.hravost,já se bavím a jsem nadšená,při každém jeho vysílání,mění se a roste,věští z karet,vody,posílá spousty energií,oslovilo mě to a vlastně s tím souvisí i ten můj přerod a napojování na sebe samu a nakonec jsem si přečetla co znamená anděl strážný......
A to byla ona tečka..
Vaši andělé strážní chtějí, abyste právě teď věděli, jak velice vás milují.
Láska vašich andělů je naprosto bezpodmínečná a všezahrnující.
Nejste sami. Tuto kartu jste si vytáhli jako milostný dopis od svých andělů strážných, kteří chtějí, abyste věděli: "Jsme tady. Nikdy jsme tě neopustili a nikdy tě ani opustit nemůžeme."
Vaši strážní andělé říkají, že si zasloužíte jejich pomoc a pozornost. Nic, co jste si kdy mysleli, co jste říkali nebo co jste dělali, vás nemůže odloučit od vašich božských pomocníků.
Nikdy vás nesoudí ani neopouštějí kvůli chybám, které děláte.
Andělé jsou zde jednoduše proto, aby vám poskytli oporu v procesu duchovního růstu, a podporují vás, abyste zase vy mohli pomáhat druhým.
To bylo to ... nejsi sama a nikdy nebudeš.. to je ta víra ve chvílích váhání, to je slunce v duši..
No a abych to zakončila,tak Lucčiny obrázky jako by vyjadřovaly moji cestu tento týden.., propojují se pro mě s čakrovými obrázky, obrázky andělů i zvířecích průvodců, když jsem uviděla hromového ptáka... + obrázky týkající se zrodu nové bytosti, nového začátku, naslouchání srdci...
Ty Wahl.. Moje cesta začala i na tvých stránkách, kde jsem se "učila", moje druhá rodiina.. moje láska..
Je to dopis takový, jaký písám já.. jednoduše dopis..i když pokud ti bude srdce říkat, že je něco, co mi ukáže cestu dál budu ráda, za tvou reakci, případně odpověď..
Jsem teď ...ale to ty jistě ucítíš.. to téma souvisí i s domovem-bydlením..které teď hledám.. a cítím, že bych chtěla číst tvoje řádky pro mě a uvidět směr...
S láskou tobě a všem..
PS:Moc ráda bych se s Luckou poznala..Viděla její obrázky i ve skutečnosti, mluvila s ní a obejmula jí..
Díky Luci, díky Wahl, díky tam nahoru, děkuji všem...
Marťa 27.09.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis
jen bych chtěla napsat, jak se cítím po kineziologii a jak to pokračuje...
Takže v neděli to bude měsíc, co jsem byla na kineziologii.
Já osobně... se cítím naprosto jinak... lépe.
Možná stačí napsat... byla jsem na pohovoru o práci telefonní operátorky...
Dnes mi volala paní šéfová... a práci jsem dostala...
Do práce se nesmírně těším....
Nebojím se...
Věřím, že mi to půjde a že budu spokojená...
Takže je to pro mně obrovský krok.
Peťulka sice aftíky opět má, ale já věřím, že brzy zmizí a už se nevrátí.
Cítím, že tak jako se já vnitřně měním a cítím se lépe, tak Peťulka vyzařuje to samé...
Věřím, že bude vše lepší...
Děkuji paní Olze, která mi kineziologii doporučila a poradila...
DĚKUJI !!!!
Zvlášť ze srdce děkuji za obrovskou podporu mé Milé kamarádce Rosé...
DĚKUJI !!!!
A samozřejmě děkuji Vám Milounká Wahlgrenis ...
Děkuji !!!!
Krásný den přeji...
Lucka 03.11.2010