Něco se může i podařit, pravda a láska třeba jen na kousku zvítězí...
Milá Wahl..
mám nějak potřebu reagovat a nevím, zda se mi podaří uspořádat myšlenky a slova tak, aby to, co napíšu, bylo tím, co cítím.
Chápu,
politika lidi mění, je to "špína", jen velmi málo lidí, kteří se v této vysoké hře pohybují, je "čistých..."
Politiku jdou většinou lidi dělat pro peníze, pro pocit moci, vládnutí, ano, pro ten pocit, že ovládám, směruji, jsem vyvolený - je to mnohdy jen úlitba egu...
Ne vždycky... také mnoho lidí, kteří do toho vkročí a nahlédnou to celé za tím, co není normálně vidět a lze jen tušit souvislosti, odejde...
Na druhé straně, pokud chceme prosadit byť jedinou dobrou věc, a jsme v jádru dobří, musíme být i silní. A věřím, vím, že i v politice jsou takoví. Pohybují se ve světě, který je umělý, špinavý, a mnohdy i vypadají, že se na ně špína bulváru, showbysnysu a politiky nalepila - ale to není přece vůbec podstatné. Dokážou mnoho.
Ne změnit svět, ale posunou ho tak, aby byl o malinko lepší, někde... něco z toho, co vykonali, nás osloví a díky nim zde zůstává... něco se podařilo, pravda a láska třeba jen na kousku zvítězila... Václav Havel, Barack Obama, Bill Clinton, Gándhí, Michael Jackson...to mě jen tak napadá.
Ale takto silných osobností není mnoho... ale právě proto to není nesmyslné nebo beznadějné - zajímat se aspoň trochu o politiku, chodit k volbám, nebýt lhostejný k tomu, kam má tato země směřovat. Myslet globálně, jednat lokálně - otřepané ale pravdivé, zodpovědné. Není to o životu v oblacích a odsouzení světa jako celku s tím, že je špatný. Lze udělat něco pro to, aby byl aspoň o kousek lepší, blíž tomu, co si představujeme pod slovem "láska"...
Proto chodím k volbám - ano, volební programy a figurky na scéně je jen šaráda, to je pravda - důležité je to podstatné...
Nic lepšího než demokracii zatím nikdo nevymyslel a kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje.
Něco jiného je ale to, pokud se někdo dá pohltit tou šarádou, kde je pro něj ta hranice "dobra" a jak se "neušpinit", co je a není workoholismus či činy pro správnou věc, pokud ji tak vnímá... a co už je jen a jen služba vlastnímu egu....
Potřebovala jsem vyjádřit, co si myslím...děkuji za tuto možnost.
Mám tě moc ráda, Wahl...
Dobrou noc...
Hanka 14.04.2010
Milá Hanko,
ano, vím, o čem píšeš... Já jsem také v mé předchozí reakci k politice nepsala obecně, ale pouze na otázku paní, kterou zajímal vývoj jejího manžela.
Také uznávám, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Uznávám to, co má každý z nás v srdci, uznávám nespoutanou cestu, která má smysl, uznávám práci pro druhé, uznávám netradiční řešení.
Více než deset let svého života jsem věnovala dětem, ne kvůli nějaké čárce..., ale protože to mělo smysl. Nehleděla jsem na vlastní čas, na prospěch, na to, co je normální. Byl to krok do neznáma, ale byl důležitý.
Trochu podobné tomu, o čem píšeš. Tak trochu podobné politikům, kteří na svém kousku mění dějiny.
Jít do politiky v regionech je něco jiného než hra se slovíčky v parlamentu.
Politika (z řeckého polis - město, politiké techné - správa obce) - pokud nahlédneme do Wikipedie - je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.
Politika je sférou, v níž je přítomné neustálé napětí mezi „vládnoucí“ (politika shora) a „emancipační“ (politika zdola) politikou. Politiku lze chápat také jako boj o společenské uspořádání.
V rámci těchto kolektivních rozhodnutí je politika uměním spravovat věci veřejné, uměním řídit stát a hájit zájmy jednoho státu vůči druhému, vytvářet a udržovat vztahy mezi těmito státy.
Prostředkem politiky je politická moc, kterou lze získat buď demokratickými prostředky nebo násilím.
V otevřených společnostech demokracií vstupují do politiky politické subjekty politickým přesvědčováním (argumentací zúčastněných stran) a vyjednáváním (často kompromisním dohodnutím se) a tak vytvářejí či spoluvytvářejí politická rozhodnutí. Mezi takové subjekty mohou patřit jednotlivci (občané), stejně jako organizace (politické strany a hnutí, občanská sdružení a jiné zájmové skupiny). Vynutitelnost politického rozhodnutí je zajištěna autoritou (která vykonává politickou moc).
V přeneseném smyslu znamená politika chování a jednání jednotlivce nebo skupiny nebo nasazení prostředků (ať legitimních nebo ne) k dosažení určitého cíle.
Politika jako správa věcí veřejných byla chápána již v antickém Řecku. Ve středověku se pak do jisté míry stala dědičnou záležitostí feudálů, o něco později výlučnou záležitostí politiků. V novější době přechází tato tradice do pojetí politiky jako věci občanů.
Záleží na každém, s čím do tzv. politiky vstoupí. Všechno je to o lidech. V demokracii se odráží dnešní doba.
Z mého pohledu je zde ale mnoho zbytečného. Některé zákony by měly být někde uvnitř každého člověka jako jakýsi kodex, který by ani nebylo nutné zpracovávat do písemné formy, jako nepřekročitelné území, o kterém by se vůbec nemuselo mluvit.
Možná jsme do této fáze ještě nenazráli.
Nedistancuji se od politiky, jen bych ji ráda viděla jinou, jen bych ji ráda měla s aspoň trochu jinými lidmi... Ano, těžké to je.
© Wahlgrenis
14.04.2010
