Wahlgrenis

Havárie letadla

Ahoj Wahl,
nevím, co se to děje, ale musím ti to napsat.
Dnešní noc byla šílená.
Nemohla jsem spát a když jsem usnula, tak přišly noční můry.
Pocity naprostého zoufalství atd..
Ráno jedeme autem a slyšíme zprávu o té tragédii.
Noc se mi spojila se dnem.
Mně začaly najednou projíždět tělem takové vlny a takové mrazení.
Nešlo to zastavit.
To jsem ještě nezažila...
Nemám odvahu si to ani nakreslit.
Jako by to bylo něco šíleného, jako by odplata za něco, možná to bylo i schválně, nevím...............
Pokud si najdeš chvilku prosím napiš, co si o tom myslíš.
Děkuji
Krásný den
Alena 12.04.2010

ahoj Wahl,
včera večer (neděle 11.4.2010) jsem si šla lehnout bylo něco před půl jedenáctou.. Vešla jsem do ložnice... Najednou jsem slyšela strašný hukot!!! Celá ložnice se se mnou třásla... dostala jsem takový strach, skočila jsem po vypínači...
Ložnice se se mnou třásla dál.... přišly za mnou duše z toho letadla.. ne všechny, ale prezident se svou paní ano...
Takovou husí kůži jsem dlouho neměla.
Strašně moc jsem se chvěla...
Chytila jsem je do kuličky nad hlavou, roztočila je a poslala ke Světlu... nějaký pán - jmeném na P - většinou cítím jen první písmeno u mě stál dál...
Nechtěl ke mně .. stál a nemohl tomu uvěřit... Nakonec se mě "chytil" a já ho poslala... zhasla jsem a lehla do postele.. kolem mě bylo moc modrobílých světel... byli to jejich ochránci... blikali kolem mě... já jim říkala, že to jejich vina není... že to tak mělo být... postupně mizeli....
to byla síla, Wahl...
Nevím, jestli to patří na stránky...fakt to byla síla...
elkan 12.04.2010

Milá Wahlgrenis,
zasílám první informace o hrůzné letecké katastrofě, které jsem si přečetla:
---novinky.cz - 10.4.2010 /aktualizováno:18,59
L e t e c k á k a t a s t r o f a
dne 10.4.2010.....................8
čas........ 6,56.......=17.........8
členů posádky.....................8
členů delegace...................88 /jeden cestující letoun nestihl
Waršava - místo neštěstí...800 km
Stroj TU 154.......................10 ???
--------------------------------------------------
---Matrix 2001 - 11.4.2010
L i d s k á D N A
číslo 10..................dokončení
celý kruh
vyšší oktáva.....
---------------------------------------------------
N i c n e n í n á h o d a, může existovat nějaká souvislost?
Srdečně zdraví

Milkena 12.04.2010

Ahoj Wahl,
nejprve bych tě chtěla z celého srdce pozdravit. Ráda bych se stebou podělila o příhodu, která se u nás stala:
V pátek 9.4. vyzvedával syna Tobiáška manžel ze školky, když jsem jim volala z práce jak došli domů, manžel mi říkal, že si Tobiášek ze školky donesl spoustu papírů a na nich má nakreslené polské vlajky a ruskou vlajku.

Divila jsem se, proč zrovna polské vlajky, že já sama nevím, jak vypadá polská vlajka :o)
Synovi je 5,5 a o vlajkách jsme se spolu ještě nebavili a co vím, tak ve školce je taky neberou.
Ptala jsem se ho, proč kreslil vlajky polské a ruskou?
Proč nekreslil českou.
Říkal, že českou neumí a že ho napadly tyto dvě vlajky.
Každopádně v sobotu ráno, když jsem zjistila, co se stalo z polským letadlem a podívala se na synovy výkresy, ztuhla mi krev v žilách. Napočítala jsem 14 polských vlajek (z toho jednu vystřihl udělal v ní díru nůžkami a z jedné se pak přede mnou pokoušel udělat českou, ale nepovedla se mu) a 1 ruskou vlajku.
Byla jsem z toho docela v šoku.
Děti vědí víc než dospělí.
Měj se hezky a opatruj se
Pavla 13.04.2010

Milá Wahl,
i já jsem čekala, co se na tvých stránkách k této katastrofě objeví... Samozřejmě jsem jako nemálo z nás měla mrazení a husí kůži po celém těle, ale dál to není třeba rozvádět. Jen mě k tomu napadá, že neuzavřená kauza 28.000 vyvražděných důstojníků a dalších polských činitelů, kteří byli popraveni v Katyni a v dalších místech v Rusku, si žádá nějaké osvětlení a "uzavření kruhu"... a duše povražděných na sebe
možná chtěly upozornit a po 70 letech odvést za Světlem...
Rozhodně to není náhoda a spojitost je patrná. I ta mlha je symbolická, jelikož vše
i po několika desetiletích nadále zůstává "mlhavé, zastřené, nevyjasněné", nejlépe zametené pod koberec......
Možná bylo zapotřebí obrátit pozornost ke starým křivdám, objasnit je, odpustit ...
Krásný den přeji
Marcela 13.04.2010

Milá Wahl,
skoro by se mi chtělo říct - Katyně - přivtělené duše i převtělené duše - proto to neštěstí. Honza sám mě na to upozornil, když řekl, že nějaká duše s tím měla dost práce.
Odejdou konečně všichni tam, kam patří?
Napíšeš o tom něco?
Trochu je to zvláštní i z astrologického a numerologického hlediska. Dvojčata Kaczynští - president a jeho bratr - oba narozeni numerologicky stejně, oba narozemi prakticky astrolgicky stejně - možná s pár minutovým odstupem,.. každý ale zcela s jiným osudem.
Láska a starost o nemocnou maminku to zastavila?
Nebo jsou to staré karmické dluhy, které se zejména vážou na tu Katyň?
Moc Tě, prosím, za všechny, Wahl, vysvětli nám to nějak.
Příjemný dubnový den s pohodou a láskou Ti přeje
Olga 13.04.2010

Ahoj Wahl,
tohle musím napsat...
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/197174-polsky-prezident-kaczynski-zemrel-pri-letecke-havarii-neprezilo-132-lidi.html
Já si před dvěma dny pouštěla na youtube nějaké písničky od Hanky Zagorové (Za každou chvíli s tebou...., Je naprosto nezbytné a tak), až jsem došla na nějaký klip ze seriálu Sanitka.
Myslela jsem původně, že to bude ta titulní znělka, ale kdepak. Byl to díl (resp. jeho část) - já si to tedy nepamatuji - o letecké havárii, kdy při přistání nebo startu, to nevím, spadlo letadlo v Suchdole...
No já jsem z toho byla strašně špatná, netušila jsem proč, vždyť je to jen seriál. Připisovala jsem to přecitlivělosti pramenící z mého stavu.
No ale asi ne...
(10.4.2010, 11:26)
P.Maria 13.04.2010

Dobry vecer mila Wahl,
taky bych se moc primlouvala, jestli se muzete vyjadrit k padu letadla ve Smolensku.
Dnes jsem mela celou noc takove ty zive sny, ktere nejdou vubec zaspat. Neustale jsem ve snu videla manzelku prezidenta Kaczynskeho, jak se prochazi v cernem lesklem kostymku po spalenisti, je cela bleda - bila a v ruce drzi jednu rudou ruzi a stale neco hleda.
Dokonce jsem i vstala, sla se projit do kuchyne, ale zacalo to znova. Vubec mi z toho nebylo prijemne.
Preji krasne dny
Milena 14.04.2010

Sobotní tragédie letadla šla tentokrát trochu mimo mě.
Detaily tohoto letu jsem se dozvídala postupně, jsou to opravdu jenom střípky.
Důležité pro mne bylo jediné - nejsou to náhody. Omlouvám se všem, kdo jste čekali na moji dřívější reakci. Ale během víkendu jsem si potřebovala prožít jiné události, také jsem potřebovala řešit jiné "neřešitelné"...
Teprve nyní mohu napsat několik vět, jak to na mne působí.
Všechno to, co se dělo během sobotního dopoledne s lidmi na palubě polského Tupolevu Tu-154, bylo součástí vyšších plánů. Jedním slovem ZASTAVENÍ.
Dějí se obecně věci, které tak nějak proběhnou, ale nejsou v pořádku. Přesto se přes ně může přehodit neprůhledný šátek a najednou je zde zdání, že o nic nejde, že o nic nešlo.
Další velice důležitá informace: Byla zde daná jedna jediná cesta, z které nebylo možné sejít. A zúčastněné duše se k ní blížili během celého života - každý po svém - zcela nezaměnitelně, jednoznačně, nebylo možné se nijak splést.
Ve hře jsou staré duše, které se kdysi (???) podílely na smrti jiných lidí, jako by ten minulý příběh ožíval. Tohle není náhoda. Na povrch se dostávají nespravedlivé skutky, někdo zemřel, kdo měl žít... Boží oko je jakoby zcela mimo realitu, nechce do toho nijak vstupovat, tohle jsou události, které by se daly přpirovnat k "božím mlejnům". Ty se točí i bez našeho přičinění. Kdo by se je snažil zastavit, má smůlu. Tady působí něco mnohem vyššího, něco mnohem zásadnějšího, není kam se schovat, není kam utéct, není kam uletět.
Stalo se.
Událost pokryly slzy... Slzy všech, málokdo rozumí.
Rozumově se hodnotí selhání stroje, lidského faktoru, možná počasí, možná všechno dohromady, ale nic z toho není důležité. Svou podstatnou roli tady sehrál ČAS.
Všechno je v pořádku.
Tyto duše se narodily už s tím, že takové zásadní zastavení přijde. Duše rozumí, přijaly tuto ránu, musela přijít právě tímto způsobem, muselo to prpoběhnout takto kolektivně, takto výrazně, při takovém výročí... Tohle je život. Tohle je smrt.
Není to nic, proč bychom se měli zlobit na osud. Mnoho lidí, snad úplně každý, chápe to, co se stalo, jako že se to stát nemělo... Ne, smrt přichází vždy v tu nejlepší možnou dobu, ani dřív, ani později. Přijde, protože nastal správný čas.
I v tomto případě.
Teď je všechno v pořádku.
Pozůstalí mají problém, protože za života neřekli všechno, co měli... Ti nyní pláčou sami nad sebou.
Za smrtí všech těchto důležitých osob byla obrovská porce nenávisti. Katyně tehdy v roce 1940 - to nebyla náhoda. Narodily se právě v Polsku a ještě před jejich narozením bylo zřejmé, jak život skončí.
Promluvila vyšší spravedlnost.
Promluvila daleko od domova a přesto tak blízko. Nejblíž každému z nás je černá zem.
© Wahlgrenis

14.04.2010

Milá Wahlgrenis,
ani nevím, co mě to popadlo, že jsem zadala do vyhledávače slovo "katyně". Popravdě mě ani nepřekvapilo, co jsem se dočetla - vyvraždění důstojníků a inteligence z Polska.
Jako kdyby tito lidé čekali na svou chvíli, až k sobě zavoaljí další - také důstojníky a vlastně elitu z Polska... Jako by "ztížená šestka" byla ta pravá chvíle a šedesáté výročí k tomu bylo "ideální" - ať to zní sebehůř.
Jako kdyby to, že jeli uctít jejich památku, nestačilo - ono co si budeme namlouvat, to politické kladení věnců nemívá s uctěním památky obětí čehokoliv pranic společného, je to spíš zviditelnění se politiků aby "byli viděni" - a to nechci zlehčovat polskou delegaci, tam to tak třeba nebylo, kdo ví.
Ale jako kdyby zkrátka ti, kteří měli být uctěni, potřebovali být vykoupeni další krví aby teprve nyní nalezli klidu...
Mrazí mě v zádech, když to píšu, a když mi dochází že se to stát muselo, že nebylo zbytí. Ne snad kvůli těm obětem, ale spíš kvůli těm kteří zůstali po nich tady - jako kdyby byla spousta těch, kteří se tehdy na "původní" katyni podíleli a teď museli dostat zrcadlo z druhé strany - prožijte si ztrátu vašich milovaných, ať víte jaké hoře jste tehdy způsobili...
Tlačí se mi slzy do očí když to píšu a tohle všechno si uvědomuju. Jako kdyby u mě teď některé ty duše byly....
NEPLACZTE, MY JESTESMY V PORZONDKU, WSZYSTKO JAK MA BYT.
Wahl, já polsky neumím, ani nevím, jestli jsem to napsala gramaticky správně, ale dopsala jsem to - musela jsem a přes slzy pořádně nevidím.
Ale nechtějí, abychom pro ně plakali, tak jsem to zvládla.
Orianna 16.04.2010

Milá Wahl,
pořád se vracím k pádu slovenského letadla a k těm vlajkám, co den před tím kreslim syn.

Tohle jsou opravdu věci mezi nebem a zemí.
Proč zrovna tento den?
Proč zrovna polské a jednu ruskou?
Proč jednu polskou vystřihl a proděravěl?
Je pravda, že děti vědí víc, ale pořád si tohle nedokážu nijak logicky vysvětlit...
Pavla 22.04.2010

Ahoj Wahl,
sleduji na Tvých stránkách debatu o pádu letadla. Posílám Ti k tomu dva obrázky. Když jsem viděla fotku chlapečka, který kreslil vlajky, problikla mi informace „ON ZNÁ BUDOUCNOST...“.
První obrázek se týká otázky, proč kreslil vlajky.
Chlapeček je podle kresby velice vyspělá duše, bude v budoucnu chápat hodně souvislostí, současně je tam ale u něj i vykřičník, ono „vědět“ je i poměrně velké břemeno.
Na obrázku je jeho napojení na nejvyšší vesmírnou bytost.

Vlevo jsou potom 3 dušičky /a kreslily by se další a další, kdybych kresbu neukončila, protože by obrázek byl celý počmáraný/, jsou to dušičky lidí z polského letadla. Mají kolem sebe ohraničení a šipku směrem doleva do minulosti, do astrálu, která znamená ukončení životní cesty těch lidí. Osudy a následné události jsou „dané“ dopředu a děj se odvíjí podle určitého scénáře, který ve větší či menší míře můžeme či již nemůžeme ovlivnit.
Duše lidí z polského letadla došly k určitému rozhodnutí, rozhodnutí odejít DOMŮ ve chvíli, kdy chlapeček kreslil vlajky, se už jen naplňoval osud.

Druhý obrázek je odpověď na otázku, proč letadlo spadlo.

Vykreslila se Davidova hvězda, hexagram, symbol rovnováhy, spojení mužské a ženské energie. Kolem celého symbolu je naježená energie a hlavně je tam začerněný a naježený hrot mužského trojúhelníku, toho co má vrchol vzhůru. Nebylo to vůbec příjemné kreslení...

Měj se krásně
Síria 23.04.2010

Milá Wahlgrenis,
Chtěla bych Vám poděkovat, za odpověď na dotaz k pádu letadla ve Smolensku.
Píšete, že promluvila vyšší spravedlnost, promluvila daleko od domova a přesto tak blízko.
Nevím, kdo nebo co, promluvilo ke mně, ale Vaše odpověď mě velice a hluboce zasáhla. Byla neomezená, neohraničená, absolutní. Odpovídá lidem na mnoho otázek a situací v nekonečném rozsahu. /Nepíši o katastrofě, ale o mé reakci na Vaší odpověď./
Po přečtení jsem cítila zvláštní nádherné chvění. Celý doposud prožitý život mnou proběhl, prolétl v pár vteřinách. Procedil se sítem, ve kterém zbylo pár momentů - kamínků. Minulost je pryč, jako bych odpojila vagón. S kamínky se dějí zázraky. /Než jsem vše trochu pochopila, píši až nyní.../
- VZÁJEMNÁ KOMUNIKACE - neznámých-známých:
Obrázek od Elkan ve mě vyvolal potřebu se podělit o svůj zážitek - Akce Krsmol -
děkuji Elkan
Tvary a barvy obrázku - Chrám nad Prahou - mě oslovil a vyzval k napsání na Tvůj web.
děkuji Wahl
Fotka Matky Meery od Majky, kde píše: "Vím, že může ukázat směr ostatním".
Od té chvíle cítím lásku v nekonečném prostoru světla.
děkuji Majko
Je to začátek konce... Milá Olgo, krásně jsi napsala, vystihla, co cítíš. Úžasný článek zakončený slovy: nastává chaos v nás samých? Po odpojení pomyslného vagónu se chaos nějak vytratil. Tápu, kde jsem, kdo jsem? Neumím to ještě výstižně popsat.
děkuji Olgo
Hudba jako průchod.... otočená mandalka, ve mně vyvolala potřebu zaslat několik obrázků. Váhám? Zpráva o frekvencích, Tvoje
odpověď na kreslení.............................
děkuji Wahl
děkuji Zuzaně
děkuji Lucii
- NIKDY NENÍ NIKDO NA SVÉ CESTĚ SÁM.
Milá Wahl, prožívám stále něco nového a nezodpovězených otázek přibývá. Paní Evě odpovídáš , že sem člověk přichází s určitým úkolem a i jméno, které sem přináší na svět, je součástí toho úkolu. "Času už je menej ako viac"
Hledám odpovědi, pomáhá mě kreslení. Mandala fialové barvy, mě v roce 2007 odpověděla /od obvodu ke středu/ - do 14 let, trn v oku - do 28 let, rodina - do 42 let, mezilidské vztahy - do 56 let, poznávání - od 56 let,oko, světlo - vlastní otec tě neměl vychovávat, neměla jsi ho poznat, nyní bdí nad tebou a vede tvé kroky. /nevím?-možná?-snad?
Ještě bych Tě požádala, milá Wahl o odpověď.
Téměř pokaždé, když otevřu Tvé stránky, je počet návštěvníků číslo 22, má nějaký význam?

Srdečně zdraví
Milkena 15.05.2010

Největší tragédie v poválečné historii Polska
Co přesně se před 7 lety odehrálo na palubě letadla, není dodnes zcela jasné.
Pro mnoho lidí zůstává tragédie, při níž zahynula elita národa, neuzavřenou záležitostí...
© Wahlgrenis

10.04.2017