Představitelé dvou supervelmocí podepisují smlouvu právě v Praze
Milá Wahl,
zdravím tě po Velikonocích. Napadlo mě, že nejlepší bude, když tuhle myšlenku pošlu Tobě a na Tvoje stránky.
Nedávno Alžběta Šorfová přijala poselství o světelném chrámu nad Prahou - jehož centrum je konkrétně nad Vyšehradem.
Libuše věštila slávu na Vyšehradě - tehdy místa - Prahy - tak, že "viděla město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat". Když mě tohle naši někdy v 60. letech četli ze Starých pověstí českých, naprosto jsem tomu nevěřila. Muselo projít 50 let, co je to v životě Vesmíru, aby toto proroctví bylo realitou. Představitelé dvou supervelmocí podepisují smlouvu v Praze.
Americký prezident Barack Obama (vlevo) a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv podepsali 8. dubna ve Španělském sále Pražského hradu smlouvu zpřísňující limity počtu jaderných zbraní.
FOTO: Michal Doležal, ČTK Dokonce - navrhují toto místo oba dva - spontánně - i když logické zdůvodnění výběru Prahy - že je to do roka od
projevu Obamy v Praze, kde odzbrojení slíbil, vyvrací domněnku o tom, že by Medvěděv nebo Obama měli na mysli ještě něco duchovnějšího, jistě tohle stojí za povšimnutí.
Cítím to tak, že i když je ve hře světovládný byznys politiky a moci, není vůbec náhoda, že Praha a její magie jsou místem, které se bude stále a stále opakovat v souvislosti s odzbrojením, udržením míru,...
Praha jako střed dvou ramen váhy, jako bod, který stmeluje a ne rozděluje. Nedávno jsem četla
Poselství od Protinožců a volně navazující druhý díl - Poselství z Vesmíru.
Nevím proč, ale vždy, když toho člověka - Baracka Obamu - vidím, mě něco bliká v tom smyslu: sepětí s prvotními instinkty člověka.
Sepětí s něčím o stupínek vyšším, než to, co dělá,... cítím z něho i po roce ve funkci pokoru, humorný nadhled, sepětí s lidmi... úctu k historii, tradici... umění... je to vidět na drobných gestech, pohledech, .. nemůže být tak geniální herec, aby tohle všechno jen hrál.
Z hlediska struktury obličeje má naprosto vyváženou levou a pravou stranu, totéž lze říct i o poměru čela, střední obličejové části a brady. Chce se mi říct - jak vlevo, tak vpravo, jak nahoře, tak i dole, jak uvnitř, tak venku. Jako by o transformaci věděl, jako by animálně cítil, jako by plul na nějakých vlnách, které jsou nad lobbisty, byznysem, kapitálem, politikou, zájmy, mocenskými politickými i bankovními strukturami, světem kapitálu a globálních vztahů...
Nebo je to jen moje iluze?
Olga 08.04.2010
Milá Wahl..
to je krása... Mám takovou radost. Ddnešní den, to je posun, to jsou změny a u nás v Praze - cítím z toho velkou sílu... A svítí sluníčko...
Ne, nemá cenu meditovat v chaloupce, a nedělat, že se nás svět netýká, ale žít tady a teď... Narodili jsme se do téhle doby, do tohoto světa - a to má svůj důvod... Rezignovat a deklarovat, že svět je špatný a nemá smysl řešit konkrétní věci, je strkání hlavy do písku..
Nikdy doma nekoukám přes den na TV, i večer málo, ale dnes ano... Poslouchám právě prezidenta Klause. A děkuji mu za to, že se smlouva podepisovala právě tady.
To je symbolika, to most mezi lidmi... prostě nářez.
Děkuji americkému i ruskému prezidentovi, ze srdce.
A děkuji tam nahoru. Za to, že žiju tady a teď.
Milá Wahl,
kdyby všichni lidé žili a konali tak, jak tito prezidenti dnes - každý, nehledě na to, čím je a co mu bylo do života dáno, svítilo by sluníčko pro všechny pořád, viď...
Každému z nás byla dána nějaká pozice, místo tady na světě a každý má v tom svém místě nějaké možnosti - konat v nich to nejlepší podle svého vědomí a svědomí jako tito prezidenti - to dobré by se šířilo jako lavina....
Děkuji vám pánové, s úctou...
Měj se krásně, Wahl...
Hanka 08.04.2010
Milá Olinko,
děkuji Vám za Váš příspěvek.
Zrovna jsem si vyhledala a četla Vaši reakci z loňského roku.
Pak jsem překlikla na aktuální texty a přečetla si, co píšete nyní. Působíte na mě jako žena s velkou vnitřní silou a moudrostí.
Na závěr se ptáte, zda je dojem, který máte z prezidenta Obamy, jen Vaše iluze. Pevně věřím a doufám, že nikoli.
Charizma se v člověku nebere jen tak, z ničeho nic, bez zásluhy...
Charizma buď je, anebo není, nic mezi tím. Nelze ho předstírat nebo hrát. Obama je jiný v něčem, co není tak snadné definovat... Věřím, že dnešní událost v Praze má velký význam, minimálně symbolický. I když na praktické vyústění si ještě počkáme. Praha jistě nebyla zvolena náhodně.
To je naprosto zřejmé.
Nevím, jestli to sem patří nebo ne, ale teď si vzpomínám, že kdysi se mi zdál sen o Obamových, pak už nikdy ne.
Ústřední tam byla postel - letiště, bělostné, čistě povlečené, obyčejné, nízké. Nechápu proč, ale ležela jsem na něm společně s nimi. Ani mi to nepřipadalo nijak nepřizozené.
Potom, jinde, jsem si krátce povídala s paní Obamovou, která seděla na palandě nade mnou, já stála na zemi. Byla velmi příjemná, snad řekla i pár slov česky.
Zpětně z toho celého snu vnímám pocit porozumění, klidu, míru, přirozenosti... Podobné pocity, jaké mám ze záběrů a fotografií, na kterých jsem Obamovy mohla už někdy vidět.
Děkuji a přeji pěkné dny
Katka 09.04.2010
