Pochopila jsem, že takovou LÁSKU, co jsem poznala sama k sobě, mi nikdo nemůže dát
Včera jsem byla na jedné meditaci, bylo o lásce. Pustili hudbu a paní povídala. Během chvíle jsem se ponořila do vlny lásky, celým tělem mi projížděly vlny, vibrace, láska mnou prostupovala, prostupovala každou buňku. Bylo to nádherné, prožila jsem si lásku v sobě. Celou dobu jsem se usmívala, duše byla štastná.
Když to skončilo, tak jsme si o tom vyprávěli, co jsme zažili.
U mě ten krásný pocit poznání trval dlouho, chvělo se mi celé tělo, smála jsem se, duše se radovala, byl to stav extaze, uvědomění, poznání. Ještě dlouho po meditaci jsem cítila buňky v těle naplněné láskou.
Když jsme se loučili, tak mi jeden člověk říkal, že když mě objal, tak 4. čakra srdeční hřála tak silně, až to pálilo.
Ještě ted, když píši, tak mám úsměv na tváři. Je krásné milovat se, je krásné poznat lásku, ten cit, který všichni hledáme. Je nádherné to poznání... Když se skutečně miluje, takže cítíme každou buňku v těle, kterou prostoupila láska, tak pochopíme jak je krásné žití tady a ted, v přítomném OKAMŽIKU.
Tento můj zážitek je jeden z těch OKAMŽIKŮ, které se mnou zůstanou při mém odchodu ke Světlu. Pochopila jsem, že takovou LÁSKU, co jsem poznala sama k sobě, mi nemůže dát žádný člověk, dítě, muž, přátelé, rodiče.
Je to něco tak krásného a tak uvěřitelného, pokud si dovolíme milovat sami sebe. Děkuji za krásné sdílení.
Majka 07.04.2010
© Wahlgrenis
07.04.2010
