Jaké tři věci bych si s sebou vzala na pustý ostrov
Milá Wahl,
čtu Vaše stránky a občas mě to nutí zamýšlet se nad životem... Jednou jsem jela tramvají domů ze školy a zaslechla jsem část rozhovoru skupiny dětí, kterým mohlo být kolem deseti let. Hráli hru "Jaké tři věci by sis s sebou vzal na pustý ostrov". Nejprve říkaly názory typu: kouzelnou hůlku, létající koberec, atd.
Pak jedno z dětí řeklo, že by s sebou chtělo mít svého psa, přátele a rodinu. Ostatní mu to neuznali, jelikož to bylo více než tři věci. Ale pak se nad tím zamysleli a myslím, že si připadali trochu hloupě, když předtím navrhovali tak nepotřebné a nereálné věci. Nakonec se konverzace zvrhla v to, že by všechny věci dali na charitu a chudým lidem. To už mi přišlo trochu přehnané, protože většina dětí stále více myslí na svůj vlastní prospěch, než na prospěch druhých lidí.
Avšak jejich konverzace mě donutila zamyslet se nad tím, co bych si na ten vlastní ostrov vzala s sebou já sama.
Samozřejmě, že kdyby existovala kouzelná hůlka, tak si vezmu ji. Ale zatím ještě neexistuje, bohužel.
Určitě by bylo fajn mít tam přátele, rodinu a psa, kdybychom ovšem měli z čeho žít. A přihlížet tomu, jak pomalu umírají moji blízcí, to není nic pěkného. Na pustý ostrov bych si vzala velkou zásobu vody, bez jídla se dá v pořádku vydržet řadu dní, to by to nebyl takový problém. Dále asi nejlepší kamarádku nebo psa. To je těžší rozhodování. S kamarádkou bychom si po čase začaly lézt na nervy, kdežto pes nic neříká. Ale zase nevydrží bez jídla...
Asi se ode mě teď očekává, že poslední věc bude něco jako mír v srdci, nebo dobrá vůle. Na to, abych to napsala, jsem asi příliš povrchní. Proto bych chtěla mít u sebe veškerou svou pečující kosmetiku na obličej, tělo a vlasy. Jelikož až by mě přišli zachránit, chtěla bych být upravená.
Velice by mne zajímalo, jaké tři věci byste si vzala na ostrov Vy, Wahl?
Diana 07.04.2010
Milá Diano,
nad touto otázkou jsem se nikdy nezamýšlela. Žiju tady a teď. Řešila bych ale tento problém ve chvíli, kdy by nastal. Rozhodně si ale nemyslím, že bych si brala s sebou vodu nebo nějaké zásoby jídla. Všechno, co člověk potřebuje k životu, už má k dispozici. Podle toho, kde se ocitne, dokáže - asi jak kdo - zapojit svůj pud sebezáchovy a najde prostředky, jak přežít, uvnitř sebe sama.
Obdivovala jsem hrdinu Robinsona z románu Daniela Defoa. Život na opuštěném ostrově je jako výzva, ostatně jako všechno, co zažíváme dnes a denně. V každou chvíli se rozhodujeme, co udělat, co neudělat, jaké slovo vyslovit, jaký nástroj použít. Rozdíl je jen v tom, že jsme tady, v civilizaci, nejsou zde žádné extrémní podmínky.
Ale kdybych na tuto hru přistoupila, rozhodně by mezi mé priority nepatřila pečující kosmetika na obličej, tělo a vlasy.
Nebudu vypisovat, co bych si vzala na opuštěný ostrov já. Takto položená otázka se mě, doufám, netýká. Jsem tady a přestože uprostřed lidí, vlastně jsem docela sama. jako každý. Každý je totiž sám, každý je na svém vlastním ostrově, se svým vnitřním světem, na každém záleží, co se tady bude dít další vteřinu, další týden nebo rok. Každý má ten svůj ostrov splněných přání...
© Wahlgrenis
07.04.2010
Milá Wahlgrenis,
tak jsem se tak zamyslela nad tím, co bych si s sebou vzala na opuštěný ostrov... No já rozhodně hodně papíru a tužek, nebo něco, čím se dá zkrátka psát, abych mohla zachytit vše, co se tam děje, pro další. Pak asi zásobu zápalek, abych si měla jak rozdělat oheň, a nůž - abych si měla jak opatřit potravu.
Zbytek jsou nedůležité věci.
Vím, že spousta lidí uvádí mobil, počítač, foťák... ale tomu se lze jen usmívat, protože těžko mezi palmami hledat zásuvku, kde by se tyto moderní vymoženosti daly nabít.
A už vůůůůbec bych s sebou netahala pěstící kosmetiku, to mě opravdu pobavilo (ale trochu smutně pobavilo, jako kdyby vzhled byl alfa omega, k čemu by Dianě byla bezchybná pleť, kdyby měla hlad?)
A co se týká toho, KOHO bych s sebou chtěla, tak asi nikoho, protože svým nejbližším bych pobyt na opuštěném ostrově opravdu nepřála a byla bych šťastná, že jsou v klidu a bezpečí.
Inu nic, tak jsem si trochu zahrála na "KDYBY"...
Měj se krásně.
Orianna 14.04.2010
