U zámku v Rudolticích je záhadný teplý kruh ve sněhu
Milá Wahlgrenis,
nejdříve Vás co nejsrdečněji zdravím. Posílám Vám zatím nevysvětlenou věc a zajímal by mě Váš pohled na ni. Rudoltice jsou blízko
Lanškrouna , kde jsme s Vámi nedávno trávili příjemné chvíle na semináři.
S láskou
U zámku v Rudolticích je záhadný teplý kruh ve sněhu V zahradě Nového zámku v Rudolticích na Orlickoústecku se objevil ve sněhu kruh, v němž pokrývka roztála. Teplota v místě je vyšší než v okolí, v úterý například přes 17 stupňů. V zemi není nic, co by vyšší teplotu způsobovalo, například kanalizace nebo elektrické vedení. V kruhu o průměru dva metry raší tráva.
FOTO: Krasava Šerkopová, ČTK
úterý 16. února 2010, 16:56 - Ústí nad Orlicí
Racionální zdůvodnění úkazu majitel památky, architekt Přemysl Kokeš zatím marně hledá.
"Od pondělka to zkoumáme, i když je to tu asi tři týdny, ale dříve jsme si toho nevšimli. Půda je kyprá, měkká, je to nepochopitelné. Geolog po zběžné prohlídce prohlásil, že to může být cokoliv, ale bez kopané sondy to nezjistí. Oblast ale není seismicky aktivní, nejsou tu žádné horké prameny a podobně," řekl Kokeš.
Kastelánka Krasava Šerkopová v noci na úterý umístila do hlíny ve středu obrazce teploměr. Ráno na něm naměřila plus 17,5 stupně, den předtím jen o několik stupňů méně, přičemž venkovní teplota se stabilně drží pod nulou.
"Na Novém zámku už jsem zažila a viděla různé věci, ale to, co se na pozemku u věže objevilo letos, jsem ještě ani zde ani nikde jinde zatím neviděla," uvedla kastelánka.
V místě kruhu nejsou žádné podzemní prostory a nevedou tudy ani inženýrské sítě. Možnost, že by zde byla stará zasypaná studna, která by se náhle plnila vodou, Kokeš rovněž považuje za nepravděpodobnou, stejně jako vysvětlení, že by sem někdo nasypal větší množství soli nebo že by zde dříve stály hospodářské budovy.
Podle jeho informací byl jev pozorován už před 40 lety, když na Zámečku tábořili skauti. Pro odhalení záhady chce nechat na daném místě vykopat sondu.
Ariela 04.03.2010
Milá Arielo,
informace o tomto kruhu ke mně také dorazily.
Proč nemůžeme přijmout fakt, že ne všechno existuje jenom pod naší kontrolou? Proč člověk musí mít všechno změřené, zvážené, prozkoumané? Když se náhodou objeví někde něco, co je proti našemu uvažování, proti tomu, co nás učili ve školách, najednou jsme všichni jako na trní...
Ale o tohle přeci nejde. Jsme součástí mnohem většího a dokonalejšího systému, nemusíme úplně všemu rozumět. Ono by to tak bylo jednodušší. Takhle se opravdu člověk pasuje do role toho nejvyššího, který dokáže hýbat světem, za všech okolností... To není správná cesta.
Není vůbec důležité vědět, co způsobuje, že se ve sněhu za největší zimy objevil travnatý kruh. Je to další dotek tajemna, který nám má naznačit, že je tady ještě cosi, co nemůžeme absolutně poznat.
S tou sondou, která by měla odhalit toto tajemství, jsem si vzpomněla na nedávné
útoky NASA na Měsíc .
Jakým právem vůbec zasahujeme do systému, který tady kolem nás existuje? Měli bychom každý den, každou minutu s pokorou děkovat, že tady ještě vůbec jsme, že můžeme dýchat tento vzduch, děkovat, že je nám dovoleno chodit po této planetě, která tolik tolik pláče pod našimi zásahy. Věnujeme se zbytečným činnostem, místo abychom žili jako lidé. Je to smutné...
© Wahlgrenis
04.03.2010
