V cem je smysl zivota?
Mila Wahlgrenis
Na tve stranky chodim stale rada a se zvlastnim tajnym napetim. Byly vlastne prvni ktere jsem nasla, kdyz mi muj ex-manzel poprve poridil internet. Jednou jsi mi dala odpoved na mou otazku, sem tam se k ni vracim a posuzuji.
Myslim si take, ze diky tvemu webu si na ledacos dokazu jiz ted odpovedet sama, nacerpala jsem diky nemu informace a ty zapadaji do me skladacky...
Myslim, Wahl, ze jsem zjistila mnohem vice za tu dobu, co jsem ti kladla sve otazky... Je to neuveritele, jak cas pomaloucku dozrava...
Citim se tak jina. Stale ziji v USA, ale na mnohe veci a zivot se divam docela jinym pohledem... take jsem si uvedomila, ze na necem lpet je holy nesmysl. To, co mame a neseme si, je pouhy nas zivot a nase duse, kterou mame... citeni a pocity, to je to, co nas provazi a nikdo nam to nemuze vzit... Vse ostatni je tak pomijive... Zit kazdy den, jak nejlepe nam jde, a delat radost lidem, ktere v tom dni potkame a mame okolo sebe, mit radi sve blizke a mit radi sebe ...
Casto jsem se ptala, v cem je smysl zivota, proc tady jsme a proc ho zit, kdyz se nam to ci ono nedari, ale ted vim - smysl zivota je proste umet zit za kazdych okolnosti, umet si odpustit a odpoustet druhym, je toho tolik, co se clovek musi ucit.
I kdyz i ja se snazim smirit s tim, ze nemam, co bych chtela, ale i tak jsem stastna za to, ze jsem to vubec mohla prozit a dekuji za to... Stale miluji toho muze, kvuli kteremu jsem opustila manzela... (on ten muz - stale ma tu sklenenou kulicku, kterou jsem mu darovala a o ktere jsem mu rikala, ze je v ni cely vesmir a kdyz se on narodil tak uz zde ty hvezdy byly a vedely o nem vse... a ze kdyz se do ni podiva proti svetlu, muze tam ty hvezdy videt, tehdy se do ni podival a rekl mi, ze mam pravdu a ze je to jeho stastna kulicka )... jak uzasne, protoze po dvou letech, prave ted - ctu knihu a je tam psana pasaz o tehle vesmirne kulicce, v ktere jsou hvezdy a vesmir a vsechno... az me to dostalo Wahl...
Protoze jak jsem tohle mohla vedet a rikat jemu pred dvema lety a ted o tom ctu v knize v pribehu o lasce hluboke tak, az z toho boli srdce???
Milionkrat jsem si tuto lasku zakazovala, zlobila se na sebe i na nej. Snazila se ho nenavidet... Nepomohlo nic... Az jsem konecne prijala fakt, ze ho proste a jednoduse miluji... a i kdyz jde jinou cestou a bude si brat nekoho jineho, stejne ho nemohu prestat milovat...
Preji mu stesti a i kdyz me i on chce stale vidat a nechce o mne ztratit kontakt. Jestli budu moci to zvladnout, setkam se s nim. Nechci nikomu ublizovat, bude to jen pro mne a muj pocit a pro jeho pocit. Myslim Wahl, ze to tak je, ano??
Brat zivot tak, jak jde a co nam prinasi, uz se nechci ptat a posuzovat a citit se provinile nebo zoufale, proste si jen brat to nejlepsi, co se nam momentalne nabizi a prozit to naplno.
Tak moc TI dekuji za tve stranky a ze jsem ti mohla zase napsat uvahu ze sve duse...
Tak zase nekdy Wahlgrenis...
Moc te zdravim do CR a preji ti krasne dny.
Martina 02.03.2010
Mila Martino,
dekuji za Tvuj mail.
Pises nadherne o svem zivote i pochopeni zivota, o tom, jak to vsechno funguje...
Diky.
© Wahlgrenis
02.03.2010
Milá Martino,
krásné!
Srdcem naprosto chápu a cítím úplně přesně, co jste prožívala a jak je Vám dnes. Neprožila jsem vztah jako Vy, jen jsem na základě určitých signálů toho "mého" člověka začala v něco společného doufat, ale najednou stop, ani nevím proč. Přesto jsem si prošla stejnou škálou pocitů, které krásně a něžně i bolestně popisujete ... děkuju, že jste mi pomohla uvědomit si správný závěr: díky aspoň za ty sny a pocity, asi u toho mělo zůstat.
To hezké z pocitů je se mnou dál, i když na bolístky si ještě foukám.
Díky, že jste mi pomohla to v sobě vybalancovat.
Nenika 06.03.2010
