Pozdrav od květinek a malého skřítka
Krásný zimní sněhově šlehačkový den milunká vílo,
opět se Ti po dlouhé době ozývám, hlavně abych se podělila s vnitřní radostí. Dvě skvělé a moc prima ženičky čekají děťátko. Jedna z nich, moje kamarádka z dětství dokonce dvě sluníčka.
Mám tak velikou radost, že Ti píši. :o)))))
Teď jsem zrovna v procesu samoléčení nemoci (hnisavá angína). Přišla jako posel a já jí děkuji, mohla jsem pochopit. A to, že jsem ubližovala sama sobě, že jsem neříkala všechno, co jsem měla, že jsem místo tvůrčího budování sebe sama a společného života s partnerem, který je báječný člověk, a já ho miluji, jsem se bránila a nechtěla. Moje ego bojovalo s tou slabostí, že nejsem tak silná a že mi je líto toho "vytrhnutí kořenů". Polykala jsem svůj vztek a bezmoc proti zkouškám, které přisly.
Teď již vím, jaký dar ke mně přišel. Byla jsem jako na houpačce, jednou v afektované extázi, jednou úplně zoufalstvím pod zemou. Já zapomněla totiž na své Já, své kořeny, bojovala jsem se sebou. Nechtěla se přijmout. Dilema vyřešeno, Ty víš sluníčko. Jsem tady a kráčím po boku toho, koho si má duše vybrala a on také. Neřeším, jestli jsme si souzeni, jestli je ten pravý... srdíčko ví i beze slov. A miminko přijde v pravý čas, bude krásné a bude zářit pro svět a dávat mu svůj tvůrčí proces a já budu šťastna a poctěna ho držet za ruku a přítel za tu druhou. Vize. :o)
Jsem mladunká, jsem za čtvrtstoletím teprve, a vím, že přijde ještě pár zastavení. Avšak již jsem vědoma své odpovědnosti za své myšlenky, za jejich dopad na sebe a okolí jakož mé zrcadlo. A už si vyberám mezi destruktivními a tvůrčími myšlenkami. Tys byla se mnou, když jsem procházela proměnou a vnitřně se orientovala. Děkuji Ti, drahá víla.
Ben:
Bobánek:
Milunka:
Posílám Ti pozdrav od květinek a malého skřítka, který je stráží. :o) Milunka krásně rozkvitla.
S láskou a objetím,
mám Tě velice ráda
Semanthiell 13.01.2010
© Wahlgrenis
13.01.2010
