Svatý grál se rozlévá
Ahoj Wahlgrenis,
posílám ti zážitek ze Svatého Václava na Karlštejně 28.9.2006.
Doufám, že nějak neobtěžuji, nebo tak...
ale myslím, že to, co se odehrálo, má velký význam pro všechny na Zemičce a ve vesmíru
Předem upozorňuji, že co zde píši je pouze z mého pohledu, jak jsem co vnímala a viděla.
Proto ať každý si udělá obrázek svůj a rozhodně se nenechá přesvědčovat.
Císařský palác
První místnost:
Podivná energie, taková jakoby „oprašující“ něco jako „Zujte si boty a pojďte dál“.
1. patro:
Zde byl obraz (odkaz na templáře) a modlitební stolek.
Podzemní energie – vyvěrající nahoru
Schody nahoru do druhého patra – přede dveřmi byla již cítit jakási silná energie.
Pomyslela jsem – tak tady to je.
2.patro:
Vstupní místnost – čekatelé na audienci:
Vize: Viděla jsem jak někdo někoho zabil mečem.
Bylo tam mnoho ale mnoho duší, kteří tam chodili sem a tam.
Byli to rytíři, ale zbloudilí.
Byla jsem vybídnuta jim ukázat cestu k Otci.
Otec rozevřel nebe a seslal světlo, které je vysvobodilo.
Byli vděční, poděkovali a byli moc hodní.
Energie tam polevila.
Pohostinná místnost:
Co dodat, symbol hojnosti, nakrmení ducha.
Audienční místnost:
Tak zde byl první hlavní bod. Mužský princip.
Vize: Viděla jsem se tam jak klečím před Karlem IV.
A on mě pověřuje tajným úkolem.
Za mnou stály v rohu další tři rytíři.
Hned jsem si vzpomněla na můj sen – jak jsem šla cestou podél zdi na nějaký hrad, kde jsem byla Karlu IV. sdělit tajnou věc.
To jsem však nevěděla, že to byl Karlštejn – a v realitě to bylo přesně jako v tom snu.
Ložnice Karla IV.:
Symbolika- madonka s děťátkem
Místnost stráží:
Podivná energie. Nic moc.
Mariánská věž
Když jsme opouštěli strážní místnost, šli jsme po schodech do další budovy.
Pohltil mě silný pocit, že tam, kam jdeme je ono 2. místo – princip ženy.
Jen dodat, že nám paní zapomněla říkat názvy budov a místností.
Takže jsme se spoléhali jen na svou intuici, neb jsme tam byli všichni poprvé.
Místnost Svaté Marie:
Vystoupali jsme dřevěné schody, vstoupili do místnosti Svaté Marie a zde byla zvláštní energie.
Jako by ze mne vše spadlo.
Byla to ta místnost.
Otočila jsem se a stála tam vitrína, v níž byl symbolický pohár, měsíční kámen – symbol Bohyně , a jiné předměty.
Pak mě vedl Karel IV., a zastavil mne před oknem směřujícím na severovýchod.
Stál vedle mne a proces polaritního snímání počal.
Poslední místnost – zde jsem viděla obraz, na němž byl muž, který měl na ramenou kozla.
Dále zde byla kopie Svatováclavské koruny a ve vzduchu heslo „dokonáno jest“.
Na louce
25 lidí v kruhu (uprostřed miminko – možná symbolika nového začátku)
Meditace - krásná podívaná, co všechno se odehrávalo.
Ke konci začala má duše jásat „Ženy, vy jste tak krásné! Vítejte a radujte se!“
Někde v celém okolí vznikl ohromný energetický vír, něco jako dimenzionální brána Otce Stvořitele - Vesmír/Země.
Jako by se Matinka Země propojila Otcem Vesmírem.
Bůh a Bohyně získali principiální otisk sjednocení a došlo k zrcadlovému naplnění a rozlévání Svatého Grálu.
Protože dokud „pohár“ není plný, nemůže z něj býti dáno.
Na nebi se ustálil klid a mír a nyní přichází vyjevení pozemských vztahů.
Brána vesmíru je otevřena.
Brána nové Země odemknuta a druhý příchod Krista nám dal napít z věčného Grálu jednoty.
Čechy se staly Novou Zemí Svatou, novým Jeruzalémem.
Na trůnu však nesedí Král s mečem v ruce, ale Čistá láska sjednocení.
Viděla jsem, jak byly Čechy „korunovány“.
Při předávání mužského a ženského principu se snesla na Zemi, a tentokrát na ní pevně seděla, velká zlatá koruna.
Jako tenkrát na Blaníku – ale tam jen plula nad skalou ve vzduchu.
A také jsem tam tenkrát viděla Krista, jak pobíral jablko ze skály, které kdysi na Zemi přinesl, to byl odkaz na sjednocení Mužů a Žen.
Neb Jablko je symbolem plodnosti a moudrosti.
A plodnost ani moudrost není bez žen ani mužů úplná.
Vzal si jej zpět k sobě, neb co zasadil, vyklíčilo.
Jeho poslání bylo naplněno a s úspěchem.
Snad se již historie nemusí opakovat, počínaje od dávného Sumeru.
Paradoxem je, že tenkrát se o to pokoušeli samotní „Bohové“, ale podařilo se to jen pouhým prostým lidem.
Otec Stvořitel nám věřil a pomáhal, nyní se všichni radují a rozdávejme semínka moudrosti do celého vesmíru.
Zároveň symbolem planety Země může býti růže a kříž, který však již není disharmonický svou kratší linkou (potlačeným ženstvím),
ale obě linie jsou nyní v rovnováze – stejně dlouhé a v samotném středu se stýkající.
Harmonie.
Ať už to v historii bylo se svatým Grálem jakkoliv, v moderní době z něj vyplývá, že svatý grál je vlastně neexistující a existující.
Nikdo se ho nemůže zmocnit, nikdo se ho nemůže dotknout a nikdo ho nemůže spatřit.
Protože to, co je grálem, není v určitém bodě ani čase, ale uvnitř nás.
A to, co je uvnitř nás nám nikdo nemůže vzít, leda že bychom si to sami odepřeli.
Z čeho se vlastně člověk tam „uvnitř“ skládá…
Co v sobě nosíme za dary vesmíru, jaké jsou principy nástrojů božství…?
Grál jenž stojí na jedné noze na samotné matince Zemi, grál jehož dlouhý sloup jenž drží klenbu nebes,
ten samý grál, který nosí ve svém lůně oba vesmírné principy – Boha a Bohyni – muže a ženu,
tak tento sjednocující chrám je principem naší dlouhé cesty Ducha.
Zde je tento chrám čekající naplnění a opětného vyrovnání.
Na planetě Zemi byl tento vír moudrosti a pokladu obnoven a Zemička znovu je dokonale spojena s Vesmírem.
Z poháru do všech světových stran se víno rozlévá, proto přijměme tento dar Ducha Svatého a napijme se z grálu.
Nyní není vína bílého – zlatého, ani vína červeného – královského, ale vína čisté lásky – zlatorůžového, rovno královské zlaté koruně.
Buďme nyní králi a královnami sjednocení v nás a nesme společně zlatý kříž vyrovnání, jehož pokřivení bylo napraveno.
Zrcadlo pravdy obnoveno.
Cesta je nyní vyrovnána a Stvořitelův soud je v plném počtu.
Kdo vstoupí do nové úrovně poznání a kdo si ponese korunu do nového světa míru?
Marka 01.10.2006
© Wahlgrenis
01.10.2006
