Ano, opravdu se něco děje...
Něco se děje.
Už tento stav trvá dlouho, není možné se před ním nikam schovat.
Asi před měsícem se tady objevila nenápadná zmínka - Ateliér Wahlgrenis.
Někteří pozornější si všimli a hned se také ptali, mailem nebo osobně.
Co to bude?
Kdy to bude?
Kde to bude?
A co tam všechno bude?
Nečekejte žádné zázraky mezi nebem a zemí.
Tento projekt nevyšel z poměrně prozaických důvodů.
Tím prozaickým důvodem byla toaleta, resp. toaleta tam nebyla, což už je hodně prozaické...
Slušelo by se nastínit, co mělo znamenat tajemné označení "ateliér".
Ne, nezaměňujte prosím tento název z tradičním pojetím výtvarníků.
Neptejte se na malířské stojany, sady barev, štětce ani našepsovaná plátna.
Nic takového tady být nemělo.
Ateliér je tady ve smyslu obrazu - anebo spíš místa, kde se rodí obrazy.
Přicházel by sem člověk možná trošku nekompletní, ale vycházel by barevný, naladěný, sladěný, chápal by, co dříve pochopit nedokázal.
Ateliér tedy ve smyslu tvůrčím, ale především je míněna práce na sobě.
Nečekat, že si něco odnesu, ale spíš že něco mohu pochopit, přijmout.
Samozřejmě chápu, že je odvážné tvrdit, že každý člověk odejde s jistým pochopením.
Asi úplně každý by nepochopil.
Ale vím, kam až se dá zajít a také chápu, že kdo je na informace připraven, ten je také přijme a dokáže zpracovat.
Nikdy nikoho ale na té pozoruhodné šachovnici života neposuneme, když jeho doba ještě nenastala.
Proto i léčení je složité, když tělo sice trpí, ale nechápe, že se musí změnit také něco neviditelného uvnitř.
To, čemu se říká duše...
Pití jakéhokoli množství léčivých čajů, polykání zázračných pilulek nebo mazání se mastmi může pomoci jenom na chvilku.
Zato pochopení vlastního procesu způsobuje skutečné zázraky, které se dějí hned v následující vteřině.
Ne, tohle nejsou žádné pohádky.
Ostatně, kdo z Vás už nějaký ten týden nebo měsíc nebo rok studuje tyto stránky, jistě ví, o čem to je...
Nechci se vůbec bít do prsou a tvrdit, že jsem to já, já, já a jenom já, kdo by mohl někoho někam posunout.
Vím ale, jaké síly to skrz nás procházejí a kde se mohou nebo také nemusejí zastavit.
Zatím sice nemohu oznámit pevnou adresu, kde bude Ateliér Wahlgrenis otevřen, ale tato doba se blíží.
Už jsem tady napsala docela dost slov, víte, co mě občas trápí, co mě rozesmutní nebo naopak rozveselí.
Minulé dny byly pro mě zase trošku zlomové...
Vy to ale dobře víte.
Jakmile neodpovídám na dotazy, ale jenom je kopíruji na web, víte, že se něco děje.
Něco jsem totiž pochopila.
Chápu totiž, že se už nemohu otáčet zády a tvářit se, že nemám čas.
Chápu také, že každý má nějakou cestu v životě, po které by měl jít.
Chápu, kudy bych já určitě jít neměla.
Možná jsem teď trochu smutnější než jindy, ale to snad nevadí.
Jsou životní výzvy, které se nemohou přehlížet.
Děkuji za všechny Vaše krásné maily, za slova podpory, za poděkování, za obdiv, i když mě neznáte...
Tohle není loučení, to není odchod do černé nory, já nikam nezalézám.
Naopak, tohle je nový začátek, nic starého už neplatí, stahuju kůží, rodím se jako nová...
Jestli to bolí?
Ani nevím.
Snad bolí, jako všechno.
Wahlgrenis 21.10.2008
Naše milučká Wahlgrenis,
posílám Vám prosluněný pozdrav z jihovýchodní Moravy.
Nechci Vás obírat o Váš tolik vzácný čas ani energii, ale Vy jste mě dnes opět pohladila po duši.
A já Vás chci také pohladit.
Děkuji už teď za Ateliér.
Protože vím, že bude.
Pomůže mnoha duším najít správnou cestu.
Půjdou třeba dál s nějakým utrpením v tomto životě, ale s pochopením a s vědomím, že jdou správným směrem.
Jsou nás zástupy, kteří Váš Ateliér potřebujeme, však víte.
Také Vám chci napsat, jak dnešní horoskop opět přesně sedí.
Jsem Ryba - stále si procházím stejnými vzorci /opakující se problémy s partnerem, s rodinou, se zaměstnáním,opakující se úrazy/, vidím spíše komplikace než výhody a to, že jsem v začarovaném kruhu, o tom není pochyb.
Potvrdila jste mi to v Luhačovicích - plástve ukazovaly na velký karmický uzel, prokletí.
Víc jsme bohužel nestihly odhalit.
Vím, že z toho musím nějak ven, ale už několik let nevím jak.
Který krok je ten správný.
Ale cítím, že ke změně už musí dojít.
Setkání s Vámi bylo pro mě velmi vzácné, ještě tím pořád žiju.
Přeju Vám hodně síly, energie a krásné dny.
Juliania 21.10.2008
Draha Wahl,
citam tvoj dennik...."Ano, opravdu se neco deje".....
Vsetkym nam pomahas a ked mas ty nejake starosti akoby si bola na to sama.
Niekedy by som rada pomohla, ak by sa dalo....
Ja viem, ze nie si, len sa mi to niekedy tak zda.... a je mi luto, ze Ti nemozeme pomoct v tvojich "smutnych" chvilkach.
Chcem Ti vlastne povedat, ze na Teba myslim a verim, ze vsetko zvladnes najlepsie ako len vies, ze vsetko bude dobre...
Myslime na Teba a prajem Ti, aby Ti znova an tvojej cesticke zasvietilo slniecko a rozziarili sa ti oci stastim a laskou....
Velmi si ta vazim a prajem vsetko dobre...
Sladky den... draha Wahl..
Dadika 21.10.2008
Milá Wahlgrenis,
teď jsem si přečetla Váš článek: Ano, opravdu se něco děje...
Je mi z některých Vašich slov smutno, ale vím, že máte ve všem pravdu...
Zrovna před chvilkou jsem si namazala ekzém kortikoidama, už to svědění nebylo k vydržení....
A pak si sednu k Vašim stránkám a sama před sebou se zastydím, že tu svojí duši občas neposlouchám...
Wahlgrenis, ať se Vám teď děje cokoliv, moc Vám držím palce, abyste to všechno zvládla, jak Vy sama to cítíte, potřebujete...
Mám ráda Vás, Vaše myšlenky a slova, a jsem moc ráda, že je s námi všemi sdílíte...
Protože já osobně jsem se toho od Vás spoustu naučila.
Děkuju.
Laryanis 21.10.2008
Milá Wahlgrenis,
přeji Vám hodně štěstí do Vašeho nového projektu.
Na Vaše stránky chodím přes 2 roky a více méně jsem očekávala den D, kdy přijde.
A je to tu.
Také se těším až se mi ukáže cestička, která mně bude naplňovat.
Vám přeji hodně zdraví a trpělivosti s námi životními natvrdlíky :-)
A pozor, ať Vás nezahltíme :-)
Svým způsobem bude Váš atelier pro některé jedince Univerzita.
Pa
Eva 21.10.2008
Milá Wahlgrenis,
je ráno, venku je tma a já Tě vnímám jako hvězdičku, která nám svítí.
Chtěla bych Ti říct pár slovíček k Tvému atelieru.
My zázraky čekáme.
Už to, že tu jsi,
že nám pomáháš,
že ukazuješ cestu,
že se po kouscích rozdáváš, už to je zázrak !!
Vše, co vzejde z Tvého srdce je láska v té nejčistší podobě.
Představím si sebe.
Člověka nekompletního a často rozhozeného a jak píše Eva "životního natvrdlíka"..
to všechno jsem já.
Vím to o sobě, ale snažím se mít ráda sama sebe i přes to vše.
A z Tvého ateliéru si odnesu, ne že ne.
Odnesu si pochopení v srdci, sladění a učesání energií a jejich následné vybarvení do odstínů lásky.
A to je strašně moc.
Vždycky, když mi trpělo a trpí tělo a když duše pochopí proč - stane se zázrak.
Bolest se ztrácí hned a nebo postupně, podle toho, jak vrším další chyby a jestli se pohybuju ve svém zakletém kruhu.
Tvůj přerod, milá Wahl, určitě bolí.
Všechno, co je opravdové, bolí.......
Posílám Ti moc lásky a přeji Ti úspěchy.
Ať je Tvé dílo požehnáno vyššími silami!
S láskou heřmánek 22.10.2008
Dobrý den, Naše Milá Wahlgrenis
tímto bych Ti chtěla popřát hodně štěstíčka do nového projektu, kterým je ateliér.
Velice se na něj těším,doufám,že mi ukáže cestu, kterou se mám vydat.
Mnoho jsem se toho na Tvých stránkách naučila, ale také vím, že je toho ještě hodně, co ještě nevím.
Jsi naše světlo na konci tunelu, naše nejbližší rodina (i když se neznáme osobně),
Jsi naším Andělem, který nám ukazuje cestu.
Připojuji se k Laryanis, k Heřmánku a všem, co na Tebe myslí a přejí Ti to nej!!!
Děkuji za to,že JSI!!!
Lucka 22.10.2008
Ahoj Wahlgrenis,
čtu Tvůj příspěvek "Ano, opravdu se něco děje..." a v tom jsem si vzpomněl na jeden sen, který se mi o Tobě před časem zdál.
Byl to v pořadí druhý sen o Tobě a protože jsem měl pocit, že je důležitý, zapsal jsem si datum - bylo to ze soboty na neděli 6. - 7. 1. 2007.
Myslím, že právě teď je ta pravá chvíle, abych Ti ten sen popsal, nebo mám alespoň takový pocit, mimochodem dosti neodbytný.
Sen se odehrává u zdi mého rodného domu, v místě, kde je jižní štítová zeď, je to místo, kde krásně svítí slunce (ve snu, i ve skutečnosti), je tam chodníček z dlaždic a malá zahrádka.
Dům je krajní řadovka na předměstí malého, nezajímavého, bývalého okresního města.
Ve snu jsem já, žena a obě naše děti (ti do děje nijak nezasahují, jen stojí opodál a přihlížejí), je krásný slunný den, myslím, že je jaro nebo počátek léta.
Potom jsi tam také Ty, ale v podobě rostliny, která roste mezi chodníčkem a osluněnou zdí domu.
Myslím, že se jedná o libeček, možná celer, v každém případě nějaká zelená rostlina bez květů, co se pěstuje na zahrádkách.
Náhle vidím, že rostlina (což jsi Ty a já si to plně uvědomuji) začíná vadnout a usychat.
Dělá mi to velké starosti, jdu blíže a pokládám těsně nad rostlinu obě ruce a vím, že to pomůže.
Rostlina se ihned vzpamatovává a rychle raší nové, svěže zelené lístky, z čehož mám velkou radost.
To má však jen krátké trvání a náhle vidím, že všechny nové i staré listy prudce uvadají a celá rostlina je náhle jakoby bez života a nemohu s tím vůbec nic dělat.
Ale ve stejném okamžiku se pohne země a vidím, že z místa, kde byla rostlina (nyní suchá a mrtvá), se zvolna z půdy dobývá ven malá tmavohnědá želva.
Okamžitě vím, že jsi se přerodila z rostliny do té želvy, která pomalu vylézá ze země, ještě obalená zeminou, která postupně opadává.
Cítím velkou úlevu a vím, že něco zaniklo, ale současně se něco jiného naopak zase zrodilo.
Tím sen končí, protože jsem se vzápětí probudil s pocitem, že je to důležité.
Už několikráte jsem Ti chtěl ten sen napsat, ale nikdy jsem to neudělal, jako by ještě nepřišla správná chvíle.
Možná je právě dnes.
Krásný večer přeje
Ondřej 24.10.2008
Má Milá Wahlgrenis,
pročítám si Tvé stránky a vidím, že dnes nejsou žádné nové příspěvky.
Proto doufám, že Jsi v pořádku a že všechno se plní podle tvých představ.
Myslím na Tebe, moc si Tě vážím a mám Tě ráda.
Měj se hezky.
Lucka 27.10.2008
Ahojky, milá Wahl,
nějak ses na webu odmlčela, a tak mám strach, jestli jsi v pořádku.
Pravděpodobně "cosi" řešíš, jak jsi psala, začínáš něco nového, či nějak jinak, nevím...
oc bych Ti přála, aby Ti to NOVÉ přineslo uspokojení a hlavně Štěstíčko do života.
Prosím Tě, pokud bych Ti mohla jakkoliv pomoct, dej vědět, ráda přijedu, udělám, zařídím...., zkrátka ráda bych Ti pomohla s čímkoliv.
Milá Wahl, nikdy Ti nepřestanu děkovat za to, žes mi dodala odvahu a naději, žes mě tolik naučila a že díky Tobě jsem tady a teď šťastnější, vnímavější, chápavější a s pocitem obrovské úlevy....
Tak PAPA a dej mi vědět, prosím...
Iva 28.10.2008
Milá Wahl,
pokud je to jen trochu možné, snažím se pravidelně sledovat Tvé stránky.
Již delší dobu vnímám z Tvých slov jakýsi smutek, je cítit, že potřebuješ stále více sil ke zdolávání překážek.
Přesto vím, že jasná záře z tebe sálající, už nikdy nezanikne.
Moc Ti přeji, ať vše i přes různé peripetie dopadne podle tvých představ a ty se po bolestné metamorfóze vyloupneš jako nádherný motýl z pevné krusty své kukly.
K tomu Ti posílám moře lásky a pohlazení.
Díky za to, že jsi!
Marie 29.10.2008
Mila sladka Wahl,
kazdy den pozeram na Tvoje stranky, citam, ucim sa, a dakujem ze si tu pre nas ....
dlho si tu nebola, no nech to bolo cokolvek, som rada, ze si sa nam znova vratila.
Prajem Ti vela lasky, pohody, stastia v srdiecku a vela sil do noveho projektu.
Si pre nas slniecko, ktore nam svieti na nasej cesticke a pomaha nam pochopit....
Mam Ta moc arda a chybala si mi tu....tak sa naozaj moc tesim, ze si opat a dufam, ze je vsetko v poriadku...
uzasny farebny den.
s laskou a pokoru
Dadika 30.10.2008
Ahoj Wahlgrenis,
uplynulo pár dní a k mému velkému překvapení se mně o Tobě zase zdál sen, v pořadí již třetí.
Protože mám pocit, že je to důležité a současně tomu sám nerozumím, tak Ti to raději hned píši.
Ráno jsem si sen zapsal, protože mám zkušenost, že se podrobnosti snadno a rychle zapomínají.
Asi po hodině jsem text ještě doplnil.
Dále do textu již nechci zasahovat, takže kopíruji přesně to, co jsem si zapsal dnes ráno:
29.10.2008 - středa
Sen o Wahlgrenis:
Jsme na nějaké akci v (asi) zámecké zahradě nebo parku.
Jsou tam nějaké listnaté stromy v časně podzimní barvě a (asi) i nějaké lavičky za námi.
Jsme na mírném svahu.
Je tam se mnou žena (možná náš syn) a překvapivě kolegyně z práce, ale nemáme mnoho společného.
Stavíme se do řady, abychom se mohli s Wahlgrenis přivítat.
Prvně asi dcera, nevím to jistě, potom žena, pak kolegyně, já a další účastníci.
Když W dojde ke mně, tak mne láskyplně obejme, což je moc příjemné a uklidňující..
Mám ale pocit, že W nějak není příjemný dotek mojí levou rukou na zádech (na pravé lopatce), šije sebou, hned však říká, že to tak není, že jí něco (neviditelného, nehmotného - tak to chápu) sedlo na záda a potřebovala se toho zbavit a že se to občas děje, ale že to není podstatné.
Říká, že budeme mít celou hodinu na to, abychom si navzájem pomohli (což je myslím v tom snu důležité) a něco ve smyslu, že by to mělo stačit (to si už nevybavuji přesně).
Potom jsem se probudil s naléhavým pocitem důležitosti a neodbytnosti.
Zjistil jsem ke svému překvapení, že je teprve večer, zhruba 23:40.
Zapínám počítač a dívám se na web W, kde jsou aktualizace z času 20:06 - 20:40.
Asi deset minut po půlnoci jdu znovu spát.
Měj se hezky
Ondřej 30.10.2008
Milý Ondřeji,
samozřejmě nic není náhoda.
Hned se mi vybavilo místo nedaleko budoucího Atelieru Wahlgrenis, který postupně začíná vystupovat z mlhy.
Ano, jsou to sady kolem zámku v Pardubicích, které mají lavičky i příjemná zákoutí na posezení.
Dovedla bych si tady představit skupinku lidí, jak cosi řeší.
S tím nemám problém.
Vím, že Tvůj sen mohu považovat za další z pozitivních indicií, které ke mně v uplynulých dnech dorazily.
Děkuji Ti za něj, rozumím, co se děje, i tomu, jak je to naléhavé.
Necouvám, jdu stále dopředu...
W. 31.10.2008
Dobrý den milá Wahl,
budu co nejvíce stručná, protože to asi pro Vás nebude mít velký význam.
Všichni tu píšou o jejich snech, ve kterých jste přítomna.
Můj už je starší, asi 3 měsíce.
Přijela jsem za Tebou, myslím s kamarádkou, už si to tak přesně nepamatuji,
byla tam místnost v prvním patře v domě, kde po pravé straně visely na ramínkách různé oblečky - většinou spíše dětská batikovaná trika. Byly jich asi 3 řady.
Byla to místnost z jedné strany celá prosklená s výhledem do zahrady
- do svahu, tráva byla krásně zelená a my jsme seděly na okraji té místnosti a povídaly si, dívaly jsme se do té zeleně a bylo to příjemné.
Byly jsme tam asi hodinu.
Povídaly jsme si o běžných věcech, smály jsme se, nebyla to žádná vážná témata.
Poté jsem musela odjet.
Toť vše..., někdy mám hodně živé sny:)
Přeji hodně lásky a štěstí,
Ivet 31.10.2008
Dobrý den, milá Wahlgrenis...
Taky jsem o Vás měla sen, který je staršího data...
Nevím, jestli má pro vás nějaký význam , ale snad nic nezkazím, když vám jej pošlu.
Byla jsem s vámi v místnosti (myslím, že to byla horská chata).
Uviděla jsem vaši knížku, měla fialovou barvu.
Zeptala jsem se vás, jestli se můžu na knížku podívat a souhlasila jste...
Než jsem ji otevřela, musela jsem ale sundat z přední strany žvýkačku , která měla tvar pravidelného kolečka...
Otevřela jsem ji, chtěla se začíst, byla to knížka duchovní, ale hraničilo to spíše se složitou fyzikou.
Tak jsem ji zase zavřela a zeptala jsem se vás, proč každý z nás zoufale touží po lásce a hledá partnera, když jsme každý přece samostatná boží jednotka...
Vy jste mi neodpověděla, jen jste se na mě dívala....
A pak mě vzbudil syn...:)) .
Nejspíš to nic neznamená, ale už delší dobu zvažuji, že vám svůj sen pošlu.
Mějte se krásně, ať vám všechno dopadne na jedničku!
Snílek 01.11.2008
Milá Wahl,
moc moc gratulací k Atelieru.
Taky jsem měla sen.. :D už je to dávno, někdy na jaře 2007.
Taky to bylo v prvním patře, v podkroví.
Lidičky tam tvořili, někteří kreslili pastelkami, někteří vyráběli ornamenty...
Stála jsem na schodišti, dívala se na ně a za sebou jsem uslyšela... "Ale tady začínáme všichni!!!"
A je to pravda.
Pomalu se učíme, den za dnem, krok za krokem, dveře se otevírají.
Moc Vám držím palce
Vaše Blanka 02.11.2008
Ahoj Wahl moc Tě zdravím.
Jen mne tak napadlo ti napsat sen o Tobě.... jak jinak že
Když už si tak pročítám ty sny ostatních o Tobě, také jsem si na jeden vzpomněl,
ale nevím už všechny detaily, je to už delší doba /4-5 měsíců?/ a deník na sny si nevedu.....zkusím se polepšit.
Bude to stručné, ale jasné a snad ti to pomůže vsunout další kousek puzzle do celého obrazu.
Jsme ve škole.....
Partička lidí, kteří jsou spolu nějak psychicky a duchovně spjatí, sedíme v lavicích jako žáci.
Třída je bílá, pěkná, je tam příjemně.... jsem tam ale jen jako pozorovatel, vše pozoruji z nadhledu v lavici nesedím, ale cítím to sepjetí všech, jak jsou všichni dobře naladění a spokojení.... no a ty jsi samozřejmě paní učitelka.....
A na někoho se čeká, vím, že říkáš, že má někdo ještě přijít, někdo, kdo je tam ještě potřeba, vím, že někdo se Tě ptá na otázky ohledně duchovna, planety a vůbec na otázky velice hlubokého významu, významu samotné existence světa a vesmíru......
Ty mlčíš a jen se tak usmíváš s velice spokojeným a mírumilovným výrazem.
A najednou je někdo za dveřmi, doslova zhoustla atmosféra..... dveře jsou bílé, vysoké a masivní, jako ty ve starých domech...../ted jsem mrkl na hodiny čas: 02:02/, je vidět jak spodem dveří svítí světlo, silné, ale příjemné...
dveře se otvírají a ten někdo vstupuje do dveří, je to muž, mladý tak kolem 30ti a je celý v bílém obleku do tváře mu ale nevidím.....
no a v tu chvíli je všem ve třídě jasné vše ohledně vesmíru, stvoření a podstaty všeho - aniž by padlo jediné slovo, z toho muže to vyzařovalo a v jediný okamžik to každý pochopil a v tento moment jsem seděl mezi ostatními v lavici.....
Byl to velice živý a jasný sen, na který jsem nějak zapomněl, chtěl jsem ti ho napsat už tenkrát, ale zapomněl jsem na to a až dnes jsem si náhodou vzpomněl.
Měj se hezky a ať se Ti vše daří....
třeba se zase někdy uvidíme
Světlonoš 03.11.2008, 2:28
Ahojte,
přeji hezký večer z Pardubic.
Potěšilo mne Vaše celkem strohé sdělení, že budete i tady v Pardubicích, to píšu sice jako upřímné sdělení radosti,ale také jako úvod k další větě.
Pomáháte všem, kdož se ozvou a myslím, že pravdivě a upřímně, to sice není vždy to, co chce dotazovaný slyšet, čekají spíše spásu, zázrak, někdy možná jen potvrzení sebe, ale prostě cokoli, co by nemuseli řešit sami.
Co bychom nemuseli řešit.
Jsem také člověk.
Ne vždy a ne každý, ale při namátkové četbě dotazů to na mne tak působí.
Tak je možná řada i na Vás, nechat svět, aby pomohl a konejšil chvíli Vás.
Něco se již delší dobu u Vás děje, nechci a nebudu to řešit, to mi nepřísluší.
Ale změna je transparentní.
Byť virtuálně.
Tak zvládněte vše ku prospěchu Vašemu a Vašich človíčků a až budete v Pardubicích, třeba dáme voňavý koflík čaje a poplkáme a třeba se vůbec nepotkáme, ale tak jako tak.
Děkuji, že jste a hodně drobných radostí, které Vám vyrostou v horu štěstí.
Hani 11.11.2008
Tvůj projekt ateliér je úžasný.
Felisín 26.11.2008
© Wahlgrenis
21.10.2008
