Malého Honzíka Rokose ubodala vlastní matka
Milá Wahlgrenis,
Přečetla jsem si dnes úryvek na internetu o tom, jak malého Honzíka Rokose ubodala vlastní matka..
Jak trpěl a jak moc ho to bolelo...
Udělalo se mi z toho špatně.
Řekněte mi Wahlgrenis, proč???
Řekněte mi Wahlgrenis, jak je tohle možné?
Řekněte mi Wahlgrenis, co ten malý chlapeček Honzík,
myslíte, že mu je ted dobře, že není opuštěn a sám, že se nebojí, že nestrádá?
Strašně mě drásá ta šílená beznaděj,
to, že takto týrané, a napospas vydané šílencům malé děti,
že jim nemůžu nijak pomoct, zachránit je..
Drásá mě ta představa, že v tuhle chvíli někde další jiné malé dítě trpí...
je to ostudné žít v takovéto společnosti...
No řekněte sama, vždyť člověk pak nemůže být hrdý na to ,že je člověkem..
Už dávno vím, že to, jak se chovají lidé, do vyspělé civilizace nepatří...
Řekněte milá Wahlgrenis, jak pomoci takto týraným dětem????
Jak je zachránit?
Mám hrůzu z toho, že pokud malé dítě zemře a takto trpí,
mám hrůzu jen pomyslet na to, že smrt je konečná fáze..
že nevinné stvoření zažije tuhle brutálnost, a pak je jen tma.
Přece to není možné...
Řekněte mi, že to není možné, že skutečně existuje něco víc...
než tady na zemi, kde Honzík může v klidu odpočívat, a kam se za ním nedostane už nikdy, ta zrůda, co ho zbavila života.
Petra 11.08.2008
© Wahlgrenis
11.08.2008
