Causa Kuřim
Vážená Wahlgrenis,
dovoluji si obrátit se na Vás se situací, která mě hodně šokovala.
Teprve včera jsem zjistila, že Kateřina Mauerová z kauzy Kuřim, je moje bývalá spolužačka.
Znám ji jako pohodovou sportovní holku...
A najednou vycházejí najevo takové zrůdnosti.
Co se s takovým člověkem děje?
Vím, že nic se neděje náhodou, avšak v tomto případě odpověď nenacházím.
Prosím Vás, mohla byste mi k tomu něco napsat?
Velice Vám děkuji.
Amenka 19.6.2008
Milá Amenko,
nejsi jediná, koho tento případ šokoval.
Ale není jenom Kuřim, případů, kde se do popředí dostává dítě, je mnohem víc.
Ostatně i v případu Fritze v Rakousku by se našlo mnoho společného.
Ale na podobné vlně jsou i další tragické případy - například malý Jakub z Havlíčkova Brodu...
V poslední době přibývá tragédií, kde hlavní roli hrají děti.
Častěji padají z oken, dokonce se pokoušejí o sebevraždu, odcházejí, ztrácejí se, padají z vlaku nebo do studně.
Tady z rozumového hlediska těžko najdeme vysvětlení.
Ale jistě vidíš, že všude jsou v hlavní roli děti.
Není důležité, kolik jim je let, jakého jsou pohlaví ani odkud jsou.
Děti jako takové...
Žijeme v době, kdy se od sebe odrodily dva světy, které měly žít spolu.
Jsou to svět dospělých a svět dětí.
Bohužel je tato doba nastavena tak, že dospělí musí vydělávat a na děti mají mnohem méně času.
Potkávají se tak velice málo, jeden druhého neposlouchá, dochází k jasnému míjení je, ke ztrátě hodnot.
Jakoby tu nekonečnou lásku, tu nit, která tady celé generace mezi dětmi a dospělými byla, někdo přetrhl.
Děti jsou ztracené, ale ani dospělí si nejsou jisti.
Pravé lidské hodnoty mizí.
Nikdo nikoho neposlouchá, na nikoho se nebere ohled.
Všechno je pouze jasně nastavené, definované, a co je za touto čárou, už jakoby neexistuje.
A to je ta největší chyba.
Nikdo se nezajímá o to, co se ho přímo netýká.
Každý má kolem sebe jasný kruh, to ano, tohle je mé území.
Ale dál už se nechodí, ani nedívá, natož aby se TAM něco řešilo.
Zájem byl omezen na strach o sebe sama.
Děti proto na sebe upozorňují všemi možnými způsoby, které mají.
Proto jsme svědky takových tragických událostí.
Děti tady jsou v roli vykřičníku...
Ovšem záleží na tom, jestli je někdo uvidí a pochopí, o co tady jde.
Děti se snaží dostat dospělé zase tam, kde dřív byli.
Co to je dřív?
Včera?
Před týdnem?
Před sto lety?
Je to moc těžký úkol otevřít někomu oči, kdo je ale otevřít nechce.
Je to pro ty malé dušičky skoro nadlidský úkol.
Musíme vzít děti zase pod svá ochranná křídla, všímat si nejen svých dětí, ale všech, které kde jsou.
Musí nás zajímat, proč nejsou ve škole, když je například středa dopoledne - a zrovna není stávka učitelů...
Musí nás zajímat, co dělají večer na ulici.
Musí nás zajímat, jak je možné, že se samy pohybují po vlaku.
Musí nás zajímat, co se děje, když v jejich očích vidíme strach.
Musí nás zajímat, o co se zajímají.
Nesmíme se před nimi ukrývat, zavírat oči, tvářit se, že nás nezajímají, že na ně nemáme čas.
Čas přeci není.
Je jen láska, kterou musíme dávat najevo celému světu.
V případu Kuřim svět dospělých definitivně zklamal.
To se netýká jen těch, kteří jsou na lavici obžalovaných.
Došlo tady k mnoha neomluvitelným zkratům, budou potrestáni všichni, koho se to týká.
Ale vůbec nezávidím soudci, který bude muset vyřknout rozsudek...
Tohle jsou jiné soudy, lidské, ale pak ještě existují ty vyšší.
V případu Kuřim se objevuje mnoho z té odvrácené strany našeho člověčenství,
dokonce to vypadá tak, jako bychom si sami měli uvědomit, čeho všeho je člověk schopen.
Otázkou také je, jestli tohle ještě vůbec člověk je...
Podivný příběh.
Ale má nám otevřít oči.
Wahlgrenis 25.06.2008
Milá Wahlgrenis, děkuji Vám.
Děkuji Vám nejen za tuto odpověď, ale za vše, co pro nás děláte.
S úctou
Amenka 25.06.2008
Mila Wahlgrenis,
mam otazku, na kterou doufam odpoviš, jde mi o tyrani děti:
Týrali děti a natáčeli jejich muka Utýral dceru 2,5 své družky Matku a přítele obžalovali z kruté vraždy chlapce (5) Je to hrozne skoro každy den, co se piše, že rodiče tyrali ditě.
Proč to dělaj?
Vždyt to malinke dětatko za nic nemuže.
Proč je tak mučej?
Vždyt se nedokaže branit, nedokaže si přivolat pomoc, tak proč jsou lide tak kruti a zli k bezbranemu ditěti?
Proč stat už nezakroči?
Proč už neobnovi trest smrti?
Zachranili by tim mnoho děti, určitě by si to rozmysleli...
Proč matky nedaj sve ditě do dětskeho domova, než aby je zabily?
Proč buh ty ditětičky da te rodině, když vi, jak se bude trapit?
Proč je raději neda te rodině, ktera by chtěla mit ditě a nemuže.
Je mi k plači, když si představim, jak moc musely trpět a nedokazaly se branit, jak je to moc muselo bolet...
Proč to dělaj?
Prosim odpověz, je Jakubkovi už dobře a te holčičce a honzikovi?
Jsou už na druhe straně?
Děkuji
Vlasta 07.07.2008
Milá Vlasto,
nevím jak moc máš "prolezlé" stránky Wahl, ale nedá mi to ti napsat.
Když jsem (ne)náhodou narazila na stránky Wahlgrenis, nedokázala jsem to pochopit, proč děti!!!!!!!!
Proč zvířata!!!!!!!!
Proč je vůbec týrání...
Není snad týden, kdy bych kvůli něčemu takovému neplakala.
Když v televizi začnou větou "další otřesný případ týrání", zacpu si uši, začnu si zpívat a utíkám pryč, běda, když něco zaslechnu, je mi zle, klepu se, je mi na zvracení a začnu nenávidět lidstvo jako takové.
Obdivuji lidi, kteří dokáží cítit bezpodmínečnou lásku, to já asi nikdy nedokážu.
Hooodně mi pomáhá tyto věci pochopit čtení na těchto stránkách.
A první dotaz, který jsem si tady četla a který mi pomohl to trošku pochopit byl:
Konečně je Lucinka šťastná .......................
Ale bylo by fér, kdyby člověk věděl, proč je týrán.
Snad lidstvo někdy dospěje k bodu, kdy už toto nebude potřeba.
Přeji nám Všem, aby jsme tyto zprávy slýchali čím dál tím méně.
Dita 8.7.2008
Děkuji Wahl.
Amenka 25.06.2008
© Wahlgrenis
25.06.2008
