Vůbec se neozýváte... a ta pauza je už moc dlouhá
Milá Wahlgrenis,
každý den chodím několikrát na Vaše stránky, které se pro mě staly už nepostradatelnou součástí dnů, večerů i nocí.
A nyní se vůbec neozýváte a ta pauza je už moc dlouhá.
Nevím, jestli po zásluze odpočíváte a čerpáte nové síly, inspiraci....
Nebo se bojím, jestli nejste třeba nemocná, smutná, zklamaná, zlomená, utrápená vší tou bídou kolem nás.
Jestli Vás už neumořila ta věčná pomoc druhým.
Jestli třeba Vy sama nepotřebujete nějakou pomoc.
Mám o Vás strach.
Moc ráda bych pro Vás něco dobrého, krásného udělala, pomohla jakýmkoliv způsobem.
Jestli je něco špatně, nestyďte se požádat o pomoc.
Určitě nejsem sama, je nás moc........... kteří Vám rádi a s láskou pomůžou.
Chtěla jsem Vám napsat o dušičce, nějaké moc krásné bytosti, která se k nám domů "nastěhovala" a komunikuje pouze s jednou mých koček.
Je tu u nás od té doby moc krásná atmosféra.... ale na to je času dost.
Prosím Wahlgrenis, ozvěte se a jestli máte trápení, nenechávejte si ho pouze na svých bedrech.
Tolik pro nás všechny, kteří chodíme na Vaše stránky děláte a pomáháte, možná to někdy vypadá, že jsme banda nevděčníků, kteří jen s nataženou rukou prosí o pomoc, ale většina takových určitě není.
Posílám Vám moc lásky a síly
Dominika 10.05.2008
Milá Dominiko,
omlouvám se, ale nejsem nemocná, smutná, zklamaná, zlomená ani utrápená.
Myslím, že "dlouho" vypadá trochu jinak.
Jsem v pořádku, jen teď potřebuji dopsat knížku.
Během běžných pracovních dní je moc málo času, tak jsem využila tohoto volna na psaní.
Ještě bych měla psát týden, pak se zase vrátím.
Nejsem stroj, nic nemám na webu naprogramované, všechno musím vložit ručně...
Jinak to neumím.
Zase bude dobře, neboj.
Děkuju za podporu.
P.S.: Když náhodou brečím, tak jen úplně maloučko.
© Wahlgrenis
10.05.2008
