Ano, já to cítím...
Milá, drahá Wahlgrenis,
Právě jsem dočetla to, co ti napsala Helenka (Co máme v kuchyni za podivnou energii http://www.wahlgrenis.cz/odpovedna1_kuchynenergie.htm).
Neumím moc dobře napsat, co v sobě tak přesně cítím, jako jiné osůbky na tvých stránkách, ale Wahl ty jsi pro spoustu lidí obrovsky důležitá, dáváš naději, rady..
Zadarmo, s láskou, porozuměním, to není obvyklá věc v dnešním pokřiveném světě.
Máš svůj život, své starosti a přitom nám všem tady dáváš tolik ze sebe.
Už kolikrát jsem myslela na to, jak to pro tebe musí být vyčerpávající.
Všichni se k tobě upínají, doufají, že jim pomůžeš / poradíš.
Neumím vypovědět, jak moc si toho (a určitě nejen já) vážím.
Už jsem ti to určitě psala, ty jsi takové to světlo, co září, září a září....
Máš tolik síly, moudrosti a lásky..
Vím, že spousta otázek, které jsem ti kdy položila, bylo naprosto zbytečných..
Na to příjde člověk asi až časem..
Proto se ti teď vlastně chci omluvit za spoustu zbytečných slov, která jsem ti kdy napsala.
Ty to určitě cítíš, ale chci to ještě napsat.
Máme tě moc rádi a vážíme si všeho co ze sebe dáváš,vyzařuješ.
Promiň mi tu mou "slovní neohrabanost":-)
Máme tě rádi.
Děkuji, děkuji, děkuji... za to, že jsi..
Meital 12.09.2006
© Wahlgrenis
12.09.2006
