Jaroslav z Lucemburska mě zve 21. února do Havlíčkova Brodu
Vážená Wahlgrenis,
Zdravím z Lucemburska a dovoluji si poslat pozvánku na benefiční koncert do Havlíčkova Brodu.
Četl jsem na Vašich internetových stránkách o
víkendovém semináři a pobytu v Havlíčkově Brodě . Jsem rád, že se Vám v mém rodném městě líbilo a bylo by mi ctí Vás v Havlíčkově Brodě opět přivítat jako hosta Nadačního fondu Dien.
Proč?
Protože bych Vám chtěl tímto alespoň trošku poděkovat za chvíle lidsky moudrého, poučného a světlaplného čtení Vašich vesmírně blízkých stránek.
A vím, že máte ráda dobrou hudbu...
Podařilo se dát dohromady přímo hvězdné seskupení a jsem tomu moc rád.
Zdravím a přeji krásné dny, plné pohody a všeho dobrého.
Jaro, Larochette, Lucembursko 06.02.2009
Benefiční koncert pořádá Nadační fond DIEN a denní stacionář pro mentálně postižené děti ÚSVIT, zařízení SPMP Havlíčkův Brod.
Hvězdou odpoledne bude The Tap Tap, orchestr Jedličkova ústavu a škol v Praze, s hostujícím Danem Bártou.
*Předskokany* těchto hvezd budou umělci stejné kvality.
Z Irska přijede Katka Garcia, kterou bude doprovázet Malinaband multiinstrumentalisty Luboše Maliny a legenda českých rockových houslí, Jan Hrubý.
Program benefičního koncertu každého jistě osloví nejen žánrem hudby, ale i atmosférou.
Další informace o učinkujících lze najít na internetu.
www.studeo.cz
www.taptap.cz
www.danbarta.cz
www.davidnemecek.cz/?bcoid=25
www.youtube.com
www.nadacedien.eu (stránky jsou zatim ve výstavbě)
www.usvit.web.tiscali.cz
Benefičním odpolednem vyvrcholí měsíc prezentace a prodeje výrobků klientů ÚSVITU v Havlíčkově Brodě.
ÚSVIT se bude tímto prezentovat veřejnosti a občanům města Havlíčkova Brodu a okolí.
KD Ostrov Havlíčkův Brod, 21. 2. 2009 ve 14 hodin.
Vstupné: 300 Kč (studenti a důchodci 200 Kč)
R E Z E R V A C E N U T N Á
(Telefonicky: +420 774 800 798 +352 691 210 259 nebo mailem: info@nadacedien.eu, jaro.dockal@nadacedien.eu)
Vazena Wahlgrenis,
dekuji za odpoved, udelate mi Vasi ucasti neuveritelnou radost, opravdu!
Zaroven i moc dekuji za uverejneni pozvanky na vasich strankach.
Trosku jsem se az lekl, kdyz jsem to tam najednou cele uvidel.
Polil mel i urcity pocit stesti a cti, ze Vas akce oslovila.
Tesim se na tu vzacnou chvili, kdy Vas budu moct osobne pozdravit.
Vase stranky a cteni v nich, staly totiz u zacateku meho, takrikajic osobniho prerodu, kdy jsem se zase zacal z takoveho jakoby divneho spanku zase probouzet k memu vlastnimu zivotu.
Asi ten predchozi byl nutny, jinak bych nevedel jak chutna ten novy (anebo jsem si uz predem dohodl se svymi duchovnimi ochranci ? Kdo vi.....).
Tento *novy* jde do ctvrteho roku a ja citim, ze brodskym beneficnim koncertem, zacne dokonce neco hodne noveho, svetlaplneho, duleziteho a opravdu radostneho.
Dovoluji si tvrdit, ze dalsi stupen necoho..., co neumim pojmenovat.
A aby se mohlo vse zrealizovat, k tomu potrebuji pomoc mnoha lidicek.
Sam nezmuzu nic.
V kazdem pripade se na to *neco* neuveritelne tesim a dosavadni realizace se dari.
A ze i tady budete pritomna - dokonce osobne, je fantasticke.
Dekuju!
Nadacni fond DIEN byl zalozen pred kratkou dobou.
V same podstate ma v popisu cinnosti - podporu hospicovych aktivit na Vysocine.
Akce s Usvitem vznikla v mezidobi zalozeni a jsem presvedcen, ze bude mit velky vliv na vyvoj dalsiho.
Mam totiz neustale v planu dostat do rukou stary, schatraly neogoticky zamecek kousek od H.Brodu a predelat ho na hospic.
Ted jsem dokonce zacal vazne koketovat i s myslenkou, v arealu integrovat novy Usvit.
Nechci Vas zahlcovat mym plnym nitrem, treba se nekdy sejdeme a budeme mit moznost si v klidu o celem popovidat.
Zdravim do Pardubic a preji Vam vse krasne a dobre, co jen zivot muze nabidnout.
S pozdravem
Jaro 10.02.2009
Jaro, Larochette 06.02.2009
Dobrý den.
podívejte se na článek:
Budeme slavní a bohatí z INSTINKT
Čeští vozíčkáři z The Tap Tap zazářili v lucemburské Filharmonii
Je půl šesté ráno. Praha ještě spí. Nemotorně vylézám z taxíku před zkušebnou kapely The Tap Tap, zatímco mě svižně předjíždí několik jejích členů na invalidních vozících. Řítí se k autobusu, kterým za chvíli odjedou dobýt lucemburskou Filharmonii.
Text a foto: Marek Jehlička
Autobus je samozřejmě speciálně upraven pro potřeby invalidů. Prostřední schodiště je vybaveno pojízdnou plošinou, která dovnitř stěhuje jednoho vozíčkáře za druhým. Když se odlepí od země a muzikanty pomalu zvedá, vypadá to, jako by mizeli v útrobách nějaké kosmické lodi a chystali se na výlet do vesmíru. Přitom jedou „jenom" na koncert do Lucemburska.
Cesta Tap Tapu do lucemburské Filharmonie, která je pozvala, aby obohatili program Dne otevřených dveří u příležitosti pátého výročí jejího otevření, začala vlastně už přede dvěma lety, když si Jaroslav Dočkal pustil televizi. Jaroslav Dočkal je lékařský technik a osud jej do Lucemburska zavál už dávno. Našel tam svůj druhý domov a při své práci se setkal s lucemburským hudebním uskupením Taka Tuka, které je rovněž složeno z postižených hudebníků. Jeho členové však na rozdíl od Tap Tapu trpí mentálním postižením. Onoho večera roku 2008 si Jaroslav Dočkal z pestré programové nabídky nevybral thriller ani komedii, ale rozhodl se strávit Noc s Andělem. A díky tomu poprvé viděl a slyšel The Tap Tap.
My jsme kapela
„Jakmile jsem je viděl, hned jsem si vzpomněl na Taka Tuka a napadlo mě obě skupiny seznámit," vzpomíná Dočkal nad sklenkou lucemburského rosé uprostřed malebné vesničky Remerschen obklopené bohatými vinicemi, kde nás ubytoval v bezbariérovém hotelu.
Obě skupiny díky němu vzájemně navštívily své koncerty, ale ukázalo se, že bližší spolupráce nebude možná. Zatímco Taka Tuka je orientována spíše na poklidnou relaxační hudbu, The Tap Tap produkuje nefalšovaný nářez na pomezí popu a bigbítu. Voda s ohněm na jednom pódiu nejdou dohromady. Rozdíly jsou ale i v přístupu. Šimon Ornest, který The Tap Tap v roce 1998 založil a dodnes jej vede, to shrnuje: „Zatímco Taka Tuka dělá terapii, my jsme kapela. Publikum cítí z vystoupení Tap Tapu energii, protože členové kapely se při hraní realizují. Lidé, kteří na nás jdou, si přestávají říkat: Ti chudáčci by potřebovali pomoct, ale prostě si užívají koncert. A ti podnikavější dokonce přemýšlejí, jak by na nás mohli vydělat. Cítí komerční potenciál. Díky tomu také mizí rozpaky a to, že člověka s postižením raději obejdeš obloukem, aby po tobě náhodou něco nechtěl."
Do Filharmonie se původně Dočkal přišel pouze zeptat na možnost pronájmu koncertního sálu pro Tap Tap. Ředitel Matthias Naske ale Tap Tap rovnou pozval na Den otevřených dveří. Mimo jiné se tu potká znovu s Taka Tuka.
Namaž si ten chleba sám
Ráno po příjezdu svítí na verandu remerschenského hotýlku sluníčko. Vedle mě a Šimona Ornesta si ke snídani přisedá Vítek Feller. Bezprostřední, boží člověk. Kde může, tam se snaží pomoci. Nedokáže sice hýbat levou rukou, zato dost práce zastane tou pravou. Chodí pro konve s vodou, každému nalévá, s každým se podělí. Teď ale potřebuje pomoc sám. Žádá mě, jestli bych mu nenamazal chleba máslem. Chci mu aspoň trochu vrátit všechny ty jeho pozornosti, a tak se hned chápu nože a chleba. Šimon Ornest mě ale zastavuje: „Jenom mu to máslo podrž. To přece zvládneš, Vítku." Vítek přikyvuje a snaží se jednou rukou namazat ještě ztuhlé máslo na krajíc, což se mu vskutku nakonec podaří.
Celý článek si můžete přečíst
zde .
Přeji Vám hezký den.
Jaro (Lucembursko) 23.07.2010
