Návštěva
Milá Wahl,
v sobotu 7. února k ránu mě někdo navštívil.
Doslova a dopísmene jemnohmotné bytosti, podstatně vyšší a podstatně štíhlejší než jsem já.
Sestřičkou mě nazývali dva z nich, ale v pozadí jich bylo víc.
Sálalo z nich tolik lásky a porozumění, že se to nedá slovy popsat.
Přišli mě prostě jen pohladit a dát vědět, že tu jsou.
Cítila jsem, že jsou moje rodina, ale že s nimi nemůžu jít, protože tu mám ještě nějaké řízení.
Měla jsem pocit, že byli někde daleko a teď se vrátili, ne napořád, ale jako by měli nějaký úkol.
Nebyl to sen, plně jsem si uvědomovala, že nespím a že brečím jako želva.
Slzy mi tečou ještě teď, ale vím, že je to všechno v souladu s Velkým zákonem.
Tak nějak tuším, že víš, jak vypadali a čím zářili...
Ježi 10.02.2009
© Wahlgrenis
10.02.2009
