Cesta na druhý břeh a zase zpátky (nerada...)
Zdravím Vás, Wahlgrenis a i všechny návstěvníky Vašeho webu,
chtěla bych se Vámi podělit o můj nevšední zážitek.
Netoužím po odpovědi ani po vysvětlení.
Každý večer, když usínám, tak se snažím " vytlačit" všechny problémy a myšlenky a soustředím se pouze na své tělo a čistou mysl.
Pomahá mi to s usnutím.
I přesto, že jsem nemocná, tak včera se mi to podařilo.
Najednou mi před očima začal běžet " film", i když jsem to vnitřně chtěla potlačit,
dokonce jsem otevřela a zavřela znovu oči, ale "onen film" běžel dál.
Neslyšela jsem nic, jen viděla onen obraz. . . . .
Přecházela jsem cestu na přechodu pro chodce, na jednom přehledném úseku.
Když jsem byla v druhé části vozovky, zprava se řítilo auto ohromou rychlosti a srazilo mě.
Náraz mě vymrštil do takových 20 metru od místa střetu.
Člověk co mě srazil moje tělo objel a pokračoval v jízdě.
Ležela jsem tam bezvládně sama.
Za chvili jen okolo můj kamarád autem, zastavil a běžel k mému tělu, které se nehýbalo.
Přivolal pomoc.
Podle jeho reakce, on nevěděl komu pomáhá - nepoznal mě.
Po chvili, ale vydal z kapsi moje doklady.
Na jeho obličeji jsem viděla, že je v šoku z toho zjištění.
Vzal mě do náruče a něco říkal.
Má duše už ale byla mimo mé tělo.
Má duše tam stála a pozorovala, jak přivolaní záchranáři mě oživují. . . . .
Jedna věc je jistá, moje duše se nechtěla vrátit do pozemského života, byla rozhodnuta, že na "druhém břehu zůstane".
Už jsem odcházela a v tom přišel můj dědeček, který umřel před 10 lety a řekl: ty se tam vrátit musíš a ne jen kvuli němu (a ukázal na mého kamaráda).
Moje duše se do těla vrátila, ale nedobrovolně. . . .
Záchranáři mě "oživili", naložili na nosítka a do sanitky a odjeli. . . . . . .
I když se to jeví jako dlouhý příběh, běželo mi to před očima tak rychle, mám z toho takové rozsporuplné pocity.
První, co mě ale napadne při zpětném vybavení:
"Tomu se říká život. Máme okolo sebe lidi, kteří jsou lhostejní vůči nám, ale taky tu jsou lidi, kteří nám pomohou, když to doopravdy potřebujem. Kamarádi, složky IZS, rodina či v případě nehody či jiného neštěstí "náhodní" kolemjdoucí. . . ."
Toť můj zážitek, bylo to opravdu silné - nepopsatelné.
Mějte se krásně, Wahlgrenis!!!
Jitka 10.03.2009
© Wahlgrenis
10.03.2009
