Letecká katastrofa letadla z Ria do Paříže
Drahá Wahl,
snad mi odpustíte, že píši, ale musím se Vás na něco zeptat.
V současných chvílích mě zasáhla letecká katastrofa letadla z Ria de Janeira do Paříže.
Letadlo, které zmizelo nad Atlantikem.
Pociťuji tak obrovský smutek a soucit s oběťmi, mezi kterými byly i malé děti.
Wahl, co se tam stalo?
A co je teď s dušemi obětí této katastrofy?
Měly společnou karmu, proto museli zemřít?
Byly to duše, které už tady neměly být?
Vím, že za tím něco je.
Nějak na to nemohu přijít.
Jen pociťuji obrovský smutek, který je uvnitř mě.
Jako by se to mé osoby někde uvnitř velmi dotýkalo, takové věci velmi dobře cítím, ale nevím, proč?
Není mi z toho vůbec dobře.
Při pomyšlení na to, co ti lidé museli prožít.
Mám si procítit nějaký hluboký smutek, který s touto zprávou vůbec nesouvisí?
Snažila jsem se to nepřipouštět, vždyť takové události se jednou za čas stávají, ale nějak to nejde...
Jsem plná soucitu a držím symbolicky smutek za tyto dušičky.
Byla bych Vám moc vděčná, kdybyste k tomu cokoliv napsala.
Nerozumím tomu, co teď prožívá moje duše.
Velmi Vám předem děkuji.
S láskou Michaelka 02.06.2009
Nad Atlantikem zmizel airbus letící do Paříže se dvěma stovkami cestujících Vážená Wahlgrenis,
Vy jistě víte, že zmizení letadla nezapříčinila bouřka, ani selhání pilota, ani selhání technického systému řízení, že?
Některé vědecké vojenské kruhy si koketují se "zázračnou strategickou zbraní" - přesun hmoty v místě a čase, tedy - jinak řečeno, s přesunem hmoty z trojrozměrného - našeho časoprostoru - do - nebo skrz 4 rozměrný prostor - jakousi uměle vyvolanou černou díru - ne náhodou se teď píše o nejmocnějším laseru - tahle nenápadná zpráva proskočila nedávno na veřejnost, nepíše se o magnetických a nukleárních reaktorech, nepíše se o speciálním reaktoru, umístěném ve Švýcarsku někdy před 4 lety (bylo avízováno v novinách), který simuluje prostor podle Einsteina - tedy na hraně světelné rychlosti.
Všechny okolnosti tohoto případu nasvědčují tomu, že se normální událost nestala.
Nezlobte se za má upřímná slova, ale já, jak se pomalu učím nebýt obětí a fackovacím panákem, i to, abych byla vždycky pravdivá sobě i okolí, a to i za cenu jisté nepřijatelnosti nebo toho, že mě okolí odsoudí.
Má na to právo.
Olga 02.06.2009
Milá Michaelko, milá Olgo,
informace o letecké katastrofě jsem nesledovala průběžně. Vlastně až večer jsem se všechno dozvěděla. To, jak obrovské letadlo zmizelo z radarů a už se neobjevilo...
To, co se běžně nestává anebo by se stát nemělo podle našich fyzikálních zákonů...
Je tady cosi skrytého, co se nemá dostat na povrch. Není to nastavené zrcadlo, abychom něco pochopili, ale naopak. Jako bychom měli přijmout, že jsou informace, které prostě nepochopíme. Není tady jediný viník, jako tomu bylo u pádu slovenského letadla před několika lety. Tady se jeví jako ten "hybatel" někdo vyšší, někdo, na koho není možné se jen tak podívat. Působí to na mě velmi silně, jako duše této planety nebo snad ještě něco vyššího.
Ovšem energie je to ženská, spojená s vodním živlem, se sílou vody.
Je to, jako by mělo dojít k narušení stereotypů, kterým už jsme příliš uvěřili.
Jako by bylo zcela běžné, že nasedneme do letadla ve městě X a v klidu doletíme do města Y... Jako bychom se už nad tím ani nepozastavovali... Jako by tohle bylo zcela normální... Jako bychom za peníze mohli mít všechno.
Jistý muž měl odletět z Ria do Paříže, aby tady počal dítě. Plány to byly nádherné, krásná budoucnost před ním a jeho ženou. To se už nestalo.
Není to o tom, že by ochránci přestali ochraňovat, jen tady působila mnohem vyšší síla. Síla jako důkaz, že ne všechno je úplně jasné a zřejmé a taky samozřejmé.
Chyběl tady ten lidský rozměr a taky pokora.
Ne všechno je takové, jak se nám jeví.
Je kolem nás mnoho sil, neviditelných sil, které ale mohou změnit mnohé.
Je to už kolikáté varování v řadě...
Tahle cesta neměla cíl. Tahle cesta byla od startu pro všechny nekončícím polibkem se smrtí. Domnívám se, že cestující od prvních chvil věděli, že nemohou doletět.
Na palubě byla podivná atmosféra, něco bylo jinak, hodně jinak...
Wahlgrenis 02.06.2009
Drahá Wahl,
děkuji Vám za tak rychlou odpověď.
Zatím sleduji dál jednu z nejzáhadnějších leteckých nehod, která je i nadále opředena tajemstvím. Zatím se vše rýsuje pouze hypoteticky.
Na jedné z německých TV stanic analyzovali počasí v inkriminovanou dobu zřícení letadla. Podle letového experta se v tu dobu nad Atlantikem schylovalo k bouři.
Piloti věděli už po startu, že letí do bouřkové oblasti.
Prý mohli být přesvědčeni, že proletí prostorem mezi dvěma bouřemi, které byly od sebe vzdálené.
Jak ale přelétali nad oceánem a vzdálili se od pevniny, počasí se najednou velmi změnilo. Obě bouře se měly spojit v jednu velmi silnou a vytvořit tak jakousi neproniknutelnou zeď, skrz kterou se letadlo nemělo šanci dostat. Wahl, to by potvrzovalo Vaši odpověď.
Že letadlo zastavil vodní živel.
Že ti lidé zřejmě neměli doletět....
Mezi cestujícími byli významní zastupitelé firem, 26letý brazilský princ, 29letá muzikálová umělkyně...
Zaměstnanci jedné firmy dostali tento let jako poděkování za pracovní úspěchy.
Trosky, které se v současné době nalezly v Atlantiku, patří skutečně Airbusu.
Můžeme se jen domnívat, jak hluboko ztracené letadlo kleslo.
Hloubka oceánu v této oblasti dosahuje až 4.000 metrů.
Do celé akce bude nasazena speciální ponorková loď, která bude hledat letadlo nebo jeho trosky.
Jako by vše nasvědčovalo tomu, že nehoda neměla mít žádné svědky?
Proto se vše odehrálo "mimo" a není nám dovoleno pohlédnout za pomyslnou clonu?
Už je bohužel jisté, že nikdo nepřežil.
Snad duše obětí nalezly klid.
Je tomu tak?
Michaelka 03.06.2009
Milá Wahlgrenis,
posílám obrázek, který se mi dnes vymaloval k leteckému neštěstí.
Chci dodat jediné, Ti lidé měli v srdcích neskutečnou pokoru.
Zuzka 03.06.2009
Objevili trosky letounu Poslední SMS z airbusu smrti: Miluji tě... Strašně se bojím!
3.6.2009 18:24
Miluji tě! Strašně se bojím!
Tak zněly dramatické »esemesky« z paluby airbusu, který se v pondělí se 228 lidmi na palubě zřítil do Atlantského oceánu a jehož četné trosky byly v úterý objeveny.
Zprávy, které vypovídají o posledních chvílích před smrtí cestujících, zveřejnil se souhlasem pozůstalých Brazilský úřad pro civilní letectví.
„Všichni byli na smrt vystrašeni. Cítili, že konec se blíží. Proto začali posílat poslední zprávy rodinám,“ uvedl George Henri z brazilského úřadu na adresu cestujících z osudného letu Air France AF 447. Když začala airbusem zmítat bouře, někteří už ani poslední esemesky poslat nestihli. Podle některých odhadů zemřeli během 45 vteřin.
Brazilské vojenské letouny ve středu objevily četné trosky havarovaného stroje, který se v pondělí během letu z Ria de Janeiro do Paříže zřítil asi 700 km od brazilského pobřeží. Radarový letoun Embraer R-99 identifikoval čtyři nové zóny, a to asi 90 km jižně od původně vymezené oblasti. Nalezl několik objektů v okruhu pěti kilometrů včetně zřejmě kovového kusu o průměru sedm metrů a také dvacet kilometrů dlouhou skvrnu leteckého paliva," řekl mluvčí vojenského letectva.
Do oblasti míří také francouzské plavidlo se dvěma miniponorkami a roboty, které budou hledat černé skříňky. Mohou pátrat do hloubky 6000 metrů. V místech, kde se letadlo zřítilo, je přitom maximální hloubka 4700 metrů. Černé skříňky jsou konstruovány tak, aby vysílaly signály až 30 dní od chvíle, kdy se dotknou vody. Podle odborníků by měly být nepoškozené navzdory hloubce, v níž se nyní zřejmě nacházejí.
Na palubě letounu bylo 32 národností, mezi nimi tři Slováci a slovenská letuška s francouzským pasem...
Osudy cestujících letu 447: Umírali 45 sekund
I jedenáctiletý Alex.. Tohle je jedna z posledních fotek jedenáctiletého Alexandra Bjoroye. Byl na palubě airbusu, který se v pondělí zřítil do Atlantiku. V Brazílii trávil školní prázdniny a vracel se zpátky do internátní školy v Bristolu, byl totiž výjimečně nadaným studentem. Proto mu rodiče zaplatili přípravku na špičkové britské škole. Jane a Robin Bjoroyovi, původem z Norska, nyní žijí v Riu. V neděli večer ho viděli naposledy. Těsně než nastoupil do letadla mu ještě stačili zamávat.
Foto: Reprofoto Daily Mail
Novomanželé Jose Souza a Isis Pinet: V Brazílii se vzali...
Na palubě letounu byl také mladý zubař Jose Souza (35), který byl v Brazílii představit svým rodičům svou přítelkyni Isis Pinet (28). Přátelé pětatřicetiletého lékaře tvrdí, že je možné, že se dokonce během dovolené v Brazílii vzali. Isis byla totiž na seznamu cestujících uvedená s Joseho příjmením. Jose a Isis, která studovala na Sorboně finanční poradenství, se seznámili před pěti lety na večírku. “Byli do sebe šíleně zamilovaní. Byla to láska na první pohled. Báječnější pár jsem v životě neviděla,” řekla deníku Daily Mail jejich společná známá Sophie Reiner, která je tenkrát v klubu seznámila. "Budou nám strašně chybět. Útěchou nám může být to, že alespoň zemřeli společně," dodala Sophie.
Francouzka Aisling Butler (†26) byla mezi devíti nejlepšími zaměstnanci francouzské firmy CGED prodávající elektrické materiály. Firma ji místo prémií poslala za odměnu na dovolenou v Brazílii.
Němka Christine Badre Schabl (†34) a její muž létali vždy odděleně. Christine a její syn Phillipe (†5) se tak vypravili na tragický let AF 447. Manžel s dcerou Céline (3) letěli dříve.
Brazilská zpěvačka Juliana de Aquino (†29) si vyměnila letenku s francouzským párem, který se chtěl dostat domů dříve. „Zemřela, protože chtěla pomoct,“ řekl její kamarád.
Němec (†44) se chtěl v Brazílii usadit a oženit se. Před obřadem ho však čekala ještě jedna cesta do vlasti, aby si vyřídil potřebné dokumenty. Do Německa už nedorazil.
Zdroj: www.blesk.cz
Dobrý večer milá Wahl.
K té letecké katastrofě jsem chtěla jen říci, co se mi vybavilo. Je to už několik let. Byla jsem s tátou sama, doma byla stísněná atmosféra, nervozita, cítila jsem i zmatek, který jsem si nedokázala vysvětlit... Nevím, jestli maminka nebyla tehdy v nemocnici, nebo byla u lékaře, už si nevzpomínám, prostě nebyla doma. Nevím, jestli to stejné cítil můj otec.
Je zvyklý jezdit na kole, řekl tedy, že pojede. I přesto, že odjel, tak jsem stále cítila ten nevysvětlitelný špatný pocit. Po chvíli se u dveří ozval zvonek, přede dveřmi stál táta, triko od krve a říkal mi, že ho musím odvést do nemocnice, před kolo mu vběhly děti a on přelítl přes řidítka, když prudce zabrzdil.
Měl poměrně nové kolo.
Vezla jsem ho tehdy do Ústí a pak ho již převáželi do nemocnice v Pardubicích..
Měl zlomenou čelist, tu mu pak zdrátovali. Připomíná mi to stav, kdy cestující v letadle, které spadlo, museli již předem vědět, že nedoletí. Toto se mi u čtení Tvého textu vybavilo.
Snad to nemá nic společného s tím, že v sobotu odlétám na dovolenou. Taťku najednou chytly zuby... Bude to dovolená s přítelem i mými rodiči. Už týden jsem se cítila hodně špatně, nechtěla si moc povídat s lidmi.
Snad to bude již lepší.
Občas je potřeba trochu od práce vypnout.
Hezký večer, zdraví
Ivet 04.06.2009
Letadlo Air France se roztrhlo ve vzduchu
Poslední minuty letadla smrti z Ria 4.6.2009 18:27
Už před startem věděli piloti francouzského airbusu o nepříznivém počasí nad Atlantikem. Stroj společnosti Air France vletěl těsně před katastrofou do silného bouřkového pásma, vítr dosahoval až 160 km/hod. Brazilské noviny zaznamenaly sled událostí posledních minut...
0:19 – Piloti o špatném počasí věděli, byli si ale jisti, že bez problémů proletí hned dvě fronty smyčkou.
2:45 – Před třetí ráno přichází šok.
Nečekaně se spojí dvě bouřková pásma dohromady a vytvoří gigantické bouřlivé pásmo o délce jednoho tisíce kilometrů.
Pro let AF 447 není úniku. Nad souostrovím Fernando de Noronha se řítí přímo do pekla. Oblet bouřkového pásma není kvůli jeho velikosti možný. Rovněž přelet nad ním nepřichází v úvahu. Letadlo je ve výšce 11 km, fronta sahá až do 18 km.
3:33 – Působením enormně prudkých nárazů větru, blesků a kusů ledu se přerušuje kontakt s brazilskou kontrolou vzdušného prostoru. Piloti jsou zcela odkázáni sami na sebe.
4:10 – Strojem lomcují silné turbulence, mohutné blesky mohly mašinu zasáhnout.
Mezi 228 lidmi na palubě propuká panika. Téměř čtyři minuty vysílá letadlo sérii automatických signálů o poruše stroje. V tuto dobu vypadává autopilot, piloti musí letadlo ovládat sami. Počítačový systém je přepnut na alternativní zdroj energie.
Systémy zabezpečující stabilitu stroje jsou poškozené.
4:11 až 4:13 – Začínají vypovídat funkci důležité systémy. Napřed navigační počítač, potom se zcela vymyká kontrole řízení letadla.
4:14 – Poté, co dramaticky klesl tlak v kabině, vypadávají kyslíkové masky.
Americký specialista tvrdí: „Letadlo se celé tři minuty muselo nacházet ve volném pádu. Před nárazem byla ještě většina při vědomí. Je to ta nejhorší smrt, jakou si umím představit.“
Zdroj: www.blesk.cz
Milá Wahlgrenis,
mám ráda Tvé stránky a jsem ráda, že jsou.
Při čtení článků ohledně pádu letadla jsem si s hrůzou uvědomila, že se mi cca před 10 dny zdál sen, ve kterém jsem na obloze viděla výbuch a pád velkého letadla.
Takové sny nebývají moc pěkné a já na něj rychle zapomněla.
Vybavil se mi až při čtení těchto příspěvků, kdy mě úplně polilo horko.
Možná je to jen náhoda......nemívám věštecké sny.
Přeji hodně sil a díky za Tvůj čas, který věnuješ tomuto úžasnému webu.
Zira 05.06.2009
Dobrý večer, milá Wahlgrenis, velmi Vás zdravím !
Abych se přiznala, letecká katastrofa z 1.6. na mě od samého začátku, kdy se objevovaly první informace, také působí nějak jinak, divně...
Nemám k tomu co říct, nevím. Jen mám od začátku vnitřní představu jakéhosi modrého kruhu, víru, pasti... Možná.
Nekonečně šedá obloha a jakýsi modrý kruh, do kterého snad letadlo vlétlo.
Pokusila jsem se to namalovat.
Není to automatická kresba. Je to pouze znázornění jakési "mojí" vnitřní "představy". Možná je to hloupost... Asi Vám to žádnou novou informaci nepřinese. Když už nic jiného, alespoň jsem Vás chtěla pozdravit. Vzpomínám na Vás.
Občas se mi o Vás zdá.
Na pondělí se mi zdálo, že jsem u Vás v Ateliéru, bylo to ono 8. patro, ale jiný dům. Obytný panelák. Ležela jsem na zádech na zemi a Vy jste mi zpívala. Nádherně.
Potom jsme si ještě sedly na zem zády k sobě, opíraly se o sebe zády a mlčely.
Zvláštní.
Pak tam byly ještě nějaké ženy a myslím jeden muž... Říkala jste mi také něco o mé "minulosti". Že jsem žila někde na Ukrajině a byla jsem hodně nemocná.
Jistou vnitřní stísněnost jsem si prý přenesla i do současnosti. Starala jsem se o zvířata, v tom snu se objevovala labuť. Milá Wahlgrenis, zdravím Vás, věřím, že se máte fajn a že se Vám daří.
Moc Vám to přeju.
Katka (od Princezny :-)) 05.06.2009
Ahoj Wahl,
vím, žes říkala, že nemám kreslit..
Ale po dnešních zprávách o tom, že to, co se našlo, nepatří onomu letadlu, jsem to nevydržela. Posílám Ti obrázek, který se mi vykreslil.
Pád letadla
Jeho cesta byla daná – neštěstí a bolest. Vypadá to, jako by na počátku všeho láska, která tu v minulosti byla a odcházela pryč a měla být do budoucna nahrazena materiálními jistotami, možná úspěchem, závislostmi (i na práci..). Pak přišly problémy – jakoby "pracovní", což může být ta porucha letadla, kolem jsou intenzivní negativní energie, které měly něco ukončit. Je tu napojení na Zemi – jako by se "vědělo", že něco přijde. Pod tím "problémem" se pak vykreslila pyramida – materiálno, jistoty, závislosti…UF. To, co se stalo, sedí na špičce té pyramidy jako zrcadlo… Nad ním je zobrazený duchovní svět, který se přibližuje k Zemi a pod sebou má „partnerské energie“ – jako když by chtěl spolupráci a nabízí ji. Směrem do minulosti se zobrazila duchovní linie – jako by bývalo bylo zapotřebí více „věřit“, více pokory, do budoucna je tam vykřičník – velké VAROVÁNÍ! Jinak přijde zase další zklamání, neštěstí a bolest.
Tak zatím
Princezna 05.06.2009
Cítím to tak - NIC se NENAJDE.
NEMůŽE - protože je letadlo i s cestujícími někde úplně jinde.
Když přišla zpráva o tom, že se našly zbytky, napadlo mě - podvrh - smetení stop na jinou kolej.
Alespoň to se tedy nestalo.
Trosky na dně moře nebudou.
Proto také zvonil mobil.
Uvažujeme ve fyzikálních kategoriích, ke kterým nás svádí další dohady o rozlomení letadla.
Nikdo neuvažuje o tom, jak vznikla ta bouře!!!
To nebylo jen přírodní uskupení dvou - resp. 3 bouřkových systémů!!!
Patrně to ale nebyla ani bomba na palubě.
I výběr některých lidí na palubě je zvláštní, ale mluví se o pár z nich, přitom jich bylo, včetně posádky, víc než 200!!!
Do pozemského života se patrně nikdy nevrátí, ale cítím to tak, že nejsou ani biologicky mrtví.
Celá věc je před veřejností řešena z přízemí mrakodrapu.
Nicméně každé patro tohoto mrakodrapu je utajené, v pozadí.
Armáda monitoruje i ty oblasti a věci, o kterých civilní věda nemá ponětí.
Bohužel se moc bojím, že přijdou další n e h o d y.
Tomu odpovídá i obrázek Princezny.
Je to tak.
Olga 05.06.2009
Prave jsem si precetla nove prispevky od Princezny a od Olgy.
Mam ty same pocity jako ony. Od sameho zacatku. Neni to normalni nehoda.
Zustane vse utajeno.
Prozatim.
Milena 05.06.2009
Ahoj Wahl,
jsem rada, ze se o tom pise opet i na tvych strankach. Hned v pondeli, kdyz jsem si precetla poprve o te nehode, mela jsem vnitrne velice silny tisnivy pocit. Jako bych se vzivala do situace tech cestujicich. Modlila jsem se za duse, ktere to postihlo. Jako bych to predem take tusila, ze se stane cosi velkeho.
Take si myslim, ze je tam cosi vic.
Mozna clovek, ktery se citi jako nadclovek, a ty trosky z lode muzou byt podvrh, kterym se snazili ziskat cas. Ale co kdyz se letadlo proste zritilo, bez toho aby se zlomilo? Co kdyz je nekde na dne oceanu, a ty lidi, uboha stvoreni, jsou tam uvezneni.
Nepocitam, ze by byli jeste zivi. Kyvadlo mi hned v pondeli reklo, ze jsou vsichni mrtvi. Alespon tady na zemi jsou:(
Kdyby to i nekdo prezil, byla by to dalsi muka.
Je to neuveritelna tragedie.
A ted mne taky blysklo hlavou neco, co jsem videla jednou ve snu.
Videla jsem, jak budu cist a koukat na tvych strankach na obrazek, ktery jsi tam dala od Princezny.
Nechapu proc, ale uz jsem to ve snu kdysi videla.
Bylo to ale davnejc.
A dalsi vec, co se mi davneji zdala, bylo take to, jak hori autobus, a ted jsou take zpravy o shorenem autobusu a 24 mrtvych nekde na vychode.
V tom snu jsem ale v tom autobusu byla, bylo nas tam malo, ja stala a nejakym zazrakem jsem vypadla a prezila to s par odreninama.
Bohuzel vybuch zpusobil, ze jsem nikoho dalsiho prezit nevidela:(
Na dlani mam jasny znak toho, ze v zivote preziju nehodu s dopravnim prostredkem.
Je mi to jasny.
Posledni dobou casto litam, proto mne to letecke nestesti zasahlo jeste vic.
Rikam si, ze co se ma stat, beztak se stane.
Rikas, ze to cestujici tusili.
Taky si to myslim.
Vedeli, co prijde, kdesi v hloubi duse.
Vse souvisi s laskou...
Hezky den
Antonka 05.06.2009
Chtěla jsem napsat a už napsala (a zase smazala) také reakci na odkaz "Letecká katastrofa letadla z Ria do Paříže", neposlala jsem ho...nakonec...nebudu zatěžovat "systém" ani okrádat o čas čitatele Tvých stránek... jen jedna věta je důležitá...a tak ji píšu teď... "modlím se za ty lidi, ať už to bylo jakkoli!!!"..
Díky, díky, díky...
Tuleň 05.06.2009
Mila Wahl,
musim se priznat, ze kdyz jsem od tebe cetla prvni prispevek o zminemem letu, o tom, ze se nic/nikdo nenajde, uplne me polil pocit horka. Sleduji zpravy o tomhe nestesti temer od sameho zacatku a prvnich par dnu jsem i doufala, ze se snad alespon nejaci lide najdou zivi....
Po precteni tveho prispevku jsem mela z toho vseho hodne spatny pocit. Jako by moje nadeje uhasly. Mozna proto, ze si myslim, ze si to snad uplne vsichni lide na palube nemohli zaslouzit, mozna i proto, ze jsem mela hodne silny pocit, ze tohle neni typicka letecka katastrofa.
Ty se obcas bohuzel stavaji, ale u tehle jsem tusila, ze neco neni v poradku.
Okolnosti jsou tak trochu podivne a to od sameho zacatku.
Mela jsem vlastne pocit, ze ani reakce zemi, kterych se to tykalo, a snad i USA, nebyly dostatecne.
Jako by porad nekdo na neco cekal.
Doufala, ze z toho vseho nakonec vyplyne nejaky alespon maly zazrak...
Vnimala jsem (a porad vnimam) obrovsky smutek, zaroven mam hodne silny pocit, ze lide jsou v poradku...
To ale nejde vubec dohromady.
Cetla jsem dneska prispevek od Olgy...citim to uplne stejne jako ona. Kdyz nasli v oceanu jakesi trosky v prubehu nekolika minulych dnu, tusila jsem, ze to nemusi mit s danym letadlem nic spolecneho.
Kdyz vsak nasli ten udajne velky kus, napadlo me, ze to tak udelali schvalne, ze se jim to hodilo. Moc jsem si prala, aby konecne nekdo nasel nejakou stopu, nejake vysvetleni, kvuli vsem lidem na palube a jejich pozustalym. Musi to byt hrozny pocit, prijit o nekoho blizkeho, bez vysvetleni, bez nalezeneho a identifikovaneho tela...bez konecneho zaveru. Zaroven jsem ale mela spatny pocit z toho, ze se neco konecne naslo, protoze to by uz ted jednoznacne znamenalo, ze to nikdo neprezil, po tolika dnech...
S obrovskou ulevou jsem si precetla Olgy vetu, ze to citi tak, ze lide nejsou biologicky mrtvi.
Tak nejak to vlastne citim i ja.
Vim, ze existuji jiste veci, ktere se nedaji dost dobre vysvetlit.
Na tohle vsak nedokazu prestat myslet.
Jednak bych chtela pochopit, co se vlastne stalo, kde letadlo a lide jsou, kdyz ne v oceanu, i kdyz tusim, ze to neni mozne.
Ale hlavne bych se rada dozvedela, ze lide na palube netrpeli a netrpi....
Marky 05.06.2009
Drahá Wahl,
vykreslilo se mi něco k neštěstí, nicméně automatickou kresbu číst neumím...
Třeba se najde někdo, kdo by kresbu mohl rozluštit.
Pokud ne, je to tak v pořádku...
Stále zůstávám s nejhlubším soucitem...
Všimla jsem si, že jsem celý týden věci dělala jen tak "napůl", ale za to uvnitř sebe nalezla tunu pokory.
Kéž by se všichni lidé na světě měli rádi.
Michaelka 05.06.2009
Milá Michaelko,
nepřísluší mi číst Tvé obrázky.
Ideální by bylo, kdybys měla svůj slovníček, abys věděla, co se Ti vykresluje.
Přesto jsem ale pocitově sáhla po plástvích.
V levé části toho prvního obrázku je totiž šestiúhelník, přesný tvar mých pláství...
Sáhla jsem do pouzdra, kde je mám v plátěném sáčku uložené.
Nemají své hodnoty, ukládám je pokaždé stejně.
Když jsem si vyskládala 44. kartičku, bylo na ní slovo UMĚNÍ.
Mohla by to být náhoda, ale náhody neexistují.
Možná málo zpíváme, málo tančíme, málo se radujeme z prostých maličkostí.
Příliš jsme se nechali unést materiálnem, zlatým měšcem.
Skrz tuto "kartičku" je vykreslený kříž, který je navíc obrácený.
Na mě to působí tak, že všechny hodnoty, které máme uctívat, jsou zničené.
Napravo jsou nakreslena ústa s jakousi bublinou, v které je pět křížků.
Mluvíme, ale naše slova jsou prázdná, bez obsahu.
Ležatá osmičku nahoře uprostřed obrázku značí karmu, zátěž z minulosti, která se nasčítala.
Ta velká kapka může být symbolem slzy, snad je už příliš pozdě litovat, plakat.
Jako bychom neposlouchali a nedovedli pochopit, co se děje, kam vlastně jdeme.
Smyčky dovnitř mohou představovat uzavřené řešení, dokončený příběh.
Není tady další vývoj.
Není proč by byl.
Situace je ohraničena zprava i zleva klikatou čárou, jako by nebylo zřejmé, odkud a kam jdeme.
Nahoře jsou spirálky duchovního světa, který se snaží působit, ale nejspíš marně.
V té velké nešťastné kapce je otazník, jako by ještě nebylo zřejmé, co bude dál.
Nepřipadá mi to jen jako obraz letadla, ale jako varování nám všem.
Jako by snad ani to letadlo nebylo důležité.
Nejdůležitější je, jak to pochopíme my, co jsme tady zůstali.
Z té kapky jde dolů vlnovka, která končí v pomyslné náruči Universa.
Je tam vykreslen symbol slunce, ale i kříž a kruh, to není třeba vysvětlovat.
Jsou to univerzální symboly, kterých se máme chopit, jako by to byla hozená kotva, pokud opravdu chceme jít dál.
Duchovní rozměr působí na nás jakoby tlakem - to je ta šipka pravo nahoře, měli bychom uvažovat jinak, mluvit jinak, jednat jinak.
Vnímám tady varování - jako by tahle nepochopitelná katastrofa nemusela být poslední.
Jako bychom se měli všichni vzít za ruce a opravdu se mít rádi.
Tohle není fráze, je to velká prosba shůry, jsou to obavy o to, co s námi bude dál.
Slzy, které jsou uprostřed obrázku kolem té velké kapky, mají velký význam.
To jsou slzy nad námi, nad lidstvem, jako bychom stále nechápali, co máme dělat, co se po nás chce.
Hmm...
W. 05.06.2009
Drahá Wahl,
děkuji moc za vysvětlení.
Děkuji, že jste.
Michaelka 05.06.2009
Drahá Wahl,
ještě mám takovou věc, která se netýká vůbec leteckého neštěstí (alespoň se domnívám, že netýká).
Cítím, že Vám "to" mám napsat.
Nevím, proč právě teď a mimo celou záležitost.
Nechápu...
Soška na sebe dneska velmi "upozorňovala".
Jen velmi krátce, nerada bych Vás už zdržovala.
Z Indie jsem si dovezla sošku bohyně Lukeshwary.
Tato bohyně má symbolicky přetínat svým mečem všechno staré a nepotřebné.
Jaksi cítím, že ta soška již ke mně nepatří.
Soška je vysvěcená přímo v indickém ášrámu.
Tak nevím...?
Už končím a promiňte....
S láskou
Michaelka 05.06.2009
Milá Michaelko,
chápu, proč tahle soška musí od Tebe pryč.
Už splnila své poslání, jsi jiná, než jsi byla, když k Tobě dorazila.
Je krásné, když k nám předměty promlouvají a když jim rozumíme.
Vy dvě jste spolu promlouvaly z očí do očí, nebyla pouhou soškou.
Ale už všechno, co měla, předala...
Je v ní obrovská síla, působí hlavně na solar plexus.
Mám z ní pocit, jako by se vedle ní člověk zbavoval strachů a nejistot, jako by nabýval odhodlání jít dál.
W. 05.06.2009
Drahá Wahl,
první, kdo mi vytanul na mysli po přečtení Vaší odpovědi, je moje sestra, prochází si nyní nelehkým obdobím.
Hned dnes jí sošku věnuji.
Ona ji vlastně už nyní velmi potřebuje.
Ještě jednou moc díky za nasměrování...
Michaelka 06.06.2009
Wahlgrenis,
jen prosím tě malá, ale důležitá věc - Michaelko, zdravím tě,
prosímtě!!! NENÍ to bohyně, je to BUDDHA, jmenuje se Manjushri!!!
Podívej se přes google:
http://images.google.cz/images?gbv=2&hl=cs&sa=1&q=Manjushri+Buddha+&btnG=Hledat+obr%C3%A1zky&aq=f&oq=
Druhá věc, kterou nechápu, ale nic mi do toho není, že se chceš vědomně zbavit sošky buddhy, asi ji někdo potřebuje víc?
Manjushri je buddha, podoba buddhy je vyzářením některé dokonalé vlastnosti - tento je vyjádření moudrosti a vědomostí.
V pravé ruce meč, v levé většinou (!) mívá ještě lotosový květ.
Tady má ruku dopředu - požehnání (proto Wahl píše o tom solar plexu).
Manjushri ("Pleasing Splendor") buddha of wisdom and knowledge.
Holds a sword on right hand and he holds a lotus stem on the left.
Mám podobnou věc doma;o)
akorát tam jsou buddhové dva - vlastně dohromady opět JEDEN.
Hoplea 06.06.2009
Milá Hopleo,
děkuji Ti za bližší informace o sošce, tohle jsem se v Indii nedozvěděla.
Pro mě se tím ale nic nemění.
"Zbavit" je poněkud silné slovo - jen ji chci poskytnout někomu, kdo ji nyní potřebuje více než já.
Uvidíme, zda ji sestra přijme a jak.
Včera byla při předávání trochu skeptická.
Jak říkám, některé věci prožívám daleko pomaleji než ostatní - už to tak prostě mám nastavené...., zatím čekám...
Myslím, že soška sama udělá přesně to, co potřebuje.
Poprosila jsem ji o to.
Já jsem si témata (strachy a velká nejistota) v souvislosti s ní čistila více než 1,5 roku.
Třeba se pletu, ale dám na své pocity.
Michaelka 07.06.2009
Ahoj Wahl,
už delší dobu se odhodlávám Ti napsat, ale nějak to nestíhám a nestíhám.
tak tohle Vám teda musím napsat...
Pořád se dějí různé věci, ale já nemám na "čarování" čas, jsem ráda, že stihnu všechny "pozemské" věci...
Nicméně to, co se děje dneska, to už nejde dělat mrtvého brouka.
Od začátku mě zajímal osud ztraceného letu Air France, ostatně záhady - to bylo moje od malička.
Přijít na kloub všemu...
Z toho letadla jsem měla divný pocit od začátku, asi jako spousta lidí.
Hlavou mi lítalo spousta všelijakých myšlenek, ale nic, co by bylo nějak převratné a nebylo napsáno u Wahl na stránkách.
Dneska mě ale docvakla jedna věc, proletěla mi hlavou věta - "Pod povrchem to začalo, tam to i zůstane" ...
No ale popořádku - ráno vstanu a před skříní dilema - co na sebe, jindy tohle neřeším, jsem doma, takže nějaké tričko a kalhoty.
No a najednou jsem oblečená, jenže jak...stojím přede dveřmi a jsem celá v bílém -
tak tohle fakt není můj styl a nikdy nebyl (natož teď, když bych potřebovala shodit optimálně tak 14 kg...).
No nic.
Přijdu do obýváku, manžel Anežce pustil pohádku a na obrazovce vidím anglický nápis "Snow-white" - tj. česky Sněhurka (doslova sněho-bílá)...
Asi za půl hodiny otevřu mail a nějaký neznámý člověk mi poslal mail, který se týkal věci, o které jsem v životě neslyšela - MER-KA-BA.
První odstavec hned začíná:
Přátelé,
dostáváte do rukou návod k praktickému ovládnutí metody „Mer-ka-ba“, která způsobuje silné navýšení energetických toků v těle.
Proto je nutné mít alespoň základní zkušenosti, uplatňované na úrovni Reiki II. stupně.
Z tohoto důvodu zveme na seminář „M“ pouze absolventy Reiki II.
Kromě toho je nabízená metoda dosti komplikovaná, vyžaduje dokonalou koncentraci, a bez samotného výkladu a následného tréninku ma semináři, je možné dopouštět se nepřesností a chyb, a tím i snížit efekt „M“.
Dále uvedený text Vám bude podporou k dokonalému zvládnutí Mer-Ka-By, a jejímu dalšímu využití.
Pokud se s námi udete chtít podělit se svými výsledky na tomto poli, budeme rádi. Přejeme hodně úspěchů.
--- a dál to pokračuje:
„Vědomí Krista“
Vyšší roviny vědomí /VRV/ nedělí vše na „naše a vaše“.
Existuje pouze j e d n o vědomí, prostupující přes celý život.
Vyšší roviny vědomí vrací praktikanta do stavu lásky a vzájemné úcty.
Jediné, co mohou VRV udělat, je vrátit nás k tzv.“Vědomí Krista“, tj. k takovému stavu existence, na které bychom byli schopni vidět Jednotu.
VRV způsobí, že z této úrovně bychom se mohli posunout dál v lásce a soucítění.
Pokud bychom se mohli vrátit k tomuto vývoji, na tuto cestu, tak ke konci 13-ti tisíciletého období, kde se nyní nacházíme, bychom jako celá Planeta vstoupili do „Vědomí Krista“.
Pokud bychom k této době „Vědomí Krista“ nedosáhli, tak bychom to nezvládli již nikdy.
Zničili bychom se.
Samotný problém spočívá v tom, že vrátit se do „Vědomí Krista“ samostatně nemůžeme, alespoň ne za krátkou dobu.
Jakmile jsme ocitli v té úrovni vědomí, ve které se nyní nacházíme, potřebujeme velmi dlouhé období k růstu vědomí přirozenou cestou.
A protože jsme součástí vyššího vědomí, pomáhá nám navrátit se k vědomí nesmrtelnosti.
--- to je ta čakra, co jsem měla nadměrně otevřenou v těhotenství, a vůbec jsme nevěděly, co to je....
Mail má ještě další pokračování, jak se dělá meditace na toto téma a tak dále...
...
Konec včerejšího mailu...
A teda teď to, co mi nadzvedlo mandle opravdu na maximum - snad ani není možné, aby někdo stáhl porůznu fotky z internetu, dal si je na své stránky a ještě - a to je opravdu vrchol - je nabízel k adopci.
Naše děti by řekly, že "tohle je teda ale fákt hustý" - tak to teda je....
Fakt nevím, co by to se mnou udělalo, kdybych tam našla Anežku....
I tohle pro mně bylo dost silný kafe...
Brrr.
Jdu vypravit děti do školy...
Měj se krásně (i když vím, že se máš )
Pradlenka 09.06.2009
P.S.: Pozdrav i od Anežky
Dobrý den, milá Wahl,
mela bych napsat pokračování...
Měla jsem odletět na dovolenou a držely se mě ty špatné pocity.
Měla jsem zejména obavy o své blízké, hlavně rodiče, aby vše zvládli ve zdraví.
Bylo to v blízké době po pádu Airbusu.
Na palubě letadla jsem se dosti bála.
Nepříjemný pocit se mě držel i na dovolené.
Když ze mě ke konci týdne opadl a měla jsem dojem, že si konečně můžu dovolené užívat, špatně jsem "došlápla", a to tak, že v moři, kde nejsou téměř žádné ryby, jen malá hejna béžových neškodných rybiček, jen písek ani ježci, kde nikdo nechodí s botami do vody, jsem stoupla na velmi jedovatou rybu.
Doktor si spletl pokoj, tak jsem celkem dlouho v bolestech čekala na ošetření.
Stále nejsem v pořádku, jen jsem již doma.
Samozřejmě, že jsem si kladla otázku proč zrovna já, jako kdybych byla na Tvých stránkách poprvé...
Myslím na tu rybu, je to pro mě spíše bytost.
V moři, kde téměř nic nebylo z živočichů vidět, si mě prostě našla.
Všichni blízcí mi moc pomohli.
Přítel dal za mě málem život, ránu chtěl totiž vysát, naštěstí to neudělal, ale jinak se ode mě ani na chvíli nehnul a přivolal pomoc.
Je ke mně nyní více připoután.
Vše to má asi nějaký hlubší význam, určité zastavení, jen já asi stále nechápu.
Vše co se zapsalo na "listinu lidstva", to se mi teď vrací.
Český lékař si s tím příliš neví rady.
Jsem odkázána na telefonickou pomoc ze zahraničí.
Dostala jsem protijed, ale noha se jinak nelepší.
Co mám ještě pochopit?
Hezký večer
Ivet 15.06.2009
Ivet,
dej si nohu do umývadla s maximálně horkou vodou kolik vydržíš, vodu přilevej po dobu 30 - 40 minut.
Bolesti by měly ustoupit, ale je pravda, že asi 2 roky vždy ve stejnou dobu budeš cítit bolesti postiženého místa.
modroočka 16.06.2009
Mila Wahl,
ctu vzkazy Hopley a uplne mi mrazi, cela se chveju.
Neco se urcite deje.
Ale ja vic nevim.
Tri dny pred zemetresenim v Italii se mi o tom zdalo.
Rano jsem to vypravela manzelovi.
Strasne zivy sen.
Ted pri uplnku 7.6. jsem se probudila bylo 2.46 hod. a bylo mi receno:
O letadlu z Ria bylo rozhodnuto jiz ve 2 hod. rano.
Kdyz to pisu, nemam dobry pocit.
Tech snu, co se plni, je vic.
Dnes jsem vstavala podle mobilu jako kazdy jiny den.
Uz 2 roky tam mam cas 05.25 hod., nemenim to.
Akorat se mi zdala tma.
Po pul hodine, uz vypravena, jsem zjistila, ze je o hodinu mene.
Na mobilu jsem mela 04.25.
Nevim, jak se to stalo.
Asi 3 roky mi pronasleduji cisla 22.22,. 3.33, 4.44.
Uz jsem o tom psala...
Jsem moc rada, ze jsou tyto stranky.
Preji krasny den
Milena 17.06.2009
Mileno
"O letadlu z Ria bylo rozhodnuto jiz ve 2 hod. rano." ANO
"Po pul hodine, uz vypravena, jsem zjistila, ze je o hodinu mene. Na mobilu jsem mela 04.25." ANO
Oni se myslím nebáli, posvátná bázeň byla tak velká, že se odevzdali.
Nikoho nic nebolelo, byli mrtví okamžitě, když si je Ona vzala.
Ani si neuvědomili, že už jsou jinde.
Stále si mysleli, že mají své oblečení ale jejich (bývalé) životy nedávaly už smysl, to věděli.
Nikdy se nedostanou zpátky na zem.
Do konce hry se v ní už nikdo z nich neobjeví.
Těla nalezena, Ona musela kořist neprávem vzatou vrátit, držela ji schovanou v dlani, "velká paní jako jen z vody", vrátila se s ní na dno, odkud se probudila a vstala.
Pro ni byla ta kořist nepatrná, ale i Ona má nad sebou Moc které podléhá.
Byla varována.
Jsou bozi nad bohy.
Dlouho nebude víc takových přečinů.
To je součást té věci!! s časem.
Mění se čas.
Paradoxy.
Něco je s tou skleněnou stěnou.
Až nebude absolutně možno úniku a nepůjde ten tlak vydržet, pak se to stane.. poměrně lehce, myslím.
Wahl,
jestli mi nevěříš, tak se podívej, že Nostradamus si nechal vykachličkovat svůj příbyteček, naučil se nakličovat semínka, víc udržovat čistotu a taky že zemřel sice za nuzných podmínek, ale s naprosto šťastným vědomím a láskou v srdci,
protože věděl, že o staletí později je tu někdo, kdo mu vzkázal, že rozumí a miluje ho.
Ověř si jestli říkám pravdu!
Hoplea 17.06.2009
Milá Wahlgrenis,
prostřednictvím Tvých stránek chci poděkovat modroočce na recept proti mé bolesti...
Včera jsem si našla nějaké informace na internetu i jsem se dotazovala na toxinologickém centru, o další léčbě informace nejsou.
Myslela jsem si, že na tu horkou vodu už je pozdě.
Večer jsem si tu nohu aspoň horkou vodou chvíli sprchovala.
Ráno jsem najednou chvíli měla pocit, že zas můžu chodit.
A když jsem se teď dočetla, že si mám udělat koupel, tak jsem to hned zkusila.
Určitě se mi hodně ulevilo, tak uvidíme zítra.
Po dva roky to mohu cítit - tzn. každý den?
Našla jsem si i co to bylo za rybu-přeložila jsem to z účtu za ošetření.
Je to Trachinus draco - Ostnatec dračí (velký), žije ve vodě v písku.
Dokonce jsem se dočetla, že na něho někdo šlápnul i na mělčině, kde vůbec být nemá.
Žije ve Středozemním moři, kam hodně lidí z Čech jezdí, ale i v jiných mořích.
Vyskytne se asi v místech, kde lidé vůbec nemají potřebu nosit boty do vody.
Pro mě je to ponaučení, že jestli ještě někdy budu plavat v moři, už asi nikdy ne bez bot!
Pokud by mi modroočka poskytla nějaké další podrobnosti, klidně jí prosím sdělte můj mail.
Děkuji
Ivet 18.06.2009
Mila Ivet,
me ustknul vodni had, bylo to rychle a nestihla jsem zaznamenat zadne zoologicke podrobnosti.
Bolest v noze jsem citila malou, v case, ve kterem jsem byla ustknuta, bolest byla intenzivnejsi.
Tak jako tak jsem mohla chodit i nekolik km.
Lekari toto moc nevysvetluji, je to babska rada.
Myslim si, ze jed morskeho tvorecka se diky horke vode dostane rychleji do krevniho obehu a telo si s nim poradi, nejspis si vytvori i imunitu.
Tim si vysvetluji ustup bolesti.
V Tvem pripade se zrejme jed lokalizoval...
Mela jsi obrovske stesti, k tomu je treba gratulovat.
Preji hezky vikend Wahl i ctenarum.
modroocka 19.06.2009
Michaelka 02.06.2009
Spadneme, jsme mrtví. Piloti airbusu nad Atlantikem před pádem netušili, co se děje Airbus 330 společnosti Air France s 288 lidmi na palubě, který se před pěti lety zřítil během nočního letu do Atlantského oceánu, řídil nejméně zkušený pilot. Kapitán v době, kdy nastaly potíže, spal, a když se do kabiny vrátil, bylo už pozdě, uvedl magazín Vanity Fair v posledním vydání.
Dnes 20:15 - Paříž
„V noci 31. května 2009 piloti letu 447 určitě svým pasažérům dobře neposloužili,“ napsal magazín. Záznam černé skříňky prokázal, že 57letý kapitán Marc Dubois si šel zdřímnout, protože předchozí noc strávil s přítelkyní a moc toho nenaspal.
„Moc jsem včera v noci nespal. Jedna hodina, to moc není,“ řekl kapitán, než se odebral na lůžko za pilotní kabinou, kde vystřídal svého prvního důstojníka, 37letého Davida Roberta.
Letadlo přitom směřovalo do oblasti tropické bouře. Stroj v tu chvíli řídit nejméně zkušený druhý pilot, 32letý Pierre-Cedric Bonin. To podle Vanity Fair vyvolává spekulace, jestli by zkušenější pilot nedokázal zkázu odvrátit.
Zhruba čtyři hodiny po vzlétnutí z Ria de Janeiro vypověděla čidla rychlosti službu a přestal fungovat autopilot. Bonin řídil manuálně, ale udělal chybu, když začal se strojem stoupat, místo aby sestoupil. Letoun tak prudce ztrácel rychlost.
Kapitán se vrátil do kabiny minutu a 38 sekund poté, co zařízení selhalo. To už druhý pilot Robert říkal: „Do pr...le, spadneme! To není pravda! Ale co se děje?“ Chvíli na to on, anebo Bonin dodává: „Do pr...le, jsme mrtví.“
„To, že odešel, nebylo nic proti předpisům, ale je to překvapivé. Když máte odpovědnost za výsledek, neodjedete v průběhu na dovolenou,“ komentoval okolnost hlavní vyšetřovatel nehody Alain Bouillard. Poukázal také, že kdyby počkal, až letoun proletí oblastí bouře, šel by spát jen o pár minut později. „Nevěřím, že to byla únava, která ho přiměla k tomu, aby odešel. Spíše to byla zvyklost, součást kultury pilotování u Air France,“ doplnil Bouillard.
Aerolinie Air France, ale i výrobce letadla Airbus čelí v souvislosti s nehodou žalobám kvůli zabití. Soudní přelíčení v současnosti stále probíhají.
Novinky © Wahlgrenis
13.10.2014
