Prosila bych nějaké přijatelné vysvětlení
Nevím, jak mám začít, ale prosila bych vás o nějaké přijatelné vysvětlení.
Zajímalo by mne, jak se dá skloubit víra v Boha křesťanského pokřtěného člověka a Bible s vašimi praktikami, které dokáží hloubat v minulosti, navazovat kontakty s dušemi a podobně. Myslím, že v Bibli je něco takového popsáno jako hřích, vykládání karet, budoucnosti a tak.
Jak se k tomu má postavit věřící člověk?
... když vaše odpovědi, váš přístup k životu je víceméně velmi křesťanský, ale asi žádnou konkrétní církev nezastupujete a přesto jste tak přesvědčivá, vše do sebe zapadá co předvídáte, co říkáte a píšete.
Jaké vyznání vlastně vyznáváte?
Přírodní zákony, v jejichž středu je křesťanské Světlo, Kristus?
Jak jste se vlatně k tomuto poslání dostala?
Na vašich stránkách - ať hledám jak hledám - jsem nic nenašla, budu ráda, když to objasníte.
Není to žádný útok proti vám, jen jsem člověk v určité církvi, kde minulé životy, duše zemřelých v tomto světě, praktiky odvádění zbloudilých duší ke Světlu a podobně jsou jakési tabu.
A představa, že za mnou někdy přijde duše potřebující pomoc a já jí odpovím, církev to má za hřích, je hrozná.
Proč se tento jiný svět nazývá "jemnohmotný"?
Kdo na tento název přišel?
Moc děkuji.
Anežka 10.06.2009
Milá Anežko,
opravdu by mě zajímalo, co čekáte, že Vám odpovím. Možná by pro Vás byla nejpřijatelnější varianta o pohádkách. Že nic z toho, co je tady na webu, není reálné. Všechny ty příběhy si během dlouhých večerů sama píšu. Sama se ptám, sama si odpovídám, zvládám i slovenštinu. Je to sice náročné, ale docela důvěryhodné...
Jako byste otevřela knížku, které nerozumíte.
Není nutné číst...
Zase zavřete a jdete dál. Možná takhle?
Aha, tak to nevyšlo.
Zkusíme to jinak.
Chcete ode mne nějaké prohlášení, čemu věřím, co uznávám. Dostala jste se na web, který je mým soukromým prostorem, jakýmsi mým deníkem. To už jsem zmiňovala mnohokrát. Nejsem nikde organizována, nejsem součástí žádné církve, sekty, náboženského uskupení, ani politické strany.
Jsem tady sama za sebe.
O to je to možná náročnější.
Skupina Vás uchlácholí, podrží, pohladí, jste jednou z nich, máte teze, kterých se držíte, nejde uhnout.
Věřte mi, je docela těžké stát mimo a říkat věci, které obecně nejsou přijatelné.
Je těžké nebýt stádem, nechtít být stádem, ale také o tom mluvit, jak není dobré být stádem.
Uznáváte jediné čtení. Znáte knihu knih, možná i důkladně, netroufám si to odhadnout. Já to mám jinak. Nečtu. Nejsou ještě zdaleka všechny věty zapsané.
Přesto informace, které potřebuji, mám.
Ptáte se, jaké uznávám náboženství.
Je pro Vás tak důležité znát odpověď?
Anebo Vás zajímá, jestli se chodím modlit?
Nechodím.
Není nutné chodit do kostelů a klanět se modlám.
Všechny církve, co jich na světě je, mají jednu nejvyšší energii, která je nad nimi.
Tu já uznávám.
Neřeším hřích.
Je jenom jedna cesta - cesta lásky.
Po té jdu...
Možná mám jiné mantinely než Vy, ale to pro Vás jistě není důležité.
Pokud Vás zajímá, kdo vymyslel termín jemnohmotný svět, pátrejte v knihách.
Jistě najdete spoustu odborníků na slovo vzatých, kteří toto téma pojednávají.
Já to nejsem.
Sepsala jsem dva roky Horoskopů (2008, 2009), zcela jinak než astrologové, další texty se postupně rodí.
Nedávám ale všechno na web, to není nejjistější prostředí.
Ptáte se, jak jsem se k tomuto poslání dostala.
To je tady také už napsáno mezi řádky.
Neprošla jsem žádnými kurzy, neopakuji věty druhých, nechodím na akce. O mé životní cestě podrobně vyprávím na mých seminářích. Ještě není vhodná doba všechno všem odkrývat. Nerada bych vstupovala do Vašich kruhů, každý má svůj čas. Nejsme figurkami na šachovnici, aby námi mohl někdo druhý posouvat. Jak jste si jistě všimla, není tady jediná reklama, tento web je prostorem neziskovým. Vzniká v mém volném čase. Nikoho sem nelákám, nepočítám si kliknutí, ani z toho nic nemám.
Máte-li se mnou problém, opravdu si tady nemusíte číst.
Wahlgrenis 10.06.2009
Dnes jsem se "nahodne" dostal na Vase stranky a mimo jine me velmi zaujalo prohlaseni o Vasi osobe........
Od patnácti let vím, že se dějí věci mezi nebem a zemí. Přistoupila jsem na "hru" vyšších sil a získala od nich informace, které se nikde nedají vyčíst ani koupit.
Je to jistý druh obchodu, něco za něco. Nemohu zde ale specifikovat všechny detaily..
...
Nejsem si zcela jist, jak tomu mam rozumet. Neptam se na detaily. Osobne verim, ze se deji veci mezi nebem a zemi. Zajimalo by me, zda bych mohl tez ziskat informace, ktere se nikde nedaji vycist ani koupit? Provest druh obchodu, neco za neco..
Jde to treba i v mem pripade?
Dekuji za odpoved !
Tomas 11.06.2009
Milá Anežko,
ač netázána, dovoluji si reagovat na Váš příspěvek.
Ráda byste nějaké přijatelné vysvětlení, jak má věřící křesťan skloubit svoji víru a učení Bible s prožitky a metodami poznávání lidiček, jako je třeba Wahlgrenis.
Není snadné Vám odpovědět, protože odhadnout, co pro Vás je přijatelné a co už ne, je obtížné.
Mohu Vám ale napsat vlastní zkušenost.
Jsem pokřtěná a byla jsem vychovávaná jako katolička.
Díky zdravotním potížím, s kterými si lékaři nevěděli rady, jsem začala hledat pomoc u alternativních metod.
Postupně jsem od knih o bylinkách apod. zabrousila i ke knihám s tzv. duchovní tematikou.
A otevřel se přede mnou zcela jiný svět.
Stala jsem se vnímavou vůči tomu, co jsem slyšela v kázáních, co jsem četla v Bibli a co jsem začala prožívat nyní.
Došlo k rozporu.
Možná podobný rozpor právě teď prožíváte Vy.
Od tohoto okamžiku, si myslím, je třeba pozorovat, přemýšlet a prociťovat, zda s Vámi souzní to, co hlásá církev a píše se v Bibli,
anebo s Vámi souzní nové informace a prožitky, přinášejí-li Vám dotyky jemnohmotného světa (ať už se s nimi setkáte jakýmkoli způsobem) obohacení a zlepšení pro Váš život.
Alespoň já jsem to takto udělala.
Jistě už víte, kam mě ono pozorování a prociťování zavedlo.
Církev přestala naplňovat můj život.
U Vás to může být jinak.
Možná zjistíte, že Vám je v církvi a jejím učení dobře, potom tam tedy setrvejte a řiďte se tím, co hlásá; proč odcházet odněkud, kde je Vám dobře?
Pak byste ale neměla mít důvod chodit na stránky jako jsou tyto.
Možná Vás ale více upoutá vlastní cesta a osobní bádání a poznávání.
Je to jen na Vás, jak se rozhodnete, kam Vás zavedou Vaše vnitřní pocity a prožitky.
Víte, cítím z Vašeho psaní, že Vás duchovní svět popisovaný dle prožitků Wahlgrenis a dalších zde, zaujal.
Jenže máte v sobě strach... strach zasazený do Vás církví a Biblí, že "toto" je hřích, máte strach z trestu.
Ano, církve bohužel používají právě tento strach z trestu, aby udrželi své ovečky poslušně ve stádu, místo toho, aby v nich probouzeli nezměrnou lásku k Bohu a ctili individuální vztah člověka k Němu.
Vždyť vztah k Bohu je velmi subjektivní, nevím, zda je šťastné ho institucializovat.
A navíc do tolika různých institucí (církví), z nichž každá si osobuje právo na tu Jedinou Pravdu.
Anežko, nechte se tedy vést vlastním srdcem, pátrejte v sobě, co Vás oslovuje, naplňuje.
Věřte, že období pochybností a nejistot je dočasné, najdete svůj vnitřní klid.
Hodně štěstí.
S úctou a láskou
Nataly 11.06.2009
Anezko,
ja jsem taky pokrteny a vedeny odmala babickou ke krestanstvi, ale odjakziva jsem citil rozpory v krestanske vire a hledal az do nedavne doby nejake vysvetleni nebo odpoved a tou je pro mne tento duchovni rozmer, ktery prezentuje Wahl a spoustu dalsich bajecnych lidicek. Citim ve svem srdci, ze to je to prave orechove, tak preji i tobe Anezko, at taky najdes to, co hledas, treba zrovna tenhle smer, ktery nic nezakazuje, nesoudi, nesvazuje apod.
S laskou v srdci
Renda 11.06.2009
Děkuji vám mnohokrát za vaši odpověď.
Já jsem nečekala žádné vyprávění z pohádek.
Váš web, neboli deníček je velmi realistický. Dostala jsem se k němu ne z ironie, ale z důvodu, že na jednom webu před pár dny bylo zveřejněno jakési video.
Video o duchu malého dítěte, kterého zachytila kamera na chodbě jednoho obchodního domu, jak se prochází mezi zákazníky za denního světla. Diskuze pod videem byla, že je to moucha či špinavý objektiv kamery.
Na mě to zapůsobilo velmi autenticky a vyzněla mi otázka, jak je tohle vůbec možné?
Děti jdou po smrti dle křesťanské víry přímo k Bohu. A na vašem webu to bylo zpochybněno, dokonce se s tím i ztotožňuji, protože to video mi nepřišlo jako něčí špinavá práce. A váš web je podobných věcí plný.
Takže to neberte jako výsměch, ten můj dotaz.
Je mi smutno, když čtu všechny ty příběhy, ty osudy lidí, kteří se vám svěřili, kterým jste pomohla, duše, které za vámi přišly s prosbou a vy se snažíte všem vyjít vstříc.
I na úkor únavy, vyčerpání, stresu, slzám, vše s láskou.
Je mi jasné, že nejít se stádem je náročná životní cesta.
Jsem individualista, chápu vás.
Ač jsem v církvi, ale nyní už jen díky přesvědčení o Boží existenci, nenapadlo mě z ní vystupovat, hledat jinou cestu.
Podle mne není být křesťanem jen jako člen církve, ale žít srdcem, s Bohem.
A mne v tomto bohužel církev zklamala.
Kdysi jsem s manželem přišla o nenarozené miminko, dle lékařů mělo nevyléčitelnou vadu, mělo umřít když ne hned, tak bezprostředně po porodu.
Nebyla jsem schopna představy, že uvidím své dítě, jak mi umírá v náručí.
Rozhodli jsme se o ukončení, na protesty církve.
Věřila jsem v milosrdného Boha, který mně chápe, pokonejší mne, řekne mi, vydrž já jsem s tebou za každou cenu.
A najednou se objevila hromada církevních kánonů zakazující potraty, pouze s dovolením, pokud to ohrožuje matku na životě, což v mém případě nebylo.
Modlitby, slzy, zoufalství nepomáhalo, byl to krutý čas.
Došlo k rozporu církev x Bůh.
Nataly to dobře popsala, mám obavy, protože ač vaše praktiky jdou ruka v ruce, s láskou a dobrým úmyslem, jsou trošku odlišnější, na toto má prakticky v církvi právo víceméně jen kněz.
Exorcismus, odvádění duší obřadem se svěcenou vodou a podobně.
Mnohokrát jsem slyšela, jak se duše po smrti přišla s někým rozloučit, jak padaly obrazy, zastavovaly se hodiny.
Slyšela jsem mnoho příběhů o klinické smrti.
V bibli mi to přijde, že je to tabu, že má člověk možnost se se vším seznámit až po smrti, že to do pozemského života nepatří.
A jak už jsem psala, samozřejmě se to nemusí nikdy stát, ale představa, že mne nějaká duše požádá o pomoc, je pro mne najednou hraniční.
Po přečtení vašich stránek, postupů při této příležitosti bych se nyní automaticky kromě modlitby chopila i kyvadla.
I na úkor "hříšnosti".
Prioritní by pro mne byla ona jemnohmotná bytost.
Váš web je srozumitelný, celkem i ovlivnitelný.
A některé praktiky i přirozené.
Nevěděla jsem, jak se k tomu mám vůbec postavit.
Ale napadá mne, zda tyto bytosti nechodí jen za nepokřtěnými, jak je to Nataly?
Já jsem automaticky počítala s tím, že moje nenarozené dítě je od samého počátku v nebi.
Předpokládám to i nyní, já vás nežádám, Wahlgrenis, o zjištění skutečnosti, pokud myslíte, že to tak není, můžete mi to napsat, ono slovo "nebe" je nejspíš ryze křesťanské slovo.
A předpoklad automatického odchodu ze světa do nebe ohledně dětí je standartní.
Ale... napadá mne i toto.
Bylo to vlastně násilné ukončení života, pojmu li to ve vašem slovníku.
Ostatně, i pojem "jemnohmotný" jsem myslela, že je od vás.
Tak děkuji za vysvětlení.
Nataly a Rendo, vám taky děkuju za odpovědi, jsou pro mne velkým přínosem.
Včetně toho rozporu.
Anežka 11.06.2009
Milá Anežko,
římskokatolická církev nikdy veřejně nepřiznala, že první základy křesťanství vybudovali gnostičtí křesťané (Nazareni) jdoucí věrně ve stopách Ježíše a jeho učení.
Anály zaznamenávají, že Ježíšův bratr Jakub a někteří apoštolové pokračovali v šíření nazarenského hnutí, či přesněji vzato filisofie gnosticismu v západní Evropě, kde postupně splynulo s duchovně velmi blízkým keltským náboženstvím.
Existence nazarenské náboženské obce a Ježíšovy gnostické církve je dokumentována v keltských církevních záznamech již v roce 37 n.l., tedy čtyři roky po údajném Ježíšově ukřižování.
Musíme si uvědomit, že Ježíš nikdy nebyl křesťanem v pojetí římskokatolické církve a Vatikánu.
Ježíš byl důsledný Nazaren a tím i gnostik, kdežto římskokatolická církev byla založena Pavlem (Saulem) teprve v kýlové brázdě Ježíšovy mise, a to mnohem později.
Slovo "křesťan" bylo poprvé zaznamenáno teprve v roce 44 n.l. v Antiochii (Sýrii).
Nazareny založené keltsko-křesťanské duchovní hnutí bylo po mnoho století pravým opakem později Pavlem založené římské křesťanské církve.
(Ivo Wiesner, Do ráje projdeš peklem, II.díl)
A ještě bych si dovolila citát z Evangelia sv.Tomáše, přestože nejsem ten "správný" katolický křesťan.
.... i pravil Ježíš:
"Člověk, který hledá pravdu, ať nepřestává hledat. Jednou, až pravdu najde, bude svým nálezem otřesen, bude se divit, ale stane se pánem veškerenstva."
Milá, zlatá Anežko,
máte před sebou ne zrovna snadné rozhodování, ale pokud je Vaše touha po pravdě tak silná a nutkavá, jak se mi jeví z Vašeho příspěvku, věřím, že z rozcestí, na kterém stojíte, se vydáte správným směrem.
Hodně radosti z nových objevů přeje
Ježi 11.06.2009
P.S. - A Tobě, Wahl, posílám objetí.
Nevím, zda to bude dobře zformulovaný dotaz.
Nevím, zda tušíte, že se vám pár dní snažím o tom napsat.
Mám dvě děti, dvojčata, chlapečka a holčičku.
O jedno miminko jsme před pár lety přišli.
Holčička je vývojově trochu pozadu, ale je snaživá a oblíbená.
Klučík je jakoby z jiného světa.
Hodně živý, chytrý, bystrý, vnímavý, přemýšlivý, přecitlivělý, často překvapuje svými reakcemi, není vůbec tak přízemní jako jeho sestra.
Je hodně aktivní, téměř stále v pohybu a máme s ním hodně práce udržet ho v klidu, déle ho soustředit.
Na druhou stranu je velmi mazlivý, něžný, svou lásku umí dát krásně najevo.
Stále mám ale pocit, že je jiný.
Jiný než jeho sestra i další děti okolo.
A ten pocit se intenzivně stupňuje.
Na vašem webu se píše o dušičkách.
Napadlo mne, zda ono nenarozené miminko, byl to chlapec, se náhodou nepřevtělil do stávajícího synka dvojčete.
Nebo snad jeho dušička je prostě něco jiného a nového, o čem nemám ani páru.
Nechci synka zbytečně trápit návštěvou psychologa ani neurologa, ráda bych nejdřív vaše stanovisko, abych věděla, jak se k němu mám chovat a zbytečně mu neubližovat.
Je často námi i příbuznými často okřikován víc, než by bylo nutné, a on v tom má chaos a začíná mít ze všeho strach.
Začínám mít pocit, že to už musím začít řešit, a hlavně správně.
Proto se obracím na vás, bude-li to možné.
Mockrát děkuji
Anežka 18.06.2009
Chtěla bych se vás prosím zeptat, zda mám čekat na vaši odpověď, nebo ne. Nevím, podle jakých kritérií se rozhodujete, zda odpovíte či ne, doufám však, že to není v kontextu s mým druhým příspěvkem.
Mně alternativní řešení z vaší strany nebude lhostejné, nemyslete si, že si z vás snad dělám srandu.
S takovýmito věcmi se nedá si z někoho střílet.
Chápu vaši zaneprázdněnost, na druhou stranu mne to mrzí.
Myslíte, že mám se synkem zajít k odborníkovi?
Dám na vaši radu, přestože si nemyslím, že mi psycholog řekne něco o původu dušičky mého syna.
Možná si asi myslíte, že na to všechno mám přijít sama, a sama se nějak přičinit, nebo si to rovnou zjistit od ochránců.
Jsem však ve stavu (a to není výmluva, spíš bohužel holý fakt), kdy se nedokážu spřátelit s kyvadlem.
Přece jen ve mně je ještě mnoho předsudků a zábran daných z církevního prostředí.
Snad mne chápete.
Budu vám vděčna za jakoukoliv pomoc.
Anežka 22.06.2009
Milá Anežko,
Vaše věta o synovi "Je hodně aktivní, téměř stále v pohybu a máme s ním hodně práce udržet ho v klidu, déle ho soustředit." mi připomněla jednu přednášku, co se objevila na netu. Pro Vás by mohla být inspirující od patnácté minuty, ale určitě stojí za to, podívat se na celou.
http://blog.peoplecomm.cz/clanek/proc-skola-zabiji-kreativitu
Zdraví
Nataly 22.06.2009
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych moc poděkovat paní Nataly za její odkaz na přednášku o kreativitě dětí a školském systému.
Mám syna - již jsem se mnohokrát zde na stránkách Wahlgrenis o něm, jeho osudu a výchově zmiňovala.
Kvůli němu jsem před 4 lety byla nasměrovaná na léčebnou metodu - zvanou kineziologie - která využívá a vylepšuje propojení levé - analytické(rozumové) a pravé (kreativní) mozkové hemisféry.
Tahle přednáška byla moc zajímavá a tohle všechno potvrzující.
K problému pochopení duchovna bez klerikalismu katolické věrouky by se daly napsat traktáty. Dokonce mě začala odmítat a de facto nutit na návrat do katolické církve moje nejlepší kamarádka - spolužačka z fakulty, se kterou jsme prožily 30leté přátelství (přetrvalo do té doby všechno - i odloučení nás obou v cizině). Obdobně nechtěla vůbec pochopit a pak i akceptovat moji cestu, která víru v Boha nepopírá, ale praktikuje ji jinak - po svém.
Tak jsme se v klidu - po 30 letech - s úctou, ale nepochopením, rozešly.
Krásně zase o tom hovoří příspěvek od Ježi.
Kněží v kostele, tak jako katolická církev, a možná i ostatní křeťanské církve, praktikují de facto jistou katolickou politiku, věrouku, ta ale s vírou v Boha nemá nic společného.
Církev a církve, de facto i řády - jako politické instituce - jsou významnými mocenskými a hospodářskými subjekty - vlastní rozsáhlé majetky, praktikují zásahy do politických struktur států a světa a stojí za mnoha podnikatelskými projekty.
Ne každá církev má ale takové hierarchické uspořádání, jako katolická církev - jejíž vrchol představuje papež. Ta také přežila de facto celé tisíciletí své existence a zasáhla do historie mnohokrát.
Ne náhodou je celé dogma zaměřeno na celek - církevní společenství pod vedením příslušného kněze, které potlačuje osobní svobodu a individualitu jedince.
Obdobně tak kněží jsou podřízeni biskupské radě a biskupům, ti pak zase arcibiskupovi atd.
Uzavřela bych to tím, že láska - tedy i láska k Bohu se nedá nadiktovat, ani naučit, že opravdoví víra nepotřebuje vnější projevy svědectví ani jiné liturgické úkony, a že Bůh je všude.
Je to v pocitu, je to v tichu meditace - je to v podané ruce, v pozdravu, v pohledu,... v květině, v šeptání stromů v korunách,...v kapce rosy...
Existuje 3dílné dílo - autora si teď nevzpomenu, mohu ale doplnit dodatečně - mám všechny díly v knihovně - jmenuje se to přibližně takto: Hovory s Bohem I, II a III / každý díl je věnován něčemu jinému - ten první je o rozhovoru Boha s člověkem, ten druhý o lidském společenství a planetě jako celku a ten třetí je o přírodě/.
Tuto knihu ale mnozí katoličtí kněží zavrhují.
Proč?
Ona tiše likviduje jejich potřebnost - od oltáře tlumočení věroučných pravd a výkladů a dozor nad neodchýlením se od nich.
Olga 23.06.2009
Wahlgrenis,
zdravím Tě,
jukla jsem ti na webík a je tam krásný text u Prosila bych nějaké přijatelné vysvětlení!!
wow Páni, Olgo!!
To je tak krásně napsaný, že mě jemně mrazilo:o)
No mně nezbývá než se k tomuhle přidat.
Hned bych to podepsala.
Hovory s Bohem také mám, doporučuju!!
Opravdu hezký, díky!!
A hezký den!
Hoplea 23.06.2009
Anežka 10.06.2009
© Wahlgrenis
10.06.2009
