Co se stalo včera... anebo malá zpověď Karin, o čem to celé je
Ahoj Wahl,
dnes jsem narychlo sepsala, co se mi stalo vcera.
Dalsi zazrak, zazrak zivota.
Stale na vas vsechny myslim, v duchu objimam.
Karin
Sedela jsem tam vedle muze a po tvarich mi stekaly slzy, slzy dojeti, slzy pravdy,
slzy pochopeni, ze to, co v zivote delam ma uveritelny smysl a cesta, po ktere jdu, je pouze a jen ta jedina pravdiva… pravda o Bohu a o sobe same…
Jedna mlada zena, sedela za slunecneho dne v parku na lavicce, nechala se hrat bronzovymi paprsky slunce, v nichz pozorovala, ztisena ve svem nitru, reku, jenz si tak klidne ubihala smerem do more.
Plachetnice, ktere se po ni prohanely, a teply vetrik, ktery si s nimi na rece Temzi hral.
Mlada zena byla okouzlena tim vsim a jen tak tise si teto vzacne situace uzivala – naplnovala si ji jeji nitro.
V tom se jako by cas zastavil.
Ano, nebyl cas, vse zustalo stat a mlada zena pocitila, ze splynula uplne se vsim okolo v parku.
Stala se samotnou rekou, ktera nesla po sve hladine plachetnice, vetrem, ktery si s nimi hral, stromy - jenz zpivaly krasnou pisen, pisen o Bohu…
Najednou v tom bezbrehem tichu dokonalosti, hlas promluvil k one zene:
"Musis chodit s Davidem, je hodne uzavreny a nechce pustit do sveho nitra mou lasku, jsi tady proto, aby jsi mi pomahala… Prosim jen ty mu muzes pomoci, nikdo jiny, ver mi ja to vim…Bez a otevri jeho srdce lasce, ceste ke me.”
Zena ztuhla a jen se zmohla na jednu otazku. …
"Ale vzdyt ja uz s nekym chodim a chceme se brat – to bude nejaky omyl, ne?”…
Hlas s laskou odpovedel:
"Tam uz tva prace skoncila, udelala jsi, co jsi mela – ted te ceka dalsi ukol, ktery mas splnit – proto jsi tady prisla. A prosim uz se me na nic neptej, vse ostatni je uplne zbytecne. Jsi duse, ktera ma pomahat otevirat lidem srdce a cestu ke mne. A ty to delas skrze lasku k druhemu pohlavi.”
A uz vickrat nepromluvil.
Jen krasny ptacek si sedl vedle ramene na lavicku vedle te mlade zeny a jen tak si tam vedle ni sedel a koukal se na ni.
A ona na nej.
Zacaly ji stekat po tvari slzy, protoze vedela, ze ten ptacek je posel bozi, ktery mel tuto osvicenou situaci dokoncit.
Oba dva tam sedeli pekne delsi chvili a navzajem se na sebe divali az se zena zacala smat stestim a naplnena laskou stvoritele.
Utrela si slzy a s pokorou dekovala bohu za takove procitnuti…
Poslala sms Davidovi s textem: Jsem rada, ze existujes.
A srdce se ji zalilo nekonecnou laskou a stestim z toho, ze nekomu uplne cizimu napise takoveto slova.
A tak se stalo.
Zacala zit sama a zacala se zamilovavat do Davida.
Prozivala ty nejkrasnejsi chvile sveho zivota, ano, i kdyz pred nim byly nejake ty lasky, tato zamilovanost byla opravdu dokonalost sama.
Toto trvalo rok.
Vse se ale nahle, jakoby mavnutim proutku zmenilo.
Bylo to ze dne na den, kdy se oba zamilovani rozhodovali nastoupit spolecnou cestu zivotem tim, ze zacnou spolu bydlet.
A uz zacinaly mensi zadrhele.
I kdyz nakonec se tedy spolu nastehovali do spolecneho pronajateho domu,
jejich vztah, dnem, kdy prekrocili prah sveho noveho domu a tim spolecneho zivota, se zacal rozkladat rychlosti svetla.
Mlada zena byla den ode dne skleslejsi a nestastna.
Zraly muz svoje rozcarovani ze zmeny v zivote zapijel alkoholem a pak nevhodnym az agresivnim chovanim k one mlade zene.
Laska vztah opustila.
A misto ni se zabydlela zlost a nenavist, ktera pomalu ale jiste pozirala oba dva.
Byly to masky, ktere oba dva nosili, aniz by si to uvedomovali.
Jenze mlada zena se vzdat nechtela, nechtela se vzdat sama sebe, sve hodnoty, sve dustojnosti.
Zacala konstruktivne hledat cestu, jak z teto prekerni situace ven a co vic
JAK SI DOOPRAVDY ZMENIT SVUJ ZIVOT A PORAD NEOPAKOVAT TY SAME SITUACE…
PROSTE STAT SE NEKYM JINYM, NEKYM, KOHO VE SVEM SRDCI CHOVALA UZ OD DETSTVI.
Objevila stranky Wahlgrenis na doporuceni od Svetla.
Jenze pro mladou zenu to porad nebylo to ono.
A tak ji zacalo Svetlo pomahat.
Najednou se i vice zacal objevovat od mlade zeny drivejsi kamarad, az ho poprosila a on ji dovedl na Gurdjieff movements.
DIKY SVETLU A MOVEMENTUM, ROZHOVORUM S KAMARADEM SE ZACAL ZENIN ZIVOT ZCELA MENIT…
ZACALA SE DRAMATICKY MENIT ONA.
NALEZALA SAMA SEBE RYCHLOSTI SVETLA A NEMELA CAS TO ANI ZPRACOVAVAT.
NEDIVALA SE NAPRAVO, NALEVO, NEPOSLOUCHALA NIKOHO, KROME JEJIHO SVETLA A KAMARADA,
SEM TAM CO VYCETLA NA STRANKACH OD WAHL.
HLAVNI BYLO, ZE SILNE ZACALA PRACOVAT NA SOBE SAME.
PROTOZE POUZE SKRZE BYT SAM SEBOU – MUZEME DUCHOVNE RUST. JINE CESTY NENI.
ANO, ZENA ZTRACELA PLNO LIDI ZE SVEHO OKOLI,
ALE ZACALA JE VYMENOVAT ZA NEZNICITELNY POCIT STESTI A LASKY K SOBE SAME,
AZ K NI ZACALI PRICHAZET UPLNE NOVI LIDE – TI, KTERI REZONOVALI NA STEJNYCH VIBRACICH JAKO ONA.
JEDNOHO DNE BYLA NATOLIK SILNA, ZE SE SBALILA A OD MUZE UTEKLA.
ZVITEZILA.
DOBYLA SAMA SEBE, A UVEDOMILA SI, ZE SAMA ZA SEBE DOKAZE DELAT ZAZRAKY,
PRO NEKOHO I SKALY PRENASET – TAK BYLA SILNA.
DOKAZALA SE POSTAVIT PROTI VSEM A ZUSTAT SAMA SEBOU. MASKY UZ DAVNO ODLOZILA.
Muze jeji chovani zlomilo.
Byla z nej s nuska nestesti…byl tak zoufaly, ze jako zvire bojoval o zivot…o to, aby se ji pomstil…
ZENA VSAK BYLA UZ NATOLIK SILNA, ZE VEDELA CO MA DELAT.
A tak mu zacala psat pravdu.
Pravdu o tom, jaky doopravdy je.
Jeho podstata byti.
Nevadilo ji, ze je az prilis kruta k nemu.
PROTOZE VEDELA, ZE POUZE PRAVDA A LASKA VZDY ZVITEZI.
Je jen otazkou casu, kdy.
…ted tady sedela vedle nej a slzy ji neprestavaly stekat.
Byla svedkem dalsiho zazraku.
Nevadilo ji, ze i cisnice se prisla zeptat, zda-li je vsechno v poradku.
Sedela tam vedle uplne jineho muze.
Noveho muze, ktery zacal odkladat sve masky a doluje ve svem nitru, aby byl stale blize sam sobe, sve podstate byti.
Ziskal opravdovy hlad, ktery s obrovskou touhou ve svem srdci plni.
Byl jiny.
Jeho pohyby tela, gestikulace, i kuze vypadala mladsi a zivejsi.
Vyzarovala z nej opravdova harmonie a vnitrni klid, laska, laska k sobe samemu.
Dokonce se mi pochlubil, ze si sam vylecil i svuj ekzem…
a ja porad tam tak sedela, brecic, a dekovala bohu a svetelnym bytostem, ze jsou stale pri me a vedou me.
Ano, zmeskala jsem domluveny hovor s Vlastickou a dalsimi z me Krkonosske rodinky…
Ale vim, ze az si prectou muj pribeh, pochopi…
Pochopi, ze nic neni spatne ci dobre - veci proste jsou a vse se deje presne tak jak ma a co je nejkrasnejsi - V NASE DOBRO.
…Chci tancit v korunach stromu – byt blizko hvezd.
…Chci radovat se spolu se sebou – byt blizko Bohu.
…Chci nakazit mou laskou kdekoho – byt blizko sebe.
…Chci rict vsem – miluji te.
Karin 16.09.2009
© Wahlgrenis
16.09.2009
