Není vám osud planety lhostejný? Můžete se připojit i vy.
Milá Wahlgrenis,
musím Ti napsat.
Dnes v poledne cestou domů jsem přemýšlela nad novými příspěvky Princezny, Marionnet, Cilinky a dalších v rubrice Patrick Swayze.
Vzpomínala jsem na ně a říkala si v duchu, že kdyby bylo toto jediné, co udělaly, není to málo a má to smysl - a ono to zdaleka není jediné...
Najednou jsem měla intenzivní pocit, že je jeho dušička u mě, že přesně ví, na co myslím.
Jenže Ty víš, jak to u mě chodí - jen lehounké doteky a tisíc pochybností (jeden hlas "holka, blbost - nic si nenamlouvej" - no ano, slyšela jsem i ten druhý zakřiknutý hlásek, který mi radil naslouchat a nepochybovat).
Každopádně mi z tohoto "doteku" vyplynul velmi naléhavě úkol - proto Ti píšu.
Prosím Tě, zkus vytipovat nějaký čas pro všechny, kdo by chtěli vaši krásnou sobotní akci podpořit.
Jsem si jistá, že nebudu sama, kdo bude z celého srdce posilovat vaše myšlenky.
K vašemu krásnému světlu bychom mohli přidat i jednotlivá světýlka všech, kteří nemohou být s vámi v Krsmoli.
Papa, mám vás ráda
Šárka 23.09.2009
Milá Šárko,
je krásné, že bys chtěla soborní akci podpořit, i když nebudeš přímo v Krsmoli.
Ale jak, kdy a jakým způsobem, na to odpovědět nedokážu.
Akce na záchranu planety se koná pod režijním dohledem především Jakšiela a Princezny. Proto jsem je požádala o vyjádření k Tvému dotazu.
W. 23.09.2009
Milí přátelé!
Za všechny, kteří připravují akci v Krsmoli, bychom vám chtěli napsat, že máme velkou radost z vašich ohlasů.
Přestože se mnozí nemůžete akce osobně zúčastnit, vyjadřujete obrovskou podporu a snahu pomoci alespoň na dálku.
Je to úžasné!
Velmi si vážíme toho, že vám osud naší krásné planety Země není lhostejný a že se snažíte připojit k těm, kteří do Krsmole přijedou.
Mohli bychom se tedy i s vámi domluvit, a poslat Lásku a Světlo matičce Zemi a všem bytostem na ní.
Připojte se k nám, prosím, v sobotu 26. září ve 14:00 na 5 až 10 minut.
Předem vám všem velmi děkujeme a slibujeme, že tato akce rozhodně nebude poslední.
S láskou
Princezna a Jakšiel 23.09.2009
Dnes ve 14:00 jsem se k vám připojil s přáním lásky a záchrany plabety Země.
Byl jsem napojen i na vesmírné entity a cítil jejich podporu.
Lehnul jsem si a zavřel oči a po chvíli jsem cítil návaly krásné energie a harmonizující síly do svého těla,ruce mi úplně pulsovaly a žhnuly.
Ještě jsem slyšel v hlavě nějaké jméno....ANOLON, ale nevím, co to může znamenat.
Byl to krásný zážitek a vždy, když budu moci, zúčastním se ho, protože naše planeta potřebuje podporu...
Měj se krásně a všechny vás zdravím
Světlonoš 26.09.2009
Milá Wahlgrenis,
na Vaše úžasné stránky jsem zavítala asi před rokem náhodou.
Čtu všechny příspěvky a zajímavé dopisy.
Díky Vašemu webu jsem poznala mnoho krásných příběhů, lidí a našla odpovědi i na své otázky.
Můj život není procházka růžovým sadem, ale stále více si uvědomuji, že vše mělo určitý význam a smysl.
Na mé cestě hledám sama sebe a svoje pravé poslání.
Vůbec jsem Wahl nepřemýšlela o tom, že Vám budu psát.
Přečetla jsem si zprávu od elkan 26.9.2009, kde popisuje obrázek od bubáka a cítím velkou potřebu se podělit o zážitek ze sobotní akce.
Nyní, jako mnoho dalších lidí, sleduji odkaz Patricka Swayze - "Mám vás rád" - a setkání Krsmol - "Zachraňme planetu láskou".
Této nádherné akce jsem se nemohla osobně zúčastnit, ale toužila jsem ji podpořit.
S radostí jsem uvítala informaci od Princezny a Jakšiela o připojení na dálku.
V sobotu 26.9.09 jsem si u počítače připravila příjemné prostředí,
na monitoru otevřela - "Akce 2009." Krsmol, obrázek Patricka a roubené chalupy čp. 9.
Ve vyhrazeném čase jsem s údivem sledovala, co se promítá v levé části u střechy chalupy.
Zahlédla jsem bytost - jako ve skafandru, po stranách obdélníkové pokrývky hlavy,
měla malé čtverce a anténky, otvory pro oči, ve tvaru dotýkajících se tří trojúhelníků - dívala se směrem dolů po stráni.
Kolem hlavy této bytosti zářila fialová aura, za ní, na modré obloze, se objevila dvě bílá zářící andělská křídla.
Ta se postupně rozplynula v bílou mlhovinu, která se vytvarovala do bílé koule a stoupala vzhůru, až zmizela.
Na modré obloze jako průhledným potrubím, proudila silná energie.
Byl to pro mě nádherný a zároveň zvláštní pocit.
Je něco takového možné?
Všem, kteří se na tomto setkání podíleli srdečně děkuji.
Milá Wahl, možná výše uvedený obrázek nemá žádnou souvislost s tím, co píši,
ale vyvolal ve mě velice silný pocit a touhu k napsání mého prožitku - Krsmol na dálku.
S úctou Vám přeji mnoho lásky a energie.
Milkena 28.09.2009
Milá Milkeno,
ten obrázek má souvislost.
O ničem nepochybujte.
W. 28.09.2009
Milá Wahl,
v sobotu som sa chcela pripojiť k vám, ktorí ste sa zúčastnili akcie v Krsmoli.
Zapálila som sviečku a presne o 14:00 začala v miestnom rozhlase hrať pieseň "Pokoj v duši" (to bolo po hlásení správ)
http://www.youtube.com/watch?v=_yJsKQpRAwI&feature=related
"...čo život rozdelí, smrť spojí na veky"...spieva sa v ňej.
Ja som zatvorila oči a v duchu prosila a tak...pustili sa mi slzy, nebolo to emotívne, bolo to príjemné.
A vnímala som silné dunenie...ako v tuneli...veľký vesmír a naša malá gulička Zemička v ňom, to ma napadlo.
Premýšľala som, či sa s Vami o tento zážitok podeliť, či nie, ale nakoniec ma k tomu, že to píšem, vedie sen, ktorý sa mi dnes do rána prisnil.
Neviem, či to podám jasne a či to má vôbec nejaký význam.
Chystali sme sa u nás doma na oslavu akcie za záchranu planéty, tak sa mi to spája,... bola sobota, čakalo sa na 14-tu hodinu s tým, že treba vystreliť na počesť toho všetkého ohňostroj.
Keď hodiny začali odbíjať 14-tu, otec ešte s jedným mužom vybehli von a odpálili ohňostroj, my sme sa vyšli tiež von pozerať.
Iskry sa vo vzduchu zmenili na krásne, farebné padáky bez ľudí (na niektorých boli aj kreslené postavičky) a tie keď dopadali a zavadili o stromy alebo drôty, tak vybuchli, ale to tak malo byť.
Ľudia vo dvoroch tlieskali a jasali, ale nikoho som nevidela.
No a predposledný dopadajúci bol chlapec bez padáka a po ňom dopadol ešte jeden padák.
Chlapcovi sa nič nestalo, aj keď sme sa najskôr všetci zľakli; on tiež dopadol na strom.
Len potom mu tuším niečo vybuchlo v ruke, ale ani vtedy sa mu nič nestalo.
No a nakoniec sa pred nami objavil pár - otec a dcéra, vyzerali ako aziati.
To dievča hovorilo o tom, že oni niečo odpálili a to čo sme videli, bola vlastne ich robota a ešte dodali, že sú Albánci.
A zobudila som sa.
No riadne domiešané...
Neviem, či to má nejaký význam.
Prajem Vám krásny slnečný deň!
Mirka 28.09.2009
Mila Wahlgrenis,
v sobotu som sa k vam o 14.00 hod pripojila.
Lezala som so zatvorenymi ocami a zrazu sa mi pustili slzy.
Plakala som a myslela na na nasu planetu Zem.
Verim, ze toto pomoze...verim, ze nas je vela, ktori vedia, co treba robit a spolu to zvladneme....
s laskou Dadika 28.09.2009
Vážená Wahlgrenis,
moc by mě zajímalo, kolik nás v sobotu myslelo na naši Zemi:)
I já jsem si připojila (a to jsem v těhle "věcech" začátečník).
Protože jsem byla nemocná, ležela jsem v posteli a snažila se usilovně s láskou myslet na naši planetu.
Před očima se mi vybavovala hlavně podzimní, sluncem prosluněná, příroda,
vzpomínala jsem na stromy, vodu, tu přenádhernou přírodu a její vůni, kterou člověk ucítí, jen když se vzdálí z obzoru lidského mraveniště.
Bylo mi trochu smutno, ale po chvíli se mi chtělo začít strašně smát, usmívat se, jakoby mě něco hladilo.
Věřím, že je to pozitivní symbol pro nás, budeme-li s pokorou vzhlížet ke všemu, co je nám dáno.
Kateřina 28.09.2009
Ahoj milá Wahlgrenis,
v sobotu jsem se připojila i já k výzvě protože mi není lhostejný osud naší matičky Země.
Ležela jsem na trávě své zahrady a nechala se na chvíli prohřívat paprsky slunce.
Jako bych splynula s přírodou v jeden celek.
Své tělo jsem vůbec necítila a byla jsem vědomě s vámi, se všemi.
Měla jsem z toho krásný pocit.
S láskou všem Berunka 28.09.2009
Milá Wahlgrenis,
v sobotu ve 14 hodin jsme s Aničkou zapadly do trávy mezi klečí kousíček od pramene Labe.
Myslely jsme na vás všechny v Krsmoli a na matičku Zemi a všechny lidi a zvířata a přírodu na ní – a posílali lásku a světlo.
Za víčky viděly nekonečný jas – a slunce žhnulo mnohem více než jindy – a vzduch se chvěl nabitou energií – a bylo to krásné…
V neděli jsme se vyskytovaly na neméně nádherném místě – na planině za Luční boudou.
A ve 14 hodin nám přišlo jako dobrý nápad – nebo možná spíš výzva, abychom naše „vysílání“ zopakovaly.
Myslím, že jsme nebyly samy, kdo ve stejný čas tento nápad realizoval…
Dále nás kroky vedly na hřeben Kozích hřbetů – vzpomínaly jsme, jestli ještě někdo v Krsmoli zůstal, jakýmže směrem od nás asi leží.
Koukneme na oblohu, a tam, kousek vpravo od sluníčka ve skulině mezi cáry bílých chmur na jinak jasném nebi kousek duhy – nádherné, vybarvené, nezapomenutelné…
Dnes, když jsme se vraceli všichni do Prahy, zahlédli jsme podobný úkaz na nebi znovu, tentokrát vlevo od sluníčka – jen ta duha už nebyla tak ostrá. Moc pozdravů posílá
Šárka 29.09.2009
Šárka 23.09.2009
© Wahlgrenis
23.09.2009
