Atelier Wahlgrenis v Pardubicích končí
S koncem každého roku se trošku pozastavujeme a hodnotíme.
Ráda bych také napsala několik slov na toto téma.
Proč končí Atelier v Pardubicích?
Nejprve chci poděkovat Vám všem, kteří jste sem za mnou přijeli, kteří se svěřili se svým trápením.
Hledali jste řešení, posun dál, cestu.
Společně jsme odkrývali to, co není vidět na první pohled.
Jak se to dařilo, na to si už odpovíte sami.
Tohle hodnotit nemohu.
Protože se ale přede mnou otevírají další projekty, atelier má v nejbližší době - na konci ledna 2010 - skončit.
Potřebuji se nyní více koncentrovat sama na sebe.
Další dojíždění do Pardubic není s touto mou cestou v souladu.
Postupně se krůček po krůčku dostávám k sobě, ke svému nitru, není to jednoduchý proces.
Tak jako někteří odjíždějí meditovat třeba do Tibetu nebo do Mexika a hledají napojení na Univerzum, já si tyto "výpravy" zažívám jinak.
Ne, prosím, nechci, aby toto mé rozhodnutí vyznělo jako otáčení se zády k celému světu.
Tudy to nemám.
Věřím, že dobře víte, alespoň ti z Vás, kdo čtou tento web už nějaký ten týden a pochopili mě, jak "to mám".
Je přes monitor až k Vám poznat, kdy trochu brečím, kdy jsem smutná, zklamaná, kdy je mi fajn a kdy se chystám na něco velkého.
Změny v mém životě jsou pro mnohé z Vás jasně čitelné, i když nejsou přesně pojmenovány.
Naučili jste se číst mezi řádky, obdivuji Vás.
Můj kdysi dávno soukromý deník se vyvinul to této podoby, přicházejí sem denně stovky i tisíce lidí z celého světa.
(A dokonce i ti, kteří to mají zakázané...)
Tohle nebyl můj záměr, nesnažila jsem se o to.
Na začátku jsem zvolila tuto webovou variantu před možností řadit papíry do šanonu.
Čtete si horoskopy, informace, odpovědi, Vaše reakce.
Protože sem přichází stále více lidí, snažím se psát trochu zastřeně, neservíruji všechno rovnou a bez obalu na stříbrném podnose.
Často jen naznačím, ale z Vašich reakcí vím, že chápete, moc dobře chápete.
Nechci se ale za nikoho schovávat, tohle je moje cesta.
Nejsem součástí žádné skupiny, církve, sekty, neopakuji slova jiných lidí.
Jak by tohle bylo jednoduché!
A jak to někteří mají jednoduché!
Nikoho se nedržím za ručičku a neubezpečuju se, že tudy vede cesta.
Nepotřebuji si nic dokazovat.
Jsem tady sama za sebe.
Nejjednodušší je být součástí stáda, které Vás hlídá, obestoupí v případě nebezpečí, odkývá všechno, co chcete...
Chápu, že přestože jdu dál sama, možná do neznáma, jste tady někde na druhé straně u monitoru.
Vnímám Vaši přítomnost a děkuji za ni.
Děkuji za všechny příběhy, které jste mi vyprávěli - nejen - v Pardubicích.
Jsou z kategorie - "to nevymyslíš".
Pokud mám ale udělat krok dál, musím skončit s atelierem.
Ještě jednou Vám děkuji za Vaši přízeň.
Tímto rozhodnutím nic nekončí, je to pouze důležitá změna v mém životě.
O mých budoucích plánech je zatím předčasné cokoliv naznačovat.
Kdo se bude chtít se mnou sejít, bude mít možnost při akcích nebo i jinak.
Stačí napsat na můj mail.
Děkuji Vám.
© Wahlgrenis 12.12.2009
Milá Wahl,
četla jsem a už dokonce rozumím.
Vše mi dává smysl čím dál více i ty maličkosti, které nezapadaly.
Již dříve bylo psáno, že ateliér končí, říkám si... o jaká škoda.. nestihla jsem.
Ale ne, vše je tak, jak má být, naprosto dokonalé souznění.
Dokonce vím, kdy jsem to určitě prvně zahlédla a co se mi ten den událo..
Jjak to spolu souvisí, s mou změnou, s mým postupným dopracováváním se až sem.
Je mi jasné po každém psaném tvém slovu, proč se cítím, jak se cítím...
Cítím totiž přesně to, co mám, a to, že ty jsi člen mého týmu, ten ochránce, co zajišťuje, aby se dělo, jak má..
Přesně podle daných pravidel života a smrti, našeho údělu...
Jsme tým a dokonce mi postpně dochází, že ten tým se pomalu ale jistě dává dohromady.
Jak je to jednoduché...
Jak snadné...
Je to přesně, jak říkáš a já ti odpovídám, ano, ano, ano, znovu velký dík.
Už také chápu, proč po přečtení odpovědi nebyla hned na snadě odpovědět dalším mailem, protože ten neměl přijít okamžitě, měl mi pomoci dopracovat se k dalším souvislostem..
A zase jsou tu ta známá slova - vše se děje, jak má...
A proto má odpověď zní: ANO, ANO, ANO A TÍSÍCKRÁT ANO, PŘÍJMÁM TVOU NABÍDKU NA SETKÁNÍ.
Věřím, že se uskuteční v pravý čas, dokonce mám dojem, že nejprve by mělo dojít k setkání mezi námi dvěma..
Dříve, než půjdu na seminář, kde budou další....
A také vím, že až přijde ten daný seminář, že to určitě poznám, ten, na kterém se mám objevit i já...
Zatím moc díky za to vše, co se dělo doposavad i za všechna ta povzbudivá slova, která se skrývají za mnohým...
Marťa 13.12.2009
Milá Wahl,
vnímám zase další mezník ve Vašem životě.
Bylo mi líto, když jsem četla o konci Ateliéru, ale jak píšete - vše se děje, jak má.
Víte, co na Vás velmi obdivuji?
Že se necháte vést životem a umíte ho změnit, když je potřeba.
Nenecháte se brzdit a přijímáte všechno, co k Vám přichází.
Děkuji, že jsem Vás v Ateliéru mohla navštívit a že jste mi tak pomohla (nevím, jestli si vzpomínáte, mise Pipa, ale to není podstatné).
Ať se Vám daří.
No ale upřímně řečeno, kdybyste zrušila i Vaše stránky, pěkně by to se mnou "seklo" :-)
A nejen se mnou, ale i s jinými "závisláky" :-)
Budu tedy věřit, že se s námi o váš deník budete dělit dál.
Přeji vše krásné a zdravím ze Zlína.
Alexis 13.12.2009
Drahá Wahl,
nebyť Teba, netuším, "kde" by som bola teraz.
Ja Tebe ďakujem, z celého srdca Ti ďakujem za podporu, ktorú som v istom momente od Teba dostala.
Ateliérom nekončí nič, len veci budú trošilinku inak, Ty to vieš.
Nie si sama!
Sme s Tebou, sme spolu!
Stačí sa povzniesť nad všednosť bytia a tam sme "jedno telo a jeden duch".
Cítim ako Ti veľakrát je, už len podľa príspevkov, ktoré zverejníš, na ktoré odpovieš...
Je fantastické to, že si sa rozhodla práve pre túto formu, pre web a že je to takto, ako to je.
Verím tomu, že to, čo nás tu spája, prebije aj ten elektromagnetický smog.
Ty si silná, Ty to zvládneš, zvládneme to všetci spolu.
S láskou Mia 13.12.2009
Dojdeš k tomu, Pavlí,...., já k tomu došla a proč, protože jsem tě měla vedle sebe, učit magii rovná se učit lásce, pokoře a tomu lepšímu, co je ve mně.. v nás.... né žádná kouzla a čáry, láska to je ten hnací motor, tys mi to ukázala a tím pádem já teď prožívám štěstí, to, co už dlouho nebylo.. a ty teď v sobě také najdeš tu rovnováhu a v tom ti ted pomůžu já, pomalými krůčky, protože k tomu musíš dojít sama,vždy jsem zastavena,když řeknu něco co nemám..
zastav se také,dýchej a uvolni se, nech promluvit srdce, není to lehké, někdy jsem myslela, že zešílím,...
ale to jsou ty negace, ty jsem musela vypustit, a uklidnit se a pak to šlo, najednou jsem viděla, co dřív, ne, cítila, co dřív ne, pochopila, CO DŘÍV NE a ted je to na tobě, k tomu taky dojít,jsi zlatej člověk, jsi anděl, jsi moc důležitá osoba toho celku, všech nás andělů, všech jejich týmů ochránců, dojdeš, dokážeš, přestaň se bát, jsem s tebou....
Tato slova nejsou určena jen osobě, které jsem je dnes už psala, mají širší význam....mnohem hlubší, než si myslíme...
PROSÍM ODPOVĚDI HLEDEJME VŠICHNI VE SVÝCH SRDCÍCH, TO VY VŠICHNI JSTE MĚ SEM DOVEDLI, TO VY VŠICHNI PÍŠETE TENTO MAIL...
A JÁ VÁM VŠEM ZE SRDCE DĚKUJI A ŘÍKÁM, JSEM TU PRO VÁS A UŽ NAVŽDY BUDU!!!!!!!!
DOKÁZALI JSME TO A JAK,VŠICHNI SPOLEČNĚ...PROČ?
člověk má v sobě obě strany, dobro i zlo, závist i pokoru, lásku i nenávist, žal i radost, a to musí být vždy v rovnováze, nemůže být něčeho víc a něčeho míň, protože pak se vždy trpí a to je špatně, vždy je špatně, když trpíš..
ty, já, kdokoliv..když je víc dobra, je špatně, vše musí být v rovnováze, netrpí jen ti špatní, ale i ti dobří, nemáš být mučedník, nikdy přitom nesmíš zapomenout sám na sebe..
obě strany musejí být v rovnováze, jak jednoduché, vina a odpuštění... vše se děje pro něco..
Proto: nechme plynout myšlenkami, co nám říkjí naše srdce.
Posílám tolik lásky do všech srdcí na této zemi, aby ta srdce prozřela, nebyla bolavá, ale šťastná....
Wahl, vzkaz tobě: vím, že jsem tam, vím, co to znamená...
a také jsem pochopila, že i ti další, kterých se to týká, se k "němu" musejí dopracovat stejně jako já...
S láskou, uctou a mírem v srdci Marťa 13.12.2009
Wahl,
jedeme dál...
Nevím, jak to souvisí, a jak to bude dál pokračovat, ale právě jsem četla o paní v Praze, o jejím problému s bydlením, o tvém návrhu výměny...
To jsem já, mě to táhne do Prahy, tam je ten můj počátek, i přesto, že se bráním..
Fakt, že ten byt je v Kunraticích, tomu ještě více nahrává...
už jsme společně hrozně blízko, před zamčenými dveřmi, které se pomalu otevírají, jsme na sebe napojené, aniž bychom chápaly jak, proč.
Ale nemá se moralizovat, jen fakta.. ta nás posunou dál, potom jsem si přečetla odpověď a zarazila se, to je ono, my se tam máme setkat, ale neznamená to, že tam mám bydlet, je to o tom přijít na "původní" místo.
S láskou Marťa 13.12.2009
Milá Wahl,
:o)(o: četla jsem o Tvém velkém rozhodnutí s ateliérem.
Ano, jdeš dál a s Tebou i další kolem, protože stačí malá změna v nás a svět se změní kolem.
Jsi inspirací pro nás všechny kolem Tebe.
Jsi odvážná a jdeš právě ještě víc k sobě "domů".
Mám tě velice ráda, křehká vílo.
Jsem u Tebe, posílám veliké povzbuzení a radost, aby to bylo všechno ještě pro Tebe barevnější. :o)
Juuu, Wahl, nový počátek, duha a ptáčci letí.
Ano, mozaika sa dobarvuje.
Opět se opakuji,ale chce to psát, mám radost :o)).
Milá Marťo,
Kunratice jsou správné místo.
Setkání určitě.
Spolupráce se započne.
Sdílení Tvého nitra a opět se obejmete.
Kráásne :o)
Skáčou mi do písmenek vzpomínky, tohle však není o mne ale..(o:
Je to o vás dvou.
Praha je zdroj, Kunratice počátek.
A klíč od zamčených dveří?
Není... žádné dveře nemají zámku.
Stačí jen odvaha a klíč naleznete v srdíčku, Ty i Wahl.
Já mám v sobě teď kolos energie, tohle jsem Ti měla napsat.
Jsem ráda, že jsem to v sobě našla pro Tebe, Martinko.
Přeji vám oběma veselý dník, posílám objetí a s láskou
Semanthiell 14.12.2009
Milá Wahlgrenis,
už dlouho se chystám k tomu, abych Vám poděkovala za úžasnou pomoc, kterou poskytujete všem těm, kteří "náhodou" zabrousili na Vaše stránky.
Já je pročítám asi od března tohoto roku, kdy jsem se ocitla na dně.
Tento rok byl pro mě ten nejhorší, ale zároveň nejpoučnější.
Nechtěla jsem Vás zatěžovat nějakými svými problémy, ale stejně ty odpovědi na mé otázky jsem nalezla na Vašich stránkách.
Včera, když jsme se s manželem vrátili s chaloupky a mrkla jsem se na Vaše stránky, až mě zamrazilo, když jsem v té rychlosti četla, že váš ateliér končí.
Myslela jsem, že i tyto stránky.
Proto jsem se rychle rozhodla, že Vám musím poděkovat, protože to, co jste pro mě "nevědomky" udělala, si nikdo nedokáže ani představit.
Přeji Vám hodně lásky
Hana 14.12.2009
Mila Wahl,
srdecne Te zdravim , cetla jsem , ze koncis s atelierem v Pardubicich - byla jsem tam taky, tak bych Ti chtela co neuprimneji poprat k Tve dalsi ceste
jen to nejlepsi, vis, jsi jako vila (tak trosku zavidim - v dobrem), vim, ze to neni lehke a je zatim taky kupa prace na sobe, snad i ja zase jednou
najdu cestu zpet.
Nekdy Te rada uvidim na nejake akci.
Tak hezke VAnoce a do Noveho roku Ti preji hlavne zdravi, lasku a fajn lidicky kolem sebe.
Romana, Linz 14.12.2009
© Wahlgrenis
12.12.2009
