Uslyšela jsem: JEN SE DÍVEJ
Otázka: Milá Wahlgrenis,
když jsem narazila na Vaše stránky, svitla ve mě naděje, že jsem konečně našla někoho, kdo by mi mohl poradit.
Příští týden mi bude 18 let a bydlím v domě, který před 20 lety postavili rodiče.
Až donedávna jsem moc nevěřila na duchy
a to i přesto, že jsem asi v 9 letech jedné noci slyšela kroky na schodech, na kterých jsem nikoho neviděla.
Protože se to stalo jen jednou, nepřikládala jsem tomu velkou váhu.
Minulé léto se začaly dít podivné věci.
Tenkrát jsem byla s rodinou v Rakousku.
Ráno mě vzbudil nepříjemný pocit a když jsem se chtěla rozhlédnout, zjistila jsem, že se nemůžu vůbec hýbat,
snažila jsem se tedy volat o pomoc, ale ani to nešlo.
To bylo jedinkrát, co se mi to stalo mimo náš dům.
Do ledna se to opakovalo ještě asi třikrát, ale to už mě budil nepříjemný mráz, který mi proudil tělem v krátkých intervalech,
opět jsem se snažila bez úspěchu hýbat a křičet.
Nikdy to netrvalo více jak 10 sekund.
Taky mi sestra pověděla, že stejnou příhodu s kroky na schodech sama zažila už dvakrát.
Ke konci ledna mě zase vzbudil mráz, tentokrát jsem ale zůstala klidně ležet a čekala až to přejde,
ale trvalo to mnohem déle, a najednou jsem zblízka, směrem z pokoje, zřetelně uslyšela mužský hlas "Jen se dívej"".
Dostala jsem příšerný strach (i z toho, že bych mohla mít nějaké vidění jako už dříve,
i když bylo velmi špatné, ale pravdivé) a chtěla utéct.
Povolilo to.
Poté mě mráz budil několikrát do měsíce, ale byl mnohem slabší.
Až zase minulý týden mě vzbudil hlas, říkal toho víc, ale nebylo mu rozumět.
Zachytila jsem jen "urazila"", ale nevím v jakém smyslu.
Poprvé jsem promluvila (šlo to pomalu a těžko), měla jsem strach, ptala jsem se, jestli jsem něco udělala,
nebo co chce abych udělala, ale odpovědí byl jen náhlý tlak na hrudník
a nakonec se mi zdálo, jako by mě někdo pohladil po vlasech.
Slyšela jsem, že duchové odejdou, když jim to přikážete.
Ale myslím, že přišel, protože chce, abych mu pomohla něco vyřešit, a proto ho nechci hned odhánět.
Jak mám ale lépe zjistit, co chce?
Bojím se, že když budu jen čekat, dlouho se neozve nebo zase nepochopím jeho záměr.
Nevíte, prosím, o nějakém způsobu, jak napomoci komunikaci?
Co dělat?
Nebo je vůbec vhodné, abych se o něco takového pokoušela?
Myslíte, že je možné, aby tak byl chopen komunikovat člověk, který zemřel v 1. roce života (bratr)?
Dosud se mi nepodařilo mluvit s někým, kdo by měl podobné zkušenosti.
Prakticky o takových věcech nic nevím.
Můžete mi pomoci?
Moc děkuji
Katrisa 6.5.2006
Odpověď: Milá Katriso,
Tvůj dopis patří do kategorie - začátečnické dotazy na jemnohmotný svět.
Ani nevím, z kterého konce bych měla začít.
Mám totiž pocit, že všechny tyto situace byly už mnohokrát na mých webových stránkách popsány.
Nikdy se nic neděje náhodou.
Každý náznak existence z jiného světa je pro Tebe pokynem, abys zjistila, kdo a proč se s Tebou pokouší komunikovat.
Utíkat před tím nebo odhánět bez pochopení příčiny by nemělo smysl.
Žádná taková situace se neděje, když na ni už nejsi dostatečně připravena.
Nemusíš se tedy vůbec bát, protože to zvládneš.
To, že jsi nějakou chvíli nebyla schopná pohybu, se dělo jen proto, aby sis uvědomila, že se něco děje.
Bylo třeba Ti dát nějaký důkaz, abys pochopila, že je i jiný svět, který je třeba vzít v úvahu...
Kdybys mohla tento pocit hned zahnat, zase byl dál žila v té neomylné jistotě, že Ty vládneš tomuto světu.
Ovšem možná už teď tušíš, že je tady ještě něco jiného...
Ptáš se také, jestli může komunikovat někdo, kdo zemřel v roce života.
Myslíš na svého bratra.
Může, protože jeho lidský věk neodpovídá věku jeho duše.
Komunikovat je dokonce možné i s dosud nenarozeným miminkem, když je ještě v bříšku své maminky.
Odporuje to možná lidskému chápání - když vlastně ani neumí mluvit, viď?
Ptáš se také, jak vlastně začít a jak usnadnit komunikaci.
Začti se pozorně do jednotlivých příběhů - odpověď najdeš.
Nejdřív je třeba naučit se domlouvat s jemnohmotným světem přes kyvadlo, poznat jeho odpovědi ANO a NE.
Potom se naučíš domlouvat se svými ochránci, oni Tě povedou, nemusíš mít strach...
Všechno jistě brzy pochopíš.
Tohle rozhodně není svět, kvůli kterému bys měla mít strach nebo nějaké obavy.
Všechno půjde postupně a polehoučku, žádné násilí.
Brzy poznáš, jak jednoduché to je.
Škoda, že ve školách se učí úplně jiné věci...
© Wahlgrenis
06.05.2005
