O dámské jízdě, akci v Moravském krasu a úžasném poznání
Krásná Wahlgrenis,
chtěla bych Ti toho tolik říci,
ale vím, že Tvůj čas je drahý
a je umění skloubit dohromady povinnosti, rodinu, zájmy, vztahy, přání, vlastní rozvoj a tvořivost.
Proto se zaměřím jen na krátké shrnutí a budu se snažit se na nic konkrétního neptat.
Ráda bych Ti napsala, že jsme si v sobotu 8. dubna udělaly (šest ženských) takové malé zastaveníčko,
dámskou jízdu, na které jsme se již delší dobu domlouvaly.
Povykládaly jsme si o jemnohmotném světě, o zážitcích našich i známých,
udělaly jsme si kratší meditaci, snažily se jedna druhé poradit, zkrátka bylo to fajn.
Samotné datum setkání mělo takový magický náboj a my strávily bezva odpoledne ve sváteční milé atmosféře.
Vím již dlouho, že u nás na Moravě a právě v okolí, kde bydlím, je hodně hledajících,
velké množství lidí má různé zážitky, které si nedokáže vysvětlit a po bližším seznámení jsou ochotni se o ně také podělit.
Vlastně prakticky každý, s kým se blíž seznámím, začne po nějaké době sám vykládat o věcech mezi nebem a zemí,
jsou to lidé aktivní, kteří se snaží porozumět, pochopit, respektovat, dojít určitému poznání.
Proto také, milá Wahl, píšu.
Bylo by pro nás velkou ctí, kdyby sis na nás udělala čas a přijala pozvání k nám na blanensko
a podělila se s námi o informace o vesmírných zákonem a jemnohmotném světě.
Nabízí se přímo Blansko, kde by se dala uspořádat sobotní přednáška pro předem nahlášené.
Také by se dalo uspořádat setkání v nedaleké vesničce Ruprechtov, o které jsem Ti již psala.
Zde by se dalo uspořádat víkendové setkání.
Překrásná krajina Drahanské vrchoviny poblíž Moravského krasu k tomu přímo vybízí.
Hodně lidí by se rádo dozvědělo více o smyslu života,
o tom, jak komunikovat s bytostmi jemnohmotného světa a jak přijímat vesmírnou energii,
o tom, co se právě teď děje kolem nás a s námi.
Prosím, Wahl, pokud by se v Tvém vytíženém harmonogramu našlo místečko pro „blaňáky“ (nejen pro ně),
i kdyby to mělo být třeba na konci roku nebo ještě později, budeme velice rádi a budeme se mít na co těšit.
Popřemýšlej, prosím, zda by byla vůbec šance zrealizovat setkání s Tebou zde u nás,
nechceme vodit za ručičku, možná jen trochu „nakopnout“,
ukázat věci z jiného úhlu, abychom se pak sami učili vidět a naslouchat.
Ráda bych Ti, milá Wahlgrenis, napsala, že zažívám opět jedno tvořivě-poznávací období.
Týká se to pocitů a emocí, jako by najednou splývaly někam do středu,
jako bych moje pocity vlastně pozorovala z nějakého posedu a viděla, že nejsou vůbec vyhraněné.
Všimla jsem si, že postupně skoro vymizely z mého života negativní stavy (zloba, zlost, strach, žárlivost),
nenávist tam snad nikdy nebyla, ony samozřejmě jsou, ale už ne tak vyhraněné,
jako by se držely někde u středu nekonečné přímky s nulou uprostřed,
ty negativní věci v mém životě se drží někde u nuly, vůbec nejdou do mínusu,
sice jsou, ale nemají vlastně negativní náboj, je to dost těžké popsat.
Pozitivní si pak drží místo na plusové straně.
Jako bych věděla, že když se dnes budu zlobit, vyvolám v sobě i v druhých negativní čeření
a to se pak bude šířit lavinovitě k dalším živým bytostem.
Já naštvu manžela, on se bude zlobit na kolegu, kolega rozzuří doma děti, děti si vylijí zlost na kamarádech
a ti pak třeba na sousedovic psu.
Ani pozitivní události v životě neprožívám nějak extrémně, zkrátka jsou, mám z nich radost, ale nešílím.
Je to jako by malá loďka na rybníce, která se příjemně kolébá ve větru.
Přitom si nepřipadám necitlivá, povrchní nebo snad namyšlená, usedlá.
Jako by vše, co prožívám, pro mě mělo sice velký význam,
ale moje tělo a vnímání zůstávají v klidných vodách, je to možná taková ochrana srdce, duše a mysli, nevím.
Najednou nedocházím do extrému, velký hněv, velká radost.
Přitom vše na mě mluví, příroda se otvírá, kochám se pohledem na stromy, na potůček v lese,
sleduji lidi v autobuse, usmívám se na ně.
Zvláštní, jak jsou lidé krásní, každý jiný, jiný obličej, oči a přitom z té různorodosti vyjde vždy harmonický výsledek.
Nikdy jsem nepotkala „škaredého“ člověka a zřejmě nikdy nepotkám.
Připadám si jako orel, který má roztažená křídla, krouží nad krajinou, pozoruje ji, je její součástí,
vnímá ji všemi buňkami a nechává se unášet větrem bez jediného svého pohybu,
tak já se dnes dívám na své emoce, na události a věci v běžném životě.
Říkám si, čím jsem si zasloužila, že se mi každý den stane tolik malých zázraků?
Nezbývá mi, než za ně děkovat.
Wahl – Beruško sedmitečná, děkuji velice za Tvůj čas, který věnuješ našim starostem a bolístkám,
za Tvoji velikánskou ochotu a vnitřní sílu pomáhat.
Posílám sluníčkové pozdravení
Aurelia
Milá Aurelio,
děkuji za Tvá nádherná slova, jako bys mi mluvila z duše...
O akci u Vás popřemýšlím a napíšu Ti termíny, které by přicházely v úvahu.
Díky.
© Wahlgrenis
19.04.2006
Milá Aurelio,
předběžně uvažuji o víkendu 24. - 25 červnu 2006 v Ruprechtově.
Dej mi prosím vědět, jestli by o bylo možné.
W.
20.4.2006
Ruprechtov je malebná vesnice v krásném neznečištěném prostředí v blízkosti Moravského krasu a propasti Macocha,
nachází se na rozhraní blanenska a vyškovska v chráněné oblasti Rakoveckého údolí, s vodní nádrží, větrným mlýnem
(říká se tam na větrné hůrce), co se týká historie s doškovou chalupou - viz www.ruprechtov.cz.
Jednalo by se o prostory budovy ve stylu kulturního domu, kde by se dalo uvařit a přespat určitě ve spacácích,
možná na nějakých matracích příp. postelích.
Ruprechtov je kousek od Brna a je spádový přes Brno, Vyškov nebo i Blansko vlaky a poté autobusy.
Na dopravě pro zájemce bez auta, například od vlaku z Blanska přímo do místa konání, bychom se domluvili mezi sebou.
Z našeho okolí víme o cca 12 - 15 zájemcích, kteří prahnou po nových informacích z jemnohotného světa.
Kapacita budovy není nijak omezená, dostatek prostoru.
Velice rády se s Tebou uvidíme a těšíme se na setkání ať už v Ruprechtově nebo někde jinde.
Aurelia 13.2.2006
Zdravím Tě Wahlgrenis,
opravdu mile mě potěšilo, žes přijala pozvání k nám do Moravského krasu a to v tak blízkém termínu.
Všechny informace budu mít k dispozici během dnešního dne.
Je ale možné, že se už nedostanu k počítači (doma počítač nemám), tak bych Ti vše poslala nejpozději ráno v pondělí.
Moc se těším, že se uvidíme, myslím, že se Ti zde bude líbit a odneseš si odtud spoustu zážitků z krásného kraje.
A my samozřejmě spoustu zážitků ze společného setkání.
Měj se sluníčkově
Aurelia 21.4.2006
Milá Wahl.,
jsem hrozně ráda, že jste přijala pozvání do naší dědinky Ruprechtov.
Ráda vás provedu po ní i na zdejší krásná místa v lesích, stojí to opravdu za to -
výhled z Hlavní skály na Rakovecké údolí je kouzelný,
tři letité smrky na malé louce uprostřed lesa přímo vybízejí k zastavení a rozjímání.
Je tu nádherně.
Dnes odpoledne vyfotím objekt kulturního domu a pošlu mailem.
Moc se těšíme - všichni.
Bude to super!
Budete-li cokoliv chtít vědět, jsem zde.
Kalea 21.4.2006
Milá Wahlgrenis,
tak se 24. a 25. června uvidíme, je to domluveno.
Prostory v Ruprechtově zajišťovala Kalea, která tam bydlí.
Budeme mít k dispozici budovu kulturního domu se sálem a klubovnou.
Klubovna má kapacitu zhruba pro 30 lidí, ale klidně můžeme využít i velký sál.
Ideální by byl seminář pro právě 30 lidí.
Přespat se dá na roztaženém koberci na karimatkách a ve vlastních spacácích.
Vedle kulturního domu se nachází restaurace, kde se dá najíst, druhá je kousek dál v obci.
Přímo v objektu se dá něco menšího uvařit na sporáčku, možnost uvaření kávy, čaje.
Ještě jeden detail - obec Ruprechtov se nachází již ve vyškovském okrese.
Je to vesnička na rozhraní dvou okresů Blansko a Vyškov.
Většina zájemců o seminář je právě z Blanenska.
Pokud bude potřeba, zjistím bližší spojení autobusy a vlaky.
Pro zájemce z větší dálky bude nejschůdnější dopravit se vlakem do Blanska,
vystoupit za zastávce Blansko - Macocha a pak autobusem nebo auty.
Druhá možnost z Brna do Vyškova a autobusem do Ruprechtova.
Ale to by se vše upřesnilo a doplnilo.
První zájemci:
1. Kalea
2. Pavlínka
3. Zdenka O.
4. Lenka N.
5. Majka K.
6. Marie P
7. Hanka P.
8. Jana Hol.
9. Monika M.
10. Alča Š.
11. Aurelia
Wahl, moc se těším na setkání s Tebou, opatruj se a užívej si tolik vytoužené jaro
Aurelia 21.04.2006
