Nepolevuj, prosím
Milá Wahlgrenis,
také já bych Ti chtěla poděkovat za nádherné stránky ("nádherné", myslím duchovně).
Otevřela jsi mi na příbězích jiných lidí mé hledající oči.
Ani nevíš, jak jsi mne posunula na duchovní cestě.
Na spoustu okamžiků v životě se už dívám jinak,
spoustu příběhů mne dojímá, dokážu se do nich vcítit,
na Tvých stránkách je tolik moudra, lásky, pozitívní energie a čistoty srdce, že se to nedá ani slovy popsat.
Ačkoliv mi zřejmě není dovoleno pracovat - karty, kyvadlo ani další pomůcky mi neodpovídají,
nenastal pro mne ten pravý čas, zatím jsem jen ve fázi sbírání informací,
zatím bych se nedovedla srovnat s některými podobami jemnohmotného světa
- stále docházím už přes rok na Tvé stránky,
kterými se mi změnil pohled na svět (našla jsem, co jsem hledala).
Mnohokráte Tobě a ostatním lidem děkuji za předání "toho všeho".
Velmi si vážím, co pro nás, hledající a učící se děláš.
Nepolevuj, prosím.
Děkuji tímto také Ondrovi, bez kterého by toto moudro zaniklo.
V závěru bych Ti chtěla říct, že Tvá láska, síla, pomoc a obětavost, s kterými nám předáváš boží dary,
nebude nikdy v naších srdcích zapomenuta, poselství, alespoň v hrstce Tvých čtenářů, bude předáno dál.
Nezoufej, i ta hrstka lidí má smysl.
Pavlína 30.03.2006
Milá Wahl,
prosím, přijmi moji omluvu za to, že jsem se hodně unáhlila
a požadovala po Tobě odpověď na můj dotaz a přitom je tolik lidiček, kteří ji potřebuji víc než já.
Když jsem četla psaní od Pavlínky, zase se mi pootevřely oči.
Jsem na všechno moc hrrr a neuvědomila jsem si, že všechno chce svůj čas.
A nedošlo mi, že ten čas může byt delší, než si člověk představuje.
Budu nadále číst Tvé nádherné články, které mi přinášejí tolik dobra a ponaučení.
Jen tak na okraj, dnes v noci mi ze zavřených očí vytekly dvě slzy.
Ještě jednou, prosím, odpusť.
Přeji Ti hodně štěstí a lásky.
Milena 30.03.2006
