S táním sněhu přichází velká voda
Milá Wahlgrenis,
s táním sněhu přichází to, co jsem tušila, ale říkala si, že snad ne....
Povodně.
Praha má druhý povodňový stupeň a já strach.
Tenhle zdvižený prst už se snad nedá přehlédnout, nebo ano???
Oriana
Milá Oriano,
nedá se přehlédnout.
Je to tak.
Že budou právě na přelomu března a dubna povodně, se mi objevilo už v černé kouli.
Byl to vlastně první výklad, který jsem s touto věšteckou pomůckou udělala.
Není tady uveřejněný, protože vnímám dobře pochybnosti, s kterými mnoho lidí čte tyto stránky.
Nechci být poslem špatných zpráv.
Je tam toho víc, ale nemohu všechno napsat.
Tvařme se, že nic nevím, nic jsem neřekla, nenaznačila...
Nechávám tímto uživatele internetu jejich vlastnímu osudu.
Není to příroda, která na nás spouští velkou vodu.
Mnoho lidí se mi bude smát.
Já vím, ale jen ať se smějí...
Ať si dál věří pohádkám o tom, jak člověk vládne přírodě
Ať si dál hrají na pány tvorstva.
Ať počítají peníze na leasing, na večeři, na nové boty.
Ať dál chodí na filmy, kde hlavním hrdinou je smrt.
Ať dál sledují ty oranžové příběhy lidí bez zábran, programy, co nás odtrhují od života.
Ať se dál uměle seznamují přes internet a čekají na své prince, princezny.
Jenže láska chodí jinudy...
Ať se na sebe podívají do zrcadla: tohle je konec tohoto světa.
Všechno je tam zapsané.
Všechny ty slzy v noci do polštáře a trápení, které se zdá být nekonečné.
Nejsme to my, i když říkáme, že jsme.
Lžeme si navzájem a máme být upřímní.
Posloucháme duc-duc-duc a srdce blízkého člověka, který žije vedle nás, neslyšíme.
Vůbec ničemu se nedivím...
Oriano, jsi jedna z mála, která vnímá bolesti tohoto světa.
Nejsi úplně sama, to vím, ale v poměru k celkovému počtu obyvatel této planety je to strašně málo.
Neumím dát obecnou radu, co s tím dělat dál.
Snažím se nepatrně lidem otevírat oči, ale jsem příliš malá,
svět je velký, nestačím ho sama celý oběhnout,
uši, které by možná mohly něco slyšet, mají sluchátka,
oči, které by možná mohly něco vidět, mají růžové brýle,
a člověk, který by možná mohl něco vnímat, je schovaný od hlavy k patě v masce, krunýři.
Je to fakt těžký úkol.
Ale nemyslím si, Oriano, že bych toho měla nechat.
Tvoji uši slyší a Tvoje oči vidí...
Aspoň tak.
Díky za to, že jsi.
© Wahlgrenis
28.03.2006
Milá Wahlgrenis,
ze tvých slov mi šel mráz po zádech....
Do očí se mi tlačily slzy, což je paradoxně taky voda...
A z tvého poděkování mně jsem se celá krásně zježila.
Kéž by tvá černá koule - i z toho názvu mi není nejlíp - už nikdy, nikdy, nikdy nemusela být použita.
Oriana 28.03.2006
Vazena Wahlgrenis,
musim poslechnout svuj vnitrni pocit a reagovat.
Ani nevim, nechci nic konkretniho, jen touzim tak moc pomahat vlastnimi nepatrnymi silami,
ale o to vic z celeho srdce a duse tomu, cemu venujes sily ty a Tobe podobni lide.
A tech, co se snazi podobne jako ja, je urcite take hodne.
Verim, ze i kdyz to neni treba zatim takove mnozstvi, ktere by mohlo neco zvratit,
jednou ze to musi byt, jednou se to musi podarit.
Ten muj dopis je asi bez ladu a skladu, asi proto, ze nemuzu vyjadrit slovy co jsem citila,
kdyz jsem tvuj prospevek cetla, u srdce se mi vsechno sevrelo
a moc bych si potrebovala poplakat, ale jsem v praci a tak se musim drzet.
Ale uz ted je mi lip, kdyz jsem Ti napsala.
Snad mezi mymi radky ucitis, co jsem tam chtela vlozit a neumela vystihnout slovy.
Taomi 28.03.2006
Ahoj Wahl,
tak jsem četla příspěvek Oriany o povodni...
Dneska moc nestíhám, pokud mám chvilinku, skočím na Tvé stránky.
(Proto jsem se také o povodni dozvěděla nejdříve z Tvých stránek...)
Ono to bylo jasné, taková kvanta sněhu, teď najednou 20st a do toho vydatné deště.
Ale musím říct, že mě při čtení té zprávy hodně mrazilo.
Teď, v 16 hod se rozezní sirény, vždycky, když je slyším, běhá mi mráz po zádech, je to příšerný pocit.
No, ono toho na nás asi opravdu přijde ještě mnohem víc...
Jsme opravdu nepoučitelní a řekla bych, že je všechno pořád horší.
Moc mě dostala jedna hlasatelka ČT, když ještě na ČT byla, která uváděla večerníček O človíčkovi.
A dětem říkala: "V dnešním dílu uvidíme, jak si človíček ochočil přírodu..."
To jsem z toho byla hodně divoká a hned jsem dětem vysvětlovala, že si člověk přírodu opravdu neochočil.
Jak může někdo něco takového říct a ještě dětem, které to berou jako fakt...
Wahl, hezký den,
Pradlenka 28.03.2006
Milá Wahlgrenis,
jen velmi stručně.
Nedávno jsem použila slova "kéž tvoje uši slyší, tvoje oči vidí a tvé srdce cítí to, co skutečně dostává,"
řekla jsem je člověku, který na mě zaútočil.
A když jsem si přečetla podobná slova v článku S táním sněhu přichází velká voda,
myslím, že by tak mohli vnímat všichni - bude líp.
Jen se nenechat odradit a neoplácet zlým.
Snad se dá opravdu něco udělat.
Ten zdvižený prst tu je!
Čtu a čtu a asi je nás čím dál víc.
Děkuju....
Modroočko 28.03.2006
Milá Wal,
je mi moc líto, že existuje taková spousta lidí, kteří se nad Tvými stránkami jen hloupě baví.
Tohle si ty vůbec nezasloužíš.
Jsi sluníčko a andílek v jednom a hodně z nás jsi už pomohla.
Také jsem Ti kdysi psala a pravidelně čtu příběhy, které se na Tvých stránkách objevují.
Jsou plné radosti, smutku, ale i naděje - především té, kterou nám předáváš ty sama.
Proto si ze zlých a hloupých řečí vůbec nic nedělej, protože Ti lidé, kteří se tak hloupě baví,
mají většinou největší problém především sami se sebou.
Posílám Ti spoustu pozdravů od sněženek, i když dneska se nám sluníčko schovává za mraky,
ať je zbytek Tvého dne krásný a plný radosti.
Znamenáš pro nás hrozně moc.
Ahoj Darmie 28.3.2006
Milá Wahlgrenis,
právě jsem dočetla příspěvek od Oriany a Tvou odpověď.
Nejsou to potěšitelné zprávy, avšak daly se čekat.
Těch ran bude ještě několik, dobře si to z Tvých odpovědí pamatuji.
Chtěla bych Tě pokorně poprosit, abys měla trpělivost s námi,
kteří teprve růžové brýle sundáváme a kteří ještě zápolíme s maskou.
I pro nás ta cesta není lehká, je plná pochybností, ale máme snahu a víru.
Každý máme svoji cestu a svoji rychlost.
I když je to pro Tebe určitě leckdy vyčerpávající a únavné, jsme rádi, že Tě máme, že jsi naše světlo,
foukáš nám na bolístky a hlavně ukazuješ cestu.
Pozorovala jsem, s jakou lehkostí jsi uvedla v život nové stránky
(i když se odvoláváš na anděla Ondru, čímž jeho zásluhy nezpochybňuji)
a asi jen trochu tuším, co to muselo být za děs, když jsi stála na začátku tohoto přerodu.
Ještě jednou Tě prosím, i když předem vím, že mé přání je splněno, protože čtvrtá věta od konce Tvé odpovědi to říká.
A za to Ti moc a moc děkuji.
Přejme si, ať ty rány jsou nám k užitku a přehodí naše myšlení rychleji než tomu bylo dosud.
S úctou
Jana 28.3.2006
Mila Wahlgrenis,
predovsetkym - "hluboce smekam" pred vsetkym, co si za posledne dni dokazala.
Si pre mna zivym prikladom toho, ako treba za svoju myslienku bojovat napriek vsetkym prekazkam.
A o to vacsi obdiv, ze to nerobis pre seba....
Viackrat sa na Tvojich strankach objavil Tvoj nazor, ze niektore informacie nemozes zverejnit, lebo su zneuzitelne.
Nebolo by moznostou niektore temy spristupnit na heslo?
Pre ludi, o ktorych vies, ze im informacie neublizia a oni neublizia informaciami?
Pre ludi, ktorych poznas z akcii, pre tych, ktorych Ti vyberie kyvadlo a pod.?
Prajem krasne jarne slnieckove dni!
elli 29.3.2006
P.S.: Mala si pravdu, do zivota mi prichadzaju novi ludia a nove temy.
Aj uvedomenie, ze za mnohe (viem, ze za VSETKY, ale este som tam nedospela ) veci si mozem sama, a ucim sa branit si svoje.
V zmysle hesla - "ked mudrejsi ustupi, kopa hlupakov sa ma dobre".
To ta krestanska vychova, s kamenom a chlebom - princip nie je zly, len musime pochopit obrazy, ktore sa za slovami skryvaju.
Okrem slniecka, ktore mi nabija baterky, som stretla dvoch nadhernych ludi, ktori ma znova priviedli k vaznej hudbe.
Verdiho Rigoletto - uzasne obsadenie - a myslienka: v tej koncertnej sale som nasla viac Boha ako v mnohych chramoch.
Ten pocit: TU a TERAZ.
Viem, ze prave Ty to pochopis...
Este raz - VDAKA!!!
Milá Elli,
díky za Tvá slova.
Přístup na heslo je moc hezká věc a řadu problémů by se tím možná vyřešilo.
Nejsem technický typ, to víš.
Nebýt Ondřeje, nemohl by si tady dnes už nikdo nic číst.
Sama bych ten přerod neuměla zařídit.
Byl pro mě naděje, jako lékař u porodu, který říká - maminko, tak teď dýchejte, teď ne.
A sám dokázal miminko přivézt na svět.
Netrápím se vývojem, jsem ráda, že se stránky rozjely do té podoby, v jaké jsou.
Věřím, že má-li přijít další cesta, jistě se ukáže.
Stejně mám už dlouho pocit, že to není můj život, který žiju...
Vždyť já jsem ani před tím týdnem neměla jinou šanci, já anděla Ondřeje prostě poslechnout musela.
On přišel do cesty, podal mi ruku a zázračně mě přenesl přes problém.
Ale to už se opakuji.
Elli, ještě jednou - díky.
W.
29.3.2006
Milá Wahlgrenis,
úplně mě šokovalo, když jsem si přečetla, že někteří lidé chodí na Tvé stránky kvůli pobavení.
Jsem asi hodně naivní, že mě to vůbec nenapadlo.
Je jasné, že některým lidem připadají Tvé stránky bláznivé nebo k smíchu.
Ale bavit se na úkor cizích lidí?
Když jsem poprvé otevřela Tvé stránky, pomyslela jsem si (omlouvám se, snad to nikoho neurazí), co je to zase za blbost?
A hned jsem je zase zavřela.
Ale ještě týž den jsem je otevřela znovu a od té doby z nich nemůžu spustit oči (díky Tvým očím)
a hned jsem Tě taky poprosila o pomoc.
Teď bych chtěla poprosit ty, kteří Tvé stránky otevřou, přečtou si některý příběh
a zdá se jim k smíchu nebo bláznivý, aby je zase hezky zavřeli a zapomněli.
Je to pro jejich dobro.
Třeba potom někdy přijde chvíle, kdy je znovu otevřou a budou zde hledat pomoc.
Děkuji a přeji dobrou noc
Madalén 29.3.2006
Milá Wahlgrenis,
jsi snad první, kdo se o povodni zmiňuje.
Aspoň jsem nikde neslyšela ani zmínku.
Jakoby to lidé nechtěli slyšet.
Všude se sice mluví o stoupajících hladinách, pohotovosti, ale současně slyšíme chlácholení, že v půli týdne všechno ustane, atd.
Přitom každý, kdo viděl ty hromady sněhu, musel čekat, že se něco podobného stane.
Nemyslím si, že bys musela nějak filtrovat informace kvůli posměváčkům, kteří na tvé stránky zavítají.
A určitě to nejsou jen posměváčci, ale i lidi, kteří dokáží být pěkně zlí a způsobit ti problémy jako se starými stránkami.
Jenže je také spousta těch, kteří si chodí k tobě pro informace, i když jim zprvu nevěří.
Myslím, že nejsi zdaleka tak slabá, jak si možná myslíš.
Tím, co můžeš lidem předat, jsi úžasně silná a nějací škarohlídi ti nemohou doopravdy ublížit.
Jsi naše malá bojovnice za lásku a světlo do lidských srdcí.
Děkuji ti, že se nenecháš odradit a pokračuješ ve svém poslání.
Jsi opravdu statečná žena.
Děkuji za to, že existují tvé stránky a přinášejí nejen radu a inspiraci,
ale dávají lidem pocítit. že existují ještě lidé, kteří se nezištně dělí s ostatními o svou lásku a moudrost.
Díky, díky, díky.
Dáša 29.3.2006
Milá Wahl,
taky jsem dneska četla o povodních a musím Ti říct, co mě napadlo včera.
Večer jsem seděla v obýváku a uslyšela dunění.
Vyskočila jsem k oknu a z nebe visely provazy deště.
Byl to tak hustý déšť, že úplně tvořil čáry.
A mě Ti napadlo, že je to vlastně dobře, až jsem se lekla sama té myšlenky.
Nebylo to o tom, že bych si přála, aby tolik pršelo a přišly povodně, ale o vodě jako očistě.
Voda sama nabízí provaz a to jak v dobrém smyslu, jako záchranné lano, tak i v tom špatném jako oprátka.
No nic, nebudu Tě zdržovat.
Ty sněženky jsou fakt krásné.
Včera na zahrádce prosvítaly i žluté krokusy, jako malá sluníčka.
Tak milé sluníčko, přeju Ti báječný den, kolem jen samé dobré dušičky a dobrou náladu.
Jitřenka 29.3.2006
Mila Wahlgrenis,
cetla jsem Tve psani. Je mi smutno, pochopime?
Je mi lito prirody, zvirat, ty za nasi zabednenost nemuzou.
Dilem jsem optimista, ale tim vetsim pesimista....
protoze ono je to tak snadne obvinovat cely svet, neprijmout zodpovednost za sve byti tady na zemi...
Papa,
Paula 29.3.2006
VÝZVA !
Krásná Wahl,
zdravím Tě a blahopřeji, jak jsi zvládla vyřešit starosti s webovými stránkami.
Povedla se dobrá věc.
Každý den ráno se při čtení příspěvků inspiruji a optimisticky nalaďuji na celý den
a těším se na nové příspěvky, moudro a úžasný lidský pohled na „naše“ bolístky a životní osudy.
Děkuji za každodenní střípečky do mozaiky poznání, které ke mně přichází díky Tvým stránkám.
Zaujal mě příspěvek o Velké vodě a tání sněhu.
V dnešní době všechno volá o pomoc, my, lidé, plní nervozity, nemocí, neduhů, možná i nesplněných přání,
zmatení a vláčení denním koloběhem povinností a stresu, přílivem informací a reklamy.
I samotná příroda volá o pomoc, pláče nad drancováním jejího nitra a odumíráním přirozeného vztahu lidí k ní.
Proto navrhuji, Vám všem, co přicházíte na stránky Wahlgrenis,
pojďme spojit svoje síly, pojďme pozitivně myslet, pojďme bojovat za své místečko na slunci a za krásnější svět kolem nás.
Udělejme si čas na vše živé kolem, uklidněme se a soustřeďme se na důležité hodnoty v životě.
Pojďme se domluvit například na nějaký konkrétní pátek nebo sobotu v podvečer (např. od 21:00 hodin - 22:00 hodin),
kdy si každý sám doma udělá čas, vše odloží stranou, nebude ničím rozptylován a rušen,
uvolní se a bude vysílat ze srdeční čakry (ze svého srdíčka a třeba i celého těla) pozitivní energii lásky a uzdravení, pokory a odpuštění, síly, vitality a moudrosti, energii duchovního rozvoje všemu živému na této planetě.
Pojďme tímto způsobem poprosit Vyšší síly o pomoc, ukázat svoji snahu,
podpořit lásku, toleranci, sounáležitost mezi námi.
Vy, návštěvníci těchto stránek, jste krásné dušičky plné síly a optimismu.
Vždyť to musí být poznat, když spojíme svoje síly a vyšleme do prostoru kolem nás tolik pozitivní energie.
Co říkáte?
Možná nás jedna jediná hodina vysílání dobra posune o krok k lepšímu,
možná se budeme jako lidé moci lépe nadechnout, možná nám při tom leccos dojde.
Pojďme si společně pomoci.
Představuji si, jak po celé republice, na Slovensku nebo i jiných zemích sedíme každý ve svém domě
a otvíráme svoje tělo a duši pozitivní energii, vesmírnému léčivému světlu,
a tuto energii vysíláme do dalších lidských srdcí, které to potřebují, zvířatům, rostlinám a celé přírodě.
Už teď cítím ten krásný pocit sdílení mezi námi a také dobrý pocit, že je to k prospěchu nás všech.
Nemusíte vysílat tuto energii sami, řekněte blízkým, rodině, partnerovi, dětem a známým,
ať si s Vámi udělají čas a pošlou třeba jen krátkou pozitivní myšlenku naší planetě, lidičkám v nemocnicích,
týraným zvířatům, hladovějícím černouškům nebo nemocnému sousedovi.
Třeba to bude takové milé pohlazení pro nás všechny.
A kdoví, možná se určité věci dají do pohybu.
Stačí jen upřesnit datum a Velký srdíčkový pokus (nebo chcete-li On-line pozitivní vysílání) může začít.
Milá Wahlgrenis, nevím, zda se dá tímto bojovat proti povrchnosti a negativnímu.
Ale pokud si nepomůžeme my, kdo nám pomůže?
Jemnohmotný svět za nás nemůže zvládnout všechnu práci a tím spíš, že některé oči nevidí, uši neslyší a smysly necítí.
Pokud Tě tento nápad osloví, tak, prosím, zvol příhodné datum, čas a podmínky.
Nic nás to nestojí, tak doufám, že se k tomuto experimentu přidáte.
Děkuji, s pozdravem vše dobré Tobě, dobrým srdcím a naší Zemi
Děkuji Aurelia 29.3.2006
Milá Wahlgrenis, Jitřenko, Pradlenko, Taomi, Oriano, Aurelie a další,
děkuji Vám všem.
Pomáháte mi vysvětlit mé myšlenky, sny a touhy.
Začala jsem si zapisovat sny a zjistila jsem, že mám věštecké sny.
Většinu si dovedu vysvětlit, ale zdá se mi pořád o provázku, kterým něco vyměřuji.
Že by to bylo záchranné lano, provazy deště, nebo snad oprátka?
Sundala jsem si zlaté řetízky i náušnice.
Okamžitě se mi ulevilo, přestala mě bolet hlava.
Řetízky teď vnímám jako oprátku.
Včera večer tady byl ON.
Zřejmě budeš vědět, koho mám na mysli, nechci na to vůbec myslet a tak jen takhle ve zkratce.
Měla jsem strach, vzbudila se dcerka.
Byl i u ní.
Naštěstí odešel a doufám, že se už nevrátí.
Včera jsme jeli s dcerkou autem a udělalo se jí špatně.
Dosud jí špatně nebylo.
Mně bývalo taky vždycky v autě špatně.
Proč je lidem, hlavně dětem, špatně v autě, autobuse?
Je to opravdu jen porušení centra rovnováhy, nebo jak tomu říká medicína?
Rozumím Taomi, taky bych chtěla nějak pomoci, ale nevím jak.
Jsme opravdu tak malí, nepatrní, nic nezmůžeme?
Vůči celému světu a systému, který jsme zde zavedli zřejmě ano.
Nevím, zda jsem pesimista, nebo optimista, co se týká světa.
Zřejmě pesimista, ale chtěla bych být optimista.
Velkou naději mi dává dcerka.
Teď jsem si přečetla příspěvek Aurelie.
Musím se přiznat, že mě dnes napadlo to samé.
Jenže jsem to zavrhla, říkala jsem si, co když se do toho zapojí někdo nezvaný a bude vysílat energie opačné?
Převáží ty naše?
Ještě se v tom tak nevyznám, ale Velký srdíčkový pokus se mi moc líbí.
Zdravím všechny, děkuji a přeji všem naději
Madalén 29.3.2006
Ahoj Wahlgrenis,
už delší dobu patřím mezi pravidelné čtenáře tvých stránek a jsem moc rád, že existují, že existuješ ty a děláš to, co děláš.
Poslední dobou jsem si ale nemohl nevšimnout, jak v mnoha odpovědích, často třeba jen náznakově, píšeš o tom,
jak se někteří lidé chodí na tvé stránky jen bavit a mnoho dalšího, co s tím souvisí.
Dnes jsi mě také překvapila tím, jak jsi v jedné odpovědi napsala toto:
"Snažím se nepatrně lidem otevírat oči, ale jsem příliš malá,
svět je velký, nestačím ho sama celý oběhnout"
Z toho všeho mám takový dojem, že se ti v poslední době přihodilo asi něco nepříjemného,
snad negativní reakce některého čtenáře, či to bylo přímo osobní setkání?
Nevím a asi to ani není tak důležité.
Jediné, co je v této chvíli důležité je to, že tu jsi ty, tvé stránky a lidé, kteří je chtějí číst.
Nikdo na světě nemá tu schopnost, otevřít oči všem lidem.
A to je i správně, každý jde po té své cestě a otevře oči až v té době, kdy sám pochopí.
Samozřejmě na té cestě potkává jiné lidi a různé ukazatele (třeba jako tvoje stránky), ale jak s nimi naloží, je jen jeho věc.
Tím jsem chtěl vlastně říci, že je jasné, že nestačíš oběhnout celý svět,
ale i ten kousek, který stačíš, má obrovskou cenu
a pro těch pár lidí, které tvůj web a nebo různé semináře udělají šťastnějšími, má cenu nesmírnou.
A ti, co ještě "nepochopili", nemá smysl o ničem přesvědčovat,
protože v těchto případech to vždy vede ke konfrontačnímu měření sil.
Právě naopak, uvolni jim prostor a vzdal se od nich.
Uvidíš, že nakonec si Pravda svou cestu najde.
Přeji ti hodně sil a lásky do dalších dnů.
Honza 30.3.2006
Milý Honzo,
ty lidi ponechávám jejich osudu, nic jiného samozřejmě dělat nemohu.
Jsem ráda, že to je tak, jak to je.
Otočí se to proti nim, já vím.
Díky...
W.
30.3.2006
Aurélie,
souhlasím s tvým návrhem posílat "srdíčkovou energii" a vřele ji vítám.
Myslím, že není ani tak nutné určovat konkrétní čas,
existuje spousta lidí pracujících např. s reiki, kteří společně v různé denní doby posílají energii Zemi, lidem...
Jsem přesvědčena, že prostě stačí posílat, kdykoli si vzpomeneme a vždy své přání s někým na světě spojíme.
Mělo by se to stát součástí našeho dennodenního života, nemusíme z toho dělat mimořádnou záležitost.
Země na to netrpělivě čeká.
Teď, když se začíná probouzet příroda, můžeme se jí také přímo dotýkat rukama a tímto způsobem předávat svou lásku.
I Země potřebuje naše láskyplné pohlazení.
Možná víc než lidé.
Jí jsme společně ublížili víc než komukoli z lidí.
Je sice pravda, že už to nemusí stačit k odvrácení událostí, ale můžeme alespoň zmírnit jejich dopad.
Tak posílejme, posílejme, posílejme....
Madalén,
tvoje obava, že naši pozitivní energii může porazit někdo, kdo bude vysílat společně negativní, jsou zbytečné.
Čistotu srdce a úmyslů nemůže nic "přetlačit".
Na chvíli utlumit, to ano, ale na naší straně jsou mocné síly.
Tak žádné obavy :-)).
Dáša 30.3.2006
Drahá Wahlgrenis,
přeji krásný den a posílám pozdrav z Vysokého Mýta.
Již několik dní jsem chtěla napsat pár slovíček k tomu všemu dění kol nás...
Nebylo mi dáno ... jaké však bylo a stále je mé překvapení,
když právě to, nač pomýšlím, co mě tíží, co bych ráda napsala... napíše někdo jiný.
Taomi vystihla přesně mé první pocity, kdy jsem chtěla reagovat na povodně... nešly mi vyjádřit slovy...
Darmii zase překvapilo, jako mě, že se někdo chodí na Tvé stránky bavit...
Elli zmínila "heslo" ...
Před chvílí jsem četla "výzvu" a tomu jsem už nemohla věřit, tolik NÁHOD?
Nedovedu si to vysvětlit... je nás víc na "stejné vlně" a máme stejné myšlenky?
Z těch všech slovíček jsem cítila i stejné emoce, energii... jako u sebe, když mi ta či ona myšlenka přišla.
Až mě z toho mrazí :o))
A když Ti napíši, že horoskop vychází, a to i tam, kde jsem vůbec nepředpokládala... asi Tě to nepřekvapí...
aspoň ne tolik, jako mě, že ... :o))))
Děkuji.
Posílám lásku, sluníčko... :o)))
S pozdravem a přáním krásného jara plného slunce a kytiček se loučí
Vodička 30.3.2006
Milá Wahlgrenis,
moc se mně líbí nápad s Velkým srdíčkovým pokusem.
Ale hned v okamžiku, co jsem o něm četla, jsem si vzpomněla na slova šamanky Kataríny.
Ta vždy, když slyšela o něčem podobném, varovala před "černými mágy",
kteří jsou schopni tuto energii zachytit a použít pro cíle zcela opačné.
Proto bych ráda znala Váš názor ke zmíněnému.
Je možné provést nějakou ochranu, aby k tomuto zneužití nedošlo?
Přeji krásný slunečný den.
Vlaďka 30.3.2006
Milá Wahlgrenis,
neustále sleduju Vase stranky a neda mi to, abych taky neco nepripsala k tem hrozivým povodnim,
které suzuji tolik lidi... vcetne moji babicky.
Víte, kdyz tak ve zpravach sleduju vsechny ty zatopené a skorozatopené baracky, je mi z toho ouzko.
Ale vzdycky, kdyz vidim tu vodu jak rychle a nezastavitelne tece vsema tema ulicema a barackama,
prijde mi to, jako by nam Ti nahore chteli rict, ze se musime ocistit.
Ocistit od vsech tech spatnych energii, které vysiláme do Vesmíru.
Tech zlých energii jako treba zavist, sobectvi, zarlivost, chamtivost a spousta a spousta dalsich...
Ani já sama nejsem dokonala a nekdy se tezce branim spatnym myslenkam,
ale aspon se od srdce snazim, protoze vim, ze jedine tudy vede cesta.
A myslim, ze tam "nahore v tech krasnych nebeských výsinach" se i ta mala, nejmensi ze srdce snaha, bere a ocení.
Kez by se vsechny mlade duse zamyslely nad opravdovymi hodnotami zivota a "rozsvitilo" se jim.
Nemusi se snazit byt uplne dokonale, stacila by aspon ta snaha byt o neco lepsi, chovat se o neco líp...
Jenze na svete je porad vetsina tech, co pred svetlem zavirají okna a radsi se zasypou tmou,
protoze to svetlo je pro ne moc tvrdé, nechteji nest na svych bedrech dusledky svych cinu... boji se.
Boji se, ze by naprave museli objetovat az moc.
Az moc ze sveho pohodlí, a tak nechteji objetovat vubec nic,
a proto se radsi ani nezamysly, ze by to ci ono, co ublizuje jinym lidem, mohly delat jinak...
Bludny kruh.
Bohuzel nektery takový lidé navstevuji i Vase stranky a kdyz se setkaji s pravdou, nejsou schopni ji prijmout.
Pro ne nic nadprirozeneho neni.
Existuje jenom to, co muzou videt..
Jak strasne uzkoprsý a konzervativni nahled na zivot...
Ale, i kdyz nedaj pokoj a porad Vas budou otravovat, mate tady nas, Vase verne a pravidelné ctenárky a ctenáre,
kterí na Vas nedaj dopustit a v zadném pripade se nedaj odradit...
Uz jen proto, ze pro spoustu z nás Vám pisicich (a neustale dotazujicich ), byl okamzik, kdy nasli Vase stranky, osudovou chvili. Neco jako kdyz novorozene poprve otevre ocka...
Jste nase guru a lezite nam v srdcich...
Nebo aspon mne
Jeste bych se chtela malinko zminit o ptaci chripce.
Pred dvema nebo trema dnema rikali ve zpravach, ze ptaci chripka se dostala do jiznich Cech,
coz se dalo cekat, akorat me zarazilo, kdyz na mape ukazovali, kde vsude uz je.
Vsechny zeme Evropy byly napadene a uz jen zbyvala ta nase.
Zarazilo me, ze jsme byli uplne posledni.
Asi opravdu neco ci nekdo nad tou nasi ceskou zemi bdí..
Skoda jen, ze cesky lid si toho nevazi a vlastne o tom asi ani netusi...
A proto se ptaci chripka musela ukazat i u nas...
Je to tak smutny..
Posledni dobou se te ptaci chripky opravdu zacinam bat, porad jsem si rikala, to nejak zmizi,
ale vnitrne jsem citila, ze to zdaleka tak lehke nebude..
A ted se moje citeni zacina potvrzovat.
Prijde mi to neco jako dusno pred letni bourí...
Mám z toho strach, jako by uz zacinalo to zuctovani Vyssich sil s nami pozemstany...
Jedine, co nam zbyva, je verit, ze to bude lepsi.
Tem, co se "probudili", zustava optimismus a nezdolna vira v lepsi zitrky.
Nadeje.
A stejne tak, i ja verim a mam nadeji.
Prece jenom bych taky jednou na tehle svet chtela privest dusicku...
A uz kvuli tehle dusicce, verit musim... ale i chci.
A verim, ze ostatni taky veri
Wahlgrenis,
ta mandalka byla ciste pro Vas a já bych Vam moc rada dala original, protoze je VAS.
Jenze postovni ceste moc neverim, tak bych Vam ho rada predala na nejakem Vasem seminari.
Ale bohuzel vetsina Vasich akci je dost daleko.
Takze az budete mit seminar nekde ve strednich Cechach, moc rada se prihlasim a mandalku predam.
Wahl, dekuju za precteni mych myslenek a preju, at Vase stranky dal tvorite z chuti a z vesela a s pisnickou na rtech
Larianys 30.3.2006
Krásné dobré ráno, Wahlgrenis....
Byl jsem se večer podívat u soutoku Jizery s Labem ...
Je to síla ...
Voda dosahuje už těsně k pobřežní cestě a zhruba dvacetimetrový trávník svažující se k řece je už pod vodou.
Myslel jsem, jestli třeba Labe nebude přetlačovat Jizeru proti proudu .... ale ne, jsou to rovnocenní partneři.
Jindy Labe působí dojmem dobromyslného obra, jehož teplá voda pomalu a líně teče korytem, které mu přidělili lidé.
Pokud není vítr, je voda klidná, voní bahnem a připomíná spíš nehybné zrcadlo, jehož plochu roztříští jen tu a tam nějaká rybka.
Teď jsou to tisíce tun vody ženoucí se tiše a výhružně řečištěm, které přestává stačit...
V tom tichu je opravdu hrozba ...
Jizera je oproti tomu jindy řeka živá, veselá a čilá.
Její ledová voda vniká do Labe jako klín a ještě několik set metrů pod soutokem je vidět peřeje a vlny způsobené její nepokořenou silou. Teď je důstojným partnerem Labe, rozzlobeného obra.
Také ona tekla dříve svou cestou - a teď si ji snaží připomenout.
Jak to asi dopadne ... ?
Je vidět, že nic si nenechá donekonečna vnucovat vůli jiných.
Zatím je to "jen" voda ... a dál .... kdo ví ....
Hezký den pod jarním nebem ... zatím slunečným...
Přeji
Vlk Samotář 30.3.2006
Moji milí,
mám pocit, že bych se měla k současné situaci vyjádřit.
Sleduji, jak píšete o svých pocitech, co můžeme a nemůžeme udělat pro záchranu tohoto světa.
Voda postupuje, škody jsou do miliónů, lidé jsou evakuováni, v noci (na 31.3.) mají být další lijáky..
Vím o výzvě Aurelie ke společnému vysílání energie v jednu konkrétní chvíli.
Nejsem tomu ale příliš nakloněna, nezlobte se na mě.
Zavání mi to lehce sektářstvím.
Mám z toho dojem, jako bychom tak dávali světu najevo, že MY jsme ti, kteří NĚCO umíme, něco dokážeme.
A teď se tedy budeme snažit, aby to k něčemu bylo...
Aby se pak o nás mluvilo...
Že to jsou ti, kteří se snažili...
Tohle už je to, o čem jsem tady mnohokrát psala.
Povýšení nad ostatní, zviditelnění právě našich schopností.
Jenže to přeci nejsou naše schopnosti.
Tohle není ta správná cesta...
Jsem pro nenápadné působení, každý sám u sebe, nehromadit se do davu, nedělat zástupy, šedou masu.
Každý to má jinak, každý může pomoci jinak.
Nechtějme si hrát na výjimečné, tak to není, jsme úplně normální.
Nevyčleňujme se, ale zkusme každý sám u sebe dělat, co můžeme,
Můžeme o těchto myšlenkách mluvit s více lidmi, ale ne násilím.
Kdo pochopit nemá, nikdy nepochopí.
Je to těžký úkol.
Nebuďme prosím dav.
Buďme sví, každý sám za sebe.
W.
31.3.2006
Milá Wahlgrenis,
jsi prostě úžasná, máš velkou pravdu,
nemůžeme si hrát na spasitele světa, i kdyby původní záměr byl jakkoliv čistý a humánní.
Nevíme vlastně nic a učíme se jeden od druhého.
Vše kolem nás je z určitého důvodu, ať to plusové nebo minusové.
Každý má k dispozici tolik síly, kolik je třeba, může si zvolit cestu a směr.
Je krásné, že každý člověk je jedinečný, individuální, projevuje se určitým způsobem a tím kolikrát inspiruje svoje okolí.
Došlo mi, že v šedém davu by se z osobitých kreativních lidiček stali roboti bez vlastní totožnosti a poté i vůle.
Tím bychom byli o hodně ochuzeni.
Je krásné být prostě normální a svůj.
A kde je láska, není místo pro nadřazenost a povyšování.
Doufám, že se mi podaří jít v životě zlatou střední cestou bez zbytečných nerozvážností a ubližování.
Děkuji za otevření očí a toto poznání, mám Tě moc ráda.
Žasnu nad Tvou moudrostí a nadhledem
Se sluníčkovým pozdravem
Aurelia 31.3.2006
Dobré ráno, Wahlgrenis....
Tak takhle vypadá Brandýs nad Labem při 3. stupni.
Včera večer jsem vzal foťák, hafana Benýska a šli jsme se podívat, jak vypadá voda ...
Na první pohled ... nic moc, prostě řeka.
Ale když se člověk podívá na jezy nebo na most ... tak teprve zjistí, že se něco děje, co je jinak.
Tělesa jezů jsou zdvižená až nahoru, ale nezbývá tam už moc prostoru ...
Stejně tak pod mostem.
Shora to nevypadá až tak zle, ale když člověk vidí zespoda, od vody, jak málo jí chybí k mostovce ...
tak si začne říkat - jen ať už neprší ...
Zbývá ještě kus, než se voda vyleje do polí a zaplaví Hluchov.
Možná metr - bývalo to horší, když dříve řeka stála až u bývalých hradeb Staré Boleslavi.
Ale tentokrát je v tom proudu - alespoň mně to tak případá - nějaké odhodlání.
Připadá mi to tak ... nebo je to pravda?
Výhružné ticho .... voda se valí skoro bez hlesu, rychle a ... opravdu jakoby odhodlaně.
Kdo ví, snad si ta řeka říká:
"Násilím jste mě spoutali ... zpívali jste si při tom - `Poroučíme větru, dešti ...`.
Teď se chystáte můj kraj zamořit znovu, ve jménu vašich tržních vztahů a blábolu, kterému říkáte ekonomika...
ale přišel čas, kdy vám ukážu svou sílu já.
Zabili jste mě kyanidy, chcete vyhnat život z mých ostrovů, chcete jen brát ... ale dávat už ne.".
Jak dlouho se lidičky ještě budou spoléhat na to, že tohle byla jen demonstrace síly ....
Že to tentokrát bylo jen varování ....
Kolikáté už ?
Co když je to tentokrát doopravdy ?
Měj se krásně...
Vlk Samotář 31.3.2006
Milá Wahlgrenis,
nedá mi to abych se nevyjádřila k návrhu Aurelie.
Vím, že to myslela jak nejlíp mohla, a velmi si toho vážím, ALE jak se říká, cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.
Nevím jak ostatní, ale já se snažím posílat srdeční energii, kdykoliv to jde, ale ani ne tak lidem, jako spíš přírodě, aby nám odpustila. Včera jsem totiž u televize zase byla rozčarovaná, byla reportáž z evakuací,
a všichni, na které byl záběr, měli plné ruce - nesli stoly, židle, kufry, ale nikdo nedržel za ruku dalšího člověka.
Spíš se snažím pomoci a hlavně odprosit přírodu...
K povodním se vztahuje můj sen, který se mi zdál na dnešek, přestože jsem pod antibiotiky
(rozřezaná dáseň, říkala jsem si že když nejsem 100% fit tak podobné sny nebudou, a ejhle....)
Na obloze jsem viděla duhu, což by znělo pozitivně, ale ta duha byla třípruhová a nebyla barevná,
byla z šedých těžkých mraků, takových těch, které způsobují dlouhé trvalé lijáky.
A na tvých stránkách jsem viděla slovo ORIGRAM, což vychází z mého jména Oriana,
ale také vím že v tom snu jsem viděla ho napsané jako ORIANNA, tak jestli ho mám psát se dvěma N?
Když se to napíše takhle, tak tam je celé jméno ANNA,
a já zatím nevím, nakolik by to jedno písmenko mohlo ovlivnit význam celého jména
a říkám si, jestli to byl pokyn abych se odteď psala takhle?
Měj se krásně, moje milá, a já znovu jdu k zubaři... chjo....
Orianna - ejhle, napsalo se to zcela automaticky.. 31.3.2006
Milá Wahlgrenis,
tvé vyjádření k situaci s povodněmi mi mluví z duše.
Přesně tak to totiž vnímám i já.
Po přečtení příspěvků jsem ti už chtěla napsat včera.
Všichni si musíme uvědomit, že jediné, co můžeme měnit, jsme jen my sami.
Pocitům lidiček rozumím.
Také jsem si prošla určitým vývojem, snahou měnit nejen sebe, ale i ty kolem mě.
Až jsem pochopila, že tudy cesta nevede.
Posílejme tedy všem lásku, odpusťme sami sobě, rodičům, dětem,.......
a taky všem negativním emocím (kvůli tomu jsme vlastně zde na Zemi).
Každý máme jiný úkol, jinou cestu, jiné poslání.
Nemůžeme být dav, to bychom se pak chovali jako většina těch, co prozatím nepochápou.
Helena 31.3.2006
Wahlgrenis,
dnes odpoledne jsme se šli s Honzou na chvíli natáhnout, protože jsme byli unavení.
Když jsem se probudila, a Honza vteřinku po mně taky,
tak moje první slova byla "Neprší tam?" a Honza okouzleně vydechl "neprší..."
Byla totiž duha, nádherná, nadějeplná duha, i když na děsivém pozadí šedých mraků.
Ale ta naděje a poselství tu je, a proto Ti to posílám.
Není ještě zle.
Je špatně, ale zle ne.
Foceno to bylo dnes, 31-3-2006, v 18.48
(napadla souvislost s válečným rokem 1848 jenom mne??? ).
Orianna
Milá Wahlgrenis.
Po delší odmlce Tě srdečně zdravím.
A samozřejmě i všechny ostatní, kteří chodí na Tvé stránky.
Já Tvé stránky stále navštěvuji každý den a z povzdálí vás všechny sleduji
Chci Ti blahopřát k Tvému "miminku" a popřát vše nejlepší.
Proč píši?
I já sleduji dění s velkou vodou.
I já vysílám energii nejen přírodě, ale prosím za všechny dušičky.
Nevím, jak je třeba momentálně u vás, ale u nás krásně svítí sluníčko.
Za což velmi děkuji.
I když se i mraky honí.
Přečetla jsem si předposlední příspěvek od Orianny
Při čtení názvu ORIGRAM jsem si vzpomněla na svůj kratičký sen.. vlastně jsem jen zdřímla a něco jsem viděla.
Bylo to před půl rokem 17.10.2005 (zapsala jsem si to).
Viděla jsem nějaký kulatý znak, něco jako logo.. a viděla jsem 3 písmena - OGI nebo možná ORI..
Nebyla jsem si jistá po probuzení prostředním písmenem,nakonec jsem asi intuitivně zvolila G.
Nevím, jestli to má spojitost nebo zda to něco znamená.
Nejsem si též jistá, jestli jsem na tvých stránkách četla slovo ORIGRAM,
jsou slova, která se nám zasunou hluboko do podvědomí a ani o nich nevíme
Přeji Tobě i nám všem krásné a sluníčkové dny.
Zordanaell 02.04.2006
Krásný den Wahl,
dnes jsem si před chvilkou přečetla článek S táním sněhu přichází velká voda.
Už jsem ho před lety několikrát četla.
Je z roku 2006 (snad se nepletu).
Dnes jsem měla, když jsem ho pročítala, znova strašně silné mrazení a vehnaly se mi slzy do očí.
Přeju si, ať si ho spousta lidí přečte a otevře oči .....
Moc děkuju za tebe Bohu
S úctou a láskou
Barbora - anděl 16.09.2012
Wahli,
prave som pocuvala
tento rozhovor o tom, ako svet prevalcuje "tsunami ignorancie a hluposti", ak sa vacsina v zijuca v konzume "nezobudi", neurobi ten krok vedla, nezacne pouzivat oci na videnie, usi na pocutie, srdce na citenie...
A tu sa otvori tema povodne z Prahy.
Nahoda?
Makulienka 16.09.2012
Wahl,
uplne ma zmrazilo!
Ved ten rozhovor je z 28.03.2012.
A Tvoj clanok o povodni v Prahe je z 28.03.2006.
Cisla 283..
Ufff!
Makulienka 16.09.2012
Wahli,
nemozem si pomoct.
Aj tak to az tak "cerne" nevidim!
"hledáme brod uprostřed vod
my věční šaškové počmáraní " S usmevom
Šaškové počmáraní P. Hapka / M. Horáček
Koukněte na toho fintila
pod krkem žlutého motýla
zelený klobouček do týla
šoupne si na bílou pleš
I když ten tralalák padá mi
hlavně že vyhrávám barvami
hlavně že vyhrávám barvami
zase jsem šťastnej jak veš
Co po mně chceš, pravdu či lež
zkus ty dvě rozeznat a pak se směj
barevný svět láme mi hřbet
přesto chci být šašek počmáranej
Ucho mu hryžou jak oplatku
s rozběhem kopou ho do zadku
tvrděj že všechno je v pořádku
když mu daj mizernej plat
Když ale koukám se na lidi
všechno tak černě zas nevidim
všechno tak černě zas nevidim
ještě se dovedem smát
Ne že se snad není co bát
úzkost má tlapy jak Cassius Clay
ten věčný strach na miskách vah
převážit chce šašek počmáranej
Kampak chcem ve věku rozumu
strkat prý své nosy na gumu
určitě od rumu z konzumu
tak strašně červené jsou
Ptám se však tebe náš osude
co bude až tady nebude
co bude až tady nebude
dojemně pitomá show
Bláhová show, šaškové jdou
barevnou naději vytřískat z ní
hledáme brod uprostřed vod
my věční šaškové počmáraní
Ptám se však tebe náš osude
co bude až tady nebude
co bude až tady nebude
dojemně pitomá show
Makulienka 16.09.2012
Mila Wahl,
i mna az zamrazilo, ked som si precitala prispevky o povodniach, ktory Barborka pripomenula, i to, co pise Makulienka...
V poslednych dnoch totiz na mna ciselko 2038 "prehovoralo" dost intenzivne, v roznych podobach.
Divam sa teda akoby spatne na minule dni, a vnimam, ako sa mi napr. "zvyraznil" prave clanok o tom, ako Alkohol v Cechach zabija ludi...
Potom si zapnem doma Televizne noviny a opat len zabijanie a zabijanie...
Priamo na ulici, v roznych podobach...
Ja viem, je toho daleko viac...
Uff, pocitiac tiahu, v akom svete to zijeme a absurditu toho vsetkeho.
Srdce place a hovori, ze vsetko predsa moze byt uplne inak!
A vtedy sa dostavam k rozhovoru Igora Chauna a Katariny Mytnej o
LASKE - PROSTE CITIM, ZE TO TAK JE ...
Tomu moje srdce rozumie, cela sa rozziarim...
Dakujem,
Severka 17.09.2012
