Psala jsem před třemi dny, nemám odpověď
Otázka: Milá Wahlgrenis,
neznám Vás, ale "náhodou" jsem se probourala na Vaše internetové stránky
a viděla tam tolik úžasných dotazů a odpovědí, že jsem se také rozhodla Vás kontaktovat.
Pokud by to šlo, byla bych moc šťastná, kdybyste mi mohla pomoci.
Mám skoro 2letou dcerku, na moje stavy únavy je dost aktivní a nezbedná, ale ne patologicky.
Nesla jsem si z dětství spoutané vnitřní dítě od úzkosti a zklamání z nenarozené sestřičky.
Tento problém jsme vyřešili na systémových konstelacích.
a dá se říct, že moje chování k ní se nezměnilo přes úspěch v konstelacích.
Pořád přetrvává pocit, že k ní nemůžu.
Nevím proč, jsem z toho zoufalá, něco mě k ní nechce pustit!
Jenom bych ji kárala, usměrňovala a nakazovala a nekompenzuji to zábavou.
Když přijde táta z práce nebo je s námi doma, tak celá kvete, přestože se chová pořád stejně.
Když jsem s ní sama, dost propláče, protože neumím zvládat dvě věci zároveň.
Vyžaduji po ní kázeň, přestože vím, že to, jak se chová, je jen upozorňování na sebe, že je tu taky.
Když musím uvařit, poklidit atd., byla bych nejradši, kdyby si hrála sama v pokojíčku.
Ale problém je, že když to dodělám, stejně si s ní neumím sednout a hrát si s ní.
Když už najdu sílu si s ní pohrát, neskutečně mi to bere energii a jsem z toho vyčerpaná.
Moc mě to trápí, vím, že jí ubližuji, ale nedokážu to nějakým způsobem změnit.
Vězí v tom ještě něco jiného než jen to mé svázané vnitřní dítě, které jsme už uvolnili.
Muž mě pořád uklidňuje, že je to tím, že na ni nemám tolik času jako on,
když se musím postarat o domácnost, ale já vím, že to tím není.
Jiné maminky jsou celé dny bez tatínků a mají spokojené, vydováděné dítě,
protože k němu umí přistoupit a třeba je zapojit do domácích činností.
Moc Vás prosím, dokázala byste prohlédnout, kde je příčina tohoto bloku?
Pokud se budete mému příběhu věnovat, ráda bych Vás poprosila, jestli byste mi poslala odpověď na mail.
Na svých stránkách ho samozřejmě můžete také uveřejnit, ale já nevím, kde bych tam hledala svou odpověď.
Předem Vám moc děkuji!
Byla bych moc šťastná, když bych konečně viděla vedle sebe šťastnou svoji dcerku.
Srdečně Vás zdraví
Gemini 10.3.2006
Dobrý den,
zrovna si pročítám Vaše webové stránky a zjišťuji, jestli je tam odpověď na můj dotaz.
Psala jsem Vám ho v pátek 10.3. na mail a ještě mi nepřišla odpověď.
Po přečtení pár dotazů a Vašich odpovědí jsem zjistila, že odpovídáte pouze přes web (což je v pořádku, to chápu).
Hledala jsem tam, jakým způsobem tam můžu svůj dotaz zveřejnit a našla jsem pouze návštěvní knihu.
Tak nevím, jestli je to správné, protože byla na jiných webovkách.
Byla byste tak hodná a udělala pro tuto chvíli výjimku a napsala mi zpět na mail, jakým způsobem mám svůj dotaz zaslat?
Napíšu ho potom znovu správně.
Předem děkuji za jakoukoli odpověď.
Srdečně zdraví
Gemini 13.3.2006
Odpověď: Milá Gemini,
vidím, že zase mám co vysvětlovat...
Když napíšu, že odpovídám pouze přes web, znamená to, že otázka, která přijde, se řeší veřejně, na webu.
Je to taková moje veřejná korespondence, už to chápu jako specifikum těchto stránek.
Je samozřejmostí, že každý dopis, na který reaguji, dostane svou odpověď na mail.
Protože to je prvořadé.
Odpovídám hlavně tomu člověku, ten dostane soukromý mail.
Ale tím, že se na mě obrací, vlastně souhlasí s tím, že se obsah naší korespondence objeví na internetu.
Zpočátku mu chodily denně tak dva tři maily, dnes jsem už daleko za dvaceti.
Není tedy možné, abych na všechny dokázala odpovědět.
Nevím, jak dlouho znáš tyto stránky, ale nevěnuji jim maximum svého času.
Jsem na tom podobně jako každý druhý člověk (zaměstnání, rodina, nákupy atd...),
ani nemám žádnou sekretářku nebo webmastera, kteří by mi s webem pomáhali.
Jsem sama.
Dovedeš si to vůbec představit?
Přitom jsem nedávno, po online konferenci 14.2., byla v šoku,
když jsem zjistila, jak server seznam.cz vyhodnotil moje stránky v sektoru Záhady a tajemno.
Tohle rozhodně nebyl můj cíl.
Přitom na jiných webech pracují celé týmy lidí...
Ach jo.
Opravdu to není jednoduché, jsou dny, kdy se k počítači vůbec nedostanu.
Přesto se tam nové materiály objevují.
Nikdy jsem neslíbila, že odpovím na všechny maily.
To není technicky vůbec možné.
Není v tom ani žádný systém.
Proto Tvá reakce tři dny po odeslání prvního mailu je absurdní.
Na vztahové otázky neodpovídám vůbec, jsou v sektoru Vaše vztahy.
Mnohokrát jsem tady už zmínila, že kdo trvá na odpovědi a prostě ji chce a chce a chce, nejlépe dnes,
ať kontaktuje někoho jiného, kdo má na něho čas a prostory a kdo má i určitá pravidla hry.
Také jsem navštívila jiné weby...
Také jsem pochopila, o co na internetu jde...
Nestojím s nataženou rukou a nechci v první řadě platbu, jak je tomu jinde, to sis možná všimla.
Nechci být pod tlakem, nechci se zbláznit.
Beru tyto stránky jako můj soukromý deník, jako evidenci, důkaz, že se něco děje.
Nechávám do něho - prakticky celému světu - nahlédnout.
Jsem ráda, že mi lidé píší, ale nemohu odpovídat všem.
Den má jen 24 hodin.
Můj, stejně jako Váš.
Nevím, jak to udělat jinak.
Kdo má zájem o soukromý výklad (nedávno mi přišla např. prosba o výklad z ruky podle oscanované fotografie),
může mi napsat o osobní setkání.
Pak už záleží na individuální domluvě, nemám žádné úřední hodiny ani místnost.
Případně je možné zúčastnit se některé z akcí.
© Wahlgrenis
15.03.2006
