Internet a TV nejsou pro život důležité
Mila Wahlgrenis,
Po dlouhé dobe jsem se konecne dostala k pocitaci a uz treti den studuji Vase stranky,
je tam od jara toilk novych a zajimavych veci, ze se nemohu odtrhnout.
Bohuzel si zitra majitel pro svuj PC prijde, tak Vam pisu aspon par radku.
Praci, co jsem nasla na jare, jsem si bohuzel neudrzela,
po zaskoleni me prevedli na nocni smenu (od pulnoci do 8 h. rano)
a ja jsem ztratila rytmus, zpomalila jsem a do tydne jsem byla venku.
Za mesic jsem si sehnala dalsi praci v balirne masa, tam to dopadlo podobne, jen rychleji.
Jsem stastna, ze se mi podarilo splatit vetsinu dluhu a udrzela jsem si aspon elektrinu.
O internet a TV jsem prisla, ale to neni pro zivot dulezite.
Snazim se ted hodne cist.
V prosinci mi nebylo dobre, volala jsem jedné pani z organizace pro pomoc emigrantum, aby mi poskytla nejakou informaci.
Ona ale z meho hlasu poznala, ze mi neni dobre, prijela a vzala me na pohotovost.
Psycholozka mi tam pak podle testu urcila diagnozu - vaznou depresi,
bohuzel nemam penize ani na leceni ani na leky, tak se alespon snazim vycist neco pozitivniho z knih.
Tou depresi si vysvetluji moji vecnou unavu i odstup ostatnich lidi.
Z Vasich stranek jsem pochopila, jak je negativni pokouset se o unik a take verim na karmu,
musela bych se sem vratit a pristi zivot by byl horsi.
Pisete, ze musim byt trpeliva.
Myslim, ze jsem, a tak budu cekat dale a doufat.
Moc Vam dekuji, ze jste si muj vzkaz precetla i za Vase stranky ve kterych nachazim utechu.
Johanka z Kanady 10.01.2006
© Wahlgrenis
10.01.2006
