Další poselství odjinud, čtěte - pokračování
Drahá Wahlgrenis,
měla bych dvě malé poznámky k tématu "Co nám tají Afrika", mohu-li.
Za prvé:
Ve fotografiích vesmíru se nedá číst jako v knize, vesmír nemá nic tak jednoznačného, jako jsou písmenka.
Používá se trochu jiný orgán, jistě tušíte... jako s překvapením objevila Štěpánka.
"Love looks with the eyes not with the mind." Řekl William Shakespeare, ale to by byl dlouhý příběh.
Za druhé:
Nemyslím, že Afrika tají.
Jen neříká každému na potkání... a to je rozdíl.
Ostatně důkazem jsou tyto střípky, které se jako skládanka hromadí a zapadají.
Afrika ve skutečnosti pláče a doufá, že to lidé uvidí.
Doufá, že lidská bezcitnost není tak velká, aby mávla rukou.
Elleanor 16.09.2006
Milá Wahl,
dosud jsem k tomuto tématu neměla co důležitého napsat, až dnes...
Když jsem se podívala na obrázek od Blanky, hned mě tam zaujala ta kočičí ouška.
Kdysi jsem se o Egypt hodně zajímala a vzpomněla jsem si, že kočka byla považována v Egyptě za posvátné zvíře,
byly jí připisovány různé magické schopnosti - třeba schopnost komunikace s podsvětím.
Její kult byl spojován se dvěmi bohyněmi - divokou Sechmet a mírnou Bastet.
Sechmet - zobrazovaná se lví hlavou - představovala ochránkyni vesmíru před veškerým zlem,
Bastet - jež byla vyobrazována s hlavou kočičí - byla považována za bohyni mateřství, lásky a plodnosti.
Tyto dvě bohyně byly naprostým protikladem jako třeba noc a den nebo láska a nenávist,
zároveň jedna byla součástí té druhé, tvořily dokonalý celek, harmonii.
Možná je to určitý impulz směrem k nám.
I přesto, že jsme odlišní, dohromady tvoříme jeden celek, jednu pozemskou rodinu.
Neměli bychom tedy odmítat ty, kteří jsou podle našeho soudu příliš jiní než my,
dávat impulz k nenávisti, diskriminaci nebo rasismu.
Ale snažit se jejich odlišnost pochopit, nabídnout jim porozumění a lásku, protože jedině tak můžeme být šťastní i my sami...
Měj se moc krásně, milá Wahl.
Darmie 17.9.2006
Drahá Wal,
včerejší rozmluva od 21 hod.:
- úcta k sobě a všemu co nás obklopuje
- láska k sobě a všemu co nás obklopuje
- laskavost k sobě a všemu co nás obklopuje
- odpuštění k sobě a všemu co nás obklopuje
A následovaly vize:
Mám vize sluchové, čichové, nyní jde o šumění moře, burácení vln, moře
Další vize: symbol ryby; kostel; mladý muž ležící v posteli - nemoc.
Loď ve vzduchu, kulovitá, z ní sem jsou vyslány 4 bytosti, záchrana možná,
pomoc těm, kteří jsou čistých srdcí, hlava koně s krkem za mrakem,
pokojné vzezření, shůry dolů obrovský pilíř mohutné energie,síly, světla jde až dolů skrze Zem dále,
jde o cestu, po té jsou vysláni další bytosti, odtud i mimo tuto planetu,
tvoří společenství, uvnitř toho pilíře je "velící" bytost, další jdou ve světle a se světlem,
nese je a oni jej, stále jsme však spojeni s tou "velící" bytostí a s pilířem, obrovská síla.
Pokračuje to dál: černo, černý mrak - stoupá, tvoří houbu, hoří, sopky, černí milenci,
delfíní ocas skrze mrak, je také černý, vystupuje černá pyramida -
obklopuje ji bytost, žena, na vrcholku pyr. má hlavu a celým tělem v med.poloze ji udržuje, hlídá, chrání,
"drží pyramidu v klidu", zlatá bytost - bezpohlavní, celistvá, sedí na kolečkové židli,
kola nejsou viděna, netřeba, za ní bytost - fialové energie,
do středu té bytosti je sv. fial. od středu vně tmavší a tmavší, je součástí té "zlaté" bytosti,
"fialová" ji jako by natáčí do různých stran a "zlatá" svítí, láska,
krmení dítěte matkou - otec za dítětem tvoří ochranu nad rodinou - "střeží",
dům, 4 pilíře - syté, pevné, jasné, bílé pulzující/svítící, jakoby solné, ale se solí to nemá nic společné.
Potom 2x k mému srdci po stole "přichází" (sama od sebe;o)) věštecká koule.
Jsme označeni, není třeba strachu, možné odplutí odsud, nesouhlasím, šlo o nabídku, ne příkaz, přijato.
Čtyři bytosti z lodi skrze jakýsi zvon plný kruhů, smyček, ok posílají ener. soustředí ji naráz.
Sladkovodní nádrž, poklidná hladina, přířodní nádrž, obrovská síla, nádhera, bílý lev.
Poté jsem byla vyzvána k malování, papír byl přede mnou, nedívám se a maluji druhou rukou než tou, s kterou běžně píši.
Mám Ti to přeposlat, nemám se ptát na obraz, řekneš mi více, děkuji.
Věruška 18.9.2006
Milá Věruško,
děkuji za přeposlání Tvé vize.
Zajímavé na tom je ještě jedna věc - nebyla to totiž jediná událost včerejšího dne.
Nevím, jestli je nutné, abych "překládala" každý jednotlivý obraz Tvé vize.
Nezlob se, ale je to hodně jasné, vlastně je to pořád stejné, varování, které přichází a kterému nechceme rozumět...
Kdo má porozumět, rozumí, to je jasné.
A kdo ne, může si číst na iternetu klidně někde jinde...
(Tyto stránky nejsou tzv. povinné, dá se bez nich žít; to jen tak na vysvětlenou všem, kdo s nimi má problém.)
Já tomu rozumím a věřím, že i ostatní, kteří mají rozumět, vědí, o co tady jde.
Včera ke mně dorazila další kontaktní věc.
Nebo snad další překladač, slovník, nebo tak nějak.
Samozřejmě děkuji touto cestou, to bych si neodpustila...
Nemohla jsem hned reagovat, protože jsem byla zcela šokována výpovědí, která ke mně přišla.
Ano, jsou to informace z jiných světů, týkají se zde položených otázek, týkají se i pyramid v Egyptě i jiných věcí.
Ale nemají přijít k uším všech lidí.
Číhá tady totiž spousta nepovolaných, kteří by mohli více ublížit než pomoci.
Přesto věřím, že ten správný čas přijde.
W.
18.9.2006
Wal, děkuji.
Překládat vize není třeba, to je jasné,
"překlad" byl směrován na obrázek, to byla má žádost a jejich doporučení.
Pokud budeš potřebovat, jsem Ti ku pomoci.
Věruška 19.9.2006
Milá Věruško,
pokusím se tedy přečíst Tvůj "obrázek", který se na první pohled ani jako obrázek nejeví...
Je rozdělen na dvě části, v té levé je naše minulost, pravá značí budoucnost.
Nejprve se podívejme nalevo.
Jsou tu jakoby dvě jehly nebo injekční stříkačky, které přinášejí (přinesly) na planetu Zemi určitou informaci.
Kolem jejich hrotů je jakási podivná osmička, nekonečno, které značí propojení jiných světů.
Úplně nalevo je srdce, symbol lásky, který měl naši planetu obestřít ve všech směrech.
Bylo na nás, lidech, jak s tímto materiálem - tedy informací odjinud a všeobjímající láskou - naložíme.
Bytosti, které nám tento impuls daly, planetu opustily.
To je jasně vidět nad tou pravou "jehlou".
Sice nejsou tady, ale také nejsou daleko.
Jsou v bezprostřední vzdálenosti, sledují, co se tady děje, resp. všechno, čeho jsme jako lidstvo schopni.
Všimni si toho spojení z levé do pravé části, je to jako provázek, neviditelné lanko.
Jak my - tak oni.
Mohou všechny naše špatné činy trestat, mají ty páky, které člověk ale ve své boharovnosti nazývá živelními katastrofami.
Jsou to všechna ta zemětřesení a tsunami, sucha, nekonečné deště, pády letadel a raketoplánů.
Tam, kde si člověk nemá už dál nic dovolit, ale přesto si dovoluje, tam musí dostat přes prsty.
Nic v tomto světě nevzniklo z péče člověka, všechno k nám přišlo nebo jsme podědili po minulých generacích (a nejen těch).
Ovšem nechováme se podle toho.
V pravé části pak je vývoj do budoucna...
Co by se mohlo stát...
Je tam opět srdce, ale tentokrát otočené, jako by už na lásku nebyl čas nebo prostor.
Jako bychom už tu poslední šanci promarnili a na nějaké další sliby, že už to nikdy neuděláme, bylo už pozdě.
Je tam skluz zpět, to je ta lomená čára.
Pak je tam symbol ryby.
Předvývoj člověka.
Nová cesta, nová šance.
Jako bychom to jednou pochopit měli.
Jenže teď se to nepovedlo...
Jako by mělo všechno začít od nuly...
Je to hodně pesimistický obrázek, ale je to zatím "jen" obrázek.
Zatím jsme v té levé polovině, zatím ještě pořád máme šanci, že svoji cestu pochopíme, zatím ještě ta naděje tady trvá.
W.
19.9.2006
Ano, tak jest, jest i více, je třeba spolupracovat, hlavně když se ti nechce, je třeba se řídit našimi pokyny.
Máš možnosti nahlížet, však nutností je spolupracovat, to je třeba.
Nevybírejte, s kým spolupráci konat, je třeba sjednocení, laskavost, otevřenost lásce,
nechtějte se vyvyšovat a nevyvyšujte se, konejte tak, jak máte.
Buďte si navzájem pomocí, stmelením, pro celek pracujte, ne sami za sebe,
spojujte se, dáme vám s kým, buďte otevřeni sdělením, není rozdělení, jde o sjednocení.
Díky.
Věruška 19.9.2006
Drahá Wahlgrenis,
při posledním úplňku, kdy došlo k částečnému zatmění Luny, pluly obrazy vytvořené z mraků po nebi...
dívali jsem se na ně se synem...
tmavý kůň, ryba, všechny pluly směrem od východní strany, kde zářil měsíc směrem k severu...
stejné obrazy, o kterých se zmiňuje ve své vizi Věruška...
Od Luny se do všech světových stran rozprostíraly kužely světel...cesty...
A na opačné straně oblohy, na západě zářila hra ohnivých světel...
klidná, tichá bouřka, jako předzvěst čehosi nového, nově příchozího, za doprovodu ohně, energie, světla...
Přiznám se, že když Blanka vykreslila na vrchol pyramidy srdce, velmi, velmi se mi ulevilo, protože tak jsem cítila
a cítím atmosféru Gízy, místa setkání Bohů, božské rodiny.....místo Lásky...jak jsem už psala...
domova, klidu...a obraz "kočičky"...velké Sfingy, spojení čtyř pevných živlů.
Děkuji,
Dalet 19.9.2006
Milá Wahlgrenis,
už jednou jsem se Ti pokoušela sepsat svoji úplňkovou meditaci, i když mi to psalo lehce,
stále mě něco rušilo a email jsem snad čtyřikrát ukládala rozepsaný a nakonec přišel popud
a já ho těsně před závěrem celý smazala, následoval sen, který mi to potvrdil.
Jestli tento email dostaneš, znamená to, že ti měl přijít, že to co Ti napíšu, máš číst.
Možná to nebude příjemné.
O úplňku jsem meditovala díky milé ženě s krásným srdcem, Otce.
Chtěla jsem se na meditaci dobře připravit, soustředit se, ale na první pohled to nevyšlo.
Na balkon za mnou přišel manžel, pozorovali jsme spolu hvězdy a bavili se tím, jak se dvě z nich podivně chovají,
vždy, když jsme se na jednu z nich podívali, prostě zmizela.
Tak jsme si z toho udělali trošku legraci, jako že nás zřejmě pozorují mimozemšt"ané a vždy, když se na ně díváme, zneviditelní se.
Představili jsme si, že nás vidí zvětšené a tak jsme jim začali mávat, poskakovat,
dělat různé obličeje, aby jako viděli, co jsme my lidstvo vlastně zač.
Pak jsem posadila, ztišila, zavřela oči a přišly nádherné obrazy plné fantastickým barev.
Být malíř s fotografickou pamětí, čerpám z nich do konce života.
Pokusím se popsat, to co popsat lze.
Pyramidy, jako obrovské energetické zářiče, z kterých stoupal silný sloup energie,
pyramidu s božím okem - stejnou jako na dolarové bankovce -
poskládanou z odstínů nádherných do sebe zapadajících barev na barevném, stejně tak mozaikovitě poskládaném pozadí
a co bylo uplně nejkrásnější - pyramidy, ukryté pod krajinou, překryté kopci, lesy, loukami, řekami, údolími...
Tak proto tak škodí každý zásah do krajiny?
Každá necitelně postavená stavba, gigantická města, nesmyslné přehrady,
každý kus betonu, který překrývá, který brání přirozenému proudění blahodárné energie?
Proto je nám v lůně matky přírody tak krásně?
Proto odcházíme nabiti pozitivní energií z lesa, proto nám každý kousek zeleně tolik dává?
Logicky z toho vyplývá, že energie, která nemůže přirozeně proudit, někde se hromadí a pak sebou přináší vše, co kolem sebe vidíme.
Neumím předpovídat budoucnoct, co bude, co příjde, ale něco mi říká, že vše je jen změnou k dobrému.
Určitě si ale nemyslím, že i kdyby se dělo na naší planetě, co by se dělo, určitě nikdo nepřilétne a nebude zachraňovat "vyvolené",
tělo není to, o co tu kráčí, jde o naše duše.
Nikdo nás nebude třídit podle zásluh, ani podle barvy aury.
Napadá mě, že kdyby lidstvu hrozilo vyhynutí a byl vyšší záměr, aby se tak nestalo,
budou zachráněni jen jedinci schopní reprodukce, tedy fyzicky zdraví.
Shodou okolností jsem oprášila knížku, kterou jsem četla prvně před devíti lety.
Je o číslech a jejich vlivu na nás.
Po tisíc let se rodili lidé s jedničkou v datu narození -
spousta generací, pro které byl a je přirozený pocit Já, já myslím, já vnímám, já chci, já potřebuji, já postrádám...
Nyní je vše jinak a bude ještě po dalších tisíc let,
rodí se a budou rodit lidé s úhlem pohledu My, je třeba pro nás, je třeba pro jiné, je třeba pro zemi...
Rodí se generece lidí, pro které ekologie, celosvětový prospěch nebude jen náplň diskuzí, ale něco, co jim bude samozřejmou náplní života.
Není to nadějné?
A ta dvojka v letopočtu ovlivňuje i nás, dříve narozené, proto se nyní tolik lidí vrací k "alternativnímu" způsobu myšlení,
proto se tolik lidí zabývá "nadpřirozenem".
Není to móda, je to něco k čemu jsme přirozeně posouváni.
Milá Wahlgrenis, ted" k tomu nepříjemnému, co už jsem zmínila na začátku dopisu.
Zdál se mi o Tobě velmi nepříjemný sen.
Pokouším se najít řešení zdravotních problémů našeho mladšího syna.
Myslím - vím, že to souvisí s něčím, co se stalo v minulém životě.
Zdálo se mi, že Ty můžeš mít v ruce jednu z nitek toho zamotaného klubíčka - když jsem si v duchu formulovala dopis pro Tebe,
odpovědi mně začaly napadat samy a pokaždé, když se k tomu v myšlenkách vracím,
napadají mě další a další detaily toho starého příběhu.
Přijde mi, že u čekám jen na to, až ke mě přijde nápověda na řešení.
Právě v tého fázi ke mě přišel sen o Tobě.
Měla jsi v něm fyzickou podobu ženy, kterou dobře znám a je pro mě symbolem falše.
Je pro všechny velmi vlídná, milá, všechny ale klame, ve skutečnosti je uplně diametrárně odlišná - tvrdá, zlá a sobecká.
Byla jsi u sebe doma, lidé za Tebou chodili pro radu, dveře jsi měla otevřené, vešla jsem tedy po někom,
nebyla jsi sama, byly s tebou další tři ženy, začaly jste přede mnou mluvit "anglicky", tak, abych vám vůbec nerozumněla,
nemusím popisovat, jak nepříjemně to působilo, dala jsi mi pro syna malou lahvičku s kapkami,
byl na ní "návod" napsaný malými písmenky, každé slovo jsem vnímala jako výsměch mně.
Výklad snu, který mě napadá, se mi ani nechce příjímat.
Čekala jsem, jestli ještě něco přijde, ale nepřišlo nic.
Jen se mi zdá, že Tvoje příspěvky, které nyní zveřejňuješ, jsou jako Ty otevřené dveře do Tvého bytu, kterými mě vyzýváš ke vstupu.
Tak už jsem tedy tady.
Wahl, zdá se mi, že něco je špatně.
Nelíbí se mi v poslední době některé věci, které píšeš.
Působíš na mně jako dítě, které stojí u klíčové dírky ložnice rodičů a říká, tak ještě kousek a budu vše vědět.
Wahl, copak neslyšíš, to co Ti napsala třeba Irenka - vzkaz - nepátrejte po tajemství pyramid...
Vzkaz tiskacím písmem - Pro ty, co se stále pokoušejí pokoušet - mi také silně přišel, že je o Tobě.
Wahl, nepíšu Ti to z nějaké nelaskavosti, naopak, musíš to cítit.
Bylo by ode mně pokrytecké to nenapsat.
Wahl, nezapomínej, že jsi člověk, ať už jsi byla kýmkoliv, nyní jsi se narodila z matky a otce, žiješ tady, teď a nyní.
Tvůj úkol je pomáhat druhým, ne se pachtit za stále větším poznáním.
Každý Wahl, kdo uviděl ve svém životě světlo, koho se dotkla láska, má povinnost, to předávat dál, v jakékoliv formě,
někdo básní, jiný obrazem, jiný hudebním dílem.
Někdo tím, že bude neustále opakovat lidem stále stejné už tolikrát vyřčené pravdy.
Bude házet zrníčka, nebude se ptát, nebude nic čekat, nebude soudit, musí jen stále házet a házet, na úrodnou i neúrodnou půdu.
Wahl, všichni jdeme po stejné cestě.
S láskou
Anna Růže 19.9.2006
P.S. - včera se mi na chvilku stal ze jména "růžový keř", není v Bibli popsán příběh,
kdy na někoho (panenku Marii) promluvil "hlas" z růžového keře... já jen,že vím, že jsem jen příjímající a vysílající...
Preji pekny zbytek vikendu..
Navstivil sje Vase stranky a cetl spoustu zajimavych prospevku..
Nemohu s Vami pochopitelne polemizovat, nebot jste vyvolena videt vic.
Ale nektere Vase odpovedi jsou plne skepse a rezignace, jakoby svet v soucasne podobe mel zaniknout a nedalo se tomu zabranit..
Skoda, asi vidite vic nez ja..
Mne trosku optimismu zbylo..
Buh Vas opatruj..
Mozna, ze bych Vam pro zmenu mohl zase dat trosku energie a optimismu, za ktery vdecim mimo jine i Vam..
Zdravi
Milan 17.9.2006
Díky za stránky, kde moudří lidé zítřka už dnes nabízejí formy spolupráce s entitami, pro které minulá doba neměla pochopení.
Ještě to bude chvilku trvat, mám k tomu také co říci, ale ještě doba nedozrála k tomu,
aby se v hlavách lidí našlo místečko pro jiné paradigma existence, které zpracovávám.
Hezký život přeje
Jan 14.9.2006
Krásný slunečný den,
zcela náhodou jsem natrefila na Vaši stránku a vím, že to náhoda nebyla.
Chtěla jsem se s Vámi podělit o štěstí, které prožívám, mám lásku, víru v něco věřit, slyšet a cítit to,
co jiní nemohou přes svoji povrchnost a zaslepenost bohužel vidět.
Jsem ráda za to, že chápu jisté pozemské starosti a trápení
a nemám potřebu nikomu nic vyčítat a zároveň si uvědomuji, jak jsou všechna řešení jednoduchá a prostá.
Láska a pokora, dvě slova, která však mají neuvěřitelnou moc a jsou základem, smyslem všeho.
Jen to přijmout a řídit se podle toho, jak jednoduché, přesto pro někoho velice těžké.
Každý má svůj čas, svoji délku vývoje, škoda jen, že lidé neposlouchají více svůj vnitřní hlas,
nemuselo by mnohdy docházet ke zbytečným komplikacím a rychleji by směřovali k cíli.
Vím, že to není jednoduché, sama bych raději někdy zahnala,
nepřipustila si určitou myšlenku, ale člověk si uvědomí,že je vlastně obdařen a měl by být za to vděčen, hlavně to přijmout a řídit se tím.
Cítím, užívám si přítomnost bytostí z jiného světa a jsem za to neskutečně ráda, miluji je.
Mívám krásné sny, slyším přenádherný zpěv, zástupy lidí se svíčkami, občas mě navštěvují ve snech moji blízcí, kteří zemřeli.
Mívám však sny, které si někdy nedokážu vyložit,
např. se mi už velice dlouhou dobu zdá, že vidím padat letadlo, vrtulník do míst, kde jsem já,
slyším ve snech neuvěřitelný rámus, který mě vytrhává ze spánku,
tohle se mi jednu dobu zdálo velice často,
bylo to nejvíce v období,kdy byly spáchány teroristické útoky, tak vždy, když se mně to zdá, myslím, že se něco stane.
Jsem ráda, že můžu kontaktovat osobu, která je "na stejné vlně", ale zároveň jsem měla potřebu tohle vše napsat.
Cítím se teď moc fajn.
Děkuji Vám za vše, slova jsou někdy zbytečná, nevystihují dostatečně to, co člověk cítí.
Přesto bych chtěla předem poděkovat, pokud jste si tyto řádky jen přečetla.
S pozdravem
Iva 19.9.2006
Ahoj, Wahlgrenis,
davno som sa neozvala, ale stale som tu.
Samozrejme s pozdravom vsetkeho dobreho a mnozstva lasky pre vsetkych.
Co ma dnes zaujalo, je kratka sprava v mediach o tom,
ze z mociarov pri obci Gbelce (juh Slovenska, pri meste Sturovo) sa behom par dni stratilo mnozstvo vody.
Hladina mociarov klasla asi o meter a pol a ludia ani netusia, kam sa voda podela.
K tomu este jedna suvislost:
pri tomto mociari naberaju sily stahovave vtaky, ktore maju namierene do Afriky.
Teraz budu mat problem.
Je to nahoda alebo sa z nejakeho dovodu nemaju do Afriky dostat?
Este raz mnoho pozitivnej energie...
Henika 7.10.2006
Milá Wahlgrenis,
dnes jsem podruhé pročítala maily, které chodí na Tvé stránky a řekla jsem si proč Ti svůj sen nesdělit, nebo mnoha jiným.
Jde o to.
Před několika měsíci jsem měla velmi!!¨živý sen, který bych ráda popsala.
Začalo to běžným děním v mém domě a mého přítele, společně s jedním známým, který mne na Tvé stránky upozornil.
Najednou jsem z poza jednoho okna vypozorovala blížící se zvláštní formu mraku, gigantických rozměrů,
který se blížil od východu k jihu /přes západ - tedy opačným způsobem, než vychází slunce/,
a začínal zastíňovat celé okolí svým zatemněním,
mrak byl podobný ropné skvrně, teru, asfaltu,...
měla jsem obavy o zadušení při vdechnutí jeho výparů.
Mrak se pomalu blížil před okno naší kuchyně, která je na jihozápadě,
a já rychle běžela pozavírat všechny dveře, okna,
neboť mrak již zatemňoval celé okolí - až byla úplná tma - za běžného dne,
ale jiná, než při zatmění, či západu slunce.. takové přikrytí galagtickým ropným mrakem.
Měla jsem v hlavě jen svíčky, světlo,
pak dokonce zavařeniny, zásoby a otázku, jak dlouho bude tahle tma trvat??
Nebo navěky??
Dali jsme všichni tři hlavy k sobě a spojili se v jediném..ÓM...
Romana 20.10.2006
Krásný den drahá Wahl!
Od doby kdy jsem měla tu možnost osobně se s Tebou setkat v Hodoníně uběhlo už několik týdnů
a přesto zůstává toto setkání stále v mé živé paměti.
Dnes jsem se rozhodla Ti napsat můj včerejší zážitek.
Nejdříve jsem si během dne vyhledávala nějaké knihy, které jsme si s Kačkou (byli jsme v Hodoníně spolu) objednávali přes internet,
odpoledne jsem byla s dětma sbírat šípky
a potom jsem uvažovala o tom, že jsem dlouho nebyla právě s Kačkou sama,
abychom si mohli v klidu popovídat o těch věcech mezi nebem a zemí.
Chvíli na to se podívám na cestu a ona si to šlapala na kole přímo za mnou
(pak mi došlo jak jsem si ji vlastně myšlenkou přivolala) - jen tak na čajíček.
Tak jsme si ho uvařili a povídali, mezi tím jsem roztopila krbová kamna, které vybral a koupil můj zesnulý manžel.
Miloval pohled do ohně a moc se těšil na domeček který jsme měli rozestavěný,
ale bohužel osud tomu chtěl jinak a dodělat jsem ho musela sama.
Vyprávěla jsem Ti o jeho smrti a mé komunikaci s ním právě v Hodoníně.
Když u těch kamen sedím a hledím do ohně myslím vždy na něj, že právě on měl sedět vedle mne
a pozorovat ty plamínky a těšit se z tepla které dávají se mnou.
Ty kamínka mám prostě v hlavě spojené vždy s ním.
Když se oheň rozhořel, vložila jsem tam jeden velký kus který měl ostré hrany a z určitého pohledu mohl připomínat jehlan.
Po nějaké době jsem se s kamarádkou rozloučila a vyprovodila ji.
Když jsem si sedla ke kamnům žasla jsem nad tou krásou a bylo mi líto, že ji neviděla i ona.
Přes sklo jsem viděla obraz rozžhavené pyramidy - její zvrásněný povrch -
prohořelé dřevo bylo krásně oranžové a vlivem vzduchu se jeho povrch krásně rozpaloval a zase tlumil.
Bylo to jako při večerním západu slunce, ale kolem šlehaly plameny.
To jsem brala jako důkaz ohromné energie (oheň - živel - energie - síla).
Ty knihy jsem na začátku vzpomněla záměrně, protože při jejich výběru mne zaujaly právě tři o pyramidách,
které mne moc lákaly, ale nakonec jsem je neobjednala.
Tak mi možná ten večerní úkaz v kamínkách měl naznačit, že právě tuto tématiku mám číst
a Tobě o tom píši, protože na tvých stránkách sleduji psaní o tom "Co nám tají Afrika".
Ta pyramida vypadala téměr stejně jako obrázek který tam máš uveřejněn.
Řadím se mezi ty které fascinoval Egypt již jako dítě
a před nějaký časem jsem dostala od jedné hodné paní dokonce sošku Neferititi - již jsem se Ti o tom zmiňovala.
Své místo má právě u těch kamínek.
Hodně ne-náhod v jeden den nemyslíš???
Ty, ale o tom všem víš daleko víc a tak můj mailík můžeš brát jako postřeh někoho dalšího nebo snad i zapadne jako další střípek?
Ještě bych Ti chtěla popsat jeden můj předcházející zážitek.
21.10. v den sedmého měsíce výročí smrti mé lásky jsem zkoušela komunikovat
a již potřetí v den 21. mi nebylo dovoleno - je to zvláštní.
Zapálila jsem si fialovou svíčku kterou mi před nějakým měsícem darovala má kamarádka
a napadlo mne proč právě již po několikáté v den výročí nemám dovolenu komunikaci.
Zeptala jsem se Boha (myšlenkou) zda mohu komunikovat s ním a odpověď se mi vnukla jako "ano" -
trochu jsem se zarazila, protože dříve přes kyvadlo mi to dovoleno nebylo.
Potom jsem se zeptala zda mohu psát a už jsem dávala na papír slova která mi šla do hlavy.
Podpis byl Bůh všemohoucí.
Pocit: jsou to mé myšlenky - můj výmysl nebo je to taková krása která mi byla umožněna?
Stejné jako s kyvadlem - člověk trochu pochybuje.
Ten text je tak krásný, že bych si ho snad nevymyslela.
Ovšem nejsem si jistá jestli při takové komunikaci nemůžu něco pokazit nebo sebe ohrozit - napojením nějaké duše.
Vždy žádám o ochranu vyšší síly.
Už se s Tebou loučím, když mi budeš chtít něco napsat tak to udělej a když ne i tak budu ráda, že Tě znám.
Měj se krásně
Jana 27.10.2006
Vážená Wahlgrenis,
předem avizuji s omluvou, že tento dopis bude patrně trochu delší a stejně nemůžu napsat všechno.
Ale myslím, že už nemůžu odkládat ti napsat.
Děje se toho mnoho, ale chci psát o jedné věci, ze které se stává zajímavý příběh - zatím bez konce, který se týká nás všech.
Již delší dobu se zabývám tématem vztahů,
přičemž vztahy (které ty neřešíš) nezahrnují jen otázky typu „kdy potkám toho pravého“ a „proč mě ona nechce“.
Všechno ve vesmíru existuje díky vztahům, jinak by se to rozpadlo a nemohlo by nic existovat.
Všechno je propojené, a nejdůležitější pro nás je, že všichni lidé jsou propojení, všichni jsme vlastně jedním.
Koneckonců partnerský vztah je jen generálkou pro pochopení této věci, v něm zjišťujeme, že nejsme jenom my,
že nemůžeme myslet a cítit jenom za sebe, ale musíme se snažit pochopit i toho druhého.
Tato propojenost se projevuje ve všem, třeba i v tom, že se na tebe lidé obracejí pro radu.
Jak by mohli očekávat, že jim budeš umět poradit, kdyby alespoň podvědomě netušili, že nejsi od nich oddělený vesmír,
ale dokážeš se na ně třeba i „napojit“, dokážeš zjistit jejich problémy a jejich příčiny?
To by nebylo možné, kdybychom nebyli propojení.
Stejně tak pro tebe by nemělo žádný význam radit cizím odděleným lidem a ani by to vzhledem k té oddělenosti nebylo možné.
Všechno je propojené a došel jsem k přesvědčení, že teprve až si lidstvo a každý člověk uvědomí,
že problémy a starosti toho druhého jsou i moje problémy, že chyby toho druhého jsou i moje chyby,
ale také že i úspěchy a radosti toho druhého jsou i moje úspěchy a radosti, neposuneme se dál.
Protože jsem sledoval tvoje stránky, zajímavé bylo, že se mi pořád objevovala myšlenka,
že toto nějak souvisí s tématem Co nám tají Afrika, ale nevěděl jsem proč a jakou to má souvislost.
Pak jsem na tvých stránkách několik týdnů nebyl, a když jsem se tam znovu podíval,
bylo tam spousta nových příspěvků k tématu Co nám tají Afrika.
A to mi vyrazilo dech, protože velmi podobné zážitky, myšlenky jsem v té tobě prožíval taky a došel jsem k velmi podobným závěrům.
Byl to velmi silný pocit, ale nejdůležitější pro mě bylo zjištění, že se na informace,
které ke mě přicházejí intuicí nebo od ochránců a podobnými způsoby, můžu spolehnout,
do té doby jsem je bral, jako že to může být pravda a nemusí.
Začal jsem víc komunikovat se svými ochránci, nejlepší je to každý den, rozhodně se to vyplatí, protože mají pro mě každý den něco nového.
Budu psát jen to nejdůležitější.
Krátce na to ke mně přišla z ničeho nic zajímavá vize.
Aniž bych je nějak volal, přišel ke mě obraz starých Egyptských božstev.
Najednou přišli ke mně, někteří seděli, jiní stáli, bylo jich asi 5, cítil jsem dokonce i vůni starého Egypta.
I když nic neříkali, já jsem věděl přesně, proč přišli -
ukázali se mi, aby mi potvrdili, že téma vztahů a propojenosti skutečně souvisí s Egyptem a „utajenou Afrikou“.
Byla z nich cítit veliká síla a byl to opravdu majestátní zážitek.
Pak zase stejnou cestou odešli.
Ještě později jsem zjistil, že ta cesta, či kanál, kterým ke mě přišli, tady existuje stále
a na jeho konci tato božstva čekají a jsou připravená mi sdělit potřebné informace.
Ještě později jsem však zjistil, že tam nejsou jen proto, aby mi mohli sdělovat informace z té druhé strany,
ale také proto, aby mi zabránili dostat se k těmto informacím, a to už tak příjemné nebylo.
Jsem snad malý kluk, který se musí hlídat, aby něco neprovedl?
Příběh ale ještě pokračuje.
Velmi mě zaujala informace o Kosmické události 17. října, kdy Země měla procházet paprskem,
který všechny naše myšlenky a touhy a přání milionkrát zesiluje.
Ten den byl opravdu výjimečný a rozhodně jsem se chtěl k této výzvě připojit.
Kromě dvou osobních přání, z nichž jedno se mi tam připletlo automaticky a setrvačností, jsem přemýšlel, co bych si měl přát,
jestliže každé přání bude milionkrát zesíleno a urychleno?
Rozhodl jsem se poradit se svými ochránci.
Oni mi odpověděli otázkou:
Jak by měl vypadat svět, ve kterém bys chtěl žít?
A umožnili mi tato přání vidět.
Byl by to takový svět, kde si každý může poletovat, jak chce a nikdo nikoho nekontroluje, ani neruší.
Všichni se objímají a mají se rádi, protože zkrátka není žádný důvod, proč by se mít rádi neměli.
Když si dva lidé zkříží cestu, tak si vzájemně dají přednost, protože vědí, že z toho budou mít prospěch oba.
Je důležité, abychom žili v hezkém prostředí a chovali se k sobě dobře.
Jestli si v tu chvíli něco podobného přálo třeba 100 tisíc lidí na této planetě, to by tak hrálo, aby se to nějak neprojevilo.
Současný svět je bohužel jiný.
Když si dva lidé zkříží cestu, chce jeden druhého srazit a zvítězit, a ani jeden z nich se nedostane dál.
V těchto žabomyších pitomostech stráví celý svůj život.
A to ještě není všechno.
O něco později různé indicie obrátily mou pozornost k Tibetu.
V tamní filosofii jsem našel odezvu na téma propojenosti a vztahů, je to ostatně ústřední téma zejména mahájánového buddhismu.
Nakonec se mi dostala do ruky knížka Etika pro nové milénium, kterou napsal Jeho svatost dalajlama.
Abys tomu uvěřila, ocituji alespoň text ze zadní strany obálky, i když uvnitř knihy by se možná našla příhodnější citace:
„Soucit je tím, co činí náš život smysluplným.
Je to zdroj trvalého štěstí a radosti.
Je to základ dobrého srdce, srdce člověka, který jedná z touhy pomoci ostatním.
Prostřednictvím laskavosti, náklonnosti, poctivosti, pravdy a spravedlnosti ke všem ostatním zajistíme si svůj vlastní prospěch.
Není to záležitost pro komplikované teoretizování. Je to záležitost zdravého rozumu.
Nelze popřít, že zájem o ostatní se vyplatí.
Nelze popřít, že naše štěstí je neodmyslitelně svázáno se štěstím ostatních.
Nelze ani popřít, že když společnost trpí, my sami budeme trpět.
Rovněž nelze popřít, že čím více jsou naše srdce a mysl zachváceny nesnášenlivostí, tím zoufalejší jsme.
Můžeme odmítnout všechno ostatní: náboženství, ideologii, veškerou získanou moudrost.
Ale nemůžeme utéci nutnosti lásky a soucitu.“
Není to úžasné?
To je víc než krásné potvrzení toho, co jsem psal výše.
Zdá se, že už je tady připravený nějaký plán či myšlenka, jak by měl vypadat lepší svět.
Problém je, jak to nacpat do hlav a srdcí nás, lidí.
Myslím, že v této knize by mnoho lidí, kteří ti píší, mohlo najít odpovědi na svoje otázky a rád bych ji tvým prostřednictvím doporučil.
Jen mi vrtá hlavou souvislost s Egyptem, proč píšeš Co nám tají Afrika, proč Egypt ano, a ne Tibet?
Velice mě baví číst mezi řádky.
Myšlenka propojenosti všech lidí se objevuje všude a lze jí použít jako klíč k řešení úplně každého problému.
Pokud se ovšem umí s klíčem zacházet.
Včera mně z tvých stránek zaujal spor o to, zda si má člověk, který dostal dar léčit nebo vidět budoucnost a podobně, za své služby nechat platit.
I tady jde aplikovat myšlenku propojenosti, a není k tomu nutné žádné duchovní prozření, ale jednoduchá matematika, kterou zvládne i prvňáček.
Předně ale bych řekl, že označení „dar“ není přesné.
Dar je něco, co je nám dáno a pak to máme a můžeme si s tím dělat, co chceme, ale tak to není.
Jako v pohádce Tři veteráni, pokud darů nepoužíváme správně, přijdeme o ně.
Přesnější je tedy říci, že určité schopnosti jsou nám pouze propůjčeny.
Takže k té matematice: výchozí bod je 0.
Jsou-li nám propůjčeny určité schopnosti od vyšších sil, musíme přičíst jedničku.
Abychom si schopnosti zasloužili a udrželi, musíme vyšším silám něco vrátit, odečteme tedy -1.
A konečně objeví-li se někdo, komu pomůžeme díky těmto schopnostem, opět odečteme -1.
Pokud ten, kdo naši pomoc přijme, nic za to nedá zpátky, protože řekne:
ty máš dar zadarmo a je nemorální, aby sis za to nechat platit, bude on v plusu a my v mínusu, každopádně dojde k disharmonii.
Rovnice tedy vypadá takto: 0 + 1 - 1 - 1 = -1.
Čím více lidem budeme pomáhat díky svým půjčeným darům, a oni nám nebudou nic vracet, tím se budeme propadat do většího mínusu.
Je tedy vhodné za to něco dostat, už jen proto, že takovému člověku věnujeme určité úsilí a čas :)
Tak a budu končit.
Vlastně nepíšu, abych se na něco zeptal, jediná vyřčená otázka byla, jak souvisí tajemství Afriky s Tibetem?
Pokud bys našla i nějakou nevyřčenou otázku, na kterou je dobré odpovědět, nebude pro mě od věci si to přečíst.
Včera jsem se dozvěděl důležitou informaci a nevím, co bude.
Hlavní důvod, proč ti píšu, však souvísí s tématem tohoto dopisu, vše je propojené.
Jestliže jsem si z tvých stránek něco vzal pro sebe, tak teď zase něco vracím.
Přes malinké výhrady
S úctou a láskou
Jakub 15.11.2006
Milý Jakube,
na Tvůj příspěvek se nedá nereagovat.
Netuším, kolik toho o Tibetu a jeho historii víš, ale správně jsi pochopil, že má určitou vazbu na historický Egypt.
Možná jsi také četl nebo slyšel, že vždy po určité (z hlediska lidského života neuvěřitelně dlouhé) době
se na Zemi objeví "osvícený učitel", který má předat učení o moudrosti a láskyplném soucitu
(což není totéž jako lítost nad neštěstím druhým, ale jak píšeš - spíš určitý pocit souznění a propojenosti s druhými),
protože lidé i přesto, že chtějí štěstí, většinou žijí takovým způsobem, který jim přináší utrpení.
Kontakt s takovým člověkem jim pak umožní objevit v sobě vlastní dokonalost, protože on je vlastně odrazem jich samých.
Egyptská kultura byla z hlediska duchovního velmi bohatá,
a proto se (nejenom já) domnívám, že právě takový osvícený učitel přinesl do Egypta kdysi dávno (zhruba tak před pěti tisíci lety) učení,
která zde předal lidem, jež byli na podobnou cestu připraveni.
Egypťané uznávali velkou spoustu božstev,
oni to nebyli Bohové v pravém slova smyslu, ale spíš určité dokonalé formy existencí, čisté energie.
A pak když se na jeho učení postupně začalo zapomínat, přišel na tuto Zemi znovu,
tentokrát to byl Buddha Šakjamuni (čili historický Buddha naší epochy), který se před 2500 lety narodil v Indii,
a totéž učení, které bylo kdysi předáno v Egyptě, se pak dostalo do Tibetu.
V tibetských tajných učení se dále píše, že tuto Zemi má navštívit ještě poslední Buddha,
jeho jméno má být Maitréja a nazývá se také Buddha budoucnosti.
V té době by lidé ale měli být už na mnohem vyšší duchovní úrovni, než je tomu teď,
proto by tento Buddha měl předat mnohem vyšší učení.
Možná i proto se právě teď rodí tolik indigových dětiček:-).
Takže to máš vlastně jedno, jestli Wahl píše o tajemství Egyptu nebo Tibetu,
protože až na menší (především kulturní a jazykové) odlišnosti půjde o totéž.
Určitě víš, že se Wahl zajímá i o Tibet (to, že si pořídila tibetské mísy rozhodně není náhoda),
a proto si myslím, že tahle propojenost jí je víc než jasná.
S přáním všeho nejlepšího se loučí
Darmie. 20.11.2006
P.S.: Milá Wahl, děkuji za všechno, i díky Tobě jsem v poslední době spoustu věcí pochopila...
Drahá Wahlgrenis,
kdysi dávno jsem vyfotila (a poté vrátila přírodě) podivnou bobuli.
Přivolaný botanik z ní byl upřímně vyveden z míry a velmi se zajímal o místo nálezu.
Odpověď „na chodníku velkoměsta“ ho příliš neuspokojila.
Navíc, jeho atlas obsahoval obrázek podobného, nikoliv stejného plodu.
„Atlasová bobule“ byla červená…
Ale možná tomu jen nerozumím.
Fotku mám s mnoha jinými uloženou v počítači.
Kdykoliv se v mém příběhu něco důležitého stane, kdo ví proč se vynoří myšlenka na tuto bobuli.
Už kdysi mi cosi našeptávalo, že Ti mám nález ukázat.
Stejně jako včera (dokonce ta myšlenka začala být „mimořádně otravná“).
Pořád nevím proč, ale třeba je to důležité pro Tebe a já nemám vědět víc.
Takže závěr:
našla jsem něco, nevím co, ale vyvolalo to ostrou diskusi smísenou s nadšením (patrně díky závanu tajemství?).
To něco je s největší pravděpodobností buď Mesembryanthemum expansum nebo tzv. African rue (latinsky: Peganum harmala L.).
Ale proč se to připomíná zrovna ve chvíli, kdy se něco děje u mě?
Přeji příjemný večer
Elleanor a podivná bobule 20.11.2006
Vážená paní!
Konečně jsem se dostala k tomu,abych vám zaslala fotografie z Egypta.
Zdraví vás spolucestující z vlaku
Jitka 27.11.2006
Milá Jitko,
děkuji za obrázky z Afriky.
Ta jízda vlakem, kdy jste si s manželem přisedli do kupé, kde jsem jela já, nebyla náhodná.
Vaše fotografie z letošní dovolené v Egyptě totiž patří přesně sem na toto místo.
Normálně se nejspíš cestující ve vlaku nebaví, normálně si jen tak čtou své barevné časopisy, aby zahnali nudu,
luští křížovky, sudoku anebo počítají koně na pastvinách podél trati (za každého je bod!).
Jsem moc ráda, že jsme si povídali, že jsme se dostali k cestování i k obrázkům, které jste měla ještě uložené ve foťáku.
Do Afriky se nechystám.
Mám k tomu své důvody, přitom stále mocně kolem mě tyhle informace klokotají.
Nechci přímo říct, že se stahuje smyčka, ale něco se pořád děje...
Jsou to informace, které do sebe postupně zapadají stejně jako dílky do puzzle.
Postupně se vytváří definitivní obraz, který z jednotlivých malých dílků ale nikdo nerozpozná.
Je to úžasné, veliké...
Samozřejmě by bylo možné nad vším jen tak mávnout rukou a jít dál.
Jenže takhle já to neumím.
Ostatně zažili jste mě naživo, malinko jsem napověděla, co se za tím skrývá.
Mějte se oba moc hezky a ještě jednou děkuji.
W.
27.11.2006
To je síla.....
Úplně se mi tají dech...
To je monument...z pohladu z letadla je víc než jasné, že je vše zahaleno písečným šálem, bude odkryto až se posuneme...
Hezky mě mrazí....uf
Je tady se mnou něco, co mě drží okolo pasu
Je to okolo pupku a spíš pod pupkem...tam je to energetické "vejce" , jak se říká budhovo bříško.
Už vím - je to nějaký posel z egypta...vidím velblouda a zahalenou tvář...je to prostě doprovázející...
jdete po dobré cestě, jste v půli cesty... záleží na vás jak rychle přijmete a zvládnete druhou půli....
Náš pas je základním centrem energie...proto to přichází tudy...ten pocit.
drahomi :-) 27.11.2006
Milá Drahomi,
tam je solar plexus...
To je jasné, všechny ty strachy, děsy, se usazují právě tady
W.
27.11.2006
není to objetí láskové citové, nýbrž učící...jako když si žákem ve třídě, v které promlouvá vyučující
Jsem v pozoru s velkou pokorou
Myslíš, že je to podstatné?
drahomi :-) 27.11.2006
Je to hodně podstatné, jsou to propojovací okamžiky..
W.
27.11.2006
Milá Eleonor,
fotka je úžasná.
Zajímalo by mě, jak veliká byla bobule.
Okrasný česnek má množství takových bobulek umístěných na tenkých stoncích? (neodborné),
které dohromady tvoří velikou kouli.
Čím je cibule starší, tím větší koule.
Plody uvnitř bývají černé.
Určitě existuje více kultivarů.
Ale přesně takhle vypadají.
Asi by bylo dobré, kdyby fotka byla i z boku, aby byl lépe vidět tvar.
Eva 28.11.2006
Drahá Wahlgrenis,
něco se semlelo, spíš úsměvného, ale usoudila jsem, že Tě z takovými pitomostmi nemůžu otravovat,
Tvůj čas je vzácný.
Ale Evu něco zajímalo, ohledně podivné bobule.
Vyřiď jí prosím, že o okrasný česnek nejde (moje maminka je vášnivý „chovatel rostlin“, vykvetly by jí i hrábě).
Ona první řekla že TO nepoznává.
I botanik chvíli zíral.
Myslím, že česnek by poznal…
Bobule byla velká asi jako průměrný kaštan, ostny tvrdé a ostré.
Fotku z boku bohužel nemám.
Co se mi nelíbí, mažu, tudíž ty ze strany nevydržely.
Plody ve středu bobule byly tmavě modré, už scvrklé (jak je ostatně vidět).
Skořápka poměrně křehká…
Když jsem četla dopis o zvěrolékaři a panence woo-doo, napadla mě věta jednoho mistra bojových umění,
platí v dobrém i ve zlém.
Předej ji prosím: „pokud jedním prstem ukážeme na druhého, tři směřují k nám“.
Dlouho jsem přemýšlela o příběhu Kena a jeho starostlivého pána.
Všechna slova byla zbytečná, to důležité neřekneš…
ale našla jsem něco, co by určitě nejeden čtyřnožec rád vyslovil, kdyby mohl:
Psí modlitba
Můj pane,
říká se, že jsem nejlepší přítel člověka.
To je pravda.
Dělám pro Tebe všechno,
co mohu a co umím.
Uctívám Tě jako Boha.
V mých očích můžeš číst důvěru a lásku.
Snažím se vracet Ti dobro,
které mi poskytuješ.
Stárnu vedle Tebe a Tvých dětí,
hlídám Tvůj dům,
vodím nevidomé,
zachraňuji lidi v troskách a lavinách,
tahám sáně,
pomáhám dopadnout zločince,
bavím lidi v manéžích cirkusů,
snáším kruté bolesti v pokusných laboratořích
pro Tvé zdraví.
Milionkrát vrtím ocáskem,
abych Ti poděkoval za Tvou péči,
abych Tě přivítal doma
a dal Ti najevo radost.
Kdyby Tě všichni opustili,
já s Tebou zůstanu až do smrti.
Prosím Tě, pane,
abys ani Ty mne neopouštěl
a nechal mne u sebe dožít
ten můj psí život.
Budu Ti za to vděčný a věrný jako nikdo na celém světě.
A pokud by Tě zajímala ta zmínka ze začátku:
někdo, kdo mě trochu zná, usoudil, že jsem ty.
Obratem jsem ho uvědomila, že takový anděl určitě nejsem.
Dlouho trvalo než ustoupil i od tvrzení, že jsem aspoň nějaké Tvé dítě
(na stránkách vyčetl, že máš dceru, která se rodila trochu divoce, jako já).
Patrně Tě nikdy neviděl, pochybuji, že pak by si nás spletl.
Tak podobné si určitě nejsme
Přeji příjemný večer,
Elleanor 29.11.2006
Krásný den, milá Wahl,
moc vás pozdravuju takhle před víkendem!
včera večer jsem brousila po webu, a narazila jsem na tyhle stránky o pyramidách a jiných zajímavých skutečnostech.
Možná už je znáte, nevím..
Hodně se mi také líbí, co dotyčný (muž???) tvoří... ty jeho projekty a modely... hm.
Říkám si.. takhle to tu jednou bude vypadat. až. až...
A tahle informace o pyramidach byla taky zajimava: posilam v puvodnim zneni, jen jsem to zkopirovala.
Alignments
An Extinct Arrangment
Pyramids, Palaces and Temples
remnants of Atlantis - positioned precisely
in patterns known to ancients as Sacred Geometry.
Some serious thought was given to the placement of Ancient Sites:
Giza, Nazca, Machu Picchu, Tiahuanaco, Easter Island and Angkor Wot
~ all would be on the equator, were the south pole shifted slightly toward Africa.
This amazing civilization, recently emerging from the mists of time, was maritime based.
They did know the measurements of the Earth, and the stars of the sky, as well as we do today.
We have no reason to believe their territory did not span the entire world ~ over 13,500 years ago.
Je tam teda i obrazek.. to mne zaujalo... to jsem nevedela...
Asi jen tolik jsem chtela....
Preju Vam krasny den a vikend!
Blanka 4.12.2006
Ahojky při báječném ránu milá Wahl,
jak píšeš, věci se dějí tak, jak se dějí.......
Minulý týden jsem si otevřela článek Co nám tají Afrika a uviděla fotky pyramid od Jitky.
Zamrazilo mě z nich od konečků vlasů až po paty a říkala jsem si, co se děje,
vždyť jsou to fotky, podobných jsem viděla již mnoho.
A nechala pocit odeznít s tím, že bych doma mohla namalovat obrázek.
Fotky jsem si vytiskla a donesla domů.
Ale vše se odehrálo jinak, než jsem chtěla a obrázek se nekonal.
Nebyla vhodná doba.
A najednou včera večer se fotky objevily před mýma očima se stejným pocitem tzv. "naježení".
Vzala jsem tužku a nechala ruku volně malovat.
První obrázek byl namalován tak rychle, že jsem jen koukala.
Vymalovaly se 3 pyramidy v minulosti, jejichž vrcholy se spojují do pravidelného obrazce.
Vrchol prostřední pyramidy již není v minulosti, ale soustřeďuje energii, která k němu přichází, ale také vychází.
Energie přichází od "čehosi" vpravo a odchází "kamsi" vlevo.
Neumím říct, co obrazce znamenají, možná, že Ty budeš vědět lépe.
Při malování obrázku ke mě přišla myšlenka o jakémsi srovnání energií a jeho působení skrze pyramidu.
Je to jakoby průchod pyramidou dále pod ní, kde se vytváří nějaké kolo dalších energií či nějaký systém.
Moc jsem tomu nerozuměla a tak jsem namalovala druhý obrázek.
Ten je z půlky, druhá půlka se nenamalovala, ale viděla jsem ji před sebou na bílém ubruse, jakoby tam byla namalovaná.
Když jsem obrázky domalovala, byla jsem spíš vykulená z těch podivných čar a z myšlenek, které ke mě v průběhu malování přicházely.
Pochopila jsem, že je to další obrázek, kde známe jen půlku.
První takový jsem namalovala před rokem a je také na tvých stránkách.
I zde chybí část obrázku nad pyramidou, který jsem namalovala na ubrus, ale nemohla jej přiložit.
Byla to jakási další vymalovaná pyramida v universu, jakoby zpětný obraz v zrcadle, ale kdesi nahoře.
Ve druhém obrázku se nejdřív vymalovala velká pyramida, uzavřená opět do minulosti.
Na vrcholu pyramidy se vykreslilo jakoby slunce,
je to centrum nějaké energie (průchod z universa), která směřuje skrze pyramidu doprostřed,
zde se rozděluje a směřuje k úpatí pyramidy a tvoří body.
Z těchto bodů se vymalovaly na obou stranách další pyramidy.
Vrcholy těchto 3 pyramid se opět propojily.
V místech rozdělení v pyramidě se vymaloval znak nilského kříže,
skrze něj energie prochází a jeho delší část umožňuje nějaké směrování energie dolů.
Tato energie je velmi silná a roztáčí se do nějakého víru, který směřuje dolů pod pyramidu.
Z tohoto nilského kříže se vykreslila obrácená pyramida nahoru do vesmíru.
Vrcholek této pyramidy ve vesmíru a střed pyramidy pozemské jsou stejné, mají spojitost, i když každá jsou úplně jinde.
Body v úpatí pyramidy nahoře jsou propojeny s universem.
Když jsem domalovala, objevil se jakoby pokračující obrázek pod pyramidou, který však už nebyl namalovaný.
Dokreslil se jakýsi krystal, do jehož dolní části směřuje energie z nilského kříže a vytváří něco jako vír.
Vrcholek krystalu je v největší pyramidě uprostřed tzv. slunce ve vrcholu.
Je tu působení i živlů, moc tomu nerozumím, objevil se i obrázek podobný obrazcům v obilí.
Je to podobný princip působení energií.
Když jsem se podívala na první obrázek, je to vlastně stejné, jen jednodušeji nakresleno.
Vlevo je i krystal.
Řekla bych, že tento obrázek má souvislost i s loňským, který je již na stránkách.
Myšlenek, které přicházely s obrázky, je mnoho, jen je nějak neumím dát do rozumové souvislosti.
Třeba to budeš moci vysvětlit Ty milá Wahl a třeba se i těmto čmáraničkám zasměješ
Měj také báječný den Sluníčko
Ahoj Jitřenka 6.12. 2006
Milá Jitřenko,
Ty víš, že nevysměju.
Na to bys mě mohla už trochu znát...
Ostatně už ta cesta s paní Jitkou vlakem něco symbolizovala.
Mluvilo se mnoho jiných slov (z kategorie těch barevných a plastových...),
než jsme se přehoupli do Afriky, než jsme se dostali k těm obrázkům, co vezla s sebou ve foťáku.
Byl to složitý a důležitý přerod.
Přitom ta jízda vlakem není neomezená, musela jsem v pravou chvíli vystoupit.
Vnímala jsem, jak debata graduje, jak jakoby tlačí.
Neměla jsem dokonce ani problém, když jsem paní Jitku žádala o přeposlání těch pyramid na můj mail.
Bylo tam toho víc a už tehdy jsem tušila, že se něco přihodí...
Ta chvíle je tady.
Děkuji za Tvoji spolupráci.
Tvoje informace jsou úžasné, jeto ale stále pořád to dokola.
Pyramidy nejsou jen tak nějaké nakupení kamenných kvádrů, jen tak nějaké hrobky.
Opravdu je tam napojení mimo tento svět, těch důkazů je pořád víc a přicházejí další.
Není možné před nimi zavírat oči, i když pro mnoho lidí budeme - a jistě i jsme - za blázny.
Děkuji ještě jednou za další kamínek do naší mozaiky poznání.
Jsem ráda, že se "ježíš", že kreslíš...
Teď se podívej na slovo - že se "ježíš", není to jenom sloveso, ale i jméno...
Je to síla!
Přeju krásný den..
Zatím, ještě se k tomu vrátím.
W.
6.12.2006
Wahl,
trošičku Tě znám a jsem osudu i Tobě vděčná, že tu možnost mám....
Mám stejný pocit, že je to pořád dokola, ale když se dívám na časový odstup mezi obrázky,
sama vidím, že to období "mezi" bylo pro mě nutné.
Dnes vidím to, co jsem před rokem neviděla, a jistě i význam ve včerejších obrázcích
(a nejen v nich, ale i v jiných souvislostech) se objeví v pravý čas.
Děkuju Ti za vše i za Ježíše
Jsem ráda bláznem ......
Jitřenka 7.12.2006
Drahá Wahl,
s úžasem jsem si dnes přečetla povídání Jitřenky a shlédla její obrázky pyramid.
Před pár dny jsem si četla článek na těchto stránkách pod názvem "Odpověď v poli v Chliboltonu"...
Doporučuji...
Dalet 7.12.2006
Milá Wahlgrenis,
Jsem ráda za to že jsi, a co pro všechny děláš.
Už je to přes rok, co jsem Ti prvně napsala a musím říct, že od té doby jsem jiný člověk.
Proč Ti ale píši, bylo mi včera dovoleno poslat Ti některé informace ohledně Afriky.
Bohužel jen střípek z toho, co jsem se dověděla.
Věř, že je těžké něco vědět, nosit to v sobě a nesmět to říci…možná je to zkouška.., nevím.
Jedna pyramida, pod ní je schovaný Nilský kříž.
Z kříže,velkého asi 30 cm vyzařuje energie, která se dělí na dva prameny.
Jeden stoupá vhůru, druhý do nitra Země. Z vesmíru se vrací zpět na celou Zemi.
Ten, kdo projde silným tokem energie, která stoupá vzhůru, vzpomene si na dobu, kdy byl malý.
Vzpomene si, jak se narodil.
Více nemůžu napsat, ty to určitě pochopíš.
Asi už tohle všechno víš a není to pro tebe nic nového, ale něco mi stále říká pošli to.
Měj se moc krásně, přeji Ti spoustu krásných dní, jak v tomto, tak i v novém roce.
Kuchařinka 8.12.2006
Milá Wahlgrenis,
mluvila jsem se svými ochránci a napsali mi na papír větu, kterou bych přeložila jako:
"v místě, kde se potkávají všechny hranice a protiklady je bod, ze kterého tryská život".
Hned mě napadla "Tvoje afrika".
Nějak jsme se dobrali k tomu, že stejná pyramida, která se tyčí nahoru vede i dolů.
Asi nebude kamenná...a možná tam někde je ten bod.
Já vím, že víš... jen jsem Ti to chtěla předat než se mi z hlavy vykouří myšlenka.
Elleanor 9.12.2006
Ahoj Wahlgrenis, na webu (u pyramid) máš text:
"Byl to text od účastnice meditace v Tibetu, která tam pochopila, že neplatí Darwinova teorie ani příběh z Bible. Všechno je to jinak."
Nerozumím.
Prosím řekni mi, po čem se mám pídit, abych toto lépe pochopil.
Díky za odpověď.
Ondřej 27.3.2007
Milý Ondřeji,
některé věci je lepší nevědět.
A tedy ani po nich raději nepátrat.
Prosím, nepátrej.
W.
27.11.2006
Já ale nechci být ve sladkém nevědění, jelikož mi moc sladké nepřijde.
Mě zajímá pravda a ať už je jakákoliv, já se s tím už poperu.
Jsou tu teorie, že jsme vyvinuti uměle geneticky vyspělejší kulturou,
což mi sice vedle biblickýho příběhu přijde trochu smutné, ale asi s tím těžko něco nadělám.
Máš na mysli tohle?
Ondřej 28.3.2007
Ahoj,
vlastně nevím, proč píšu, no možná vím, proč píšu,
nejsem z těch co ti bude posílat obrázky a povídat ti o pyramidách..
jo vlastně pyramidy..
jasný..
tak jsem byl v Egyptě, byl jsem i v Mexiku..
pyramidy, který sloužej jako kalendář a určité sdělení..
jo..
ale to je vedlejší,
důvod je ten, že žádný důvod možná není, vlastně nejsou žádný důvody, není žádně proč a není žádné kdyby..
není žádné nic, protože není přeci důvod, aby NIC bylo,
snad jen čas nám běží, utíká, křičí, bolí, pálí, slzí,
jsme jeho součástí, protože čas je nekonečný..
a pohlcuje nás a řídí nás..
hvězdy jsou moc fajn, ale klamou..víš proč?
protože když se díváš, už tam nemusí být, nebo nejsou..
všechno je strašně jednoduché, vratké a křehké..
pouhou myšlenkou můžeš úplně vše, jen když..
chceš?
ne..
vůbec už jen samotné myšlení způsobuje vznik novým věcím..
a hlavně proto vlastně tenhle dopis dál pokračuje,
stejně tak jako že dokážeš předvídat různé věci..
ovšem je tu jedna základní věc..
je to jenom HRA..
a my ji hrajem..
dávno je rozhodnutá..
ale ještě pořád máme čas, ale jakej čas?
přesně ten na kterej tedka myslíš..
protože to je i tvůj čas..
co budeš dělat?
já vím, všechno to příde, jednou to příde, ale neboj země bude vždycky fajn..
má svůj reflex..
má svojí obranu dokonalou..
nikdo o ní nedokáže uvažovat...
psal jsem že máme čas..
a Hra je rozhodnutá..
co to vlastně znamená?
Co znamená náš život, proč?
jen lidské schránky naplněné duší..
ano ale kde se vzala tu se vzala?
Parůžek 9.4.2007
Mila Wahl,
posilam Ti par fotek z mych egyptskych cest.
Myslim, ze k nim nemusim psat zadne komentare, slova nejsou treba...
Preji Ti hodne sily a lasky na Tve ceste, dekuji za to ze JSI, zariva hvezdicka, ktera nam ukazuje smer kdyz bloudime...
Alena 2.11.2008
Dobrý den,
pozorně jsem si četla dopisy o pyramidách, snažím se vše v sobě nějak zpracovat a nějak pochopit.
Před 4 lety jsem byla v Egyptě a byla jsem i vevnitř v pyramidě.
O pár hodin později se mi udělalo tak zle, že jsem myslela,že tam zemřu...
třeštila hlava, zvracela jsem, ale vše tak šíleným způsobem, jaký jsem nikdy nezažila.
Trvalo to několik hodin,pak jsem usnula asi na hodinu a po probuzení jsem byla v pořádku.
Snad...
Anna 03.11.2008
Dobré ráno.
Koukal jsem na texty pod titulkem
Další poselství odjinud, čtěte – pokračování, co jsem našel poté, co jsem přes Google hledal “Atlantis Wahlgrenis”.
Mám takový dojem, že bych neměl moc rozepisovat, co jsem četl.
No taky se mi to asi moc nepodaří..., protože mám v hlavě jedno přes druhé.
Na jedné věci se nyní shodují experti, že určité pasáže Bible byly v minulosti přepsány, aby lépe sloužily církvi v manipulaci věřících.
Podle určitých myslitelů existovaly staré náboženské texty, co předpověděly nejen, že Islám bude falešné náboženství, ale že i vyvstane církev, která se jednou ukáže, že je sama výtvor zla a věřící od boha vesměs odtrhla na chybnou cestu.
Ale to záměrně.
Oni autoři tvrdí, co se snaží interpretovat starodávné texty v původním znění, že v nich byl tedy také předpovězen vznik církve jako falešné cesty.
A I to, že jednou skončí.
Co se týče Atlantidy, tak nejsem schopen moc napsat, i když něco málo jsem o ní četl.
Ale kolem byly informace dokazující, že určité matematické zákony moderní fyziky (včetně fyziky atomu) byly známy více jak 2500 let zpět.
Ty zákony lze odvodit z některých starodávných textů, ne mnou ale jinými, co tak učinili.
Tomu běžný člověk těžko věří, ale to tvrdilo i pár osob, co několik zákonů fyziky, co v dnešní době známe, prý jen znovu-objevilo, skrz studium těch textů.
Každopádně si to nechalo pro sebe, aby nebylo za blázna.
Člověk byl také odtržen od napojení s bohem, když po jakémsi koncilu bylo ustanoveno, že se od té doby bude prosazovat svatá trojice a odpůrci té myšlenky začnou být pronásledováni církví.
Načež začalo další přepisování náboženských textů, aby to vypadalo, že ta jednota tří v nich byla odjakživa.
Koupil jsem si Nový zákon nějaký čas zpět, nyní z toho, co mám přečtené, tak je zřejmé, že verze dnešní doby je minimálně z části propagandistický text církve.
Co se týče církve, tak v Řecku a dříve se vědělo, že Země se točí kolem Slunce, to bylo nakonec také po více jak 1,5 tisíce let potlačeno církví, protože to odporovalo líbivé myšlence, že jsme středem vesmíru, protože Země je sídlo boha.
Kdo čte Bibli dnešní podoby, tak vesměs čte propagandistický text církve, který byl napsán pro to, aby člověku manipuloval myšlení a vnímání.
Jakési starodávné chrámy kdysi byly prý informační systémy symbolické, ze kterých šlo vyčíst veškeré informace.
Jenže se pro jakýsi důvod ani jeden nezachoval.
Člověk prý musel vědět systém, s jakým bylo třeba ty jeho symboly interpretovat.
Nicméně byly doby kdysi, kdy byla i znalost toho, jak třeba je číst.
To zaniklo postupem času z části prý i tak, že lidé tam začali dávat sošky bohů a náboženské symboly, až ten původní účel byl pryč, původní účel jakési “informační brány”.
Vesmírná tělesa mají být částí jakéhosi informačního systému také, jen to nejsme schopni číst.
Už v Řecku se vědělo cosi, ale asi jen střípky toho, co kdysi se vědělo kdesi jinde, že každý nebeský předmět svým pohybem vytváří hluk, a ty lze skládat různě jako harmonické zvuky.
My buď prý jsme v pozici, kde je nelze slyšet, protože jsou kolem nás jaksi vyladěny na to, nebo jsme se odnaučili jako lidstvo ty zvuky vnímat a číst.
Ještě tam bylo, že pokud by člověk znal ten systém, jak číst ty informace, tak je schopen je přijímat odkudkoliv, i odlišným vnímáním symbolů svých snů.
Jeden názor také je, že Atlantis mohl být jen nějaký městský stát, který zanikl díky erupci sopky, jako Pompeje.
Ale důvody zániku mohou být jiné jako...
Co si pamatuji jako další, tak z těch textů vyplývá, že existují síly, které mají schopnost konat v naší realitě mimo zákony fyziky, když je potřeba, a to ve vysoce mimořádných případech (např. vyhlazení lidstva, když už toho budou mít dost).
Jakási starodávná hodně vyspělá civilizace dle jednoho názoru mohla jen a prostě být přesunuta těmi silami na jinou planetu a místo ní existujeme my, vyvinuti z pár
přeživších, co nějak nějaký čas žili na satelitu té původní planety.
Jinak řečeno to tvrdí, že my jsme potomci vysoce vyspělé civilizace, jejíž většina byla pro jakýsi důvod přesunuta ve vesmíru jinam a těch pár, co zbylo z nich na satelitu té planet jaksi degenerovalo, pro jakýsi důvod.
A tomu satelitu jejich planety říkáme Země.
Jsem i četl, že vývoj církve v počátku tomu dost napomohl - - odvrácení se od reality, ale že to nebylo vše.
Například také Aristotelovská filosofie, co v jednu chvíli dominovala světu, se od
toho odvrátila.
Z esoterismu se postupem času civilizace přesunula k náboženství pověr.
Myšlenka v jedné knize také byla, že to vypadá, že určité znalosti od lidí byly odebrány, protože je nepoužívali vhodně.
Existovala náboženská bytost, ze Starého zákona, co z jakéhosi důvodu věděla část té super znalosti, ale ty informace nebyly sdíleny, protože to běžní lidé té doby nebyli schopni chápat.
Narazil jsem také na pár jiných publikací, kde se věnují tomuto tématu.
Dle nich ta ona starodávná znalost do omezené míry se zachovala do dnešní doby, ale ne v takové míře, v jaké kdysi existovala.
A nikdo neví, jakého obrovského rozsahu kdysi byla.
Kdo něco ví, co se předává po tisíce let většinou mimo hlavní proud civilizace, tak si myslí, že to jsou jen střípky toho, co kdysi bytosti na této planetě věděli.
Bohužel nikdo neví, o jaké všechno vědění lidstvo přišlo tím, co posledních x tisíc let konalo.
Ještě jsem četl, že i např. 300 let zpět pár lidí bylo schopno objevit informace, které mohly vysoce změnit svět, ale i zničit, ale protože jim bylo jasné, že ty informace nejsou běžné povahy, tak si je vzalo také s sebou do hrobu.
Dle nich to byly informace, co zase byly ale známé tou jakousi super civilizací.
Zajímavé, že lze studiem určitých starodávných textů dokázat napsané, ale stále není v žádném informace o tom, co to bylo za bytosti, a pokud někde existují, proč to není už na naší planetě.
Snad časem k tomu něco někde najdu...
Mám ještě něco jiné v hlavě, ale to až jindy, protože to je na delší text a hlavně mne čeká ještě dost čtení, než to trochu pochopím.
Mějte se hezky a s pozdravem,
Jima 16.03.2021
