O materiálnu, čísle 6, lidech v akváriu a barvách
Milá Wahlgrenis,
Chci Ti nejdříve poděkovat za korekturu mých dopisu a za ten čas, který s tím strávíš.
Celkově češtinu skoro zvládám, ale na slovosledu většinou uklouznu.
Uvažuji o hodinách češtiny na jazykové škole, ale budu muset počkat na nový školní rok.
Už bych to mohla udělat dávno, ale sebedůvěra se mi vrátila až teď.
Měla jsem za svůj život jenom 10 hodin výuky češtiny.
Je to stále málo...
Chtěla bych se s Tebou podělit o jeden zážitek.
Šla jsem dopoledne po předměstí Liberce, viděla jsem před sebou Ještěd
a najednou měla jsem v sobě nádherný pocit svobody a pochopila jsem,
jak může materiální svět udržovat člověka dole, udělat z člověka zajatce.
Člověk si pořídí určitou hodnotnou věc a potom se vlastně musí starat,
aby všechno kolem té materiální věci si slušelo a patřilo k sobě.
A pak začíná kolotoč, z kterého nejde jen tak vystoupit ven.
Musí vydělávat víc a víc, aby to všechno mohl udržet.
Když se zamyslím nad číslem 6 jako symbolem materiálna, tak tvar 6 je zakulacený,
možná znamená návrat nebo usek spirály, která nemá konce?
Pocit bez hmoty je velkolepý, je krásný.
Stála jsem, zavřela jsem na chvíli oči a cítila, jak jsem nablízku k energii Vesmíru a cítila jsem harmonii s ní.
Až jsem se musela donutit oči otevřít…
Za pár hodin byla jsem ve městě u nádraží, kde byl velký proud lidi
a najednou jenom na malou chvíli jsem přestala vnímat lidi jako lidi.
Byly přede mnou duše, které jsou uzavřené do obrovského akvária nebo sklenky,
každý v té sklence má svůj úkol, jinak nemůže ven: i ta miminka v kočárku, i zamilovány pár i stařenka i já…
Viděla jsem to jako by ze shora.
Pak jsem se donutila svůj vjem přepnout zpátky.
Když pak ty lidi viděla jako obvykle, tak mi bylo divné, že v tom mém zvláštním vidění všichni byli šedí.
Pokaždé, když si na to vzpomenu, jsou skutečně šedí, nepamatuji si tam nic barevného.
Měj se moc krásně a přeji Ti hodně sil a vytrvalosti.
S velkou úctou, Laura
Milá Lauro,
žasnu nad Tvým duchovním růstem.
Pamatuješ si na první dopisy, které jsi mi psala?
Jsi úplně jiná a děkuji i za to, co jsi nám všem napsala...
To, co popisuješ, každý jen tak nezažije.
Nenechej si do svého života příliš mluvit druhými lidmi.
Nedej si zkazit to krásné, které jsi v sobě probudila.
Gratuluju.
© Wahlgrenis
17.06.2005
