Čtu tyto stránky každý večer...
Ahoj, Wahlgrenis.
Už několik dni se pozastavuji nad tím, že myslím na Tebe.
Tenhle můj budoucí dopiš Tobě jsem v myšlenkách Ti vyslovila již několikrát.
Ale teď, když píšu, chybí mi spousta slov a dopis vychází trošku čtvereční.
Děkuji Ti za jemnou moudrost, která z odpovědí na Tvých stránkách směrem k nám pramení.
Jsem moc rada, že jsem Tvoje stránky objevila a že mam možnost si Tvoji moudrost naslouchat.
Když jsem četla práce filozofů a pak jsem se pokoušela pochopit zásady různých náboženství,
jsem si vytvořila svoji představu o sile tam nahoře.
A už dlouho si v sobě chráním obraz toho, kdo hlídá dodržováni rovnováhy ve Vesmíru.
Představuji si, že je vesmírný zákon zachováni energie, ale každý národ si ho pojmenuje jinak
a přidá k němu různé svoje ozdoby, které zrovna jsou útulné a vyhovující.
V Ukrajině je dost silné pravoslavné prostředí a ta informace, která nám tam byla zpřístupněna, byla jiná, než je tady.
Hodně mě děsí, jak jsou tam vyvinuté různé magické služby a kolik lidi tam řeší svoje problémy přes magii
a nepřemýšlí nad tím, jaký to muže mít následek i pro ně.
Moje poslední otázka o
energii a čakrách nebyla ze vzduchu, vím, kdo a kdy mohl do mě zasáhnout,
to taky byl jeden z důvodů, proč jsem před lety rozhodla odjet pryč.
Třeba, čerstvé dějiny v Ukrajině, když se volil prezident.
Jsme dostali vlajku s obrazem oranžového kandidáta a dali jsme si ji doma na zeď.
Když si této vlajky poprvé všimnul náš pejsek, a i když psi jsou barvoslepí, začal mručet
a choval se ve vztahu k tomu portrétu na vlajce tak, jak by tam byl živý člověk.
Možná si to vykládám špatně.
Po pročteni prvních článků na Tvé strance jsem měla pocit, že se mi moje čeština vrátila možná právě proto,
abych měla možnost se k Tvoji moudrosti nahlédnout.
Jsem udělala v životě několik zásadních chyb, někdy z hlouposti, někdy z důvěřivosti,
někdy proto, že jsem nenašla třetí možnou cestu, a tak musela jsem vybrat jednu ze dvou nevyhovujících.
Ted prožívám velmi těžké období, občas nevím, jak ještě dlouho výdržím.
Mi přijde, že ztrácím půdu pod nohama.
Jsem byla zvyklá, když byly situace nepochopitelně komplikované, si změnit rozlišení a žít dál.
Ale teď přicházím na to, že změna rozlišení z většího na menší dělá vjemy člověka hrubými a člověk ztrácí cit.
Čtu Tvoje odpovědi na různé otázky každý večer, abych mohla pochopit každý minulý den.
V Tvých odpovědích vždy je možné si vybrat správnou cestu.
Jsem Ti moc vděčna.
Moc se těším, až Tě poznám osobně.
Přeji Ti do života hodně lásky a každý den Ti děkuji, že jsi.
Laura
Milá Lauro,
moc Ti děkuji za Tvá slova...
Úžasné je, co píšeš o barevném vnímání Vašeho pejska.
Jsem ráda, že se k těmto stránkám vracíš.
I já se moc těším na setkání s Tebou.
© Wahlgrenis
16.04.2005
