Upozornění: Padá závora!
Moji milí, známí i neznámí uživatelé internetu,
Vy, co mi píšete, i Vy všichni ostatní, kteří mě jen pozorujete zpovzdálí...
Stali jste se součástí mého života, za což Vám děkuji.
Moje cesta ale nyní vede dál.
Úplněk minulý týden mě zase posunul.
Nic není náhoda...
Kdybych měla odpovídat na všechny dotazy, které mi od Vás denně přicházejí,
pomalu bych nemohla dělat nic jiného a utopila bych se v nich.
(A víte dobře, že kromě toho se snažím žít ještě svůj tzv. "normální" život.)
Prožívám další transformaci, přerod.
Jsem ráda, že jste u toho, že jste se mnou.
Je to trochu jako porod v přímém přenosu.
Nikdy se předem neví, jak to dopadne.
Bude dítě zdravé?
Bude mít všechny prstíčky?
Otázek je hodně, ale teprve s prvním výkřikem je možné na ně odpovědět.
Mohla bych zavřít okenice, uzavřít se do své ulity a řešit si své...
Mohla bych...
Vy jste se už stali tak trochu mojí součástí, přesto - i když nerada - musím tuto činnost usměrnit.
Můj cíl je totiž dál, nemohu zůstávat na jednom místě zahrabaná pod Vašimi dotazy.
Když jsem ještě před únorovým seminářem měla ve schránce na seznamu.cz kolem dvaceti nevyřízených mailů,
celkem se mi dařilo tento počet stáhnout na dvanáct třináct.
Teď jich je už pětačtyřicet, a to jsem pouze dva dny nebyla na počítači...
Myslíte, že mám před sebou valit kouli z nezodpovězených dotazů?
A traumatizovat se z toho, že něco nestíhám?
Tato služba je z mé strany vysokým nadstandardem, pokud vím, nikde nemá obdobu.
Tak možná právě proto se od toho nyní potřebuji osvobodit.
Většina dopisů se týká vztahů, tedy problematiky, kterou zvládne jakákoli "běžná" kartářka.
Tím se jich ale nechci nijak dotýkat.
To v žádném případě.
Moje téma zůstává, je vyšší a týká se jemnohmotného světa a věcí s tím souvisejících.
Kontakty na kartářky lze také najít na internetu.
Stejně jako jste našli tyto stránky...
Věřím, že toto omezení přijmete s pochopením.
Naznačila jsem, že se během úplňku "děly věci".
Děly.
Nebudu je nyní specifikovat, ale děly se.
Nepřestávám pracovat, budou i další semináře.
Brzy sem vložím informace o akci v Brně, kterou připravuji na sobotu 21. května 2005.
Nesmíte se na mě zlobit, je to vyšší volba, vyšší směr, který nyní začal "blikat".
Dotazů v odpovědně je do dneška tolik, že si mohu dovolit přestávku.
Odpovídat nepřestávám, rozdíl bude v tom, že si budu vybírat jen některé otázky,
které budou mít vazbu na jemnohmotný svět.
Doufám, že mi i přes toto omezení zachováte přízeň.
Potřebuji totiž prostor, abych se mohla posunout dál.
Nemohu stagnovat.
A dosavadní způsob "práce" v tomto směru jistým druhem stagnace byl.
Děkuji Vám.
© Wahlgrenis
28.02.2005
Milá Wahlgrenis ,
reaguji na upozornění padá závora.
Máš naprostou pravdu a můžu Ti říct, že i já jsem si říkala, že tyto stránky padají někam, kde by neměly být.
Už jsem si připadala jako v manželské nebo předmanželské poradně,
nesmíš se na mě zlobit, že ti to tady tak píšu, ale stejný názor měl a má i můj přítel.
I když také vím a nesmírně ti děkuji, že také jsi nám odpověděla na podobný téma, co tady řeší 90 % lidí,
chtěla jsem ti to říct na semináři, ale neměla jsem odvahu, nechtěla jsem být netaktní!!
Jsem nesmírně ráda, že to tak cítíš, mám naprosto stejný názor!!!!
Přeji ti hodně odvahy na této velké pouti do neznáma.
Renata
Gratuluju k Tvému rozhodnutí omezit odpovědi a přeji Ti další úžasný přerod
Paula 28.2.2005
Ahoj,
držím palce pro budoucí období a ještě jednou dík za všechnu Tvou pomoc a podporu.
To sem teda zvědavej, co bude.
Tak mě jenom napadlo, že těch příhod, trápení, problémů nejrůznějších lidí je tolik,
že si tam i nově příchozí při troše snahy můžou najít podobný příběh, jako je ten jejich.
A taky podobné řešení. A taky obecné řešení.
Viktor 28.2.2005
Milá Wahlgrenis,
cítila jsem tvou závoru už ze tvé odpovědi, pak jsem také reagovala tím, že jsem ti napsala ... jak jednoduché..
Ano, poprat se s lecčím musí člověk i sám.
Například karty postrčí, naznačí, ale je jen na nás, jak tím proplujem, jak zvládnem daný úkol.
Je toho moc, čím bych chtěla reagovat a zároveň tě podpořit ve tvém rozhodnutí.
Snad ještě následující slova: Duch kapelníkem a s tvým hlasem - koncert...
Tak mi to bylo sděleno, ale já bych k tomu ještě dodala - kéž dojdeš k poznání,
protože tam není kapelník vzdálen od hlasu, ale jedno jsou.
Jsme na cestě a třeba se někde potkáme, určitě nezahazuj dialog, je posilující - nehodnotím - vnímám.
Jsi z těch, co mohou jít v poznání dál, koruna tvého srdce je tedy čistá, kéž je vás víc.
Dny plné lásky přeje Modroočko 28.2.2005
Milá Wahlgrenis,
chodím na Vaše stránky každý den.
Jsou to jedny z nejaktualizovanějších co znám a taky nejbáječnější.
Děkuji Vám za Vaši odpověď na můj předešlý dopis.
Ale proč Vám píšu.
No, prostě jen tak, že Vám chci popřát (četla jsem, jak padá závora, nebo tak něco, prostě, že nestíháte).
To se ani nedivím, vážně.
To fakt musí být hodně náročné.
Mít svůj život a ještě řešit problémy jiných.
Chci Vám jen sdělit, že si Vás za to opravdu vážím a přeju Vám, aby se Vám všechno nové,
do čeho se pustíte (nebo, co je Vám nově odkryto) podařilo a přinášelo Vám jen spoustu uspokojení a štěstí.
Ze srdce a se spoustou pozdravů
Beata 2.3.2005
Milá Beato,
děkuji za Tvůj mail.
Není to, že bych nestíhala, proč omezuji odpovědnu, ale vnímám naprosto jasně,
že bych se tak rozplynula, že potřebuji přemýšlet o jiných věcech.
Jsem připravena plnit vyšší úkoly, a ty také postupně přicházejí.
Vím, že tím sice mnoho lidí nepotěším, ale budou se s tím muset nějakým způsobem vyrovnat.
Ono je skutečně hodně pohodlné napsat svůj problém do počítače a jednoduše odeslat.
A pak už jen čekat, co přijde.
Cest, jak získat odpověď na svůj problém, je řada.
Mohou si zajít opravdu ke kartářce, tam se dozví plus minus stejné informace.
Já se sunu jinam a jsem ráda, že to tak bereš...
Není to, že bych lidi neměla ráda nebo že by mě nezajímaly jejich problémy, ale řešení po mně chtít už dál nemohou.
Děkuji za Tvou přízeň.
Wahlgrenis 2.3.2005
Nejmilejší Wahlgrenis,
před chvílí jsem si přečetla Tvé oznámení o omezení odpovědí a Tvé cestě k dalšímu poznání.
Hrozně moc držím palečky, ať se všechno daří.
To, co jsi pro nás všechny udělala a stále děláš, je tak hrozně moc.
Pro mě znamenalo nalezení Tvých stránek velký posun a setkání s Tebou nový začátek.
Nesmírně si toho vážím a ze srdíčka Ti děkuji za to, že jsi.
Přeju Ti moc štěstí a všeho dobrého na Tvé další cestě.
Neumím říct vše, co cítím, ale věřím, že Ty to víš.
Maryla 03.03.2005
