Vypadám na třicet
Krásný večer paní Wahlgrenis
Rozhodla jsem se Vám psát, jelikož Vaše stránky se mnou pěkně souzní.
Vím, že si miminko vybírá rodiče a vím i více věcí kolem.
Co nevím, zda si nás miminko vyhlédne a bude chtít mezi nás.
Můj partner je spíše rozumově laděn a já duchovně.
Já bych vše nechala na přírodě a tak, jak se věci pěkně mají poskládat.
Partner, přítel, je spíše plánovač.
On prostě plánuje úplně všechno.
Přesto nám je hezky a můžeme se doplňovat.
Ráda bych se zeptala, jelikož mi bude 45, děti nemám, zda budu těhotná.
I když se přítel jako ještě chvíli brání, ale prý plánuje.
A že si o tom musíme nejdříve popovídat.
Pokolikáté již??
Prý věk na to máme a takové ty rozumové řeči slyším.
Já myslím, že se obává odpovědnosti a že ztratí takovou tu svobodu...
Je dobré, že se na miminko neupínáme, ale ráda bych se spíše milovala tak, že prostě to malé může přijít, kdy bude chtít.
A ne se milovat s překážkami.
Stihnu mít prosím ještě miminko?
Prosím...
Vypadám na třicet, cítím se ještě mlaději...
Velmi děkuji za odpověď, jestli se jí dočkám.
Budu velmi ráda.
Mějte krásné léto.
Rebelka 14.07.2019
Milá Rebelko,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Sice píšete, že vypadáte na třicet a cítíte se ještě mlaději, ale přesto Vám na paty šlape Váš věk, každé ráno Vám hlavou proběhne myšlenka, jestli už není pozdě...
Vnímám Vás smutnou, jako kdybyste se dívala za posledním vlakem, který Vám právě ujel.
Jsou kolem Vás zmatky, nechcete si je sice připustit, ale jsou tady, snažíte se je zahánět, ale moc to nejde.
Váš partner řeší jiné věci, praktické, vnímám záležitosti kolem peněz a celkově spíše rozumové nastavení.
Vnímám, že byste se měli spolu položit do přirozeného proudu, nic si navzájem nevyčítat, nedívat se na hodinky ani do kalendáře.
Nesmíte se ohlížet a ptát se, proč se něco nestalo dřív.
Nemá tady být program zrady...
Potom mi připadá, že by se měly ty tmavé mraky nad Vámi rozestoupit, jako by už tady nic nevadilo.
Pak byste mohla otěhotnět.
Vnímám energie dvojčátek.
© Wahlgrenis
15.07.2019
Dobrý den paní Wahlgrenis
Moc děkuji za Vaši odezvu - bleskovou odpověď.
Tolik si toho vážím!
V rodině máme dvojčátka.
A ještě než se narodila, já cítila, u sebe také dvojčátka.
Když myslím na miminko, v ten moment se mi něco zdvojí.
Ihned potkám dvojčátka.
Jedno jestli v kočárku, či do dvojic srostlé broskve, okurky, bonbony...
Cokoliv dvakrát, co normálně není zas tak běžné.
Vždy se usměji a takový zvláštní pocit v sobě mám.
Příteli se také dějí takové věci, když jsem s ním.
Když je beze mě, nevím, zda to tak moc vnímá.
Ano, měla bych si více uvědomit, že to má přítel prostě jinak a že na to má právo.
Nechtít více.
To je velmi těžký úkol.
Stále dokola musím více do všeho pouštět srdce a ne hlavu.
Pak je mi i lépe a ty zmatky, o kterých píšete, se uklidňují.
Na nějaký čas...
Hlava opravdu poslední dva měsíce mnoho řeší a je to ku škodě.
Kéž by se vše brzy uklidnilo.
Ty peníze.
Nejsme chudí.
Ale já žiji alternativním životem a přítel normálním, běžným.
Vydělává.
Řeší peníze, jak bychom to vše zvládli.
Měla jsem se Vás ještě zeptat, zda bychom to zvládli.
To jsem zapomněla...
Ze srdce Vám děkuji za Vaši laskavost.
Rebelka 15.07.2019
