Nemám něco nevyřešeného z minulých životů?
Dobré ráno, Wahlgrenis.
Točí se mi v hlavě spousta otázek, tak ani nevím, kde a s čím začít..
Máme se s partnerem dobře, oba pracujeme.
Já pracuji s dětmi, jako lektorka jednoho dětského programu a také jako chůva dvou skvělých holek.
Vloni na podzim jsme se s partnerem shodli, že už nastal čas, aby jsme se pokusili o miminko.
A nevím, jestli jsem si ho nepřála tak moc, a třeba k nám ještě přijít nemělo, že se to opravdu povedlo na první dobrou.
Ovšem miminko se neusadilo v děloze, ale ve vejcovodu..
Dlouhý měsíc jsem chodila na kolečko odběrů krve a ultrazvuků, protože nebylo vidět nikde, jen z výsledků krve bylo těhotenství zřejmé..
20.října jsem musela podstoupit laparoskopii, kdy se mimoděložní těhotenství potvrdilo, a musel mi být odstraněn vejcovod..
Od té doby se cítím taková neúplná a mám strach, že by se to mohlo opakovat.
Mám strach, že bychom se mohli takto trápit roky, stejně jako má starší sestra s manželem, které dostávají od života samé těžké zkoušky, včetně předčasného narození jejich syna, a po dvou letech jeho těžkého života a 24 hodinové péče, kterou mu doma zajišťovali, jim zemřel..
Moc bych si přála, aby je potkalo také to velké štěstí a stali se rodiči.
Stejně jako já celým svým srdcem po miminku toužím, touží i oni.
Během každé menstruace se nanovo uklidním, že třeba příští měsíc si nás miminko vybere..
A vždy mě ten první den nové menstruace je tak šíleně smutno, že to zase nevyšlo..
Nevím, jestli na mé otěhotnění má vliv i to, že od té příhody v říjnu, se necítím fyzicky úplně fit..
Není týden, kdy by se ve mně něco nepralo, minimálně rýma, chřipka nebo kašel..
A proč jsem se vlastně rozhodla ti napsat?
Dostala jsem od kamarádky tvou knížku "Proč k nám miminko nechce", je krásně napsána, a musím přiznat, že jsem takto ve spoustě příkladů na sebe a na těhotenství nekoukala, ve spoustě věcí jsem se poznala..
Snažím se teď nemyslet na otěhotnění a věřit té naší dušičce nebo dušičkám, že si nás vyberou v pravý čas..
Chtěla jsem se Tě, Wahlgrenis, zeptat, zda nemám něco nevyřešeného z minulých životů, nebo děláme s partnerem něco, co se té naší dušičce nezamlouvá?
Budu moc vděčná za tvou odpověď.
Mějte krásný den
Pesch 23.01.2018
Milá Pesch,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Nic v životě není náhoda, všechno se děje tak, jak se dít má.
I když se miminko neuhnízdilo v děloze, ale ve vejcovodu, o který jste potom musela přijít, neznamená to, že byste už nikdy otěhotnět nemohla.
Jen teď jste příliš usazena ve své touze, jako byste si jen odškrtávala splněné úkoly na své trase, která směřuje k miminku.
Ale takhle to nebude.
Nemůžete se snažit dostat do života duši, která se Vámi může mít nějaký problém z minulého života.
Takhle to totiž právě nyní vypadá.
Dokonce Vás tato duše potřebovala dostat přes právě prožitou zkušenost k té největší možné pokoře.
Vnímám u Vás usmíření s touto duší z minulého života, pochopení a následné Vaše těhotenství.
Nesmíte sem ale pořád nechávat vstupovat hlavu, rozum.
Zatím si ta duše připadá odmítnutá, zrazená, zklamaná.
Záleží na Vás, jak k ní budete přistupovat.
© Wahlgrenis
01.02.2018
Zdravím Vás, milá Wahlgrenis.
Moc děkuji za Vaše slova.
Tolik se v nich poznávám..
Motala jsem se v měření banální teploty, a sledování plodných a neplodných dní, v honbě za prací, až jsem zapomínala na samu sebe, což spolu s přecházením různých nachlazení, vyústilo koncem předminulého týdne v to, že mi moje tělo řeklo dost...
Přes týden jsem ležela a dávala se do pořádku..
Četla knížky, ležela, spala, relaxovala při svíčkách..
Přečetla jsem si Vaši knihu "Proč k nám miminko nechce", příběhy ostatních maminek..
Už během té doby, co jsem doma sbírala síly, jsem uklidila do šuplíku teploměr i další pomůcky na sledování ovulace, a začala si užívat přítomnosti, partnera i toho, že mi na oknech v bytě rozkvétají téměř všechny orchidee..
Odpustila jsem si, a snažím se vše přijmout, už vím, že se to muselo stát..
Přes den se přichytávám, že si povídám s naším miminkem, ukazuji mu, kde spolu budeme bydlet, co budeme podnikat.
Vyklidila jsem pro něj skříň v jeho budoucím pokojíčku, což jsem si strašně dlouho plánovala.
Lehávám tam na posteli, ve které budu spát při něm, abych mu byla nablízku, a povídám vše, co mě napadne.
Vždy jsem si plánovala, že se po pár měsících po porodu vrátím do práce, a budu holky na část úvazku alespoň vozit a vyzvedávat ze školy..
Jak bláhová jsem byla!
Vše, co mě od října potkalo, mě naučilo se zastavit a zamyslet se nad vším..
Teď už vím, že tu budu jen pro miminko a partnera.
Vím, a věřím miminku, že k nám přijde, až se o tom všem přesvědčí a už se na něj nesmírně těším.
Ještě jednou moc děkuji, Wahlgrenis, a přeji ti krásné dny.
Pesch 02.02.2018
Dobré ráno, Wahlgrenis.
Děkuji Vám za Vaši předchozí odpověď i za příspěvek u Vás na profilu o chodu věcí, které plynou bez překážek.
Přesně tak jsem se cítila v březnu a neuměla to tak hezky pojmenovat.
Od ledna se to u mě všechno zlepšovalo a příchodem března to do sebe všechno zapadlo, a bylo mi tak hezky, vlastně pořád je.
Chtěla jsem Vás požádat, zda pokud to půjde, a pokud se bude naše dušička s Vámi chtít spojit.
Mohla byste jí za nás vyřídit, že se na ní moc těšíme, že pro nás není dalším bodem na seznamu, těšíme se, až se budeme navzájem učit a poznávat.
A jestli byste se mohla zeptat, zda mi odpustila špatnou příhodu z minulých životů i současného, kdy si přišla odmítnutá?
Moc Vám děkuji
Přeji Vám krásné jarní dny.
Pesch 03.04.2018
