Mám teď velké bolesti
Pěkný den Vám přeji...
Píšu Vám, žádám o radu.
Pročítám internet a hledám podobné zkušenosti.
Mám teď velké bolesti.
Vím jistě, že jsem otěhotněla.
Vždy cítím úplně přesně, co se ve mně děje.
Všechny průvody těhotenství mám a po nějakých dnech, týdnech konec.
Nyní si tedy nejsem poprvé jistá, co se děje.
Jestli jsem o miminko přišla.
Je mi zle, moc.
Věděla byste prosím, co se děje?
Nic nikdy neporovnávám, žiji si svůj život a s partnerem se máme velmi rádi.
Nic jsem mu nyní neřekla, nechci ho strašit.
Jsme šťastni, ale tyto dny mě dokáží rozhodit.
Co dělám špatně?
Na nic nepřicházím.
Miminko miluji i jako nenarozené.
Celý život tomu nechávám volný průběh.
Jsem dítě přírody, klidu a lásky.
Prosím Vás velmi, je pro mě nějaká odpověď?
Velmi Vám děkuji, sotva píšu.
Nechci si brát prášky na bolest.
Vyčkávám.
S velkou úctou a uznáním k Vám,
Srnka 07.11.2016
Milá Srnko,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Vypadá to, že se v tuto chvíli cítíte jako v roli oběti.
Ovšem dobře víte, že všechno se děje tak, jak se to dít má, budete muset jít dál.
Ano, před Vámi je další směr, to, co prožíváte, není konec Vašeho života.
Je zřejmé, že těhotná jste byla.
Otěhotněla jste přirozenou cestou a v ten nejlepší možný okamžik.
Náhle ale se tady něco zkomplikovalo a původní společný plán se rozplynul.
Vy si nesmíte těhotenství brát jako svou zásluhu.
O všem potřebujete komunikovat s partnerem.
On má vědět, co se ve Vás odehrává, co prožíváte.
Tohle není jen Vaše cesta.
Vaše budoucí mateřská role by měla být propojena i s rolí otce.
Miminko se rodí z Vaší společné lásky.
Se svým mužem se máte dívat navzájem do očí, nikdo není nadřízený, ani otrok.
© Wahlgrenis
07.11.2016
Milá Srnko,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Vypadá to, že se v tuto chvíli cítíte jako v roli oběti.
Ovšem dobře víte, že všechno se děje tak, jak se to dít má, budete muset jít dál.
Ano, před Vámi je další směr, to, co prožíváte, není konec Vašeho života.
Je zřejmé, že těhotná jste byla.
Otěhotněla jste přirozenou cestou a v ten nejlepší možný okamžik.
Náhle ale se tady něco zkomplikovalo a původní společný plán se rozplynul.
Vy si nesmíte těhotenství brát jako svou zásluhu.
O všem potřebujete komunikovat s partnerem.
On má vědět, co se ve Vás odehrává, co prožíváte.
Tohle není jen Vaše cesta.
Vaše budoucí mateřská role by měla být propojena i s rolí otce.
Miminko se rodí z Vaší společné lásky.
Se svým mužem se máte dívat navzájem do očí, nikdo není nadřízený, ani otrok.
© Wahlgrenis
07.11.2016
Děkuji Vám za odpověď.
Moc děkuji.
Ano, máte pravdu, byla jsem těhotná.
BYLA.
Chvilenku, ale i tak děkuji.
Je mi moc špatně a bolesti velké.
Chtěla jsem to příteli říci do očí, což nyní hned nešlo, nebyl u mě.
Budeme ještě poctěni miminkem?
Kdy prosím?
Kdy...
Oba bychom chtěli, oba..
Vím, že to není moje výhra, moje zásluha.
Tak moc to vím.
Brečím a zároveň děkuji.
Srnka 08.11.2016
