Moc toužím po miminku
Milá Wahlgrenis,
dnes jsem se po čase dostala Vaše stránky, a tak mě napadlo, že bych se Vás také mohla zeptat na problém, který mě trápí.
Moc toužím po miminku.
Zkoušela jsem různou alternativní léčbu neplodnosti, snažila jsem se věnovat různým koníčkům, práci.. Abych překonala smutek, který mě tíží v hloubi duše... Že miminko nepřichází a že mi to je moc líto.
Pořád mám pocit, že mi děťátko chybí.. Neutápím se tolik ve smutku a otázkami, proč já.. Proč to nejde..
Ale stejně, ta touha po mateřství, zažít ten pocit, být těhotná ve mně stále je.
Mohla by jste mi prosím napsat, zda někdy otěhotním?
Jestli se mi splní sen o miminku?
Předem děkuji za odpověď
Polly 21.10.2010
Milá Polly,
Vaše věta "Moc toužím po miminku" mi připomíná slohy někdy z druhého stupně základní školy. Učitelky to mají těžké, co pořád dětem zadávat za témata, tak se objevují pořád dokola stejné věci - čím chceš být, co chceš v životě dosáhnout, jaký bude tvůj život, až vyrosteš... Co sem může takové dítě napsat? Jen to, co vidí kolem sebe. Rodina, partner, děti, to je obvykle základ, kolem kterého se všechno točí.
Ve Vašem případě byste ale neměla být ze své situace nijak smutná. Každý má to, co si momentálně zaslouží a děti nepatří do kategorie "věcí", po kterých bychom měli toužit. Děti si prostě přicházejí, kdy je jejich vhodná doba.
Trávit volný čas koníčky, abyste na své trápení zapomněla, to není v pořádku. Měla byste mít své koníčky, jen tak, být šťastná, jen tak, radovat se s partnerem z každé společněš strávené vteřiny, ale neptat se, jestli je to málo, jestli tady někdo nechybí. Nechybí.
Miminko k Vám přijde, ale nejdřív byste měla najít sebe jako ženu, ta zatím někde kolem Vás bloudí, není si moc jista, jestli je vůbec žádoucí, aby k Vám vstoupila. Jakmile jí to ale dovolíte, všechny Vaše problémy se rozplynou. Všechno má svůj čas, neptejte se, kdy to bude. Tohle záleží na Vás.
© Wahlgrenis
22.10.2010
Milá Wahlgrenis,
moc Vám děkuji za odpověď a za naději.
Chápu správně, že si mám víc užívat radosti ze života?
Partnera, společně strávené chvíle.. nemyslet na čas a brát, že je vše jak má teď být..
Přemýšlím nad tím, co jste napsala, že mám nejprve najít sama sebe jako ženu...
Kdysi mi někdo řekl, že jsem byla v minulosti mužem.
Už jako malá jsem nad tím přemýšlela a přála jsem si být chlapec.
Cesta k ženství pro mě nebyla lehká.
Teď už jsem ráda ženou, vypadám hodně žensky a jsem šťastná a spokojená v partnerství...
Ale proč má vnitřní žena někde bloudí, Wahlgrenis?
Nemám se dostatečně ráda?
Mám se věnovat více sama sobě?
Poprosit nějakou dušičku, zda by ke mně nechtěla přijít?
Ale nesnít, nemyslet na čas.. kdy to bude?
Doufám, že se tou vysněnou maminkou stanu.
Protože maminka je pro mě vrchol ženství...
A zdálo se mi, že jí jsem, že kojím a miluji své děťátko...
Nebo je to chyba?
Promiňte mi, ale jsem zmatená, Wahlgrenis.
Proč si má vnitřní žena není jista, zda je žádoucí, aby ke mně vstoupila?
Polly 24.10.2010
