Jsem v pátém měsíci, a teď na ultrazvuku vyšlo, že je to kluk
Dobrý den Wahlgrenis,
obracím se na Vás s prosbou.
Jsem podruhé těhotná.
Před lety jsem byla na čtení z čar z ruky.
Paní mi přišla, že ví, co dělá a ví o čem mluví.
Tenkrát mi věštila holku a kluka.
Pak se nám narodil první syn a já jsem řešila otázky ohledně bydlení.
Tak jsem se za ní stavila znovu a ona mi poradila, že tam mám ještě tu holčičku, tak by bylo ideální počít a porodit holčičku a potom měnit bydlení.
Nyní jsem v pátém měsíci těhotenství.
Každý mi říkal, že si myslí, že to bude holka, tak jsem se na to už tak nějak naladila a teď na ultrazvuku nám vyšlo, že je to kluk.
Tak jsem z toho zmatená.
Celý život jsem kolem sebe cítila duši dívky, která se jednou bude chtít vtělit k nám.
Třetí dítě neplánujeme.
Je mi 38 let a přijde mi, že dvě děti jsou tak akorát na naše energetické i finanční možnosti.
Můj dotaz zní: Proč ta změna?
Myslela jsem si, že tyhle věci fungují a sama jsem to cítila.
Pořád tomu nějak nemůžu věřit.
Jak to vlastně funguje, je ta duše "bezpohlavní" než se vtělí a potom se rozhodne pro nějaké pohlaví, nebo prostě ta holka odešla a přišel kluk?
Zajímalo by mě, z jakého důvodu se mi to stalo?
Jestli jsem ji nějak odradila?
Nejsem dost ženská na to, abych mohla mít dceru?
Jsem z toho zmatená.
Proto bych vás chtěla poprosit, zda byste se mi na to podívala.
Děkuji za Vaši odpověď
Mamach 18.09.2023
Milá Mamach,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Ráda bych na úvod upozornila, že v případě otázek kolem pohlaví budoucího miminka, které s maminkami řeším poměrně často, důrazně upozorňuji, že MIMINKO přichází, ale pohlaví nemohu zaručit.
Vždy při přirozeném početí přichází konkrétní duše, která navazuje na jistý příběh z minulého života, proto se potřebuje dostat ke konkrétní mamince.
Pohlaví tady není důležité.
Přání rodičů jsou skutečně stranou.
(Koho zajímá, že byste chtěla mít chlapečka a holčičku?)
V těhotenství žena přestává být sama sebou a se stává součástí vyšších plánů, je na časově omezenou dobu - přibližně devět měsíců - branou, skrz kterou sem může přijít nová bytost, nový člověk.
Jiná brána, jiná cesta, kudy by to také šlo, tady není.
Na pohlaví by budoucí rodiče neměli trvat, ale je důležité otevřít náruč, ať už přichází chlapeček nebo holčička.
Často - hlavně z minulé doby - jsou známé případy, kdy se celá rodina těší na chlapce, připraví výbavičku v modré barvě, kočárek samozřejmě také modrý, a když se potom narodí holčička, tahle duše zaznamená obrovské znejistění, které k ní v prvním okamžiku přijde.
Není tady radost, že je tady, ale naopak zklamání, že TO NENÍ KLUK.
Ve Vašem případě je tohle v obráceném režimu, ale věřím, že mi jistě rozumíte.
Chybu vnímám u té paní, která Vám četla z dlaně, ale nechci nikoho soudit, jistě dělala to nejlepší, co uměla.
Rozhodně si nevyčítejte, že nejste dobrou ženou, když neporodíte dceru.
Potřebovala byste se posunout na jinou vlnu, na vlnu radosti z mateřství, že vůbec jste schopna porodit miminko, že jste tady pro něho s otevřenou náručí a že jste si vědoma, že pro něho chcete udělat maximum, co bude ve Vašich silách.
I synové dokáží být k maminkám něžní, milí, vazba se zde vytvoří v každém případě.
Záleží tady hlavně na Vašem přístupu.
Věřím, že svého druhého chlapce přijmete opravdu s otevřenou náručí.
Tahle duše moc dobře ví, proč se k Vám vydává a proč to má být syn.
© Wahlgrenis
26.09.2023
