Jsem ve čtvrtém měsíci, řeším ale manželskou kletbu
Dobry den,
obracim se na Vas s prosbou o pomoc.
v mem nynejsim zivote se ted udalo tolik veci ze potrebuju pomoc.
Asi bude nejlepsi nejdrive trosku osvetlit situaci.
S manzelem se znam skoro sedm let, to bude ted v prosinci, pred tremi rokmi jsme se vzali a zacali se snazit o miminko.
To bohuzel se nam nedarilo prirozenou cestou, tak jsme se obratili na lekare,
coz bylo po roce uspesne a ja jsem ted ve ctvrtem mesici.
A asi pred dvema tremi mesici se udalo neco cemu doted nejak nerozumim a nechci se vzdat bez boje.
S manzelovou mamkou a jeho sestrou mam problemy od zacatku naseho vztahu.
Sice se vzdy tvarili, ze je vsechno v poradku, ale clovek proste citi, kdyz neni nekde vitany.
Do naseho vztahu se od zacatku michaji a vznikaji z toho problemy ktere ted vyvrcholili az tak,
ze jsme se s manzelem hrozne pohadali, vycita mi, ze jsem ho nikdy dostatecne nemela rada,
ze vlastne ted nas vztah jsem ja znicila a ze uz me nemiluje a uz nechce takto zit, nic nechce resit.
Ale to si myslim ted uz nejde, cekame predse spolu dite, na ktere jsme se snad oba moc tesili a po nem hrozne touzili.
Protoze jsem od te doby v hroznem psychickem stavu,
navstivila jsem pri navsteve sveho rodneho slovenska pani, ktera se venuje anjelskym sezenim,
ta mi doporucila abych absolvovala anjelske pismo v trnave, ale bohuzel to jsem nestihla, nemeli volny termin.
Napsala mi par dotazu, na ktere bychom se mela ptat.
Na internete jsem narazila na Vas, proto se na Vas obracim, jestli by jste mi v tom mohla pomoci Vy.
Pani u ktere jsem byla, si mysli, ze byla na nase manzelstvi uvalena kletba a je potrebne ho ocistit.
Take mi radila ptat se na minule zivoty, na to, jestli na moje srdce neni uvalena kletba,
na to co je mezi mnou a tchyni a svagrovou, protoze i ona mela pocit ze mnoho zleho vychazi z te strany.
Protoze mi radila to vsechno udelat jeste pred narozenim miminka, tak se na vas obracim,
nejsem si jista jestli jeste pred porodem zvladnu cestu na slovensko, abych si zasla do te trnavy.
Budu moc rada kdyz mi pomuzete.
Predem vam moc a moc dekuji.
S pozdravem Simca 8.10.2008
Mila Simco,
nevím, jak to má paní, která provozuje andělské písmo,
ale já mám zkušenosti, že v těhotenství by budoucí maminka žádné takové aktivity provádět neměla.
Maminka, která se připravuje na příchod svého miminka, je mnohem otevřenější všemu...
Navíc v ní jsou dvě dušičky, měla by být v souladu se světem kolem ní, přijímat všechnu krásu kolem sebe,
všímat si změn na vlastním těle, ale hlavně komunikovat s budoucím miminkem,
vnímat, co se mu líbí, jaké jsou to pohyby, zvuky, písničky, jídlo, myšlenky.
Snad právě ty myšlenky jsou ze všeho nejdůležitější.
Měla byste se místo toho, abyste řešila prokletí své rodiny, naladit na pozitivní vlnu,
pokusit se přenést přes všechno to napětí, distancovat se od všeho zlého a nepříjemného, co je nyní kolem Vás.
Je to určitě moc těžké, to chápu.
Ale myslete hlavně na to maličké...
Nesmíte mu způsobovat trauma vlastním trápením.
Nesmíte být v hrozném psychickém stavu, jak píšete.
Jste nyní v tzv. jiném stavu, máte si víc uvědomovat všechny procesy, kterými procházíte...
To není vůbec jednoduché.
Je toho moc, na co byste měla dávat pozor.
Ani do minulých životů byste se neměla dostávat.
Počkejte s podobnými aktivitami na pozdější dobu, do ničeho se sama nepouštějte.
Prosím.
© Wahlgrenis
08.10.2008
Walhgrenis,
ja moc dekuji za tak rychlou odpoved a reakcii.
Pani, u ktere jsem byla, mi ale prave doporucila, jeste nez se miminko narodi, abych to anjelske pismo absolvovala.
Už kvuli tomu, aby se ta kletba, o ktere je presvedcena, ze tam je, neprenesla i na miminko.
Vim, ze bych se mela tesit a radovat na prichod toho malinkeho,
ale diky tom,u jak se ke mne chova a stavi manzel, to nezvladam.
Jsem proste uplne na dve a uz se silami v koncich.
I dnes do rana jsem opet nespala,
po opetovne hadce a vymene nazoru mi zustalo hrozne spatne a noc jsem stravila behanim na zachod.
Dnes rano jsem se postavila na vahu a zas mam o nejake to kilo min.
Moc se bojim, ze to nezvladnu a skonci to cele potratem, nebo ja i s miminkem to nejhezci obdobi stravim v nemocnici.
Urcite se do niceho poustet nechci sama, to ne.
Ta pani mi strasne moc pomohla psychicky,
ale po navrate domu jsem v jeste horsim stavu nez predtim.
Ja porad doufam a verim, ze se to manzelstvi da zachranit.
Vim, ze by to uz nikdy nebylo takove jako predtim,
ale je preci tolik paru, ktere to dokazaly.
Ale ja uz nevim, jak bojovat proti manzelove sobetctvi a strachu a pohodlnosti neco resit.
Proste pro nej je nejjednodussi nic neresit, preci by to stejne nic neresilo.
Ja se moc tesila na to, ze konecne po tom boji o miminko budeme rodina
a ted ted se to cele zborilo.
Ja nechci, aby miminko, ktere za nic nemuze, vyrustalo v neuplne rodine,
ja to zazila a nechci, aby to stejne muselo prozit i ono.
Muj vztah s tatou uz nikdy nebyl v poradku.
A kdyz jsem ho nejvic potrebovala, tak se mi otocil zady.
A ted se to cele opakuje a dela mi to manzel.
Bojim se, co s nama bude.
Kazdopadne moc vam dekuji za tak rychlou reakci.
s pozdravem
Simca 8.10.2008
Milá paní - Simco,
příspěvek k Vašemu článku " Jsem ve 4. měsíci a řeším manželskou kletbu", mě zaujal
a jen smekám před tím, co Vám napsala Wahl.
Vy tomu patrně nerozumíte,
tak se nezlobte, když mě Váš současný stav i jiný stav vybudil k tomu, že uprostředka práce sedám a píšu.
Cítíte se jako jediná, kdo může kletbu - pokud vůbec nějaká existuje - odvrátit?
A chcete obětovat i Vaše děťátko?
Víte, co teď prožívá, když je matka takhle strašlivě rozkolísaná a zoufalá?
Vy sama tu kletbu uskutečňujete - teď - každou minutou.
Co takhle zkusit to cítit jinak?
Ať je kletba na manželství jakákoli, já m i l u j u a jsem milována vesmírem tak, že budu mít dítě.
Vše ostatní mě nezajímá.
Znáte to - mlha za mnou, mlha přede mnou a ruce boží nade mnou.
Nebo - nějak bylo, nějak bude.
Svěřte to osudu.
A zda budete vychovávat nebo nevychovávat dítě sama...
Také jsem v této fázi před cca 6 lety byla -
mně nebylo umožněno porodit dítě, byť jsem byla gynekologicky zdravá jako buk, mám adoptovaného syna.
A v jeho 10 letech ode mne manžel odešel.
Zoufala jsem tehdy, rvala si vlasy, ..
3 roky o něho bojovala... vůbec jsem si sama sebe neuměla představit, jak sama budu vychovávat tak problematického kluka.
Rok se sešel s rokem, není to bez obětí a bez usilovné práce na sobě,
ale dnes je synovi 16 let, velmi se milujeme, jsem na něho stále sama, ale život zvládám.
Paní Simco, s láskou zvládnete vše.
Nemějte strach.
A ještě něco - kletbě podlehnete, když jí uvěříte.
Je to také o osudu a mnoha dalších věcech,
základ ale - po selsku - na rozdíl od odbornice Wahl a esoteriky, klíč je v srdci a lásce.
Lásce i sama k sobě.
Nehledejte zdroje mimo sebe, v pomocích paní a věštkyň,
víc než kdy jindy máte silný zdroj uvnitř sebe / jste v jiném stavu s děťátkem/.
Ale i když nemáme tu milost, zdrojem a kodem je naše srdce zde na zemi.
Tak to cítím já.
Vložte a oddejte se do rukou vesmíru a života, přijměte jeho dary i zkoušky, a jistě se Vám i Vašemu děťátku moc uleví.
Tchýni nezměníte - a změnit v dohledné době nemůžete, změňte svůj úhel pohledu na ni.
Vím, je to moc těžké, dopomáhej Vám k tomu vesmír, Bůh? jak to nazvete, nechávám na Vás.
Tchyně je patrně zahořklá, ustrachovaná paní, naježená agresivitou vůči vetřelkyni.
Vzala jí lásku - syna.
Ona je sobecká k sobě i k vám.
Pokud nebudete muset, nebuďte s ní v kontaktu, miňte ji, pomodlete se za ni, meditujte,
ale děťátku v bříšku posílejte jistotu lásky a bezpečí.
Žijte teď a ne v budoucnu.
Ono si to moc dobře pamatuje, co se děje a odehrává.
To jsou moje kineziologické zkušenosti.
Ty úkony, které by byly spojeny s odstraňováním kletby, by pro děťátko mohly znamenat ještě větší stres.
Sama přiznáváte, že po sdělení této zprávy se Vám v konečném měřítku přitížilo.
S odstraňováním domnělé kletby je to totéž.
A to, co děťátko teď prožije, Vám i ostatním jednou vrátí.
V dobrém, a bohužel i ve zlém.
Tak Vám posílám hodně moc sil, odvahy a odhodlání.
Pohlaďfte si bříško, udělejte něco pro sebe krásného, dýchejte čerstvý vzduch, jděte do přírody a užívejte krás.
Nechtějte škrtat odvrácené strany, nechtějte škrtat jin - když chcete jang a opačně jang, když chcete jin.
Obě dvě mají v životě svoji úlohu.
Zdraví Vás ze srdce oba
Olga 11.10.2008
Mila Wahl,
dovoluju si napsat par radek Simone-te co je tehotna...
Jeji pribeh me velice oslovil-zrejme proto,ze jsem prozivala taky ne idealni tehotenstvi...
vsak vis...
doufam,ze ji moje slova alespon trosku pomuzou...
vim jak se citi...
Mila Simonko,
tvuj pribeh me velmi silne oslovil uz mozna pro to,ze jsem prozivala neco podobneho v mem tehotenstvi
s tim rozdilem,ze ja otehotnela neplanovane, nahodou.
Tak si dovoluju na tvuj pribeh reagovat a napsat par slov a podporit te v tvoji situaci.
Prozivala jsem podobne stavy jako ty-
stress ze strany manzela, ktery na me rval sproste nadavky i pres to,ze jsem byla tehotna atd.
Dodnes svoji situaci s manzelem vyresenou uplne nemam,ale musim ti rict z pohledu matky, aby jsi se o sebe nebala.
Vse zvladnes sama i bez manzela a ten se bud k tobe prida a nebo odpadne.
Jsou to vse jen zkousky.
Ale opravdu mi ver,ze te miminko podpori-
ja po porodu nabrala v sobe tolik sily,ze jsem nachapala, kde se to ve me bere,ale tomu se rika matersky pud.
Neboj se,ze by jsi neco nezvladla a hlavne to miminko prichazi predevsim za tebou.
Maminka je vzdy dulezitejsi.
Uz jen proto,ze je mame v brisku 9 mesicu a pak je kojime atd.
Tatinci jsou trosku mimo hru, co se tyce miminka.
Jejich vztah se tvori az pozdeji a ver mi,ze to tvoje nenarozene miminko potrebuje ted predevsim tebe a nikoho jineho.
Bud prosim silna kvuli nemu!!!
Ja mam co povidat.
Ja si prosla peklem a maleho jsem nechtela protoze jsem ho cekala s clovekem s kterym jsem dite nechtela...
Byla jsem v te dobe Hromnice.
Hruza.
Nebud taky takova a nedelej stejnou chybu jako ja jen kvuli chlapovi.
Ten za to opravdu nestoji!!!
Ty mas nejdulezitejsiho clovicka sveho zivota v brisku a toho ti nikdo nikdy nevezme.
A tvuj manzel se bud pripoji a nebo odpoji.
To uvidis az se miminko narodi.
On to totiz ani ted nedokaze chapat co se deje.
Bud silna a drz se!
Myslim na tebe a posilam silu do kazdodennich starosti i radosti!
Az budes mit narozene miminko v rukach-budes stastna a budes zarit.
Neboj se niceho.
Vse zvladnes.
Moji jednu kamaradku opustil jeji pritel a otec jejiho ditete tesne pred porodem a ona to vse zvladla sama.
Uplne sama.
Dnes ma jeji syn 3 roky a jsou spolu moooc stastni!
Tak se neboj.
Je nas takovych vic, co to nemame idealni.
Nejsi v tom sama.
Drz se, opatruj se a my na tebe budeme myslet, jak se ti dari!
A opravdu se neboj niceho-miminko ti dava silu uz ted a pockej teprve az se ti narodi.
Hlavne se nelituj!
Ani to malinke.
Spis naopak.
Bud rada za takovy dar,ze vubec muzes byt maminkou!
Opatruj sebe i miminko a drzte se!!
S pozdravem
Jessica 12.10.2008
Ráda bych reagovala na článek Jsem ve čtvrtém měsíci, řeším ale manželskou kletbu.
Milá Simonko,
neprožila jsem nic takového a ani se nehodlám tvářit, že to dokáži pochopit.
Rozumím, že Ti není dobře.
A je pravda vše, co tu již bylo napsáno.
Nevím, jestli by to ublížilo miminku, ale pokud Wahl píše, že ano, potom věř.
Chci Ti jenom říci, pokud existuje nějaké prokletí, odsunutí jeho vyléčení do doby po porodu vůbec nevadí.
Ono Ti neuteče, naopak, později se na to budeš dívat jinýma očima.
Nemusíš se bát, že by jsi něco zanedbala.
Věř, že i tohle se dá řešit později, až bude příhodnější doba.
Nebude na Tebe uvalena další kledba a Ty můžeš vše vyčistit, až na to budete mít sílu, Ty i Tvoje miminko.
A že Ti dokáže Tvé miminko sílu dát, tak to je svatá pravda.
Hlaď své bříško a rozmlouvej s miminkem, v duchu i nahlas, ono s Tebou bude mluvit, pokud budeš chtít poslouchat.
A neboj, když uslyšíš odpověď, jen poslouchej a raduj se, ať slyšíš od miminka cokoliv.
Vše má svůj důvod.
Vše.
Lidé nám nastavují zrcadlo, a nám se to nelíbí.
Teď se jenom dívej a neřeš.
Buď se svým miminkem.
Nebudu Ti radit, kde máš žít, zeptej se miminka, třeba si místo svého zrození vybere samo.
Přeji moře síly a moře lásky pro Tebe a Tvé miminko.
Jarča 29.10.2008
