Dcerka má strach o život
Šestiletá dcery Klerisy chodí do 1. třídy a má strašný strach z cesty do školy a ze školy.
Tam chodí s kamarádkou, ale domů sama.
Nejprve matce říkala, že ji někdo neustále při cestě ze školy sleduje.
Teď se bojí, že ji chce někdo zabít.
Rodiče jsou zoufalí, nevědí, jak jí pomoci. Ptali se, zda třeba není ovlivněna televizí; prý ne.
Pak ji stále bolí hlava. Konkrétně v oblasti čela. Léčí se u homeopatičky, která o jejím strachu ví.
Také usínání je pro ni problematické.
Holčička je skutečně v obrovském tlaku.
Muž, který ji údajně sleduje, není výmysl jen její bujné fantazie.
Objevil se mi v trojklanech i kartách, a to už není náhoda.
Měl by být uniformovaný, ale nejen ve smyslu policista, voják, nebo nějaký zdravotník, ale spíš tím, že patří k nějakému stavu. Může to být třeba i nějaký bezdomovec nebo feťák, kterým jde o peníze.
Vím, že je krásná, určitě by o ni mohli mít zájem úchyláci, ale sexuální podtext tady v tuto chvíli zřejmý není.
Rodiče by ji měli hodně hlídat, nehnout se od ní prakticky ani na krok.
Je tady totiž nenadálé setkání, které by pro ni mohlo být skutečně osudové.
To mohou být zlomky vteřin... Určitě by neměla chodit nikde sama.
A nevím ani, jestli je dobré, aby chodila jen sama s tou kamarádkou.
Měl by na ni dohlédnout určitě někdo z dospělých.
Holčička je jistě citlivá, že na tuto událost reaguje její podvědomí takhle dopředu.
A s tím souvisí pochopitelně i bolest hlavy, nedokáže si to totiž vlastním rozumem vysvětlit.
Má tam jen "NĚCO", kámen, zátěž, s čím si neví rady.
Je třeba zjistit, odkud to přichází, o co tomu člověku jde a jestli je vůbec v našich silách ji této zátěže zbavit.
Nahlédnu do její minulosti, zkusím zjistit i toho konkrétního člověka.
Rada: holčička by měla vědět, že ji milujete, to by ji mělo pomoci v dalším vývoji.
Já se potom pokusím toho člověka z jejího života vyrušit.
Je důležité vědět, proč se napojuje právě na ni.
Může to být něco nevyřešeného z minulosti.
To Ti teď nenapíšu, k tomu se opravdu potřebuju dostat k ní, až bude večer.
Zjistila jsem, že holčička a muž, z kterého má malá podivný strach, spolu žili skutečně v minulém životě.
Vypadá to na dobu 18. století, někdy v letech 1715 - 1760.
Byli si velmi blízcí, byl mezi nimi vztah milenka a milenec.
Postupem doby ale mezi nimi došlo k nedorozumění, nešlo o žádnou zásadní událost, ale nedůvěra se tam jistým způsobem projevila.
Muž začal žárlit, svoji milenku podezřívat, ona se bránila, ale argumenty, které používala, se od jejího přítele pouze odrážely.
Nevěřil jí.
Nakonec, ani to snad nechtěl, došlo k úmrtí.
Nebyl to přímo násilný čin, spíš naprosté vyčerpání a nedůvěra v další lepší život.
Najednou zůstal ten muž sám.
Protože se ale mezi nimi ještě všechno nevysvětlilo, dostal šanci to nějak napravit.
Což je právě teď.
V této době by se rád k ní nějakým způsobem dostal a přiblížil jí, že ji vlastně miloval a nikdy mu nešlo o jinou ženu.
Ovšem v něm je pořád ta zloba.
Mají se potkat, ale nedojde mezi nimi k ničemu tragickému.
Možná jen nějaké nesmělé pohledy, váhavost, že se snad odněkud znají, ale ani jeden z nich nebude schopen přijít na to odkud.
Ona si ještě nemůže uvědomit souvislosti, ale vnímá jeho blízkost a nebezpečí.
To, že jí kdysi ublížil.
V tomto životě se ale jejich cesty přímo osudově nezkříží.
Je mu něco mezi 45 a 50 lety, bydlí někde blízko.
Je dokonce pravděpodobné, že se mohl přistěhovat teprve nedávno.
Prakticky v době, kdy potíže holčičce začaly.
Když se potkají, mohlo by mu zajiskřit v očích, něco ho k ní bude přitahovat, ale záleží především na jeho sociálním zařazení.
Jejich duše vědí, že mezi nimi došlo ke konfliktu, proto holčička vnímá to nebezpečí, nejistotu a strach.
Ideální by bylo dostat ji k dobrému kineziologovi, který by ji dovedl dostat do situace, kdy ještě žila minulý život a byla v něm šťastná.
Tam by potřebovala "překolejit" jinam a tragická informace se z jejího podvědomí vymaže.
Ovšem tyto postupy se doporučují pro dospělé.
Dětská dušička může zareagovat jinak.
Při neopatrném postupu, nebo nedostatku zkušeností terapeuta by se její cesta zpět
mohla zastavit na jiném bodě než právě dnes, což by mohlo vést k psychickým problémům.
Takže to spíše nedoporučuju.
S ním je to podobné. Žili si velmi blízko, žili spolu. Jejich duše se znají.
Dalo by se na něho působit, aby se s ní dokázal smířit, aby jí všechno, co mezi nimi bylo, odpustil.
Zatím si s tímto úkolem sám poradit nedokáže.
Měl by se na ni dívat vstřícně, mile.
Jedině tak bude holčička zbavena toho zvláštního strachu.
Někdy jsou cestičky osudu hodně zamotané.
Snad by pomohlo jediné - malou mít neustále pod dohledem.
Na malou se pokusím napojit a vysvětlit mu na dálku příčiny jeho chování.
I to, co je jeho úkolem v tomto životě...
© Wahlgrenis
09.03.2004
