Tajemství zdraví souvisí s přípravou jídla
Pokud bychom se chtěli nenásilně dopracovat k vlastnímu zdraví, nemůžeme přehlédnout to, co jíme. Všechno, co sníme, nějakým způsobem s námi komunikuje. Pokud „vložíte“ základ špatný, nemůžete se divit, že vám není dobře.
Sama jsem si to ověřila před nějakou dobou, když jsem chodila obědvat do jisté restaurace. Nikomu z kolegů nic nebylo, zato mně ano. Pokaždé jsem měla nepříjemné střevní potíže, než jsem pochopila, že proces, kterým tady jídlo připravují, mi nevyhovuje. Přestala jsem tam chodit a najednou mi zase bylo dobře...
Nedávno mě navštívila paní, které před několika lety operovali velký vřed na noze. Když ho zkoumali, zjistili, že to byla reakce na antibiotika. Ta žena se ale bránila, že žádné léky nebere. Nebylo to ovšem léky, které by měla sama užívat. Byla tehdy, jak mi řekla, doslova závislá na mase a uzeninách. Po operaci maso přestala jíst a cítí se nyní mnohem lépe.
Jisté je, že bychom se měli nad způsobem, jakým jíme a co jíme, častěji zamýšlet. Je to hodně důležité. Naše tělo si zaslouží, abychom se mu více věnovali. Příjem potravy je způsob, jak můžeme dokázat, že to se sebou opravdu myslíme vážně. K této myšlence jsem došla poměrně nedávno, když jsem se naučila péct
domácí chleba . Od té doby jsem už žádný jiný, ale ani jiné pečivo v obchodě nekoupila. Zjistila jsem totiž, že tady postrádám tu základní harmonizační linku, na kterou by se dalo navázat. Tahle linka je běžným okem neviditelná, přitom ale tak moc důležitá.
Posunula jsem se sama k sobě, snad jsou to vlastní kořeny, které se mi podařilo objevit. Určitě ale od té doby vnímám obrovský posun. Ano, chápu, že nikomu nelze nic vnutit, pokud on sám není připraven. Proto berte tuto informaci zase pouze jako další stránku mého deníku...
Každé jídlo si zaslouží, abychom se jeho přípravám věnovali maximálně naplno, s láskou. Sáhnout do lednice nebo do spíže a snít to, co nám padne pod ruku, je sice také cesta, ale nikdo se neptá kam... Všechno by mělo mít nějaký vyšší smysl
Uvedu příklad: Když si připravuji ovesnou kaši na snídani, už z tohoto procesu mám radost. Dám do ní kromě jablíček ze zahrádky ořechy od Tuleně, které mi s láskou sbírala, a med od Medulienky, jejíž muž se s láskou věnuje včelám. Vždy si na ně vzpomenu a zahřeje mě u srdce.
Važme si víc sami sebe Opatrní buďme už při nákupu.
1. Ne vždy to, co je levné, je současně i zdravé. Ba právě naopak. Gigantické obchodní řetězce nakupují od výrobců ve velkém, podstatná je tady cena, ne kvalita. Obchody se zdravou výživou nejsou sice na každém rohu, ale dá se zde najít solidní základ zdravého jídelníčku.
2. Vyplatí se číst složení výrobků. Proč asi jsou tyto informace napsány těmi nejmenšími písmenky? Všechno to, co zní podivně, je podivné. Emulgátory, ochucovadla, barviva. Jsou to látky, které se snaží udržet produkt v co nejlepší kvalitě co nejdéle. Jakákoliv chemie je pro člověka problém. Přirozenost je v přírodním stavu.
3. Slevy se mohou zdát na první pohled výhodné. Ale opravdu jsme schopni všechno to, co si odnášíme, protože „to tam přeci nemůžeme nechat“, spotřebovat, aniž by to neutrpělo na kvalitě?
4. Dávejme přednost čestvému ovoci a zelenině. Ideální je samozřejmě z vlastní zahrádky nebo od vyzkoušených zdrojů, bez chemického hnojení.
5. Opatrní buďme také ve chvílích, než sáhneme na perfektně zabalený kus zeleniny. Nikdy nevíte, co za problém byl v tom dalším kuse. Máte-li zájem pouze o část zelí, kapusty nebo třeba celeru, požádejte o rozkrojení prodavače v prodejně. Jedině tak máte jistotu, že budete mít zdravou zeleninu.
Každá věc má své místo, to platí také o potravinách. Čistota a pořádek by měly být v každé kuchyni samozřejmostí. Už z toho se pozná, jaký důraz klademe na tuto podstatnou část lidského života.
Mluvme na potraviny. Po nákupu, než potraviny uložíte na své místo, bychom se s nimi měli pozdravit. Ne, to není cesta do blázince. Je to tichý (mentální) pozdrav, jako když se zdravíme se starými známými. Není třeba plno slov, někdy je to jenom o pohledu do očí.
Všechno, co máme v kuchyni, je součástí nás samotných. Stejně tak vlastní proces přípravy jakéhokoliv jídla je důležitý. Hlavní je naladění na tento proces, takové to vnitřní těšení se, že se pokrm podaří a bude chutnat.
Výsledkem není jenom estetický dojem na talíři, ale i zcela jiná kvalita při vlastní konzumaci. Jídlo, které prochází všemi těmito fázemi, se stává naší součástí, harmonizuje s námi a současně dodává tělu všechny důležité živiny v mnohem lepší kvalitě.
Hádky do kuchyně nepatří, kuchyň bychom měli pochopit jako chrám ve vlastním prostoru. Jakékoliv střety, ale i černé myšlenky, které vás trápí, bychom měli odložit. Příprava jídla si zaslouží celého člověka. Odměnu, kterou si každým jídlem připravujeme, je oceněním našeho přístupu k životu, oceněním sebe samých. Za to tenhle na pohled složitý proces určitě stojí.
© Wahlgrenis
02.01.2010
Krasne jsi to napsala, Wahl.
Laska je, jak si vybiras ty nejlepsi potraviny pro zrozeni pokrmu pro Tvuj nejvetsi dar do zivota, Tve telo... Laska je laskave promlouvat se vsemi dulezitymi soucastmi celeho pokrmu, laska je peceni a priprava chleba... laska je davani toho vseho telu jako dik, jako velike DEKUJI proto, ze je s Tebou, Tvou dusi a umoznuje ti dulezite lekce tady.
Semanthiell 03.01.2010
